Projekty výstavby malých modulárních reaktorů v Polsku jsou šancí i pro české firmy

Technologie SMR je ve světě již dobře známá. Tento typ reaktoru se léta používá v armádě, například jako pohonné systémy pro jaderné ponorky. Jedná se o osvědčenou technologii. Inženýři pracují v současné době na její úpravě pro civilní použití.

SMR budou v Polsku budovány především v místech uzavřených uhelných elektráren, čímž poskytnou zaměstnání lidem, kteří dříve pracovali v tradičním energetickém sektoru. Energetická transformace tak bude provedena bezpečně s přihlédnutím k potřebám místních komunit. SMR budou představovat lokální energetické zdroje pro průmysl, schopné nahradit všechny uhelné elektrárny a časem i plynové.

SMR mají mnoho výhod. Tovární výroba hotových prvků je činí levnějšími než takzvaný velký atom. Kratší bude i doba jejich vzniku. Vzhledem k jejich modularitě a rozsahu se jedná o bloky s výkonem až 300 MWe. Jednotlivé prvky reaktoru jsou vhodné pro přepravu, montáž v tomto případě bude provedena na staveništi. SMR mohou být implementovány ve fázích, což snižuje počáteční investiční náklady.

U SMR je méně požadavků na přístup k chladicí vodě. Zabírají méně místa než velké jaderné reaktory. V důsledku toho budou moci být postaveny v blízkosti průmyslových závodů, které spotřebovávají velké množství energie. To bude znamenat úspory v oblasti přenosové infrastruktury, která nebude muset být rozšiřována v tak velkém měřítku. Struktura elektrické sítě je taková, že je snadné do ní umístit zdroj o výkonu 300 MWe bez nutnosti jakékoli zásadní rekonstrukce sítě.

Obzvláště důležité je i to, že SMR může být využit i pro dálkové vytápění. V Polsku je dnes z velké části (asi 80 %) založeno na uhlí. Výhodou jsou v tomto případě také předvídatelné, fixní náklady, nezávislé na kolísání cen uhlí nebo zemního plynu. Ceny nejsou ovlivněny ani kotacemi povolenek na emise oxidu uhličitého, které zůstávají na velmi vysoké úrovni (zhruba 80 Euro/tuna na počátku října 2023).

Jaderná energie je polskou společností akceptována. Výzkum zadaný polostátní energetickou společností PKN Orlen ukazuje, že až 57 % respondentů považuje SMR za bezpečné. Podpora SMR se zvýšila v důsledku surovinové krize, která vyvolala obavy o dodávky elektřiny, což se promítlo do výrazného zvýšení cen elektřiny na evropských trzích.

Lídrem realizujícím projekt výstavby flotily SMR v Polsku je konsorcium Orlen Synthos Green Energy (OSGE). Jedná se o společný podnik polských firem PKN Orlen a Synthos zabývající se výstavbou SMR s technologií BWRX-300. Dodavatelem této technologie je americko-japonská společnost GE Hitachi Nuclear Energy. Reaktor BWRX-300 je nejkonkurenceschopnější ze všech technologií SMR, které se v současné době vyvíjejí.

OSGE chce na 25 místech v Polsku postavit až 80 reaktorů BWRX-300 založených na technologii od společnosti GE Hitachi Nuclear Energy. Prvních šest lokalit již obdrželo od polské vlády kladné rozhodnutí. Technologie BWRX má také kladné obecné stanovisko Polské agentury pro atomovou energii, což je první krok v licenčním řízení. Bylo také zahájeno řízení o ochraně životního prostředí ve třech lokalitách. OSGE chce postavit první SMR do roku 2029.

Investice do SMR oznámily kromě OSGE také další společnosti v Polsku jako KGHM, Tauron či Respect Energy.

České firmy z oblasti jaderné energetiky by měly oslovit polské investory do SMR a nabídnout jim svoje bohaté zkušenosti. Reálnou šanci uspět mají určitě dodavatelé služeb nebo výrobci komponentů. Potenciální čeští dodavatelů budou muset získat příslušná povolení, osvědčení a certifikáty a splňovat přísné normy kvality. Zahraniční konkurence bude určitě vysoká, neboť polským zájmem je, aby minimálně 50 % dodávek pro SMR pocházelo od polských firem. Výstavba několika desítek bloků SMR v Polsku bude stát více než 100 mld. PLN. Tato suma určitě za pokus stojí.

Zpracoval: Jaroslav Remeš, obchodně ekonomický úsek Velvyslanectví ČR ve Varšavě