Německé IFO je dalším zklamáním v řadě (Komentář)

Německý IFO index podnikatelské důvěry podobně jako včera zveřejněné PMI indikátory zklamal. Celkový index klesl z červnových 88,6 b. na 87,3 b. v červenci, zatímco byl očekáván mírnější pokles na 88,0 b. Důvěra německých podnikatelů tak byla nejnižší od loňského listopadu. K dalšímu zhoršení došlo jak u složky hodnotící současnou ekonomickou situaci, tak i z hlediska očekávání podnikatelů pro následujícího půl roku. Za odhady však zaostalo hodnocení současné situace, zatímco zhoršení na straně očekávání bylo zhruba v souladu s tržním konsensem. Celkově je červencový IFO index další v řadě pesimisticky vyhlížejících indikátorů z evropské ekonomiky, které ukazují na zpomalování její růstové dynamiky.

Slabý IFO index a naopak silná americká spotřebitelská důvěra dnes hrály ve prospěch dolaru. Důvěra spotřebitelů v USA podle Conference Boardu vzrostla oproti očekávání více. Po červnových 110,1 b. v červenci dosáhla 117,0 b., zatímco konsensus činil 112,0 b. Americký dolar tak euru během evropské seance zpevnil o přibližně 0,3 % k 1,103 USD/EUR.

Česká koruna dnes po vyjádřeních z ČNB částečně korigovala předchozí ztráty. Člen bankovní rady Jan Procházka pro agenturu Bloomberg uvedl, že si osobně nedovede představit, že by centrální banka začala snižovat úrokové sazby již v tomto roce (za předpokladu, že se neobjeví nějaké zásadní a překvapivé informace o vývoji ekonomiky). Argumentem hovořícím proti letošnímu snižování sazeb je podle něj přetrvávající napětí na tuzemském trhu práce a očekávaný další růst sazeb Fedu a ECB. Před započetím snižování tuzemských úrokových sazeb si podle J. Procházky bude chtít být bankovní rada jista, že inflace jednoznačně míří ke dvouprocentnímu cíli. Riziko, že by inflace nemusela v blízké době dosáhnout inflačního cíle je podle něj větší než možnost, že by nakonec klesla pod 2 %. To jen podle nás potvrzuje, že bankovní rada raději ponechá měnovou politiku déle utaženou, než by bylo třeba. Stejně jako guvernér Michl po minulém zasedání, také J. Procházka uvedl, že na jednání v příštím týdnu se bude ČNB rozhodovat mezi pokračující stabilitou úrokových sazeb nebo jejich zvýšením. Růst sazeb ale není podle Procházky pravděpodobná varianta. Ten také uvedl, že tržní očekávání ohledně snižování sazeb ČNB jsou přehnaná. Jako přehnaná tato očekávání hodnotí rovněž viceguvernér ČNB J. Frait. Ten ale v rozhovoru pro agenturu Reuters řekl, že debata o snižování úrokových sazeb může podle něj začít již na podzim. Poslední data podle Fraita navíc ukazují, že další zvýšení sazeb už nebude potřeba. Viceguvernér ČNB také očekává, že inflace v blízké době výrazně klesne. Vyznění dnešních komentářů z ČNB tak bylo hodně smíšené a tomu odpovídala i pouze mírná korekce finančních trhů. Na krátkých splatnostech (3 měsíce), došlo ke korekci korunových sazeb pouze o zhruba 5 bb, delší splatnosti zůstaly téměř beze změny. Finanční trh tak na konci letošního roku nadále čeká repo sazbu pod 6 %, oproti současným 7 %. Ani v případě kurzu koruny nebyla korekce nikterak silná. Oproti euru během dnešního dne posílila tuzemská měna o přibližně 0,3 % k hladině mírně nad 24 CZK/EUR.

My jsme dnes zveřejnili naši novou prognózu. V té očekáváme, že tuzemská ekonomika vykáže za celý letošní rok růst pouze o 0,1 %. V příštím roce by už ale měl její růst zrychlit na 1,8 %. Pomoci by k tomu mělo oživení spotřeby domácností podpořené obnoveným růstem reálných mezd a rozpouštěním dříve nahromaděných úspor. Růst ekonomiky ale v příštím roce pravděpodobně zbrzdí vládou ohlášená fiskální konsolidace a také fakt, že centrální banka bude podle nás držet měnovou politiku utaženou déle, než by bylo třeba. V naší nové prognóze totiž předpokládáme, že sazby ČNB zůstanou beze změny až dokonce letošního roku. O to rychlejší však podle nás bude muset být pokles tuzemských sazeb v příštím roce. Na konci 2024 tak již očekáváme repo sazbu na 4 %. K rychlému uvolňování měnové politiky pomůže svižný ústup inflace. Tu letos čekáme v průměru na 11 %, zatímco pro příští rok predikujeme její strmý pokles na průměrných 1,3 %. Přispět by k tomu mělo zejména dlouho očekávané zlevnění spotřebitelských cen energií. Nové vydání Ekonomických výhledů je k dispozici zde: https://bit.ly/CEO_3Q23_CZ.