Ceny průmyslových výrobců se v listopadu v meziměsíčním srovnání snížily o 0,4 %, oproti listopadu minulého
roku jsou vyšší o 0,8 %. Tento
výsledek opět dokazuje, že cenové tlaky na
straně nabídky pominuly.
Zemědělské ceny meziměsíčně poklesly o 4,9 % a přerušily tak krátkodobý trend, kdy byl v září a říjnu zaznamenán meziměsíční
růst. V meziročním vyjádření ceny v
zemědělství klesají již sedmý měsíc v řadě, tentokrát o 16,2 % a je to druhý nejvyšší pokles po srpnu (-16,4 %). V rostlinné výrobě se snížily ceny o téměř 20 %, kdy výrazně poklesly zejména ceny olejnin (-35,8 %) a
obilovin (-36,3 %). Naopak došlo k významnému nárůstu cen
ovoce (+40,1 %) či
brambor (+31,6 %). V živočišné výrobě byly ceny nižší o více než 10 %, když nejvíce poklesly
ceny mléka (o 18,5 %). Dále byl zaznamenáno snížení cen u drůbeže (o 4,0 %), skotu (o 3,1 %) či vajec (o 2,9 %). Naopak byly vyšší ceny prasat (o 9,5 %). V případě
cen stavebních prací byl evidován další
růst cen ač mírně nižší dynamiky (0,1 % m/m a 3,3 %
r/
r). Ceny tržních
služeb pro podniky tentokrát meziměsíčně poklesly (o 0,2 %), ale v meziročním vyjádření byly vyšší o 5,0 % a zdá se, že v této oblasti zůstávají
inflační tlaky perzistentní.
Cenové tlaky na
straně nabídky jsou minulostí. Slabý výkon
německé ekonomiky se zrcadlí ve velmi špatné kondici českého hospodářství, což má konsekvence i do našeho
průmyslu. Ten čelí velmi nízké poptávce, nízkému počtu nových objednávek a zároveň jejich nižší hodnotě, což se odráží na cenovém vývoji v tomto odvětví.
Firmy jsou z velké části schopny uspokojit poptávku ze svých dříve nastřádaných zásob. Rozpracovanost zakázek i nová výroba mají sestupnou tendenci, a proto
firmy nemusí v takovém množství nakupovat potřebné vstupy. Nižší poptávka po vstupech se projevuje na jejich nižších cenách a
firmy se tak i z důvodu zvýšení svého odbytu uchylují k různým slevovým nabídkám.
Co se týká
cen potravin a diskuzi o možném navýšení cen pro konečné spotřebitele od ledna příštího
roku, tak tento
výsledek nám dává další signál, že pro zvýšení
cen potravin v rozsahu 5 až 10 % není důvod. Naopak se domníváme, že existuje prostor pro snížení cen, protože pokud se podíváme na
ceny potravin ve výrobní škále, tak ceny v
zemědělství během tohoto
roku výrazně klesaly, dovozní ceny
zdražují umírněným tempem (okolo 2 %), potravináři začali zlevňovat a od příštího
roku se sníží
DPH na
potraviny z 15 % na 12 %. Bude však
otázkou, jak se zachovají obchodníci a jakou cenovou
politiku nastaví.
Z pohledu jednotlivých kategorií
cen průmyslových výrobců rostly zejména ceny černého a hnědého
uhlí a lignitu (o 61,6 %). Dále došlo k
růstu cen oprav, údržby a instalace strojů a zařízení (o 9,7 %) či
cen elektřiny,
plynu, páry a klimatizovaného vzduchu (o 8,0 %). Naopak klesly
ceny dřeva, dřevěných a korkových výrobků (o 23,1 %) či základních
kovů (o 15,1 %). Pokud bychom nezapočítávali
ceny energií, tak by
ceny průmyslových výrobců meziročně klesly o 0,9 %.
Autor: Martin Kron, analytik
Editor: Vratislav Zámiš, analytik
Tým ekonomického výzkumu Raiffeisenbank a.s.