Nová Zelená aliance mezi EU a Norskem prohloubí spolupráci v oblasti klimatu, životního prostředí, energetiky a čistého průmyslu - Zelená dohoda pro Evropu

EU a Norsko dnes uzavřely zelenou alianci, která posílí jejich společná opatření v oblasti klimatu, úsilí o ochranu životního prostředí a spolupráci při přechodu na čistou energii a průmysl. Dohodu v Bruselu podepsali předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a norský premiér Jonas Gahr Store.

Předsedkyně von der Leyen uvedla: „Norsko je dlouhodobým a spolehlivým partnerem EU. Máme stejnou vizi budování klimaticky neutrálního kontinentu. Chceme, aby naše společnost a hospodářství společně prosperovaly, zatímco budeme snižovat emise, chránit přírodu, dekarbonizovat energetické systémy a ekologizovat průmyslová odvětví. Touto zelenou aliancí naše pouto ještě upevníme a budeme moci společně plánovat lepší budoucnost.“

Obě strany znovu potvrdily svůj závazek, že do roku 2030 sníží emise skleníkových plynů alespoň o 55 % ve srovnání s rokem 1990 a nejpozději do roku 2050 dosáhnou klimatické neutrality. V souladu s Pařížskou dohodou chtějí udržet nárůst globální teploty pod hranicí 1,5 °C a zároveň zajistit energetickou bezpečnost, ochranu životního prostředí a dodržování lidských práv. EU a Norsko budou úzce spolupracovat na zajištění úspěšného provádění Pařížské dohody i zásadní dohody o biologické rozmanitosti, které se podařilo dosáhnout na konferenci OSN o biologické rozmanitosti COP15.

Zelená aliance mezi EU a Norskem, nad jejímž vypracováním a vyjednáním převzal záštitu výkonný místopředseda pro Zelenou dohodu pro Evropu Frans Timmermans, se zaměří na tyto prioritní oblasti:

posílení úsilí v boji proti změně klimatu, včetně spolupráce v oblasti přizpůsobení se změně klimatu, stanovování cen uhlíku, pohlcování uhlíku a zachycování, přepravy, využívání a ukládání uhlíku

navýšení spolupráce v otázkách životního prostředí se zaměřením na zastavení a zvrácení úbytku biologické rozmanitosti, znehodnocování lesů a odlesňování, na podporu oběhového hospodářství a řešení celého životního cyklu plastů, vypracování celosvětových norem pro nakládání s chemickými látkami a odpady a udržitelné řízení moří a oceánů

podpora ekologické průmyslové transformace a další upevňování politické a průmyslové spolupráce prostřednictvím strategických partnerství, jako je budoucí strategické partnerství v oblasti udržitelných surovin a hodnotových řetězců baterií
urychlení přechodu na čistou energii se zaměřením na vodík a energii z mořských obnovitelných zdrojů
dekarbonizace odvětví dopravy ve všech druzích dopravy, se zvláštním ohledem na lodní dopravu produkující nulové znečištění a nulové emise
prohloubení spolupráce v oblasti regulace a podnikání s cílem stanovit celosvětové normy pro inovativní environmentální řešení nezbytná k urychlení přechodu na oběhové hospodářství a hospodářství s čistými nulovými emisemi
konsolidace stávající spolupráce ve výzkumu, vzdělávání a inovacích týkajících se dekarbonizace, energie z obnovitelných zdrojů a biohospodářství
spolupráce na podpoře udržitelného financování a investic s cílem nasměrovat Evropu na cestu k environmentálně udržitelnému, klimaticky neutrálnímu hospodářství odolnému vůči změně klimatu.

Zelená aliance je nejkomplexnější formou dvoustranného závazku, který lze uzavřít v rámci Zelené dohody pro Evropu. Obě strany se v ní zavazují ke klimatické neutralitě a ke sladění svých vnitrostátních a mezinárodních politik v oblasti klimatu, aby tohoto cíle dosáhly. Jedná se teprve o druhou dohodu svého druhu. První byla Zelená aliance mezi EU a Japonskem podepsaná v roce 2021. EU a Norsko se rovněž dohodly, že ambiciózní opatření v oblasti klimatu budou společně prosazovat i na celosvětové úrovni. Za tímto účelem budou obě strany jakožto nejdůležitější dárci financování opatření v oblasti klimatu společně podporovat rozvojové země a rozvíjející se ekonomiky při provádění jejich politik v oblasti klimatu a životního prostředí. Dohoda potvrzuje, že plné dodržování zásady předběžné opatrnosti má v arktické oblasti prvořadý význam, aby nárůst globální teploty nepřekročil hranici 1,5 °C.