Ministr Lipavský se zúčastnil dubnové Rady pro zahraniční věci v Lucemburku

Před zahájením samotné Rady se šéf české diplomacie společně se svými kolegy z členských států EU setkal s generální tajemnicí Rady Evropy Marijí Pejčinović Burićovou a ministryní zahraničních věcí Islandu Thórdís Kolbrún Reykfjör? Gylfadóttirovou. Společně hovořili o dopadech ruské agrese na mezinárodní pořádek založený na pravidlech, demokracii a vládě práva, lidských právech či o nutnosti potrestání válečných zločinců dle mezinárodního práva. Ministr Lipavský rovněž zdůraznil význam nadcházejícího summitu Rady Evropy v Reykjavíku, mj. v kontextu zajištění odpovědnosti Ruska za zločiny spáchané na Ukrajině. Součástí úsilí o zajištění odpovědnosti jsou rovněž aktivity ke zřízení tzv. Registru škod, které Česko v Radě Evropy vede.

Úvod jednání patřil současné situaci v Súdánu, kde propukly střety zapříčiněné rostoucím napětím mezi armádou a polovojenskými Jednotkami rychlé podpory (RSF). Česko v rámci svého vystoupení vyjádřilo obavu z další eskalace konfliktu, která může dále destabilizovat nejen samotný Súdán, ale také celou oblast Sahelu. „Oba tábory musí co nejdříve nelézt cestu, jak boje ihned zastavit a situaci dále neeskalovat. V této chvíli je pro nás prioritou evakuace českých a evropských občanů. Důrazně apeluji na oba aktéry konfliktu, aby dodržovali Vídeňské úmluvy a necílili své útoky na civilisty a diplomatické pracovníky,“ dodal Lipavský.

Další bodem jednání, kterého se distančně účastnil též ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba, se věnoval již tradičně ruské agresi proti Ukrajině. Šéfové diplomacií evropské sedmadvacítky se zaměřili na veškeré aspekty unijní podpory Ukrajině s důrazem na urychlení dodávek a nákupu munice pro Ukrajinu. Projednána byla také problematika dalšího možného finanční navýšení Evropského mírového nástroje (EPF) a evropské perspektivy pro Ukrajinu. Ministr Lipavský neopomenul zmínit ani západní sankce vůči Rusku. „Ruská ekonomika zjevně pociťuje dopady sankcí Západu. Unie v nich nesmí polevit a je třeba připravit další sankční balíček. Musíme také hledat způsoby, jak co nejvíce ztížit obcházení sankcí,“ řekl.

Debata k implementaci Akčního plánu EU ke geopolitickým dopadům ruské agrese proti Ukrajině se zaměřila na zmírňování dopadů agrese na třetí země a ochranu mezinárodního pořádku založeného na pravidlech. „EU se musí stát asertivním globálním politickým hráčem. Máme své stěžejní zájmy a je třeba reflektovat, jak se dané třetí země k těmto zájmům staví. Podporou vybraných třetích zemí pak můžeme efektivně zabránit šíření ruského narativu a putinových dezinformací,“ uvedl šéf české diplomacie.

Na závěr byla projednána aktuální situace v Moldavsku, Tunisku, Číně a Iránu. V rámci této diskuze šéfové unijních diplomacií schválili Partnerskou misi EU do Moldavska, která bude vyslána mimo jiné za účelem pomoci moldavskému státnímu aparátu v čelení proti hybridním a kybernetickým hrozbám. Její zahájení bylo prioritou loňského českého předsednictví v Radě EU. Schváleny byly také Závěry Rady k Etiopii. Ministři evropské sedmadvacítky diskutovali s gruzínským ministrem zahraničí Iliou Darčiašvilim o současném stavu směřování Gruzie do Evropské unie. Závěrem dne pak šéf české diplomacie předsedal za celou EU jednání kooperační Rady EU-Uzbekistán.