Počasí Nymburk, tornádo: Dne 6.8.2023 se vyskytlo na Nymbursku tornádo spojené se shlukem menších konvektivních přeháněk. Podrobný rozbor situace.

Pásmo vytrvalého deště se během neděle postupně odsouvalo směrem k severovýchodu. Už na sondážních měřeních ze 12:00 UTC bylo možné sledovat změnu v proudění z jihozápadního na jihovýchodní (přibližně kolem 6 km). Poté se začalo přibližovat pásmo slabších přeháněk a bouřek od jihozápadu s postupným stáčením od severozápadu. V rámci těchto buněk byly ojediněle detekovány i bleskové výboje.

Kolem 18:00 (druhý obrázek s radarem). Přišla informace o pozorované možné rotující přeháňce z oblasti Mělníka. (Bylo o ní psáno níže). Její přítomnost nejspíš předznamenávala změny střihových podmínek v oblasti táhnoucí se cca od Mělníka až po Kolín. 

Mělnická přeháňka 

Předpovědní modely ICON D2 / ECMWF do této oblasti dávaly k večeru mírně zvýšené hodnoty CAPE (do 600 j/kg). Dále ECMWF počítal s mírně zvýšeným střihem větru 0-1 km a to v hodnotách do 12 m/s. (výstup ze 14:00 ICON D2 na 18:15).  Modely ve svých posledních updatech (před výskytem tornáda) počítaly i se zvýšenou helicitou v oblasti a to v extrémech až ke 120 m2/s2 (0-3) a pro vrstvu 0-1 v maximech až 140-160 m2/s2. Je nutné zmínit, že podobné výstupy a lokální navýšení dynamické podpory modely ukazují velmi často a neni možné při každé situaci, kdy model ukáže "potenciál" nad velmi malou oblast okamžitě informovat a vydávat "výstrahy". 

 

Sondážní měření:

Byla provedená i testovací modifikace sondážního měření z Prahy, která pro oblast Nymburska ukázala trend vyšší instability prostředí (teplota 16,6 a rosný bod 15,1 stupně Celsia), dále změny přízemního větru (severovýchodní) navýšily při modifikacích střih větru 0-1 do hodnot v maximu 11 m/s. Vzhledem k časové prodlevě dělící sondážní měření a výskyt jevu není možné příliš k těmto úpravám přihlížet.

Modifikované sondážní měření pro Nymbursko

 

 

Kolem 19:00 se vytvořila menší přeháňka jižně pod Mělníkem. Kolem ní se začaly ve shluku přeháněk objevovat další jádra. Výška přeháněk nepřesáhla 8 km. Dále se kolem 17:40 vytvořila menší přeháňka východně od Čelákovic. Na radaru se zdá, že tato buňka se pohybovala mírně od jihozápadu směrem k zesilujícím přeháňkám, které postupovaly na Nymburk. Z tohoto chování lze usuzovat, že v oblasti panovaly specifické střihové podmínky, které způsobovaly toto chování. 

Poté se chaotický shluk přeháněk přesunul blíže k Nymburku, kde dominovalo jádro, které přešlo přes město. Pod ním vznikala další menší přeháňka, která se nakonec sloučila s tou "Nymburskou" a postupovaly jako nové zesílené jádro na Poděbrady.

V době přechodu přes obec Zvěřínek nenaznačovalo na radaru přímo nic přítomnost tornáda. Na datech z radiálních rychlostí (z Německa) nebyla rotace buňky nijak viditelná. Jen v jediném čase se objevily hodnoty +18 m/s vs -7 m/s a to v čase 20:15 což koresponduje s výskytem tornáda. Na dalších snímcích se už neobjevilo nic. Jak je tohoto typu konvekce typické byla rotace vázána jen na velmi nízké hladiny atmosféry, kde je už radarem na takovou vzdálenost není možné detekovat.

Video:

 

 

Z videí je patrné, že buňka byla doprovázena poměrně výrazným wall cloudem. Na některých snímcích je i dobře viditelná "stupňovitá" struktura (striations), která bývá typická pro přítomnost rotace/mezocyklony. Svojí strukturou se buňka podobala zmenšené supercele (low topped), současně nesla znaky i podobných "hybridních", jevů o kterých jsem vám zde už mnohokrát psal. Touto tématikou se zabývám cca od roku 2010 a výzkum stále pokračuje. (Viz srovnávací obrázek v galerii)

 

Video-Time Lapse:

 

Trasa:

Není zatím zřejmé jaké oblasti tornádo zasáhlo (zapisuji ve 7.8.2023 2:17). Po pečlivém průzkumu fotek od lidí jsem dospěl k závěru, že oblast, která by měla být prověřena (a také prověřena bude kolegy z Czech Thunderstorm Research Association během pondělí). Je pás táhnoucí se přibližně od vesnice Zvěřínek až po obec Velké Zboží, Chvalovice. (cca 9 km). Důvodem pro takto širší oblast je fakt, že se z oblasti Velkého Zboží objevilo několik videí, kde je možné, že tornádo se buď stále dotýkalo země a nebo se znovu dotklo. Podle videa z obce Hořátev se zdá, že během postupu na východ se země nedotýkalo, ale je pravděpodobné, že během postupu dále směrem k Chvalovicím se mohlo země znovu dotknout.

Zjednodušená a rychle zpracovaná mapa:

 

Síla:

Podle dostupných videí a záběru škod usuzuji, že tornádo v některých fázích svého vývoje mohlo dosáhnout síly F1. Podrobnější informace o škodách se dozvíme během pondělí. Pak bude možné sílu odhadovat lépe.

 

Opět se ukázalo, že není vhodné podceňovat možnosti tzv "nízké konvekce". Svou roli sehrálo nejspíš navýšení střihu větru (0-1 km spolu s oblastí zvýšené labilizace (ale ne natolik zvýšené, aby přeháňky byly schopné produkovat bleskovou aktivitu a dosahovaly do vyšších pater). Během let mého výzkumu jsem sám viděl hodně podivných, špatně zařaditelných jevů. Některé mají svým chováním a strukturou blíže ke klasickým supercelám, jiné spadají do jakéhosi "vzduchoprázdna". Jak ukazuje snímek (poslední v galerii), tak tyto wall cloudové formace/struktury bývají hlavním znakem této nízké konvekce. Dříve panovaly mylné představy o tom, že by takto vertikálně nízké přeháňky mohly být schopné vygenerovat výrazné wall cloudy (rotující základny v oblasti vzestupného rotujícího proudu). Čas nakonec ukázal, že to pravda nebyla viz databáze příbuzných jevů:

Byly vysloveny různé teorie o "lokálních" střihových podmínkách, misocyklonách. Co mají tyto případy společné? V 90% všech případů sledujeme velmi nasycené  profily (v nižších vrstvách atmosféry). Někdy i se 100% vlhkostí od země do 1-2 km. Dalším společným znakem jsou velmi nízko položené základny (LCL). Většina těchto případů byla také vázána na přechod systému (vytrvalého deště). Přibližně 60-70% podobných jevů bylo vázána na sektor ZA pásmem deště/fronty apod. Tak jako například gigantický wall cloud ze 13.7.2012 a další. 

 

Ukázka zpracování příbuzného jevu v rámci (zatím nedokončené) databáze případů.

Značná část těchto rotujících, bleskově neaktivních buněk jsou vázány na teploty v rozmezí 16-22 stupňů a objevují se nejčastěji při severozápadním proudění. Pokud bych sem měl psát všechny zjištění, tak by se to sem ani nevešlo. Případné zájemce o více informací odkážu na svoji práci z roku 2022, kde je možné si přečíst základní úvod do problematiky. (Práce bude aktualizována po skončení bouřkové sezóny 2023 a bude obohacena o podrobnější informace, například i o tomto dni a tornádu)

 

Odkaz na mou práci.