Investice versus stabilita: Klíčové rozhodnutí pro ČNB

Reakce na názory profesora Havránka

V nedávné době jsem četl na E15 článek profesora Tomáše Havránka na téma devizových rezerv České národní banky (ČNB). Moc mě oslovil. Autor totiž navrhuje, aby se více investovalo do akcií, což by přineslo zisk centrální bance a následně i státnímu rozpočtu.

Z mého pohledu je to dobrá myšlenka. Myslím si však, že je snadné zpětně radit a těžké mít na sobě to obří břímě rozhodnutí, kam investovat 3 biliony korun. Zejména když víte, že o peníze nemůžete přijít v nějaké ruletě.

Diskuze o investování části těchto rezerv do akcií, specificky do indexu S&P 500, otevírá zajímavé otázky. Podle Havránka, kdyby ČNB od roku 2017 investovala 60 % svých rezerv do tohoto indexu, mohla dosáhnout zisku až bilionu korun. Avšak tato atraktivní čísla nesmí zastínit rizika a nejistoty spojené s takovým rozhodnutím. Akcie jsou z definice rizikovější než dluhopisy.

Havránek tvrdí, že jeho oponenti říkají, že investice devizových rezerv pro dlouhodobý výnos může ohrozit péči ČNB o cenovou stabilitu a že devizové rezervy by měly sloužit primárně jako krytí neočekávaných událostí. Tady souhlasím s profesorem. Když už má jednou ČNB v devizových rezervách americké dluhopisy, může mít i americké akcie. Stabilita tím nebude ohrožena.

Nezávislost ČNB a její vliv na českou ekonomiku

Oponenti profesora tvrdí, že by prý převod zisků na vládu byl nelegálním financování vlády. Profesor oponuje, že to je normální. Myslím, že má pravdu, ale i přesto, jak dále vysvětlím, bych zisky ČNB vládě neodváděl.

Názor profesora, že mezi ČNB a vládou je sice čínská zeď, ale ve skutečnosti není až tak vysoká, chápu. Ale to je podle mě chyba. Čínská zeď by podle mě měla být vyšší. Jakmile přestane být ČNB nezávislá, přestane být efektivní. Propojení politiky a centrálních bank je však zřejmá. U nás je to ještě dobré. Ve vedení ČNB jsou ekonomové.

To jinde to mají horší. Např. šéfka Evropské centrální banky není ekonomka a ani nikdy nepracovala v žádné finanční, komerční instituci. Je to jen bývalá francouzská ministryně, která hledala flek a evropští šéfové ho našli v ECB. Podobné to je s americkou centrální. I tam je z mého pohledu amatér s politickým krytím. I proto si nemyslím, že je politika těchto dvou bank správná.

Autor tvrdí, že jeho oponenti namítají, že abychom mohli investovat devizové rezervy jako Singapur, museli bychom prý z ČNB vyčlenit speciální fond a vložit ho pod správu státu, což by odporovalo evropské legislativě.

To mi přijde jako naprosto zvrácené. Vyvádět zisky z ČNB do nějakého fondu je kostrbaté. Než abych rval peníze do státu, raději bych změnil zákon a umožnil centrální bance peníze reinvestovat a o to dále navýšit devizové rezervy. Já nevidím problém ve velkých devizových rezervách, které budou chránit naši měnu.

Dalším protiargumentem profesorovi je, že investice rezerv prý ohrozí nezávislost ČNB, protože vláda od ní bude chtít stále více. To je pravda, proto bych zisky ČNB se státem vůbec nepropojoval. Stát je černá díra, která bude mít stále málo.

Závěrem bych rád poděkoval profesorovi za zajímavý příspěvek, o kterém se moc nemluví a přitom mělo. Vláda řeší mnoho věcí, které podle nejsou prioritní, a o tomto tématu vůbec nemluví.

Ing. Vladimír Pikora, Ph.D.

Makroekonom, analytik finančních trhů a publicista

Vystudoval VŠE, kde získal doktorát. Nejprve působil jako hlavní ekonom Volksbank CZ, a.s. Následně spoluzaložil analytický dům Next Finance, aby později založil Pikora Invest. Aktuálně působí na pozici hlavního ekonoma Comfort Finance Group. Je autorem řady knih s ekonomickou tématikou a více než tisíce článků do médií. Řadu let pravidelně přispívá komentáři na webu časopisu Reflex.