Energetická transformace Severní Makedonie a její dopady pro české firmy

Pokud se podíváme na energetický mix Republiky Severní Makedonie z posledních let, zjistíme, že ho z většiny stále tvoří energie získaná z pálení uhlí. Méně než třetinu vyrobené elektřiny tvoří vodní elektrárny a třetinu země dováží. Stále silnější však postupem času jsou také solární a větrné parky a částečně i biopaliva.

Energetický mix MK

Současnost

Sice je třeba mít stále na pamětí zelenou transformaci, kterou prochází i Severní Makedonie, která bude tažená hlavně solárními parky a také větrnými elektrárnami, nicméně stále jde spíše o hudbu budoucnosti.

V současné době v Severní Makedonii nejvíce elektřiny vyrábí teplárna REK Bitola. Dle období jde v průměru o přibližně 75 % vyrobené elektřiny v zemi. Dále je významná také teplárna Oslomej. U REK Bitoly je také velký povrchový důl na lignit, tedy z hlediska výhřevnosti nejméně kvalitní hnědé uhlí. Proto musí také dokupovat uhlí ze zahraničí, v minulosti šlo hlavně o Kosovo, aktuálně jde především o řecké uhlí. Potom se vezmou přibližně 2/3 makedonského lignitu a 1/3 řeckého kvalitnějšího uhlí a pálí se v kotlích. Aby tato směs měla pokaždé přibližně stejnou výhřevnost a tím byl proces pálení a výroby elektřiny co nejefektivnější, a také nejbezpečnější (před rokem kvůli špatné směsi prasknul jeden blok v teplárně v Srbsku), je dobré mít na to automatický systém, který uhlí scanuje a monitoruje, a poté umožňuje precisní a přesné namíchání.

Právě takový systém prodává česká firma ENELEX a díky vlastnímu velkému úsilí a s přispěním české ambasády a projektům na podporu ekonomické diplomacie (PROPED) se jí podařilo vyhrát tendr na namontování těchto zařízení do největší makedonské teplárny.

V návaznosti na to a s ohledem na další potenciální tendry, například homogenizační zařízení pro teplárnu v Oslomej, prachové filtry pro REK Bitola a dále také drtičky kamene v Cementarnici Skopje připravil Zastupitelský úřad České republiky v Republice Severní Makedonii ve spolupráci s CDT – Českou dobývací technikou návaznou incomingovou misi (PROPED) v rámci které makedonské zástupce seznámilo s výrobky českých firem ENELEX, DSP Přerov, RPS Ostrava, NOEN, ZVVZ, Transroll a Alta. Konkrétně delegace navštívila doly Darkov, Tušimice (včetně teplárny) a Bílina a cestu zakončila jednáním makedonských geologických služeb.

Pokud tedy budeme popisovat současnost makedonské energetické politiky lze říci, že stále hrají prim uhelné zdroje a v tom se české firmy řadí mezi ty nejlepší na světě a díky tomu mají velkou šanci uspět v makedonských tendrech. Lze očekávat, že minimálně příštích 20 let se tato skutečnost nezmění.

Rypadlo NOEN v dole Bílina

Budoucnost makedonské energetiky

Mimo větrných parků, kterých zatím v Severní Makedonii není mnoho, se stále více objevují parky solární. Má to svou logiku, jelikož k výrobě energie ze slunce má země dobré predispozice. Pokud máme tyto predispozice vyčíslit, pak jde průměrně o 280 slunných dnům ročně a 1500 KWh solární radiace na metr čtverečný. Jen pro srovnání v České republice máme 66 slunných dnů a roční solární radiace je 1000 KWh na metr čtverečný. Lze tedy vidět, že rozdíl v efektivitě provozování solárních panelů u nás a v Severní Makedonii je enormní.

I díky výše uvedenému se i na Balkán stále více zaměřují české firmy. Aktuálně například firma ICS Sistemi, což je dcera české firmy staví několik megawatů poblíž Velesu a plánuje se také účastnit mezinárodní investice do 25 megawatového parku poblíž města Kumanovo. A objevují se i další zájemci, s kterými česká ambasáda ve Skopji jedná a může nabídnout své know how.

Solární park ICS Sistemi u Velesu

Mimo solární energetiku, kterou akcelerovaly také vyšší ceny elektřiny v Evropě, jsou v Severní Makedonii zajímavé také elektrárny vodní. Severní Makedonie je obklopena horami, které přesahují 2000 m. n. m. (nejvyšší hora Velký Koráb na hranici s Albánií měří 2764 m. n. m). Zde pramení množství řek, na kterých by mohly vzniknout menší vodní elektrárny s menšími turbínami pro horské a podhorské podmínky. Skrz zemi také teče největší řeka Vardar, která by také mohla v budoucnu sloužit jako zelený zdroj energie například pro město Veles.

Ve vodních turbínách určitě je na co navazovat a české firmy zde mají tradici. Například ve slavné vodní elektrárně matka na řece Treska, jejíž přehrada dnes slouží pro obyvatele hlavního města Skopje jako letní odpočinek před 40 stupňovými vedry, byla stavěna ve spolupráci s tehdejším Československem. Není tak divu, že v elektrárně dodnes pracuje Kaplanova turbína od ČKD Blansko. Pokud chcete mít přesnou představu o makedonských vodních elektrárnách, tak na tomto odkazu se dočtete o všech 27., které v zemi byly v minulosti postaveny.

Vodní elektrárna Matka

Závěr

Závěrem lze konstatovat, že se Republika Severní Makedonie nachází v období transformace, která bude ještě několik dekád trvat. Během té se mohou uplatnit jak české firmy, které se věnují tradičním zdrojů energie, jako jsou teplárny a vodní elektrárny, tak také firmy, které se zabývají fotovoltaikou či větrnou energií.

Co se týče jaderné energetiky, tak v minulosti byl plán postavit společně s Bulharskem sdílenou jadernou elektrárnu, jakou má například Slovinsko s Chorvatskem, nicméně díky následně vyhroceným vztahům nelze nic takového v blízké budoucnosti očekávat.

V případě, že jste firma a zajímáte se o příležitosti v oblasti energetiky v Republice Severní Makedonie, doporučujeme kontaktovat obchodní oddělení ambasády České republiky ve Skopji na emailu commerce_skopje@mzv.cz.

David Černohorský, ekonomický diplomat, Velvyslanectví České republiky ve Skopji

Delegace před prachovými filtry ZVVZ Milevsko v teplárně Tušimice

Delegace v kontrolní místnosti teplárny Tušimice

Delegace v dolu Darkov před systémem RPS Ostrava

Delegace u přepravníku v dole Tušimice

Jednání mezi předsedy české a makedonské geologické služby na Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR