Ekonomické subjekty v Pardubickém kraji k 31. prosinci 2022 - v kraji mělo své sídlo 125,2 tis. ekonomických subjektů

3. 3. 2023

Ke konci roku 2022 mělo v Pardubickém kraji své sídlo 125,2 tis. ekonomických subjektů, z nichž 68,0 tis. (o 1,3 tisíc více než před rokem) vykazovalo dle statistických zjišťování nebo administrativních zdrojů ekonomickou aktivitu.

K 31. 12. 2022 bylo v registru ekonomických subjektů¹ (RES) zaevidováno 125 246 subjektů se sídlem v Pardubickém kraji. Oproti stavu v předchozím roce byl jejich počet vyšší o 755, tj. o 0,6 %. Z hlediska právní formy se přírůstek týkal jak fyzických(o 0,2 %), tak právnických osob (o 1,9 %). Mezi fyzickými osobami se od roku 2013 (první srovnatelné údaje od zpřesnění dat podle Registru osob) v kraji každoročně zvyšuje počet živnostníků i zemědělských podnikatelů; v roce 2022 však jejich počet v kraji vzrostl za posledních devět let nejmenší měrou. Ve skupině právnických osob zaznamenáváme v kraji dlouhodobě rostoucí počet společností s ručením omezeným a v posledních třech letech i růst počtu akciových společností.

Právnické osoby se na všech subjektech v Pardubickém kraji podílejí 21,6 % (8. podíl mezi kraji) při celorepublikovém podílu 27,3 %, maximu 43,5 % v Hlavním městě Praze a minimu 19,5 % ve Středočeském kraji.

Ze subjektů se zjištěným počtem zaměstnanců v kraji přibývaly zejména subjekty bez zaměstnanců (meziročně o 2,3 %). Meziroční pokles (o dva ekonomické subjekty) nastal v kategorii velkých podniků (s 250 a více zaměstnanci). Z hlediska ekonomického zaměření oproti roku 2021 vzrostl počet subjektů ve všech hlavních odvětvích s výjimkou velkoobchodu a maloobchodu (včetně oprav a údržby motorových vozidel) a ubytování, stravování a pohostinství.

Počtem 301 ekonomických subjektů na 1 000 obyvatel ve věku 18 a více let se Pardubický kraj řadí v mezikrajském srovnání na 10. místo (s maximem 645 v Hl. městě Praze a minimem 273 v Moravskoslezském kraji); oproti celostátnímu průměru je zde o 51 subjektů na tisíc obyvatel18letých a starších méně.

Z hlediska počtu zaměstnanců jsou v Pardubickém kraji oproti republikové struktuře podprůměrně zastoupeny mikropodniky (s 1 až 9 zaměstnanci), nadprůměrný je naopak především podíl podniků bez zaměstnanců. V odvětvové struktuře ekonomických subjektů v kraji je nadprůměrně zastoupeno zemědělství, průmysl i stavebnictví, tedy tzv. výrobní odvětví. Naproti tomu u odvětví služeb (hlavně profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí) je zastoupení podprůměrné, a to i ve srovnání se strukturou v ČR bez Prahy.

Ekonomické subjekty podle převažující ekonomické činnosti k 31. 12. 2022
(subjekty s uvedenou činností)

Podíl 68,0 tis. subjektů se zjištěnou ekonomickou aktivitou (vykazují aktivitu podle informací ze statistických zjišťování nebo z administrativních zdrojů) na celkovém počtu subjektů v RES v kraji činí 54,3 %, což je pátá nejvyšší hodnota v mezikrajském srovnání. Oproti konci roku 2021 se počet subjektů se zjištěnou aktivitou v kraji zvýšil o 1 321, tj. o 2,0 % (přírůstek se týkal všech krajů, nejvyšší byl v Hlavním městě Praze (+3,7 %), nejnižší v kraji Karlovarském (+0,6 %)). Mezi subjekty se zjištěnou aktivitou je oproti všem subjektům v kraji více zastoupeno zemědělství, průmyslové obory či profesní, vědecké a technické činnosti. Méně jsou naopak zastoupeny obchodní činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí.

Z jednotlivých okresů Pardubického kraje sídlí nejvíce ekonomických subjektů dlouhodobě v okrese Pardubice – z úhrnu fyzických osob v kraji činí jejich podíl 35,4 %, z úhrnu právnických osob pak 41,2 %. Naopak fyzické osoby sídlící v okrese Svitavy se na krajském úhrnu fyzických osob podílejí pouze 19,0% a právnické osoby na všech PO v kraji 16,8 %. Rovněž po přepočtu na 1 000 obyvatel 18letých a starších bydlících v daném regionu zjišťujeme nejvíce fyzických i právnických osob na Pardubicku a nejméně na Svitavsku.

Nejvyšší zastoupení živnostníků na všech registrovaných ekonomických subjektech mezi okresy v kraji nacházíme na Svitavsku (74,3 % představuje 28. nejvyšší hodnotu mezi všemi okresy v ČR při maximálních podílech přesahujících 77 % v okresech Česká Lípa, Děčín a Nymburk).

Z hlediska velikosti jsou subjekty bez zaměstnanců nejčastěji zastoupené v okrese Chrudim (téměř 40 %), mikropodniky na Pardubicku (7,4 %), malé podniky na Chrudimsku (1,7 %), střední podniky na Svitavsku a Orlickoústecku (shodně 0,5 %) a velké podniky v okrese Pardubice a Ústí nad Orlicí (shodně 0,09 %). Z hlediska odvětví ekonomické činnosti jsou zemědělské subjekty nejvíce koncentrovány v okrese Svitavy (8,4 % subjektů se sídlem v tomto okrese) a průmyslové a stavební subjekty v okrese Chrudim (18,2 %, resp. 15,0 %). Subjekty zaměřené na oblast služeb jsou pak největší měrou zastoupeny v okrese Pardubice (69,4 %). Subjekty se zjištěnou aktivitou zaujímají nejvyšší podíl na všech subjektech v okrese Chrudim (57,2 %), nejnižší pak na Svitavsku (52,1 %).

Z pohledu správních obvodů obcí s rozšířenou působností nacházíme nejvyšší zastoupení fyzických osob se zjištěnou aktivitou po přepočtu na 1 000 obyvatel ve věku 18 a více let na Hlinecku (140), Holicku (137) a Žambersku (136) – hodnotou tohoto ukazatele se jmenované regiony řadí do první padesátky všech SO ORP v ČR. Naproti tomu na Českotřebovsku (98) a Moravskotřebovsku (102) patří podíl fyzických osob na obyvatelstvu 18letém a starším mezi všemi správními obvody ČR k nejnižším.

Nejvyšší počet právnických osob se zjištěnou aktivitou na 1 000 obyvatel ve věku 18 a více let zjišťujeme v SO ORP Pardubice (hodnotou 54 se řadí na 12. nejvyšší místo mezi všemi SO ORP v ČR), s odstupem následují Chrudimsko a Orlickoústecko (shodně 37). Nejméně právnických osob po přepočtu na 18leté a starší bylo zaznamenáno na Králicku a Moravskotřebovsku (shodně 25 a zároveň hodnoty v poslední dvacítce všech správních obvodů ČR).

Ekonomické subjekty se zjištěnou aktivitou ve správních obvodech ORP Pardubického kraje
k 31. 12. 2022

Z pohledu převažující odvětvové činnosti nacházíme nejvyšší zastoupení subjektů zaměřených na zemědělství na Králicku (16,2 % ze subjektů se zjištěnou aktivitou a uvedenou činností) a Hlinecku (11,9 %), na průmysl na Lanškrounsku (22,7 %) a Hlinecku (22,5 %), na stavebnictví na Králicku (18,9 %) a Chrudimsku (16,7 %) a na služby s převahou na Pardubicku (68,3 %) a Českotřebovsku (67,9 %) – viz předchozí graf.

Přehled největších zaměstnavatelů se sídlem v Pardubickém kraji, který je uveden v následující tabulce, je řazen v rámci jednotlivých okresů podle obcí a v nich podle kategorie počtu zaměstnanců, kde jsou dále zaměstnavatelé řazeni abecedně dle názvu.

Z celkového počtu 33 ekonomických subjektů s 500 a více zaměstnanci sídlících v kraji jich 20 (61 %) působí ve zpracovatelském průmyslu, 2 ve stavebnictví a 11 v oblasti tržních či netržních služeb. Z územního pohledu mají tito největší zaměstnavatelé nejčastěji sídlo v okrese Pardubice (16 subjektů) a na Orlickoústecku (10 subjektů).

¹ Registr ekonomických subjektů (RES) je veřejným seznamem, který vytváří a spravuje ČSÚ na základě zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě ve znění pozdějších předpisů. RES je průběžně aktualizován daty ze statistických zjišťování a z administrativních zdrojů. Po spuštění základních registrů veřejné správy od 1. 7. 2012 se základním zdrojem pro aktualizaci stal Registr osob (ROS). Vlivem zpřesnění dat podle Registru osob (ROS) nejsou údaje od roku 2013 plně srovnatelné s předchozími roky. Zápis subjektů do RES má pouze evidenční význam.