Pojišťovna VZP reaguje na nepravdy v mediálním prostoru

PVZP se důrazně ohrazuje proti záměrně nepravdivým informacím, kterými je v současné době napadána ve veřejném prostoru i mezi zákonodárci. V aktuálním období, zřejmě v souvislosti s projednáváním novel několika zákonů v Poslanecké sněmovně, tyto útoky překročily únosnou míru a PVZP cítí povinnost s k nim vyjádřit. PVZP již více než 20 let usiluje o to, aby bylo chráněno zdraví cizinců ze třetích zemí a zdraví českých občanů, a současně, aby nevznikaly dluhy ve zdravotnických zařízeních.

PVZP nerozumí tomu, co vede dezinformátory k tomu, aby hanobili ekonomický přínos PVZP pro veřejný rozpočet. Nicméně uvádí několik podstatných informací k tomuto tématu.

„PVZP od svého vzniku nikdy nebyla ve ztrátě a je velmi nekorektní používat pro jakoukoliv demonstraci rok 2021 (včetně roku 2020), neboť to byly roky s největším dopadem omezení zavedených v souvislosti s onemocněním covid-19. PVZP patří díky své kvalitě mezi špičku na trhu v oblasti cestovního pojištění. Následkem restriktivních covidových opatření však zaznamenala hluboký ekonomický propad. Dokázala se však s touto situací vyrovnat a zůstat v černých číslech. V roce 2022 vykázala PVZP solventnost 167 % (její obvyklá bezpečná hladina). ROE (rentabilita vlastního kapitálu) byla v roce 2020 4,62 % a v roce 2022 18,39 %. PVZP vyplatila VZP ČR na dividendách od doby svého vzniku částku 156 mil. Kč při nulové investici ze strany VZP ČR. Navyšování základního kapitálu musí PVZP činit z vlastních zdrojů, neboť VZP ČR zatím k tomu nemá legislativní nástroj. Ziskovost PVZP je od roku 2004 ve srovnání s trhem spíše nadprůměrná, proto PVZP navýšila základní kapitál z vlastních zdrojů z 60 mil. Kč na 330 mil. Kč, tento rok na 400 mil. Kč,“ říká Robert Kareš, předseda představenstva PVZP.

„Vůbec nemá smysl tedy komentovat hrubě lživý komentář o nějakém dlouhodobém pohybování se na hranici ekonomické udržitelnosti. Další hrubou nepravdou je, že PVZP odvádí zisk zahraničním zajišťovnám. Zajišťují se standardně všechny pojišťovny, přičemž cena za kvótové zajištění cizinců byla cca 3 mil. Kč, a o tomto zajištění byla informována ČNB,“ říká Robert Kareš, předseda představenstva PVZP,“ doplňuje Robert Kareš.

PVZP navíc zabránila růstu dluhů ve zdravotnických zařízeních. Nepravdy o tom, že dluhy nevznikaly v důsledku low-costových pojištění jiných komerčních pojišťoven, jasně dokládá ÚZIS ve svých ročenkách (v roce 2021 činily dluhy cizinců ze třetích zemí více než 40 mil. Kč za rok). Jak tyto dluhy vznikaly, to detailně popisuje Robert Kareš: „Problém provozování pojištění cizinců nad 90 dnů u ostatních pojišťoven spočívá v tom, že se neuměly vypořádat s novelizací v roce 2012 (pojištění se nabízí v rozsahu komplexní péče a úhrada za ošetření je realizována bezhotovostně v síti smluvních zdravotnických zařízení). K produktu stále přistupují jako k neodkladné péči (klasickému cestovnímu pojištění), nabízejí vysoké provize a cena pojištění se reálně pohybuje od 3 do 5 tis. Kč za rok. Klient ví, že tato pojistka je pouhou formalitou a pak:

1. při ošetření vystupuje jako nepojištěný,
2. v ambulanci si vše hradí sám,
3. v nemocnici mu pojišťovna zaplatí pouze garanci prvního ošetření do výše 20 tis. Kč a následně vypoví pojistnou smlouvu, tudíž dále vystupuje jako nepojištěný.“

V současné době nemají zdravotnická zařízení žádné problémy s úhradou od PVZP.

Dalším hrubým argumentem je, že PVZP zneužila svého postavení k navyšování ceny. Dokonce byl podán podnět k ÚOHS, který s PVZP v této věci komunikoval, vše bylo ze strany PVZP vysvětleno a úřad žádné řízení nezahájil. PVZP v průměru naopak zlevnila, průměrná roční cena pojištění za dospělého je 23 tis. Kč, za dítě 19 tis. Kč, tedy méně než ve veřejném zdravotním pojištění. Pouze u vysokých věkových skupin došlo k navýšení, protože logicky úhrady jsou obrovské. Argument, že cizinec, který má řádně platit pojistné do řádného systému pojištění s reálnými cenami, ať už řádné komplexní, nebo řádné veřejné, raději kvůli ceně utíká do ilegálního prostředí, je naprosto zcestný a v podstatě nebezpečný.

„Jako českému občanovi mi připadá naprosto nepřípustné, že cizinec ze třetí země, který zde chce pracovat nebo studovat, platí roční pojistné, které má vyšší rozsah než veřejné pojištění, v nižší částce než OSVČ nebo zaměstnanec, který je navíc účasten veřejného systému pojištění i desítky let,“ uvádí PR specialista PVZP a olympionik Martin Koukal (jeho otec byl praktickým lékařem několik desítek let a věděl, co péče o cizince obnáší).

Český systém veřejného zdravotnictví má sloužit v první řadě českému občanovi, lidem, kteří zde mají trvalý pobyt, a případně azylantům, kteří utíkají ze své země před válkou nebo jiným ohrožením života. Všichni ostatní by měli být součástí komerčního pojištění, které umí pracovat s rizikem a umí efektivně toto riziko řídit. Současně by toto komerční pojištění mělo být ze strany státu pod dohledem či regulováno tak, aby se co nejvíce svým rozsahem úhrady zdravotní péče a sítí zdravotnických zařízení přibližovalo tomu veřejnému.

V závěru uvádíme, že PVZP necítí potřebu reagovat na smyšlené, domnělé a fabulované výstupy ze zdrojů jako Kverulant nebo Strachovka, neboť ty jsou mimo rámec standardního informačního a mediálního proudu a jsou spíše na řešení právní než komunikační.