Do obnovy Ukrajiny se zapojí čeští lékaři i tuzemské firmy, v Senátu dnes diskutovali o svých prioritách i s ministrem zdravotnictví a senátory

Česká republika patří od počátku válečného konfliktu na Ukrajině v rámci podpory mezi nejaktivnější země. Vláda v říjnu loňského roku schválila program humanitární, stabilizační, rekonstrukční a hospodářské pomoci Ukrajině, na kterou ČR mezi lety 2023 až 2025 uvolní zhruba půl miliardy korun ročně. Už vloni na podzim ministr zdravotnictví Vlastimil Válek řešil se svým ukrajinským protějškem Viktorem Ljaškem zapojení do obnovy ukrajinského zdravotnictví. Kromě pomoci uprchlíkům spolu jednali o možnostech péče o ukrajinské pacienty s protetiky, obnovu tamních zdravotních kapacit i spolupráci českých lékařských fakult s těmi ukrajinskými. „Ukrajinské zdravotnictví je v extrémně těžké situace nejen kvůli počtům zraněných během války, ale i cíleným útokům ruských invazních vojsk na zdravotnická zařízení i zdravotníky samotné. Ministerstvo zdravotnictví ČR již koordinovalo zásilky léků na Ukrajinu, ale až Ukrajinci vyženou ruské zločince ze své země, bude naším úkolem spolu s Evropskou unií a celým demokratickým světem pomoci postavit ukrajinské zdravotnictví zpět na nohy. Je naší morální povinností pomoci,“ uvedl ministr Válek.

V důsledku války na Ukrajině došlo k závažnému narušení její zdravotnické infrastruktury, a to často v oblastech, ve které řada českých expertů i firem patří k mezinárodní špičce. „Ať už jde o dodávky sterilizátorů, zdravotnicky´ch lůžek, novorozenecky´ch inkubátorů, protetik nebo sdílení zkušeností z lékařské a psychiatrické praxe, to všechno jsou oblasti, které skýtají příležitost pro české zdravotnictví. Věřím, že i díky dnešnímu kulatému stolu otevíráme novou kapitolu česko-ukrajinských vztahů, o kterých se doposud v Česku příliš nehovořilo,“ přiblížil přínos setkání senátor Roman Kraus, předseda Výboru pro zdravotnictví Senátu.

Vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný věří, že spolupráce přinese mimo jiné silné zapojení českých firem působící ve zdravotnictví. „V oblasti zdravotnictví se jako ČR soustředíme na zajišťování primární péče, která je v současné době na Ukrajině tolik potřebná z důvodu přetížení větších nemocnic v důsledku péče o raněné vojáky. Nemocnice pak na provádění základních úkonů již nemají kapacity. Česká účast zde bude mít podobu konkrétních projektů, které jsou realizovány ve spolupráci MZV ČR a Asociace výrobců a dodavatelů zdravotnických prostředků. V rámci této spolupráce již došlo kupříkladu k realizaci kompletního vybavení několika operačních sálů v nemocnicích na západě Ukrajiny. Kromě toho je zde aktivní program MEDEVAC Ministerstva vnitra ČR, který se zabývá vysíláním českých odborníků přímo na Ukrajinu a zajišťováním péče o zraněné ukrajinské občany v Česku. Mezi oblasti našeho zájmu patří popáleninová péče a péče o pacienty trpící PTSD. Ve všech těchto oblastech máme jako ČR vynikající know-how a mezinárodní renomé. Vysoká poptávka po zdravotnických prostředních poskytuje řadu obchodních i investičních příležitostí pro české firmy, které si jich jsou velmi dobře vědomy. Ukrajina je tak pro Česko příležitostí napříč všemi sektory, zdravotnictví nevyjímaje,“ uvedl.

Dokladem toho jsou mimo jiné dva kompletně vybavené operační sály pro léčbu termických poranění v multidisciplinární klinické nemocnici pohotovostní a intenzivní péče ve Lvově, které byly dodány letos v lednu. Další nemocnice pak dostala zařízení pro urgentní příjem. „Jednalo se o vázaný peněžní dar, který zaštítila naše asociace. Snažíme se být ale aktivní i v nastavování celkového systému pomoci, která proudí z České republiky. Pomoc musí být cílená a reflektovat konkrétní požadavky pro obnovu zdravotnictví na Ukrajině. Součástí naší pomoci je dlouhodobé servisování výrobků a vzdělávání uživatelů,“ upozorňuje Petr Foit z Asociace vy´robců a dodavatelů zdravotnických prostředků.

Významnou pomoc přináší i tzv. rekognoskační mise programu MEDEVAC na Ukrajině. Ty mají za cíl navázat vztahy s potenciálními partnery a domluvit se s nimi, jaká forma spolupráce bude nejefektivnější. Poslední mise se uskutečnila v druhé polovině dubna. Na misi se podílely dvě zdravotnické organizace v působnosti ministerstva zdravotnictví, účastnili se také čeští lékaři, konkrétně specialisté na popáleniny a duševní zdraví. Profesor psychiatrie Jiří Horáček z Kliniky psychiatrie a lékařské psychologie 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy představil vznikají program psychiatrické pomoci poskytovaný přímo ukrajinským lékařům. „V důsledku války se psychické následky traumatu včetně posttraumatické stresové poruchy (PTSD) staly jedním ze zásadních problémů dnešní Ukrajiny. Situace je velmi vážná, protože v současné době moc možností pro léčbu PTSD nemáme. Tato porucha vzniká v reakci na stres z válečného konfliktu, kterým si projde nejen většína vojáků, ale i mnoho civilistů přicházejících z válečného prostředí. Ve spolupráci s ukrajinskými kolegy ze Lvova a Kyjeva připravujeme léčebný program zaměřený na rychlou léčebnou strategii kombinující nové psychoterapeutické a farmakologické postupy s využitím mobilních technologií. Realizace programu již byla zahájena a do praxe bude na Ukrajině uvedena v horizotnu několika málo týdnů,“ uvedl Jiří Horáček.

Ve Lvově vzniká rovněž program popáleninového centra. Jeho koncepci na kulatém stole představil Robert Zajíček z Kliniky popáleninové medicíny Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, který se účastnil i rekognoskační mise programu MEDEVAC.

Kromě již zmiňovaných osobností se kulatého stolu dále zúčastnili zástupci Českého červeného kříže, České rozvojové agentury, Kliniky plastické chirurgie Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva vnitra, Ministerstva zahraničních věcí, Ministerstva zdravotnictví a české kanceláře Světové zdravotnické organizace.