Inflace by mohla v listopadu lehce zvolnit
Inflace v tomto týdnu bude pravděpodobně posledním výraznějším dílkem do skládačky informací před prosincovým zasedáním ČNB. Předpokládáme meziměsíční stagnaci cen a zvolnění meziroční dynamiky z 8,5 % na 7,3 %. To je sice podobně jako v říjnu velmi lehce nad listopadovou prognózou (o 0,2 p.b.), překvapení by však mělo být i nadále zejména dílem o něco dražších potravin.
Pro centrální bankéře je ovšem (nejen) v listopadové inflaci klíčová jádrová složka, jejíž momentum v posledních třech měsících viditelně zesláblo (zejména díky cenám v rekreaci a kultuře). Pokud se na tom nic nezmění ani v listopadu, mohly by být dveře pro první mírný pokles sazeb (o 25bps) v prosinci otevřené.
Prosincové zasedání ovšem i tak zůstává velmi nejisté - opatrnější členové bankovní rady mohou mít obavy z kombinace vysokých inflačních očekávání (v podnikovém sektoru) a silnějšího efektu lednového přecenění. V tomto kontextu některé z posledních zpráv skutečně nevyznívají úplně optimisticky. Jde zejména o lednový pohyb cen potravin, kde z výsledků jednání mezi vládou a maloobchodními řetězci vyplynulo, že nehledě na pokles DPH budou maloobchodní řetězce značnou část potravin od ledna zdražovat (zejména mléčné výrobky a zeleninu). I proto jsme revidovali náš odhad lednové inflace (leden 2024) směrem vzhůru - aktuálně na +2,1 % meziměsíčně a 3,3 % meziročně. V důsledku toho jsme posunuli vzhůru i náš odhad inflace pro celý rok 2024 na 2,9 % (ČNB odhaduje v listopadové prognóze 2,6 %).
Nejistota spojená s efektem lednového přecenění v řadě položek však zůstává vysoká, stejně jako prostor pro překvapení oběma směry. Z pohledu ČNB je vidina lednového zdražení potravin a energií (pro část domácností) bezesporu nepříjemná, pokud se ovšem tentokrát neodrazí ve výraznějším zdražování v jádrových segmentech spotřebitelského koše v čele se službami, prostor pro nižší úrokové sazby se bude v příštím roce otevírat tak jako tak. Navíc některé předstihové indikátory zatím ukazují, že lednový nárůst cen ve službách tak výrazný být nemusí. Jedná se například o relativně nízké inflační momentum u předplatných a permanentek. Pokud by se tato hypotéza potvrdila, měla by bankovní rada určitě lehčí spaní. Potvrdilo by se totiž, že tváří v tvář slabé reálné poptávce začínají někteří poskytovatelé služeb snižovat své marže… a to by byla pro návrat inflace k cíli bezesporu dobrá zpráva.
Více zpráv k tématu Inflace
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
30.10.2024 Pochybujete o crowdfundingu? Vsaďte na lepší…
30.10.2024 Hra o trhy: Jak volby a globální napětí ženou…
16.10.2024 Aby i v zimě nohy zůstaly v teple
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Zlato ukazuje svou sílu v plné kráse. Překoná v novém roce hranici 3 000 USD za unci?
Radoslav Jusko, Ronda Invest
Kámen úrazu – někteří potřebují půjčky na pokrytí běžných potřeb, jiní spoří ale neinvestují
Miroslav Novák, AKCENTA
Petr Lajsek, Purple Trading
Proč evropské akcie zaostávají za americkými? A jaký je výhled?
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Štěpán Křeček, BHS
Poprvé od listopadu 2023 došlo k meziročnímu růstu cen potravin
Ali Daylami, BITmarkets
Trump vs. Harris: komu majitelé kryptoměn coby voliči dají radši hlas?
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz