Určitě nebudeme se sazbami tak rychle tak nízko, říká k očekáváním trhu Jan Procházka z bankovní rady ČNB v podcastu MakroMixér

„Trh je přesvědčen, že chceme dvakrát snížit sazby už letos a že na třech a půl procentech budeme už na konci příštího roku. To je strašně rychle. Určitě necítíme, že bychom měli být se sazbami tak nízko tak rychle,“ říká velmi jasně v ekonomickém podcastu MakroMixér člen bankovní rady České národní banky Jan Procházka. Do ČNB nastoupil v bouřlivé době vysokých úrovní inflace. Jak se sžil rolí, kdy po desetiletém působení v čele podpory exportu musel chladit ekonomiku a posilovat korunu? Kdy tedy začne a jak rychle bude ČNB postupovat ve snižování sazeb? Kde vidí jejich novou rovnováhu pro českou ekonomiku a jaký očekává další vývoj inflace? Patří více zlata do portfolia ČNB? Právě a nejen o tom je aktuální díl podcastu MakroMixér hlavního ekonoma Patria Finance Jana Bureše a šéfredaktora Hlidacipes.org Roberta Břešťana.

Už druhého listopadu se uskuteční měnověpolitické jednání bankovní rady ČNB, doprovozené její novou prognózou. Člen bankovní rady, bývalý mnohaletý generální ředitel EGAP či šéf dozorčí rady Budvaru Jan Procházka do jejích klíčových čísel už dnes vidí, z pochopitelných důvodů je nemůže uvolnit. Přesto s jejich znalostí vyslovuje obavu z naladění současných očekávání trhu. „Trh je přesvědčen, že chceme dvakrát snížit sazby už letos a že na třech a půl procentech budeme už na konci příštího roku. Strašně rychle. Určitě necítíme, že bychom měli být se sazbami tak nízko tak rychle,“ sděluje velmi jasně v podcastu MakroMixér.

K právě vznikající prognóze v podcastu naznačuje, že čísla nebudou výrazně mimo. „Poslední zářijová data byla příjemným překvapením i pro nás, zhruba na začátku roku jsme zářijovou inflaci čekali 6,8 %, pak se očekávání postupně zvedalo až na 7,3 %. A tedy reálné číslo 6,9 % při 7% sazbách bylo pozitivní,“ konstatuje s tím, že nemá důvod prognóze analytického aparátu ČNB nedůvěřovat a jeho výhled je optimistický: „V příštím roce bychom měli být v zónách, ve kterých být chceme,“ říká.

Jaká jsou jeho aktuální očekávání pro další vývoj inflace a rizik kolem ní? Inflace v říjnu dle očekávání trochu stoupne a dozvíme se ji několik dní po listopadovém zasedání ČNB. Roli hraje úsporný tarif. „Pokud z 12 měsíců v meziroční inflaci vypadne předchozí říjen s úsporným tarifem, obrázek bude vypadat jinak a i při meziměsíční inflaci aktuálního října na nule budeme meziročně na 8,4 %. Úplně stejně pokud by vypadl sloupek lednového přecenění, kde inflace na měsíční bázi byla 6 %, dostáváme se opět k výrazně jiným hodnotám. Celkový obrázek nám říká „jsme někde v zóně kolem 3 procent,“ uvažuje v podcastu Jan Procházka.

Klíčovou otázkou pro trhy nyní je, kdy ČNB započne snižování úrokových sazeb a jak bude rychlé a prudké. Tržní očekávání jsou nyní nastavena na pokles sazeb ČNB v listopadu a prosinci pokaždé o 25 bazických bodů, tedy celkem o 50. Je to něco, co by si zasloužilo korigovat?

„My jsme přehnaná tržní očekávání museli korigovat už na jaře a v létě. Pokud vidíme inflaci tam kde tvrdíme, 7procentní sazby jsou tomu neadekvátní. Přehnaný optimismus ale není na místě. Naše komunikace je jednoznačná a jak jsmoe v létě avizovali, že diskuse (nad sazbami) začne v září, tak se stalo. Tématy, jak začít a kdy začít. Z veřejného zápisu plyne, že někteří kolegové by nejraději začali nyní v listopadu, někteří by raději vyčkali na správná data, která ale budeme mít až v únoru, březnu. Určitě ale nechceme trhy překvapovat,“ konstatuje Procházka.

Do debaty, kam až a jak rychle a proč snižovat sazby, spadá i otázka, kde dnes ČNB vidí „neutrální sazbu“ - tedy takovou, která ekonomiku ani nestimuluje ani nebrzdí. „Konsensus mezi členy bankovní rady je pásmo mezi 3 a 4 procenty,“ říká Jan Procházka s tím, že on osobně se pocitem pohybuje zhruba na půlce intervalu. Jeho obavou je, že trhy očekávají tyto úrovně příliš brzy.

„Existovala představa, že se sazby měly zvýšit více, než je aktuálních 7 procent. Že měly být 10 nebo 11 procent. Následně bychom z jedenácti měli skočit na 3,5 procenta. Opravdu by to ekonomice prospělo? To by byl průjezd zatáčky smykem. Krásně vyřezaná carvová zatáčka je pro lyžaře mnohem lepší a kdybychom takto extrémně kroutili s ekonomikou, dočkali bychom se efektů, které by se nám vůbec nelíbily, a to nejen v oblasti finanční stability,“ říká velmi jasně Jan Procházka.

V této souvislosti podcast také upozorňuje na očekávání podnikatelů, kteří stále v příštím roce očekávají inflaci spíše kolem 5 procent. „Já věřím našemu plánu,“ konstatuje Procházka.

Tématem se stalo také aktuální očekávání MMF na úrovni 6,4 %, které je tedy vůi ČNB zhruba dvojnásobné. Jan Procházka čeká u tohoto výhledu další sestupnou revizi.

„I například banka BIS varuje, že poslední míle je nejtěžší a víme, že i když dostaneme inflaci na cíl, je to něco jako zemětřesení – po nějakých vlnách přicházejí další menší. Slavit výhru by bylo předčasné, jsme obezřetní, nesnižujeme sazby, nálož v jádru je ještě velká. Na druhou stranu – tvářit se, že inflace v příštím roce bude pod 3 procenta a mít (nadále) sazby kolem 7 procent by bylo neadekvátní,“ vrací Jan Procházka pozornost k začátku snižování sazeb ČNB.

Jak Jan Procházka tak Jan Bureš čekají, že inflace v úvodu roku 2024 výrazně poklesne, pokud se nestane něco hodně nepředvídatelného, bude tam dezinflace potravin a cen energií.

„Domnívám se, že v lednu, únoru březnu budeme středoevropskými premianty (v inflaci), že inflační očekávání a ta zatvrzelost budou v okolních zemích našeho regionu větší. To bude první krok, kdy ukážeme sílu. Následně musí zapůsobit fundamenty ekonomiky a krom jiného ukázat, že si zasloužíme silnou korunu,“ říká Jan Procházka.

Tím se téma podcastu stáčí k české koruně. Ladí Janu Procházkovi současné úrovně kurzu kolem 24,70 EURCZK, tedy lehce slabší, než očekávala poslední prognóza ČNB, vůči které se však již rodí prognóza nová? Jak Jan Procházka vysvětluje poslední kroky ČNB vůči koruně?

„Ustoupili jsme z režimu, který jsme brali jako faktickou zátěž před potenciální diskusí o snížení sazeb. Dělali jsme to sekvenčně: ukončili jsme (formálně režim obrany koruny před nadměrnými výkyvy a odstranili s tím související) větu v zápisech z bankovní rady, uvolnily se nám ruce pro nastavování měnové politiky, zjistili jsme, kde je ten skutečný tržní kurz. Do té doby jsme měli plno investorů, kteří sázeli na to, že do hry vždy vstoupí ČNB a spekulovali na hodnotě 24,60; 24,80; 24,90 EURCZK. Nyní je kurz koruny volný, koruna část snížení (sazeb) odpracovala a my nyní přesně víme, jak s měnovou politikou dále naložit,“ říká v podcastu Jan Procházka. ČNB dle něj na druhou stranu nerezignuje na politiku silné koruny. Ta by do budoucna nadále měla posilovat.

Co Jana Procházku v ČNB nejvíce překvapilo? Patří do portfolia ČNB zlato? Kdo by měl být vzorem pro českou ekonomiku na cestě za vyšší konkurenceschopností? Které návrhy z jeho dřívějšího působení v NERV jsou stále vysoce aktuální? Kterému týmu fandí ve fotbale? I to se dozvíte v aktuálním díle podcastu MakroMixér. Nechybí také tradiční úvodní trojice témat pro Jana Bureše. Těmi jsou: Koruna je teď nejslabší za více než rok? Má šanci se v dohledné době postavit na nohy? Německo na tom není teď nejlépe, proč ale přesto Jan Bureš nemá rád slovní spojení „nemocný muž Evropy“? Třetím tématem je inflace, široce prostupující debatou celého podcastu. Zaposlouchejte se!

Výstupy z podcastů naleznete na Patria.cz a Hlidacipes.org a samotné podcasty ve službách Spotify, Apple Podcasts, Google Podcast či SoundCloud. Podcast MakroMixér pravidelně vybírá tři důležitá ekonomická témata, ve druhé části vyzpovídává zajímavé a chytré hosty.

Jan Procházka se narodil 1. února 1979 v Ostravě. Vystudoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci a ekonomické vzdělání dokončil na Provozně ekonomické fakultě Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně. Deset let působil ve finanční skupině CYRRUS, mimo jiné jako hlavní analytik a ředitel pražské pobočky. V letech 2012–2023 byl předsedou představenstva a generálním ředitelem Exportní a garanční pojišťovací společnosti, a.s., kde měl kromě podpory a diverzifikace českého exportu na starost implementaci Solvency II či zastupování v mezinárodních institucích. V letech 2012–2023 byl předsedou dozorčí rady národního pivovaru Budvar. Byl také členem pracovní skupiny Legislativní rady vlády, Komise RIA a dvakrát v Národní ekonomické radě vlády, kde vedl skupinu pro KPI ve veřejné správě. Jan Procházka mluví anglicky a na základní úrovni španělsky. Členem bankovní rady České národní banky je od 13. února 2023.