Poválečné Československo cizince k návštěvě příliš nelákalo

Počty osob cestujících přes hranice se však krátce po válce snížily téměř v celé Evropě.

Údaje o poválečném přeshraničním cestování poskytl článek Ing. Ullmanna s názvem „Pohraniční sčítání cestujících v roce 1947“, zveřejněný v roce 1948 ve Statistickém zpravodaji. Autor vycházel z údajů sčítání cestujících na československých hranicích, které bylo po válce obnoveno 1. března 1947. Chybějící údaje za měsíce leden a únor roku 1947 byly statistiky dopočteny.

Z cizineckého ruchu zmizeli Němci

Přeshraniční cestování se ve všech válkou postižených zemích proti předválečné době výrazně snížilo. Důvodem bylo mimo jiné zavedení víz, zásobovací problémy, chybějící devizy a poškozená dopravní infrastruktura. Rovněž československý cizinecký ruch byl následky válečných událostí velmi citelně zasažen. Aktivní cizinecký ruch, tedy příjezdy cizinců do Československa, odpovídal v roce 1947 méně než 10 % návštěv v porovnání s rokem 1937. Pasivní cestovní ruch, tedy výjezdy Čechoslováků do ciziny, dosahovaly jen 7,2 % úrovně z roku 1937. Velký vliv na tento pokles měla situace v Německu a odsun sudetských Němců. V roce 1937 tvořili obyvatelé Německa 43,3 % všech návštěvníků z ciziny, zatímco po válce se Němci ve statistice příjezdů téměř neobjevovali (0,4 %). V případě pasivního cestovního ruchu se rovněž projevilo snížení celkového počtu občanů Československa po odsunu německy hovořícího obyvatelstva, které před válkou tvořilo značnou část našich turistů v zahraničí.

V roce 1947 překročilo hranice do ciziny 110,5 tisíce občanů Československa, v roce 1937 to bylo 1,53 milionu osob. Naopak cizinců k nám po válce přijelo celkem 198,9 tisíce, zatímco v roce 1937 to bylo 2,14 milionu. Z Velké Británie jich bylo 13,8 tisíce, respektive 43,0 tisíce, z Belgie 6,1 tisíce, údaj za rok 1937 neuveden, z Dánska 3,9 tisíce, údaj za rok 1937 neuveden, z Francie 16,7 tisíce, respektive 23,1 tisíce, z Nizozemska 11,0 tisíce, údaj za rok 1937 neuveden, z Itálie 5,0 tisíce, respektive 17,0 tisíce, z Jugoslávie 11,8 tisíce, respektive 30,0 tisíce, z Maďarska 14,9 tisíce, respektive 160,0 tisíce, z Německa 0,8 tisíce, respektive 934,9 tisíce, z Polska 27,9 tisíce, respektive 146,8 tisíce, z Rakouska 29,5 tisíce, respektive 562,8 tisíce, ze SSSR 8,0 tisíce, údaj za rok 1937 neuveden, ze Švédska 3,2 tisíce, údaj za rok 1937 neuveden, ze Švýcarska 6,2 tisíce, údaj za rok 1937 neuveden, a z USA 25,1 tisíce, respektive 40,3 tisíce. Dalších 15,0 tisíce návštěvníků bylo ve statistice z roku 1947 zařazeno do skupiny ostatní cizina, v roce 1937 to bylo 178,4 tisíce osob.

Předválečné návštěvnosti Československa se v roce 1947 nejvíce přibližovali Francouzi (74,9 % v porovnání s rokem 1937), dále pak Američané (61,7 %), Jugoslávci (38,8 %) a Britové (33,5 %). Sčítání cestujících z Belgie, Dánska, Nizozemí, SSSR, Švédska a Švýcarska nebylo před válkou za jednotlivé země prováděno. Jejich data byla zahrnuta do skupiny ostatní cizina (29,9 %).

Němce nahradili Rakušané, Poláci a Američané

K podstatným změnám došlo v podílech jednotlivých států na aktivním cizineckém ruchu. Zatímco v roce 1937 tvořily návštěvy obyvatel Německa a Rakouska dohromady více než 70 % československého cizineckého ruchu, v roce 1947 jejich podíl klesl na pouhých 15,6 %. Návštěvnost z jednotlivých zemí se rozložila rovnoměrněji. První místo zaujalo Rakousko s 15,2 %, druhé Polsko s 14,0 % a třetí USA s 12,3 %.

Největší cestovní ruch, a to aktivní i pasivní, byl zaznamenán v letních měsících, z nich nejvíce v srpnu. V případě aktivního cizineckého ruchu se na tomto maximu nejvýrazněji podílel Mezinárodní festival mládeže, kterého se v Praze zúčastnilo 17 tisíc mladých lidí ze 71 zemí. U pasivního cizineckého ruchu nebylo ze sčítání cestujících na československých hranicích možné zjistit přesné místo pobytu našich občanů v cizině. Podle Ullmanna však v červenci a srpnu tvořily více než 25 % pasivního cizineckého ruchu prázdninové cesty na Jadran pořádané cestovní kanceláří Čedok a Ústřední radou odborů.

Nejdéle se u nás zdrželi Němci a Italové

Na základě údajů o příjezdech a odjezdech odhadli statistici i délku pobytu cizinců u nás a našich občanů v cizině. V roce 1937 strávili cizinci u nás 7,2 milionu nocí, v roce 1947 přes jeden milion (14,3 %). Naši občané strávili v roce 1947 v cizině 449 tisíc nocí proti třem milionům v roce 1937, což představovalo jen 14,6 %. Průměrná délka pobytu v přepočtu na osobu dosáhla v roce 1947 u cizinců 5,2 dne, v případě Čechoslováků 4,1 dne. Průměrná délka pobytu cizinců u nás tak stoupla proti roku 1937 o 3,4 dne. I průměrná délka pobytu Čechů a Slováků v cizině se po válce zvýšila na více než dvojnásobek, konkrétně o 2,1 dne. Nejdelší průměrný čas v tuzemsku v roce 1947 strávili Němci (14,6 dne), následovaní Italy (10,6), Francouzi (7,4) a Belgičany (6,6).

Nárůst významu letecké přepravy

Podstatná změna nastala ve způsobu přechodu hranic. Vyšší hustota leteckého spojení s ostatním světem přinesla v poválečném Československu zvýšení významu cestování letadlem nejen relativně, ale i absolutně, a to při desetkrát menším objemu cestovního ruchu ,a navíc jen za deset měsíců roku 1947. V roce 1937 k nám přilétlo a od nás odlétlo celkem 24 113 cestujících. V roce 1947 za dobu od března do prosince využilo letadla celkem 95 898 cestujících. Lodní přeprava nebyla v té době ještě obnovena a velký pokles zaznamenaly i přechody po silnici, tj. auty a autobusy. Relativně nepatrné snížení nastalo u železnice.

Procentuální rozdělení dopravních prostředků využívaných při přechodu hranic se mezi lety 1937 a 1947 změnilo. Letadlem v roce 1947 cestovalo 17,7 % pasažérů, v roce 1937 jen 0,3 %. Po silnici jelo 28,0 % cestujících, respektive 43,5 %, železnicí 54,3 %, respektive 55,0 % a parníkem 0 %, respektive 1,2 % cestujících.

Letadla využívali v roce 1947 relativně nejvíce Švédové (52,8 %), Švýcaři (45,0 %), skupina ostatní cizinci (40,6 %) a Britové (39,7 %). Železnice byla oblíbená Poláky (88,2 %), Francouzi (84,5 %) a Italy (82,7 %). Přechod po silnici volili nejčastěji Nizozemci (58,9 %), Dánové (51,2 %), Rakušané (50,1 %), Sověti (47,3 %) a Belgičané (46,2 %). Češi a Slováci použili na svých cestách do ciziny a z ciziny letadla v 16,5 % případů, silnice v 28,3 % a železnice v 55,2 %.

V roce 2021 navštívilo Česko 10,0 milionu zahraničních návštěvníků, což bylo meziročně o 2,5 % méně. Naopak čeští občané uskutečnili přes 71 milionů cest v tuzemsku a 5,2 milionu cest do zahraničí, a to především do Chorvatska, Slovenska a Rakouska. Hlavní použitý dopravní prostředek u delších cest se čtyřmi a více přenocováními představovaly osobní vůz (1,36 milionu cest) a letadlo (1,03 milionu cest).