Evidenční počet zaměstnanců a jejich mzdy v jednotlivých čtvrtletích, definitivní údaje - 2021

Průměrný evidenční počet zaměstnanců a průměrné hrubé měsíční mzdy (přepočtené osoby) 

	Průměrná měsíční mzda v Kč rok 2021
	sledované období[1]	stejné období předchozího roku[1]	rozdíl sl.5 - sl.6[1]	meziroční index (%)[1]
ČR úhrnem[2]	38 277	36 176	2 101	105,8
Kraj (NUTS3)
Hlavní město Praha	47 301	44 939	2 362	105,3
Středočeský kraj	38 652	36 922	1 730	104,7
Jihočeský kraj	35 016	32 775	2 240	106,8
Plzeňský kraj	36 854	34 961	1 893	105,4
Karlovarský kraj	33 220	31 236	1 983	106,3
Ústecký kraj	35 497	33 743	1 755	105,2
Liberecký kraj	34 619	33 180	1 439	104,3
Královéhradecký kraj	36 052	34 012	2 040	106,0
Pardubický kraj	34 498	32 554	1 944	106,0
Kraj Vysočina	35 372	33 111	2 261	106,8
Jihomoravský kraj	37 525	35 401	2 124	106,0
Olomoucký kraj	34 887	32 825	2 062	106,3
Zlínský kraj	34 374	31 767	2 606	108,2
Moravskoslezský kraj	34 783	32 538	2 245	106,9
Region soudržnosti (NUTS2)
Praha	47 301	44 939	2 362	105,3
Střední Čechy	38 652	36 922	1 730	104,7
Jihozápad	35 924	33 845	2 079	106,1
Severozápad	34 923	33 102	1 821	105,5
Severovýchod	35 123	33 275	1 849	105,6
Jihovýchod	36 944	34 782	2 163	106,2
Střední Morava	34 640	32 313	2 327	107,2
Moravskoslezsko	34 783	32 538	2 245	106,9

 

Tato publikace navazuje na publikaci 110024 „Evidenční počet zaměstnanců a jejich mzdy“. Obsahuje definitivní údaje za období roku 2021.

Evidenční počet zaměstnanců zahrnuje osoby v  pracovním, služebním nebo členském poměru (kde součástí členství je též pracovní vztah) k zaměstnavateli (dále jen „pracovní poměr“).

Průměrný evidenční počet zaměstnanců ve fyzických osobách (čtvrtletní) je vypočten jako aritmetický průměr z (příslušných tří) měsíčních počtů (vypočítávají se jako součet denních stavů dělený počtem kalendářních dnů v měsíci). Průměrný evidenční počet zaměstnanců přepočtený je přepočtem průměrného evidenčního počtu zaměstnanců ve fyzických osobách podle délky jejich pracovních úvazků na zaměstnavatelem stanovenou (plnou) pracovní dobu.

 

Průměrná hrubá měsíční mzda představuje podíl mezd bez ostatních osobních nákladů (OON) připadající na jednoho zaměstnance evidenčního počtu za měsíc. Do mezd (bez OON) se zahrnují základní mzdy a platy, příplatky a doplatky ke mzdě nebo platu, odměny, náhrady mezd a platů, odměny za pracovní pohotovost a jiné složky mzdy nebo platu, které byly v daném období zaměstnancům zúčtovány k výplatě. Do mezd nejsou zahrnuty náhrady mzdy nebo platu za dobu trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény placené zaměstnavatelem.

Jedná se o hrubé mzdy, tj. před snížením o pojistné na veřejné zdravotní pojištění a sociální zabezpečení, zálohové splátky daně z příjmů fyzických osob a další zákonné nebo se zaměstnancem dohodnuté srážky.

 

V údajích o počtu zaměstnanců a průměrných mzdách nejsou zahrnuty osoby vykonávající veřejné funkce (např. poslanci, senátoři, uvolnění členové zastupitelstev všech stupňů), soudci, ženy na mateřské dovolené, osoby na rodičovské dovolené (nepracují-li současně v pracovním poměru), učni, osoby pracující pro firmu na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, zaměstnanci ekonomických subjektů statisticky nesledovaných.

Ostatní osobní náklady jsou odměny poskytované na základě jiného vztahu než pracovního poměru a peněžitá plnění poskytovaná zaměstnancům v souvislosti se zánikem pracovního poměru. Do ostatních osobních nákladů patří zejména odměny na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, tj. dohod o provedení práce (DPP) a dohod o pracovní činnosti (DPČ), odměny členům orgánů společnosti a družstva, odměny učňům, platy soudců, odměny členům zastupitelstev všech stupňů, odstupné, odchodné, odbytné. Údaje jsou uvedeny v hrubých částkách.

Metodika zjišťovaných ukazatelů vyplývá z vysvětlivek k vyplňování jednotlivých mutací oddílu A071 „Vybrané ukazatele“ výkazů P3-04, Prům 1-12, Stav 1-12, Pen Poj 3‑04, Pen 3c‑04 a oddílu 005 “Zaměstnanci a mzdy” výkazů Zdp 3‑04, VPI 3-04 a Práce 2‑04.

Údaje o počtu zaměstnanců a průměrných mzdách jsou publikovány za celou populaci podniků se zvýšeným důrazem na průměrné mzdy zaměstnanců přepočtené na plně zaměstnané, které zohledňují délku pracovního úvazku.

Při zpracování jsou uplatněny matematicko-statistické metody odhadů nonresponse a odhadů za nešetřenou část populace podniků, při současném využití administrativních zdrojů dat.

Údaje v publikaci jsou členěny podle:    - odvětví,

                                                                - velikosti zpravodajské jednotky,

                                                                - institucionálního sektoru,

                                                                - území.

Do odvětví jsou data tříděna podle Klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE), která je národní verzí Statistické klasifikace ekonomických činností v Evropském společenství - NACE Revize 2 a byla zavedena s účinností od 1. 1. 2008.

Institucionální sektory (ISEKTOR) jsou agregace vyplývající z metodiky Evropského systému národních a regionálních účtů (European System of National and Regional Accounts – ESA 2010). Od 1. čtvrtletí 2014 v souladu s ESA 2010 došlo ke změně definice institucionálních sektorů.

Územní třídění je provedeno dle Klasifikace územních statistických jednotek (CZ-NUTS), která je národní verzí společné klasifikace územních statistických jednotek (NUTS), na úrovni NUTS 2 (oblasti – regiony soudržnosti) a NUTS 3 (kraje - vyšší územní samosprávné celky).

Pracovišťní metoda

Od 1. čtvrtletí 2011 přistoupil ČSÚ ke změně v publikování územně tříděných dat v oblasti statistiky trhu práce. Dříve užívaná podniková metoda byla nahrazena metodou pracovištní, která poskytuje pravdivější regionální pohled na trh práce. K této změně bylo možno přistoupit vzhledem ke zkvalitnění používaných matematicko-statistických metod (modelů), které využívají jednak informace z ročních výkazů (zjištěné přímo od podniků/organizací) o rozložení počtu zaměstnanců a jejich mezd do krajů podle místa skutečného pracoviště zaměstnanců, jednak i administrativní zdroje.

Rozdíl mezi pracovištní a podnikovou metodou:

·         pracovištní metoda - územní zatřídění počtu zaměstnanců a jejich mezd do kraje je provedeno podle místa skutečného pracoviště zaměstnanců.

·         podniková metoda - územní zatřídění celého podniku/organizace do kraje je provedeno podle kraje, v němž sídlí ústředí vykazujícího ekonomického subjektu. 

 

 

 

Mgr. Dalibor Holý

ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí

 

 

 

 

 

Poznámka: 

Výpočtové údaje jsou počítány z nezaokrouhlených čísel a teprve následně zaokrouhleny, v některých případech proto součty a rozdíly nesouhlasí.