MF uvádí na pravou míru omyly MF Dnes o hospodaření obcí

Ministerstvo financí se ohrazuje proti článku „Zadlužené obce: hříšníci, nebo správní hospodáři?“ uveřejněnému 9. 9. 2023 na titulní straně Mladé fronty DNES a na serveru iDNES.cz. Článek obsahuje celou řadu nepravdivých a nepřesných informací. Odpovědi Ministerstva financí na dotazy autora článku nebyly téměř zohledněny, autor při práci s nimi klíčové pasáže zcela vypustil, což vedlo k zavádějícím a mylným sdělením.

V úvodu článku je uvedeno: „Mimoň na Českolipsku loni hospodařila se schodkem 230 milionů korun. Vyneslo jí to nelichotivé prvenství v žebříčku 585 obcí, které podle ministerstva financí porušují pravidla rozpočtové odpovědnosti. Seznam hříšníků sestavuje pro své potřeby resort každý rok, mezi špatně hospodařící obce se dostane každá, jejíž dluh činí více než 60 procent jejích příjmů.“. Ministerstvo financí výslovně informovalo autora, že žádné žebříčky zadluženosti obcí nesestavuje a nepublikuje! Stejně tak není pravda, že 585 obcí porušuje pravidla rozpočtové odpovědnosti, a že se jedná o špatně hospodařící obce. Ministerstvo financí takovéto informace nikdy neuvedlo. Zmíněných 585 obcí pouze překročilo 60% hranici poměru dluhu obce k jejím příjmům za poslední 4 rozpočtové roky, což však neznamená porušení pravidla rozpočtové odpovědnosti. Tím je až případné nesnížení dluhu o zákonem stanovenou částku, což platí pro pouze 10 obcí, které následně provedly nápravné opatření nebo neprovedení snížení dluhu řádně zdůvodnily. Autor byl zcela srozumitelně o těchto faktech Ministerstvem financí informován, v článku je však bohužel vůbec nezohlednil.

Autor článku zřejmě vycházel z původního článku s názvem „Nejzadluženější obce v Česku. Je mezi nimi i ta vaše?“ uveřejněného na serveru Seznam zprávy 1. 9. 2023. Redaktoři Seznam zpráv si však žebříčky zadlužených obcí vytvořili sami z údajů uvedených v materiálu „Informace o monitoringu hospodaření územních samosprávných celků za rok 2022“, který Ministerstvo financí v červenci 2023 předložilo vládě pro informaci, a který není určen pro veřejnost. Cílem materiálu je vyhodnocení rizik hospodaření územních samosprávných celků na základě 28 ukazatelů stanovených usnesením vlády. Hospodaření obcí tedy Ministerstvo financí zkoumá a analyzuje komplexně za každý územní samosprávný celek za pomoci všech ukazatelů, nikoliv pouze jednoho. Vždy bere v potaz, jak obec investuje, zda peníze využívá k všestrannému rozvoji svého území a potřeb svých občanů a nenechává peníze bezúčelně ležet na bankovních účtech. Jinými slovy posuzuje, zda obec plní funkci řádného hospodáře – využívá peněžní prostředky efektivně, účelně a hospodárně.

V materiálu Ministerstva financí předkládaném vládě je tedy vyhodnoceno hospodaření všech územních samosprávných celků a je přiložen seznam 585 obcí, jejichž výše dluhu převyšuje 60 % průměru jejich příjmů za poslední 4 rozpočtové roky, což je požadavek zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti.

Médii sestavené populární žebříčky zadluženosti nemají žádnou vypovídací schopnost, pokud zároveň neuvádějí důvody vzniku dluhu – tím může být např. vybudování infrastruktury (vodovod, kanalizace, silnice), což je zcela jistě žádoucí a potřebné. Naopak Ministerstvo financí opakovaně zdůrazňuje, že nicnedělání a pouhé kumulování peněz na účtech má sice za následek nízké zadlužení, ale občanům dané obce vůbec nic nepřináší. Ministerstvo financí hromadění prostředků na bankovních účtech obcím zásadně nedoporučuje a dlouhodobě na jeho rizika upozorňuje jak na svém webu (viz Měsíční zprávy o hospodaření územních rozpočtů), tak dalšími informačními kanály jako jsou vyjádření pro média, vystoupení na konferencích apod.

V článku zmíněná města a obce Mimoň, Lysá nad Labem, Hnojník a Letohrad rozhodně Ministerstvo financí neoznačuje za špatně hospodařící. U těchto obcí pouze výše jejich dluhu přesáhla 60 % průměru jejich příjmů za poslední 4 rozpočtové roky, což ale nepředstavuje žádný problém v jejich hospodaření a v žádném případě to neznamená, že tyto obce hospodaří nezodpovědně. Financování větších investičních akcí pouze z úspor (šetření na investiční akci) bez využití cizích zdrojů většinou není u malých obcí ani možné a ve svém důsledku se obvykle prodraží. Právě u obcí realizujících investiční akce se zapojením cizích zdrojů financování (např. standardní úvěrové produkty komerčních bank) v rámci zdravé míry zadlužení je ze strany Ministerstva financí takové jednání bráno za známku dobrého hospodáře.

Výsledky všech informativních a monitorujících ukazatelů monitoringu jsou každoročně publikovány na informačním portálu MONITOR na profilu každého ÚSC. Více informací o monitoringu hospodaření ÚSC lze nalézt zde: Monitoring hospodaření územních samosprávných celků.