Čínský vývoz nákladové deflace

Nedostatečné oživení Číny po pandemii rozdmýchalo obavy z deflace. Zatímco centrální bankéři a politici se snaží podpořit růst, měsíční průzkum mezi analytiky Fidelity International ukazuje, že podniky nečekají na pomoc shora – připravují se na rok, kdy budou snižovat náklady.

Během šesti měsíců se obavy finančních trhů z toho, že Čína po lockdownech přispěje k růstu globální inflace, změnily ve strach, že druhá největší ekonomika světa se může dostat do deflace. Výrobní ceny v Číně klesají nejrychlejším tempem od roku 2015, zatímco růst spotřebitelských cen je lehce pod nulou.

My se zaměřili na rizika plynoucí z nákladové deflace v Číně. Náš měsíční analytický průzkum, který je založený na pozorováních analytiků Fidelity International přímo v terénu šest měsíců po sobě, předpovídá snižování nákladů práce. Očekávání ohledně nepracovních nákladů mají přitom již tři měsíce po sobě klesající tendenci. Obě očekávání jsou nyní pod úrovní roku 2020, což odráží, jak velkou je obnovení důvěry firem a spotřebitelů pro Čínu výzvou. Také to z Číny dělá ousidera vedle světových ekonomik. V celosvětovém měřítku se očekává mírný růst nákladů práce, zatímco u mimopracovních nákladů se předpokládá, že zůstanou na stejné úrovni, ačkoli se odhady v posledních několika měsících zmírnily.

Jádrem nesouladu přitom je čínský trh s bydlením. Až do konce loňského roku se Čína snažila držet pod pokličkou narůstající zadlužení tohoto sektoru, což ovlivňovalo celý hodnotový řetězec nemovitostí. Alex Dong, analytik působící v Šanghaji, který se zabývá stavebními společnostmi, informoval o "významném snižování platů a podstatném propouštění", protože výstavba domů se zastavila.

Sektor služeb si vede lépe. Ale vzhledem k tomu, že velká část bohatství domácností je vázána na bydlení, jsou spotřebitelé opatrní při utrácení uspořených prostředků nahromaděných během pandemie. Analytik Eric Zhu v Šanghaji, který pokrývá společnosti zaměřené na spotřební zboží, uvedl, že "vedení se snaží přimět své zaměstnance k vyšší efektivitě, ale s podobnými platy".

Tlak pociťují i některé části finančního sektoru. „Výkonnost akciových trhů, která není nijak inspirující, poškozuje obchodování a plynulost obchodů," uvedl Qijing Tan, úvěrový analytik, který se zabývá nebankovním finančním sektorem a který také působí v Šanghaji. Zhoršující se kvalita aktiv v důsledku zpomalující se ekonomiky bude vyvíjet tlak i na leasingové společnosti, dodal Tan. Kromě toho regulační orgány snižují poplatky za správu aktiv. Ačkoli poslední bod souvisí spíše se strukturální reformou sektoru, všechny tři faktory vedou ke snižování počtu zaměstnanců, bonusů a v některých případech i základních platů.

Co se stane v Číně, nezůstane v Číně. "Čína, největší světový vývozce, vyváží dezinflaci," řekl Peiqian Liu, asijský ekonom Fidelity International. "Velká část této dezinflace se týká sektoru zboží, například nákladů na suroviny a meziprodukty, z nichž velkou část Čína prodává do zbytku světa." Jedním z kanálů průsaku dezinflace by tak mohly být komodity. "Čína má vliv na určování cen řady komodit, a to jak jako kupující, tak jako vývozce," uvedl James Richards, seniorní analytik sektoru průmyslu z Fidelity International, který působí v Londýně.

Všechno ale nevypadá jenom jako zkáza a pochmurné vyhlídky. Centrální bankéři a politici, kteří minulý týden dali holubičí signály jako prioritu, mají stále čas na zvrat. Další podpůrná opatření na stabilizaci trhu s nemovitostmi stále mohou přijít. I když bude nákladová deflace pokračovat, některá odvětví v Číně budou pravděpodobně profitovat z toho, že se stanou konkurenceschopnějšími. Mezi ně patří výrobci různých strojů. "Dokonce možná uvidíme, že čínské společnosti získají od svých globálních kolegů větší podíl na trhu,“ prohlásil Dong, který se tímto odvětvím také zabývá.