Jak ČNB může přepsat prognózu po posledních číslech za HDP?

ČNB v nové prognóze sníží odhad růstu i inflace

Česká ekonomika sice podle našich předpokladů rostla v druhém kvartále jen kosmeticky, pro centrální banku jde však oproti prognóze o slabší číslo. Květnová prognóza předpokládala růst ekonomiky o 0,1 % v prvním kvartále a o 0,4 % ve druhém - realita je 0 % první a 0,1 % druhý. Věříme však z několika důvodů, že by to neměl být pro ČNB zásadní argument pro dřívější snížení úrokových sazeb a naším hlavním scénářem je stále první pokles sazeb až ve čtvrtém kvartále tohoto roku.

Za prvé proto, že i když česká ekonomika podává nepřesvědčivé výkony a v tomto roce bude celkový výkon blízký nule, recesi jednoduše opouští. Po stagnaci v prvním kvartále následoval minimální růst ve druhém doprovázený podle komentáře ČSÚ stabilizací spotřeby (po šesti kvartálech poklesu).

Za druhé, recese, kterou opouštíme, sice citelně zasáhla spotřebu domácností (je skoro 10 % pod úrovněmi roku 2019), ovšem nijak zásadně nedopadla na míru nezaměstnanosti a trh práce. A měsíční čísla z průmyslu i stavebnictví zatím ukazují na další lehké zrychlení dynamiky mezd.

Za třetí, jakékoliv zmínky o možném poklesu úrokových sazeb mají na trzích zjevně dopad na korunu, která se naopak oproti květnové prognóze pohybuje na úrovních zhruba o 1,5 % slabších.

Celkově tak předpokládáme, že ČNB v nové prognóze sice přepíše odhad růstu ekonomiky za rok 2023 směrem dolů (z 0,5 % na 0 %) a lehce posune dolů i inflační výhled na tento rok, implikace pro měnovou politiku se však vzhledem k relativně silnému trhu práce a slabší koruně se však zásadně nezmění. Hlavní scénář bude podle našeho názoru ukazovat na pokles sazeb již ve třetím kvartále 2023, zatímco citlivostní alternativní scénář počítající s neukotvenými inflačními očekáváními bude opatrnější a narýsuje první pokles sazeb až na konec roku 2023. A podle posledních výroků z ČNB se zdá, že mezi centrálními bankéři zatím převládá opatrnost.