Studenti vysokých škol v Praze (2001-2022) - ětšina studentů studuje na veřejných vysokých školách (83 %) a je jim mezi 20-24 lety (54 % studentů)
Mezi studenty vysokých škol, kteří bydlí v Praze a studují vysokou školu, byl v roce 2022 již nadpoloviční podíl žen (54 %). Většina studentů studuje na veřejných vysokých školách (83 %) a je jim mezi 20-24 lety (54 % studentů). Počet studentů, kteří v Praze bydlí a studují vysokou školu, je 36,2 tisíc. Celkový počet studentů, kteří zde studují (bez ohledu na místo bydliště), je 121,9 tisíc. Studenti bydlící v Praze a studující vysokou školu preferují skupinu oborů Obchod, administrativa a právo (8,8 tisíc), Společenské vědy, žurnalistika a informační vědy (4,8 tisíc) a Umění a humanitní vědy (4,6 tisíc studentů).
V Praze v roce 2022 studovalo vysoké školy celkem 121,9 tisíc osob. Jednalo se o osoby z různých krajů a také cizince. Studentů, kteří měli v Praze trvalý pobyt a studovali vysokou školu, bylo 36,2 tisíc. Tento velký nepoměr mezi počtem bydlících studentů v Praze a studujících v Praze je samozřejmě dán velkou nabídkou různých studijních oborů v hlavním městě, které je přirozeným centrem školství. Řada absolventů VŠ po ukončení studia v Praze zůstává díky možnostem pracovního uplatnění a zvyšují tak vzdělanostní úroveň pražské populace.
Z počtu studentů studujících v Praze (121,9 tisíc) bylo 94,1 tisíc se státním občanstvím ČR a 27,8 tisíc s cizím státním občanstvím. Cizinci pak mezi všemi vysokoškolskými studenty tvořili 22,8 %. Jejich podíl se v podstatě od roku 2001, kdy představovali 5,9 % studentů, plynule zvyšuje.
Graf 1 Studenti vysokých škol v hl. m. Praze podle místa bydliště a místa studia v letech 2001-2022
Celkový vývoj počtu studentů odpovídá demografickému vývoji populace Česka a Prahy, resp. počtu mladých především ve věku 20-29 let. Tyto počty jsou pak modifikovány počty studentů-cizinců, kteří v Praze studují, a pak také celkovým zájmem o studium na vysoké škole.
Pro doplnění uvádíme, že mezi celkovým počtem studentů s trvalým bydlištěm v Praze bylo v roce 2022 nejvíce 20-24 letých (54 %), 30 a více letých (21 %) a 25-29 letých (19 %). Nejmladších studentů ve věku do 20 let bylo pouze 7 %. V časové řadě od roku 2001 je vidět na začátku období snižování a pak stagnace zastoupení skupiny ve věku do 20 let, kolísání zastoupení věkové skupiny 20-24 let a 25-29 let. U studentů starších 30 let vidíme zřetelné zvyšování zastoupení mezi všemi studenty v Praze. V Česku jako celku je podíl studentů ve věku 30 a více let mnohem nižší (v roce 2022 to bylo 14 %).
Graf 2 Zastoupení (%) věkových skupin studentů VŠ s trvalým bydlištěm v Praze
Co se týče věkové a další skladby studentů vysokých škol, situace je rozmanitější, než u nižších stupňů škol. Studenti s trvalým bydlištěm v Praze mohou studovat až na druhém konci Česka a naopak. Někteří volí obory, kde je možné pouze magisterské studium, jiní studují nejdříve bakalářský obor, a hned poté navazující magisterský. Jindy si lidé doplňují vysokoškolskou kvalifikaci i více let po tom, co vystudují střední školu a zařadí se tak mezi starší studenty. Jeden student může studovat více oborů a na více místech.
Ze studentů VŠ, kteří měli v Praze trvalé bydliště (36,2 tisíc), jich nejvíce studovalo v Praze (31,2 tisíc) a pak v Brně (1,0 tisíc) a Plzni (0,7 tisíc osob). Studenti s trvalým bydlištěm ve Středočeském kraji, kterých bylo celkem 33,1 tisíc, nejčastěji studovali v Praze, Brně a Plzni. V Praze jich studovalo 23,8 tisíc, v Brně 1,3 tisíc a v Plzni 1,2 tisíc. Praha byla nejčastějším místem studia vysokoškolských studentů ze Středočeského, Karlovarského, Ústeckého, Libereckého, Královéhradeckého, a Pardubického kraje. V moravských krajích (včetně Vysočiny) studenti nejčastěji studovali v Brně, Ostravě a Olomouci. Podrobnější srovnání kraje bydliště a místa studia je znázorněno v následujícím grafu.
Graf 3 Studenti s trvalým pobytem v Praze a krajích podle místa studia na vysoké škole (2022) – vybraných 5 nejčastějších míst studia
To, že je vysokoškolské vzdělání doménou mužů, již neplatí. Již delší dobu roste vzdělanost žen, stále více jich studuje vysokou školu a dosahuje vyššího vzdělání. Dokládají to jak data ze Sčítání lidu, tak statistiky o studentech a absolventech vysokých škol. Podle sčítání lidu, mělo vysokoškolské vzdělání v Praze v roce 2021 59,6 % žen ve věku 30-39 let a jen 48,3 % mužů ve stejném věku. V roce 2001 bylo mezi studenty VŠ s bydlištěm v Praze 53 % mužů a 47 % žen. Podíl mužů postupně klesal. V roce 2022 již mezi studenty VŠ bylo více žen než mužů (54 % versus 46 %).
Většina studentů preferovala v období 2001 až 2022 studium na veřejných vysokých školách. Nejvyšší zastoupení studentů na veřejných VŠ bylo na začátku období (2001 - 95 %), pak postupně posilovalo zastoupení škol soukromých až na 25 % v roce 2009. Po roce 2009 pak zastoupení studentů na soukromých školách postupně oslabovalo až na současnou hodnotu 17 % studentů studujících na soukromých a 83 % studujících na veřejných VŠ.
Mezi studenty s bydlištěm v Praze mají největší oblíbenost bakalářské studijní programy (většinou tříleté) a poté magisterské programy (některé programy jsou navazující magisterské, kterým předchází stupeň bakalářský, některé magisterské programy neumožňují bakalářský stupeň). Doktorské studium představuje již vědeckou přípravu.
Graf 4 Studenti vysokých škol s trvalým bydlištěm v Praze podle studijního programu
Počet studentů trvale bydlících v Praze připravujících se na doktorské studium se udržuje na úrovni 3,5 až 5,2 tisíc a dosahuje cca 10 % podílu na všech studentech VŠ. V roce 2001 byl zaveden bakalářský studijní program a od tohoto roku rostly počty studentů navštěvující tento studijní program a souběžně s tím poklesly počty těch, kteří navštěvují magisterský program. Tyto dvě křivky se potkaly v roce 2004 resp. 2005, kdy bylo studentů na magisterském a bakalářském programu přibližně stejně. V současnosti (2022) pak bakalářský program studuje 21,3 tisíc studentů, magisterský 11,7 tisíc a doktorský 3,5 tisíc osob.
Graf 5 Studenti s trvalým bydlištěm v Praze podle oboru vzdělávání (třídy CZ-ISCED-F 2013)
Studenti, kteří měli v Praze trvalé bydliště, preferovali v roce 2022 tyto obory na vysokých školách: nejvíce jich studovalo Obchod, administrativu a právo (8,8 tisíc), zhruba stejně oblíbené byly obory Společenské vědy, žurnalistika a informační vědy (4,8 tisíc) a Umění a humanitní vědy (4,6 tisíc studentů). Čtvrté nejoblíbenější bylo Zdravotnictví a sociální péče a péče o příznivé životní podmínky (3,7 tisíc) a páté nejoblíbenější Technika, výroba a stavebnictví (3,2 tisíc).
Z hlediska absolutních počtů studuje obor Obchod, administrativa a právo nejvíce studentů (8,8 tisíc) a tuto pozici si drží od roku 2004, kdy překonal obor Technika, výroba a stavebnictví. Ten byl nejoblíbenější až do roku 2003 (včetně). Do roku 2005 byly třetím nejoblíbenějším oborem Umění a humanitní vědy, pak je přeskočila skupina oborů s názvem Společenské vědy, žurnalistika a informační vědy. Čtvrtým nejoblíbenějším oborem bylo v roce 2001 Vzdělávání a výchova, které v roce 2003 opustily tuto pozici a v roce 2022 byly až sedmým nejvíce studovaným oborem. Největší posun z hlediska absolutních hodnot zaznamenal obor Technika, výroba a stavebnictví, který studuje čím dál méně pražských studentů (v roce 2022 pouze 3,2 tisíc). Zdravotní a sociální péče a péče o příznivé životní podmínky si de facto udržují svou pozici a obory Informační a komunikační technologie od roku 2001 mírně posílily.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Metodické poznámky:
Údaje o studentech na vysokých školách jsou čerpány z tzv. matriky SIMS (Sdružené informace matrik studentů) podle stavu k 31. 12. daného roku. Údaje v textu publikované jsou za studenty s trvalým bydlištěm v Praze, kteří studují vysokou školu (kromě grafu 1), případně údaje o studentech podle trvalého bydliště v dalších krajích ČR. Tam, kde jsou studenti tříděni podle místa studia, je to v textu uvedeno. Údaje reprezentují školy veřejné a soukromé, nikoliv školy státní (ty nemají povinnost předávat informace do matriky SIMS). Ve statistikách také nefigurují studenti zahraničních vysokých škol (resp. škol poskytujících vzdělávání se zahraniční akreditací).
Údaje ze Sčítání lidu, domů a bytů 2021 o vzdělanostní struktuře byly počítány ze zjištěných hodnot.
Podrobnější informace k metodice lze nalézt zde: https://www.czso.cz/documents/10180/191517215/23006123m.pdf/9d114ef3-f6fa-4820-bfc5-78828339b3da?version=1.3
Podrobnější data pak zde: https://www.czso.cz/csu/czso/studenti-a-absolventi-vysokych-skol-v-ceske-republice-gr402tsw19
Kontakt:
Jana Podhorská
Oddělení informačních služeb Krajské správy v hl. m. Praze
Tel.: 274 052 673, 737 280 502
E-mail: jana.podhorska@czso.cz
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
02.10.2024 Inflace nezmizí. I 2,2 % vás v čase může…
26.09.2024 Technologický gigant Intel na kolenou! Co…
24.09.2024 XTB představuje Zlatana Ibrahimoviće jako…
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Index STOXX 600 dosáhl rekordní úrovně: Pomohly mu čínské stimuly a zisky v luxusním sektoru*
Štěpán Křeček, BHS
Ali Daylami, BITmarkets
Trump vs. Harris: komu majitelé kryptoměn coby voliči dají radši hlas?
Radoslav Jusko, Ronda Invest
Petr Lajsek, Purple Trading
Miroslav Novák, AKCENTA
Utlumená aktivita v tuzemském výrobním sektoru pokračuje – PMI (září 2024)
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři