S ropovodem Družba počítá Mero i po roce 2024. Ropa by ale proudila přes Oděsu

25.07.2023 , Zdroj: Hospodářské noviny , Strana: 6 , Autor: Petr Zenkner

Až příští rok v prosinci přestane Česko odebírat ruskou ropu, uzavře se několik desítek let trvající provázanost domácích rafinerií a ruských nalezišť na Urale. Existence samotného ropovodu Družba, jenž začíná v ruské Samaře, se ale pro Česko neuzavře. „Naším cílem je ropovod dále využívat,“ řekl HN v rozhovoru Jaroslav Pantůček, ředitel státního podniku Mero, jenž českou část Družby provozuje. Podle něj půjde v budoucnu využít pro dodávky ropy i trasu přes Ukrajinu, a to z přístavu Oděsa do terminálu ve městě Bródy, kde už je napojení na jižní větev Družby. Další možností je využívat tento ropovod pro přepravu čpavku nebo jako základ pro nové optické sítě.

Stoprocentní spotřebu Česka v dodávkách ropy, která je osm milionů tun, už ale podle Pantůčka stabilně zajistí ropovod TAL vedoucí z italského Terstu. Mero loni v listopadu jako pětiprocentní akcionář konsorcia, jež ho provozuje, prosadilo rozšíření jeho kapacity pro Česko. Největšími akcionáři TAL jsou rakouská společnost OMV se 32 procenty a britsko-nizozemský Shell s 19 procenty. Významný podíl má ale i ruská Rosněfť.

* Ruská agrese na Ukrajině dovedla Česko k rozhodnutí odstřihnout se od ruských dodávek ropy. Vy jste Mero řídil i v letech 2005 až 2015. Existovaly dříve plány na stoprocentní nahrazení ropovodu Družba?

S úplným nahrazením ruských dodávek se nepočítalo. Řešili jsme ale nedostatečnou kapacitu v ropovodu TAL, která hrozila (zásobuje rafinerii v Kralupech nad Vltavou – pozn. red.). Česko leží na úplném konci ropovodu a byl by to problém. Proto se Mero několik let snažilo stát se akcionářem v rámci konsorcia, které TAL provozuje. To se v roce 2012 podařilo, když jsme koupili pět procent od společnosti Shell. O rok později jsme u firmy ILF, která ropovod vyprojektovala, zadali studii popisující kroky potřebné ke zvýšení kapacity dodávek z TAL pro Česko. V roce 2014 jsme tedy přesně věděli, co je třeba udělat. Realizovat jsme to už nestihli, protože v lednu 2015 bylo vedení firmy odvoláno (za ministra financí Andreje Babiše – pozn. red.). Před rokem jsme na tuto práci navázali.

* Rozšíření kapacity TAL o čtyři miliony tun ropy nakonec loni prošlo. Jsou už vysoutěženi dodavatelé, aby se modernizace do konce roku 2024 stihla?

Loni se na zasedání koordinačního výboru TAL, které se koná dvakrát ročně, podařilo prosadit nejen samotné rozšíření. Dohodli jsme se i na vypsání výběrových řízení. Máme už dodavatele motorů, čerpadel a frekvenčních měničů. Jsou to osvědčené evropské firmy. Během léta budou vybráni i dodavatelé dalších technologií. Spustila se také projektová příprava stavebních úprav a nových potrubních propojení, aby bylo příští rok možné začít stavět. Složitá bude především druhá polovina roku 2024, kdy kvůli úpravám dojde k dočasnému omezení kapacity ropovodu.

* Bude se muset upravit i české napojení na ropovod TAL, které se jmenuje IKL a vede z bavorského Ingolstadtu až do Kralup nad Vltavou a Litvínova?

Investice čekají začátek ropovodu IKL i Centrální tankoviště ropy v Nelahozevsi, kde jsou umístěny státní nouzové zásoby ropy. Zde se za 100 milionů korun vybuduje obchvat, který povede přímo do rafinerií v Kralupech a v Litvínově. Jde o to, aby se ropa nemusela naplavovat do nádrží, kontrolovat a zase čerpat ven, což je časově a logisticky náročné a při dnešních cenách energií neefektivní. Konečná výše investic bude záviset na tom, jaké druhy ropy si provozovatel rafinerie Orlen Unipetrol zvolí za náhradu té ruské. Určitě jich bude více a budou se muset skladovat odděleně. Z důvodu posílení čerpacích výkonů musíme investovat také na začátku ropovodu IKL, tankovišti v bavorském Vohburgu, kde máme čtyři nádrže. Zatím nevíme, zda budou tyto investice do posílení čerpacích možností a průchodnosti Centrálního tankoviště ropy v Nelahozevsi stačit, abychom dokázali ropu dostatečně rychle přečerpat a dle kvalitativních parametrů oddělit. Co víme přesně, je, že do samotného projektu TAL Plus investuje Mero 1,6 miliardy korun. Další stamiliony až miliarda se mohou investovat na případné navýšení skladovacích kapacit vyvolané novým ropným mixem, a to buď výstavbou nové nádrže na centrálním tankovišti v Nelahozevsi, nebo do dalšího tanku ve Vohburgu.

* Orlen Unipetrol se měl na financování rozšíření ropovodu TAL z poloviny podílet. Proč k tomu nakonec nedošlo?

Ještě loni v říjnu jsme počítali, že Unipetrol zaplatí polovinu nákladů. Do 30. listopadu, kdy měl jednat klíčový koordinační výbor TAL, jsme ale dohodu neuzavřeli. Unipetrol uvedl, že dokud nebude jasné, jak to bude s mimořádnou daní, jež ho postihne, tak se k ničemu nezaváže. Pro Mero to bylo nepříjemné, protože jsme museli jít na vládu s tím, že stát od nás v budoucnu získá na dividendách ještě méně, než jsme původně předpokládali. Celkem to bude o miliardu korun méně v příštích 12 letech. Vláda to ale schválila a pro financování rozšíření TAL už s Unipetrolem nepočítáme.

* Kdyby to bylo možné, mělo by Mero zájem ve společnosti provozující TAL posílit majetkově?

Je to jistě prestižní, na druhou stranu kapacita v ropovodu se přiděluje podle toho, jak ho kdo v minulosti využíval. A i ten nejmenje ší akcionář, jímž je francouzský Total, má se dvěma procenty garantována stejná pravidla pro přístup ke kapacitě jako velcí spoluvlastníci a ve všech zásadních oblastech má právo veta. Proto vnímám pětiprocentní podíl jako dostačující. Česko potřebuje zvyšovat kapacitu ropovodu, ne majetkový podíl.

* Třetím největším akcionářem v TAL je Rosněfť. Co bude s jejím 11procentním podílem?

Už před válkou zastupovali ruskou Rosněfť v TAL zahraniční manažeři. Jejich vystupování komerční a oproštěné od politických vlivů. Pro nás to bylo velmi výhodné letos v dubnu, kdy si nadnárodní společnost Gunvor (spojená s ruským oligarchou Gennadijem Timčenkem, v konsorciu TAL má 10 procent – pozn. red.) postavila hlavu kvůli pravidlům spojeným s kapacitou skladování ropy v přístavech. Tehdy jsme se opravdu obávali, že všechna jednání o projektu TAL Plus končí. Bilaterální jednání Rosněfti a Gunvoru to ale odblokovala.

* Na Rosněfť ale v Německu protiruské sankce dopadly.

Rosněfť má pořád podíl v německých rafineriích. Německá vláda na rafinerie uvalila šestiměsíční nucenou správu, která se pravidelně prodlužuje. Vyměnili se tam i manažeři. Ale pokud jde o ropovod TAL, zastupují Rosněfť stále stejní lidé. Myslím, že Rosněfť má zájem na tom, aby byznys fungoval.

* Zastavení dodávek ruské ropy v příštích 18 měsících se tedy neobáváte?

Pořád věřím v to, že rozhodují pragmatické počty. Na druhou stranu, Česko se musí bez ohledu na to zabývat energetickou bezpečností. Jak u TAL, tak u Družby jsme až na konci ropovodu. Ropa z Ruska k nám teče dva měsíce. To je doba, kdy je možné přesměrovat dodávky.

* Co bude s ropovodem Družba, když v něm nepoteče ropa? To se odepíše?

Ocelové trubky ropovodu v případě alespoň částečného proudění ropy a při pravidelném čištění zevnitř nekorodují. Pokud by se ale Družba přestala používat, musela by se ropa kvůli bezpečnosti vytlačit ven a do potrubí by se napustil dusík. Naším cílem ale je ropovod dále využívat.

* Jak?

Před 20 lety postavili Ukrajinci ropovod, který vede z přístavu Oděsa do Bródy (přepravní uzel na západní Ukrajině – pozn. red.) a pak se napojuje na ukrajinskou část Družby. Původně byl postavený pro přepravu ázerbájdžánské a kazašské ropy. Pokud Ukrajina ubrání Oděsu, může tato trasa sloužit jako záloha ropovodu TAL. Další možností využití Družby je přeprava jiné suroviny, než je ropa. Třeba amoniaku (čpavek). Jiná možnost je využití koridorů pro nové optické sítě. Chceme mít obě cesty provozuschopné. Zároveň ale platí, že TAL a IKL musí pokrýt stoprocentní spotřebu Česka (zhruba osm milionů tun ropy ročně – pozn. red.).

* Jaký by byl ideální poměr?

My jsme přepravce, to závisí na našich zákaznících. Oběma trasami bude možné převážet ropu z Kaspického moře. Orlen se může orientovat například na severoamerickou nebo saúdskoarabskou ropu.

* Jak vidíte možnost dodávek přes chorvatský ropovod Adria, který se na Slovensku napojuje na Družbu? Mluví se o možné kapacitě milion tun ročně. Je to další alternativa pro Česko?

Je to varianta, ale málo pravděpodobná. Když se slovenská rafinerie Slovnaft odpojí od Družby, bude plně závislá na Adrii. Volná kapacita pro Česko je spíš půl milionu tun. To není dostatečné pro zachování Družby a nákladů na ni. Přes Adrii se dá přepravovat ropa v době, kdy budou u rafinerií na trase pravidelné technické odstávky. Jiný význam pro Česko mít nebude.

* Co severní větev Družby, která vede přes Bělorusko do Polska a Německa?

Přes tuto větev teď šlo malé množství ropy deklarované jako neruská. Jinak severní větev stojí. Poláci mají přístav Gdaňsk a dokážou přes něj zásobovat svoje rafinerie v Plocku a Gdaňsku. A dokážou částečně zásobit i německé rafinerie. Německo jinak využívá produktovod z Rostocku, který míří do rafinerie ve Schwedtu (majoritně ji vlastní ruská Rosněfť, ale vedení rafinerie loni převzal německý stát – pozn. red.). Určité množství ropy Němcům pořád chybí. Poláci jsou připraveni trasu z Gdaňsku zdvojit a zvýšit kapacitu. Ale společnost PERN, která je polskou obdobou podniku Mero, chce mít jistotu, že pro tuto ropu bude poptávka, aby neinvestoval zbytečně. Druhá východoněmecká rafinerie v Leuně, která patří Totalu a je v provozu, má dodávky z Gdaňsku zajištěné.

* Poláci možná také chtějí koupit Schwedt a nahradit Rusy.

Je to možné, tato informace se již v médiích objevila.