Novela zákoníku práce konečně v cíli! Vyjasňuje práci na dálku a mění pravidla pro zaměstnání dohodářů

Dlouho očekávanou novelu zákoníku práce schválila poslanecká sněmovna. Do českého právního řádu začleňuje dvě důležité evropské směrnice, tzv. work-life balance směrnici a směrnici o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách. Dochází tak k důležitým změnám mj. v oblasti práce na dálku a zaměstnávání dohodářů, které výrazným způsobem ovlivní pracovní trh v tuzemsku.

Nejvíce očekávanou změnou je úprava výkonu práce na dálku, tzv. home office, která oproti původně navrhované úpravě dostála výrazných změn. Práce na dálku bude, až na výjimky, možná jen na základě písemné dohody mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Novela současně upravuje tři možnosti úhrady nákladů při práci na dálku. „Podrobnější podmínky, včetně slibované úpravy BOZP, však nakonec novela nepřináší a zaměstnavatelé tak musí i nadále spoléhat na vlastní nastavení podmínek, za kterých práci na dálku zaměstnancům umožní,“ uvádí advokátka a odbornice na pracovní právo z Rowan Legal Romana Szuťányi.

Další zásadní změna se dotkne výkonu práce na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, tzv. DPP a DPČ. „Zaměstnavatel bude muset tzv. „dohodářům“ rozvrhovat pracovní dobu, plnit ve vztahu k nim informační povinnost v obdobném rozsahu jako u zaměstnanců, umožnit jim čerpání překážek v práci a od 1. ledna i poskytovat dovolenou. Dohody tak ztratí nejen na své flexibilitě, ale stanou se pro zaměstnavatele finančně i administrativně náročnější záležitostí,“ říká Romana Szuťányi.  

Novela rovněž podstatně rozšiřuje informační povinnost, kterou zaměstnavatelé musí vůči zaměstnancům plnit při vzniku, změně a skončení pracovního poměru. Nově bude muset být zaměstnanec informován např. i o době trvání a podmínkách zkušební doby, doby odpočinku, postupu, který je zaměstnavatel nebo zaměstnanec povinen dodržet při rozvazování pracovního poměru. Rozšířená bude i informační povinnost u zaměstnanců vysílaných na území jiného státu. Současně se výrazně zkracuje lhůta pro splnění této povinnosti z 30 na 7 dnů. „Administrativní zatížení zaměstnavatelů se tak zvýší a zaměstnavatelé by měli přistoupit k revizi dokumentace, prostřednictvím které informační povinnost plní,“ doplňuje Romana Szuťányi.

Naopak dobrou zprávou pro zaměstnavatele je změna v elektronickém uzavírání a doručování pracovněprávní dokumentace. Přísná úprava elektronického podepisování a doručování by se nadále měla týkat už jen jednostranných rozvazovacích dokumentů a mzdového, resp. platového výměru. Naopak elektronické podepisování a doručování například pracovní smlouvy nebo dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr se výrazně zjednoduší.

Dle očekávání by první a převážná část novely měla nabýt účinnosti od 1. října, zbytek pak od 1. ledna 2024, resp. 1. ledna 2029.