Nesnáze českého stavitelství i průmyslu

Stavebnictví přetrvává v krizi. Poslední reportované výsledky českého stavebního průmyslu za 2Q 2023 se snažily vrhnout na odvětví pozitivní světlo díky meziměsíčně kladným číslům i přes záporné meziroční změny. Aktuální situace je sice opačná, v realitě obdobně negativní. V září sice české stavebnictví meziročně vzrostlo o 1,7 %, meziměsíčně však kleslo o 0,2 %. Kdybychom do těchto bazických indexů započítali změnu cenové hladiny, výsledky budou v červených číslech, a to meziměsíčně i meziročně.

Graf 1 Index stavební produkce (meziroční indexy). Zdroj: ČSÚ

Meziroční výsledky táhlo zejména pozemní stavitelství s růstem o 2,2 %. Inženýrské stavitelství vzrostlo jen o 0,5 % (oceněno ve stálých cenách). Stavební úřady vydaly o 10,2 % méně povolení (v září celkem 6 095) v orientační hodnotě povolených staveb na 46 miliard Kč. To udává meziroční růst celkové hodnoty o 11,2 % (o 2 miliardy více než červnové výsledky). Při zohlednění vývoje inflace by to však dle ČSÚ znamenalo pouze 2,5% meziroční růst.

Kladná čísla jsou meziročně vykázána i u počtu zahájených výstaveb bytů. I zde je ale třeba zohlednit kontext situace, kdy jsou výsledky zkresleny odstrašující srovnávací základnou. V září 2022 bylo zahájeno nejméně výstaveb bytů za celý rok. Krizovou situaci podkládá také počet dokončených bytů v září 2023. Celkem jde o 2 340 jednotek, meziročně o téměř 26 % méně. K výstavbě nového přitom dochází zejména v Praze a Středočeském kraji. Výstavba rodinných domů již rok v kuse konstantně klesá.

Vývojový trend stavební produkce doprovází meziměsíční pokles průmyslové výroby o 1,8 %, kdy hodnota nových zakázek meziročně klesla o 5,2 %. K tomu přispěla zejména výroba elektřiny, plynu, strojů a zařízení a výroba ostatních nekovových minerálních výrobků. Podnikatele tak v obou odvětvích neodmyslitelně drtí vysoké úrokové sazby a s tím spojený ekonomický sentiment, který neodmyslitelně ovlivňuje chování firem. Jde tak o začarovaný kruh, který přispívá stagnaci českého HDP. Tuzemská ekonomika jako jediná v rámci EU ještě nepokořila úrovně ze čtvrtého kvartálu 2019.