Teploty vzduchu

Dlouhodobý průměr 1991–2020 průměrné denní teploty vzduchu na území ČR pro 24. prosinec je

−0,4 °C.  

Nejteplejší Štědrý den v historii jsme na území ČR zaznamenali v roce 1980 (s průměrnou teplotou vzduchu 6,4 °C). Druhý nejteplejší Štědrý den byl ten loňský s průměrnou teplotou 6,1 °C. 

Naopak nejchladněji (dle průměrné denní teploty vzduchu na území Česka) bylo v letech 1961 a 1962 s průměrnou teplotou −14,9 a −12,5 °C. Nejchladnější Štědré dny v posledních 30 letech byly zaznamenány roku 1996 a 2003 s průměrnou teplotou −10,6 a −10,3 °C. 

V loňském roce byla průměrná teplota vzduchu na našem území 6,1 °C, byl to nejteplejší Štědrý den od roku 1991. Nejtepleji bylo na stanici Osoblaha v Moravskoslezském kraji (9,7 °) a v Praze-Klementinu (9,6 °C). Nejchladněji na Sněžce (−1,1 °C). Na některých stanicích denní maxima teploty vzduchu překračovala až 12 °C. Nejvyšší hodnoty byly naměřeny na stanicích Lednice (12,5 °C) a České Budějovice (12,2 °C).  

Podívejte se také: Výhled počasí do Vánoc: Pravděpodobně teplo 

Jak je zřejmé z přiloženého grafu, od roku 2008 neklesla průměrná denní teplota vzduchu na území ČR na Štědrý den pod 0 °C. Zažíváme sérii nejteplejších Štědrých dnů za posledních 30 let. 

Nejvyšší maximální teplotu vzduchu v historii, 14,5 °C, jsme zaznamenali v roce 1958 na stanici Lučina v Moravskoslezském kraji a v Kolíně v roce 1977.  

Nejnižší minimální teplotu vzduchu jsme naměřili v roce 2001 na Šumavě.  Na stanici ČHMÚ Horská Kvilda bylo minimum, −31,5 °C. V mrazových kotlinách klesla teplota dokonce i pod −35 °C. 

Sněhová pokrývka

Nejvíce sněhu na Štědrý denleželo na našem území v roce 1981. Maximální výšku sněhové pokrývky v tomto roce, 194 cm, zaznamenala stanice na nejvyšším vrcholu Jeseníků Praděd (1490 m n. m.). V Krkonoších měla nejvíce sněhu, 171 cm, stanice Labská bouda (1343 m n. m.). V Beskydech bylo nejvíce sněhu tradičně na Lysé hoře (1322 m n. m., 174 cm). Krušnohorský Klínovec (1244 m n. m.) zaznamenal 142 cm a na Šumavě jsme na Filipově Huti naměřili 164 cm. V Ostravě jsme zaznamenali celkovou výšku sněhové pokrývky 31 cm, v Brně 20 cm a v Liberci dokonce 40 cm. Ale například na stanici Praha, Karlov ležely pouze 4 cm. V Praze bylo nejvíce sněhu na Štědrý den v roce 1969, a to 29 cm. 

Rekordní výšku sněhové pokrývky v historii jsme na Štědrý den naměřili v roce 1974 v Krkonoších na Vrbatově boudě (1410 m n. m.). Výška sněhové pokrývky měla hodnotu 215 cm. 

V loňském roce ležel sníh v Čechách převážně v polohách nad 800 m n. m. Na Moravě a ve Slezsku ležela souvislá sněhová pokrývka ještě i v nižších polohách. Nejvíce sněhu 24. prosince 2022 zaznamenala beskydská stanice Lysá hora (1322 m n. m., 45 cm), jesenická stanice Šerák (1328 m n. m., 43 cm) a na Sněžce bylo 33 cm.

Nový sníh

Nejvyšší přírůstek nového sněhujsme v průměru na našem území zaznamenali v roce 1959. Sněžilo takřka na celém území, kromě západních Čech. Nejvíce nového sněhu jsme zaznamenali na stanici Velké Karlovice v Beskydech (36 cm). 

Nejvíce nového sněhu na stanici, celkem 40 cm, napadlo na Štědrý den na Špičáku (973 m n. m.) v roce 1970.

Štědrý den v našich krajských městech 

Nejchladnější Štědrý den zažili obyvatelé Pardubic v roce 2001, kdy minimální teplota vzduchu klesla až na −23,5 °C. Nejtepleji měli na Štědrý den v Českých Budějovicích v roce 1977 s maximální teplotou vzduchu 14,2 °C. 

Nejvíce nasněžilo v Brně v roce 1981. Denní přírůstek sněhu na stanici Brno, Tuřany byl 15 cm. Nejvíce sněhu na Štědrý den leželo v Liberci v roce 1981, a to 40 cm.

Na pražských stanicích napadlo nejvíce nového sněhu na Štědrý den v roce 1970, kdy jsme na stanici

Praha, Karlov zaznamenali 10 cm nového sněhu a na stanici Praha, Ruzyně dokonce 13 cm nového sněhu.

Od té doby nebylo dne 24. prosince na pražských stanicích zaznamenáno více než 5 cm nového sněhu.

V následující tabulce je počet Štědrých dnů se sněhovou pokrývkou o výšce alespoň 1 cm v krajských městech za posledních 30 let. V Praze byl Štědrý den se sněhovou pokrývkou naposledy v roce 2010, kdy stanice Praha, Karlov zaznamenala ráno sněhovou pokrývku 4 cm.

Pravděpodobnost bílých Vánoc

V mapě (viz níže) je zobrazena pravděpodobnost (v procentech) bílých Vánoc z dat po roce 2000. Jako „bílé Vánoce“ jsou brány ty, kdy v čase měření sněhu – tj. 07:00 ráno ležel alespoň 1 cm sněhu a to buď 24. 12., anebo 25. 12. Z mapky je patrné, že rozdíly v pravděpodobnosti Vánoc na sněhu jsou dané zejména nadmořskou výškou. V oblastech, jako je východní Polabí, jižní Morava, jihozápadní Plzeňsko, okolí Prahy nebo Českých Budějovic je pravděpodobnost bílých Vánoc nižší než 20 %. Ve středních polohách se pravděpodobnost zvyšuje na hodnoty mezi 30 a 40 %. Ve vyšších polohách – zhruba 600 až 800 m n. m. je pravděpodobnost Vánoc na sněhu cca 40 až 60 %. Na horách (polohy nad 1000 m) pak přesahuje zpravidla 80 %, na hřebenech pohraničních hor i 90 %.

Pravděpodobnost bílých Vánoc v krajských městech

Kontakt:

Monika Hrubalová Tiskové a informační oddělení e-mail: monika.hrubalova@chmi.cz, info@chmi.cz tel.: 244 032 724, 737 231 543

Autoři textu:

Ing. Veronika Šustková, Oddělení meteorologie a klimatologie Ostrava 

Mgr. Pavel Vacík, Oddělení meteorologie a klimatologie Plzeň RNDr. Lenka Crhová, Ph.D., Oddělení všeobecné klimatologie