Arménie - Voda a životní prostředí, příležitosti pro český export. Mapa globálních oborových příležitostí 2023/2024

Nakládání s odpady a odpadové hospodářství obecně představují pro Arménii dlouhodobě jednu z největších výzev. Dle odhadů v zemi ročně vznikne asi 650 tis. tun netříděného komunálního odpadu. Sběr komunálního odpadu je vzhledem k zastaralé technice na poměrně špatné úrovni. Třídění a recyklace na národní nebo regionální úrovni prakticky neexistuje, do běžného komunálního odpadu se navíc často dostává i nebezpečný odpad, který pak kontaminuje životní prostředí v okolí. Problémy způsobuje plýtvání a vznik velkého množství odpadů, absence snah o třídění, otřesný stav skládek, nedostatečně systematický přístup úřadů i zjevná neznalost veřejnosti. Arménská populace toho o třídění, recyklaci a opětovném použití odpadů moc neví. Velice běžné jsou i nelegální černé skládky v přírodě. Jedná se tak o jednu z nejkontroverznějších veřejných služeb. Problém je výrazný jak v Jerevanu, tak v regionech.

V roce 2019 bylo v Arménii vyprodukováno a skládkováno 590 000 tun odpadu, z toho 310 000 tun jen v Jerevanu. Obyvatel Jerevanu vyprodukuje v průměru 300 kg odpadu ročně, zatímco obyvatel zbývajících regionů Arménie ročně vyprodukuje asi 220 kg odpadu. Snad s výjimkou hlavního města nemají firmy svážející odpad moderní vybavení ani vozidla. I v Jerevanu je však problém s tříděním odpadu (pouze na několika málo místech jsou kontejnery na tříděný odpad, jinak probíhá třídění minimálně, respektive neprobíhá vůbec). Namísto materiálového nebo energetického využití je téměř veškerý komunální odpad skládkován, což kromě mrhání zdroji představuje i vysokou zátěž pro životní prostředí. V celé zemi je na 340 skládek, z nichž žádná neodpovídá hygienickým a sanitárním standardům. Veškeré dosavadní úsilí o řádné nakládání s odpady je spíše individuální, lokální a menšího rozsahu. Nedostatek odborných znalostí ve spojení s neefektivními programy a službami pro nakládání s komunálním odpadem následně vytváří řadu problémů, které k řešení potřebují čas a množství zdrojů.

Po podpisu smlouvy CEPA s EU v roce 2017 se nesoulad s evropskými standardy nakládání s odpady stal ještě viditelnějším. Reformy odpadového hospodářství proto zaujímaly významné místo v plánu reforem arménské vlády. Jedním z cílů bylo dosáhnout přiblížení Arménie k evropským standardům v oblasti nakládání s odpady a tím také přispět k cílům udržitelného rozvoje. Aby mohlo dojít ke zlepšení situace, je potřeba v rámci reformy nakládání s odpady zlepšit přístup k nakládání s různými druhy odpadů a zavést moderní, praktická a ekologická řešení. Na zlepšení situace a rozvoj sektoru jsou alokované prostředky ze státního rozpočtu i pomoc velkých zahraničních donorů.

Evropská investiční banka (EIB), Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) a Evropská unie (v rámci EU Neighborhood Investment Tool ) společně financují projekt nakládání s komunálním odpadem nazvaný „ Solid Waste Management in Yerevan “. Vedle stávající skládky v lokalitě Nubarašen by měla být vybudována nová skládka odpovídající všem příslušným standardům. Dva další velké projekty stavby skládek probíhají s podporou EBRD a EU v provinciích Kotayk a Gegharkunik.

Vláda Arménie se snaží o zlepšení situace a zkvalitnění nakládání s odpady, a to prostřednictvím legislativních změn, zapojení dalších obcí do systému sběru odpadu, podpory projektů zaměřených na sběr odpadu, jakož i inventarizace stávajících skládek a uzavírání některých z nich. V roce 2020 začala vláda diskutovat o nové strategii systému sběru odpadu. Plán zahrnoval dvouletý program aktivit zaměřených mimo jiné na zlepšení služeb sběru odpadu, prosazování ekologických standardů a zavádění vhodných mechanismů pro recyklaci odpadu. Byly rovněž pořízeny nové kontejnery a vybavení. V Jerevanu bylo na jaře 2021 na 135 místech po celém městě rozmístěno přes 400 kontejnerů na tříděný odpad (papír, sklo a plast). Na milionovou metropoli to však není mnoho – jeden kontejner na tříděný odpad v průměru slouží pro 8000 obyvatel, což je naprosto nedostatečná kapacita. Od ledna 2022 vláda zakázala polyetylenové sáčky a tašky o tloušťce 50 mikronů. Zákaz má změnit kulturu chování spotřebitelů a podpořit použití alternativních, opakovaně použitelných tašek, které jsou bezpečnější pro životní prostředí.

Přestože Arménie disponuje množstvím zdrojů kvalitní pitné vody, voda dodávaná spotřebitelům často nesplňuje mikrobiologické normy kvality pitné vody kvůli špatné infrastruktuře zásobování vodou, zanedbávání dezinfekčních zařízení, nedostatečnému tlaku vody a špatnému řízení veřejných služeb. Odpadní vody, zejména z velkých průmyslových podniků, dolů a těžebního průmyslu (například špatně zajištěná odkaliště), se často dostávají přímo do vodních toků a kontaminují je mimo jiné těžkými kovy a nebezpečnými chemikáliemi.

Arménii zásobují vodou především dvě velké řeky, Araks a Hrazdan, a řada menších řek a potoků. Země má také několik velkých jezer, včetně jezera Sevan, které je jedním z největších sladkovodních vysokohorských jezer na světě. Arménská vláda zavedla řadu politik a programů pro správu vodních zdrojů a zlepšení infrastruktury pro zásobování vodou a kanalizaci. Patří mezi ně úsilí o zvýšení účinnosti zavlažovacích systémů, podpora úspory a opětovného využívání vody a zlepšení čištění odpadních vod.

Dalším problémem je zastaralá a nedostatečná infrastruktura pro zásobování vodou a kanalizaci. Mnoho vodovodních systémů v zemi potřebuje opravu a modernizaci. Přístup k nezávadné pitné vodě je v mnoha venkovských oblastech stále omezený. V poslední době se proto vláda Arménie zaměřila na zajištění modernizace vodních systémů a zlepšení celého sektoru, včetně příslušné legislativy. K vyřešení stávajících problémů v oblasti zásobování vodou hodlá vláda zlepšit poskytování služeb a zavést aktivní mechanismus monitoringu kvality pitné vody. Dále hodlá zajistit čištění odpadních vod vypouštěných ze tří čistíren odpadních vod v současnosti fungujících v povodí jezera Sevan a zavést systém sledování kvality vod vytékajících z čistíren. Mezi další plány patří podpora dostupnosti infrastruktury pro čištění a opětovné využití odpadních vod v obcích. V Jerevanu je v plánu program obnovy vodovodů a kanalizace, včetně prací na zlepšení vodovodní sítě, výměny vodoměrů u domů nebo výměny starých čerpadel. Do konce roku 2023 mají být vypracovány projekty na vybudování 22 malých vodních nádrží v regionech. Tyto nádrže mají pomoci akumulovat zavlažovací nebo pitnou vodu ve vesnicích a umožní regulovat její průtok v různých ročních obdobích.

České firmy by mohly dodávat zejména třídící linky, technologie pro recyklaci a pro další využití odpadů včetně energetického. Dále se nabízí příležitosti v oblasti nakládání s nebezpečnými odpady, sanace půdy, čištění a dekontaminace odpadních vod. Do Arménie lze také dodávat systémy kontroly kvality vody, pokročilé filtry a další vybavení.

Trh veřejných zakázek v Arménii se řídí zákonem o veřejných zakázkách, v souladu s ním jsou veškeré informace o mezinárodních tendrech včetně příslušných podmínek (pravidla pro přihlášení, financování, dokumentace) zveřejňovány na webových stránkách https://www.tender.am/en a https://www.gnumner.am/en .

Arménie, počet obyvatel, HDP, inflace, nezaměstnanost, export, import a obchodní bilance, dluh. Mapa globálních oborových příležitostí 2023/2024, souhrnná teritoriální informace.

Článek je součástí projektu MZV Mapa globálních oborových příležitostí