Superbolid nad Německem 26. června 2023 zachycený Českou částí Evropské bolidové sítě
Podívejte se také: Videozáznamy kamer, Plzeň, Německo, Polsko.
Z hlediska popsání a objasnění tohoto vzácného přírodního úkazu je důležité, že byl zaznamenán všemi našimi přístroji, které jsou pro tento účel určené a jsou umístěné na 21 stanicích Evropské bolidové sítě, které leží především na území České republiky (15), ale také na Slovensku (4), v Rakousku (1) a Německu (1). Jelikož bolid letěl západně od naší hranice s Německem (viz obrázek 1, bolid je označen žlutou šipkou) a v době jeho přeletu bylo jasno jen na některých stanicích, které byly v dosahu jeho viditelnosti, tak máme záznamy celkem z devíti stanic, v drtivé většině z ČR. Nejdůležitější záznamy jsou ze stanic ležících v západní části našeho území, které byly k bolidu nejblíže a měly naštěstí povětšinou jasno, nicméně i ze vzdálenějších stanic byla pořízena velmi cenná data. Díky tomu je možné velmi podrobně a velmi přesně popsat jak atmosférickou dráhu bolidu, tak i jeho předchozí dráhu ve Sluneční soustavě a dokonce i složení a strukturu původního tělesa (meteoroidu).
Tento bolid byl velmi dobře zachycen automatickými digitálními celooblohovými
bolidovými kamerami a videokamerami především na stanicích Churáňov a Přimda,
nicméně i ze vzdálenějších míst jako z Ondřejova, Růžové, Kuchařovic,
Červené a Lysé hory, Veselí nad Moravou a dokonce také až ze slovenského
Hurbanova máme dobře použitelné snímky a videozáznamy. Tyto stanice jsou
součástí Evropské bolidové sítě, která pokrývá území střední Evropy a jejíž
centrum je v Astronomickém ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově. Na přiloženém
obrázku (obrázek 2) je pohled na celou světelnou dráhu bolidu, jak ho
zaznamenala videokamera z Ondřejova (jedná se o součtový snímek). Kromě
snímků a videozáznamů v přímém světle se nám podařilo zaznamenat také
spektrum bolidu, což nám poskytuje základní informace o složení původního
meteoroidu. Detailní záběry bolidu, ze kterých je možné určit mimo jiné i
průběh fragmentace bolidu, byly pořízeny rychlonaváděcím systémem FIPS z Ondřejova
(na obrázku 3 je sekvence vybraných výřezů z tohoto videozáznamu). Navíc
přesný průběh svícení bolidu a čas jeho přeletu byl zaznamenán velmi rychlými
fotometry (jejich časové rozlišení je 5000 vzorků za sekundu), které jsou
taktéž součástí našich kamer na všech našich stanicích. Ze všech těchto záznamů
jsme určili všechny parametry průletu tohoto mimořádného bolidu atmosférou s
vysokou přesností a spolehlivostí.
Co se tedy přesně odehrálo pozdě večer v noci z pondělí na úterý 26. června
2023 západně od našich hranic s Německem?
Přesně ve 20 hodin 45 minut a 11 sekund světového času (tedy ve
22:45:11 našeho letního času) vstoupil do zemské atmosféry po dráze skloněné 30,1
stupňů k zemskému povrchu meteoroid o hmotnosti přibližně 260 kilogramů. Celá
dráha bolidu, jak je vidět na obrázku 1, kde je průmět dráhy na zemský povrch,
ležela na území Bavorska. Bolid začal
svítit ve výšce 100.8 km v oblasti mezi městy Ingolstadt a Regensburg, maximální
absolutní jasnost -17,4 magnitudy (absolutní jasnost normovaná na jednotkovou
vzdálenost 100 km), tedy již nad hranicí pro superbolidy, potom dosáhl nad
Norimberkem a pohasl ve výšce 34,5 km nad zemí západně poblíž města Höchstadt. Těleso se na začátku pohybovalo rychlostí 24,4 km/s
a světelnou dráhu dlouhou 133,9 km uletělo za 6,4 sekundy. Během letu tento superbolid
několikrát výrazně zjasnil a maximální jasnosti dosáhl v krátkém výbuchu ve
výšce 56,1 km nad zemí, kdy svítil téměř 100x vyšší jasností než je jasnost Měsíce
v úplňku. Během letu, zvláště pak v jeho poslední třetině, se tento
poměrně křehký meteoroid pravděpodobně kometárního původu o průměru kolem
70 - 80 cm významně rozpadal (viz obrázek 3) a naprostá většina jeho původní
hmoty se během průletu spotřebovala. Tudíž žádný makroskopicky významný úlomek
původního meteoroidu, který by stál za systematické hledání, s velkou
pravděpodobností na zem nedopadl. Před srážkou se Zemí tento meteoroid obíhal
Slunce po výstřednější eliptické dráze s poloosou 2,25 astronomické
jednotky (1 astronomická jednotka je definována střední vzdáleností Země od
Slunce) skloněné 12 stupňů k rovině dráhy Země (ekliptice), přičemž jeden jeho
oběh kolem Slunce trval 3,4 roku. Charakter dráhy a především vnitřní struktura
tohoto meziplanetárního tělesa napovídá, že se jednalo o malý úlomek komety patřící
k Jupiterově rodině komet.
27. června 2023, 20 hodin
Pavel Spurný, Jiří Borovička a Lukáš Shrbený
Oddělení meziplanetární hmoty
Astronomický ústav AV ČR
Fričova 298
251 65 Ondřejov
email: mph@asu.cas.cz
telefon: 323 620 160 nebo 607 729 608 (jen v urgentních případech)
Obrázek 1. Průmět dráhy bolidu EN260623_204511 na zemský povrch (sklon dráhy k povrchu byl 30 stupňů). Bolid začal svítit ve výšce 101 km v oblasti mezi městy Ingolstadt a Regensburg, maximální jasnost -17,4 magnitudy dosáhl ve výšce 56 km nad Norimberkem a pohasl ve výšce 34,5 km nad zemí v blízkosti města Höchstadt. Skutečná délka námi zaznamenané světelné dráhy v atmosféře je 134 km a bolid jí uletěl za 6,4 sekundy. Stanice bolidové sítě na území ČR jsou na mapce znázorněny bílými čtverci s černým středem (foto: Google/Astronomický ústav AV ČR).
Obrázek 2. Složený snímek bolidu EN260623_204511 z videozáznamu pořízeného videokamerou na observatoři v Ondřejově (foto: Astronomický ústav AV ČR).
Obrázek 3. Výřezy z detailního videozáznamu bolidu EN260623_204511 pořízeného rychlonaváděcím systémem FIPS na observatoři v Ondřejově. Tento záznam slouží k podrobnějšímu zkoumání fragmentace meteoroidu. Relativní čas pro jednotlivé snímky je vztažen k absolutnímu času 20:45:11 UT (grafika Lukáš Shrbený, foto Astronomický ústav AV ČR).
|
Počasí hledání předpověď počasí pro všechna města světa.
Druhou možností je hledání přes seznam kontinentů a států.