Inflace klesá už jen nepatrně, je stále čtyřikrát vyšší než cíl České národní banky a letos už výrazněji neklesne. Nahoře ji drží vysoké ceny energií a odeznívající efekt vysoké srovnávací základny loňského roku

Spotřebitelské ceny v Česku v srpnu rostly – dle očekávání – meziročním tempem 8,5 procenta. Tuto úroveň očekával jak trh, tak Česká národní banka ve své aktuální prognóze. Jedná se o nejnižší úroveň meziroční inflace za celé období od prosince 2021. V meziměsíčním pohledu však inflace v srpnu vykázala o něco vyšší úroveň, než se obecně čekalo. Ceny během srpna totiž poskočily o 0,2 procenta, zatímco tuzemští i zahraniční analytici oslovení agenturou Bloomberg čekali, že to bude nejpravděpodobněji jen o 0,1 procenta.

Rychlejší než očekávaný meziměsíční růst inflace měly v srpnu na svědomí zejména pohonné hmoty. Jejich cena v porovnání s červencem vzrostla o bezmála osm procent. Na tomto růstu se z nemalé míry podílelo ukončení snížení spotřební daně z motorové nafty. Daň z motorové nafty se k 1. srpnu zvýšila o 1,50 koruny na litr, což při zahrnutí DPH odpovídá 1,80 koruny na litr. Nafta během srpna zdražila o bezmála pětikorunu na litr, benzín zdražoval zejména vlivem vývoje světového trhu s ropou také, byť jen o necelé dvě koruny na litr. Proti efektu zdržujících pohonných hmot ovšem působil efekt zlevňujících potravin, zejména zeleniny, brambor a vajec. Meziročně jsou ale zelenina, brambory či vejce nadále dražší. O takřka třetinu je ale meziročně levnější například máslo.

Meziroční inflace v prvním pololetí roku klesala zejména z důvodu vysoké loňské základny meziročního srovnání, tento efekt však nyní již odeznívá. Patrné je to ostatně i z poměrně malého rozsahu snížení meziroční inflace mezi červencem a srpnem. V červenci meziroční inflace činila 8,8 procenta, v srpnu, jak víme, 8,5 procenta. To představuje pokles o 0,3 procentního bodu. Jedná se o letošní dosud nejslabší pokles meziroční inflace mezi dvěma měsíci v řadě, což právě demonstruje, že letošní dynamika poklesu inflace ztrácí na síle. Po celý většinu zbytku letošního roku už bude tato dynamika slabá či pražádná, pročež je třeba počítat s tím, že meziroční míra inflace s v příštích měsících, a až do konce roku, bude pohybovat kolem hodnoty osmi procent. K výraznější snížení inflace pak dojde až v příštím roce, kdy lze z toho důvodu očekávat také celkem razantní snížení klíčových úrokových sazeb České národní banky.  

Na meziročně nadále poměrně vysoké inflace, stále více než čtyřikrát převyšující cíl ČNB, se nejvíce podílí výrazné meziroční zdražení energií, zejména zemního plynu, elektřiny a tepla.

Meziroční inflace se bude do konce letoška pohybovat kolem nynější úrovně či jen mírně pod ní, za celý rok pak vykáže hodnotu 10,8 procenta. V příštím roce pak inflace klesne do blízkosti inflačního cíle České národní banky ve výši dvou procent.

Ve zbytku letošního roku už meziroční inflace příliš klesat nebude i z důvodu srpnového zásahu České národní banky. Centrální banka formálně ukončila svoji takřka patnáct měsíců trvající intervenci za silnější korunu, což například podle americké banky Goldman Sachs může zásadně přispět k oslabení koruny až k úrovni 24,75 za euro, přičemž podle dalších expertů nelze vyloučit oslabení až k hodnotě 25 korun za euro. Takové oslabení koruny, vykazující nyní kurs pod 24,40 za euro, by mělo proinflační dopad, neboť by zvýšilo třeba cenu dovážené ropy a ropných produktů nebo importovaného zemního plynu.

Lukáš Kovanda, Ph.D.

Hlavní ekonom, Trinity Bank