Nižší ceny energií pomohou energeticky náročným ekonomikám - Ranní glosa

Nižší ceny energií pomohou energeticky náročným ekonomikám

Teplejší zima a příznivější ceny energií jsou pro evropskou ekonomiku na začátku tohoto roku velmi příjemným překvapením. Ceny zemního plynu (termínové kontrakty pro podzim 2023) poklesly v Evropě pod 60 EUR za MWh, což je nejníže od března 2022. Ceny elektřiny na německé burze sice lehce vzrostly (na 145 EUR za MWh), ale stále jsou na nejnižších úrovních od dubna 2022 a výrazně pod svými maximy z léta uplynulého roku (nad 700 EUR za MWh). Viditelnější pokles cen energií se začíná pomalu od října podepisovat i na podnikatelských náladách napříč Evropou. PMI v eurozóně v únoru vyskočily na devítiměsíční maxima, zatímco pro Česko klíčový index německé podnikatelské nálady Ifo označkoval osmiměsíční maxima.

Je to do značné míry díky lepším očekáváním. Průmyslové podniky v sousedním Německu hodnotí současnou situaci kvůli o něco slabším zakázkám zatím opatrně, sází však na to, že nižší ceny energií na burzách se s odstupem času promítnou i do jejich výrobních nákladů. S tímto efektem počítáme také, i když jeho efekt napříč Evropou nebude rovnoměrný. Nejvýraznější bude v ekonomikách s nejvyšším podílem energeticky náročných výrob v čele s chemickým, papírenským, dřevozpracujícím a kovozpracujícím průmyslem. K těm mezi velkými evropskými ekonomikami patří na prvním místě Německo, které s sebou táhne také energeticky nadprůměrně náročnou českou ekonomiku. Vyhlídky pro část českého exportně orientovaného průmyslu se tak postupně vylepšují.

Na druhé straně je třeba si také uvědomit, že řada průmyslových odvětví se kromě drahých energií trápila nedostatkem subkomponent (polovodiče v automotive). V této oblasti se bohužel situace v průběhu února spíše znovu zhoršila, a to může být jeden z důvodů, proč nálada v českém průmyslu (podle ČSÚ) zaznamenala zhoršení (uvidíme zda tento týden potvrdí PMI). Současně je třeba připomenout, že česká recese je zatím čistě spotřebitelská. Je tažená pět kvartálu v řadě trvajícím propadem reálné spotřeby domácností, které “šlapou na brzdu” kvůi propadu reálných mezd. A odeznívání spotřebitelské inflace stejně jako návrat “chuti utrácet” bude v Česku daleko pozvolnější.