Ekonomové německých pojišťoven očekávají vysokou inflaci až do konce roku 2023

Celostátní svaz německého pojišťovnictví (GDV) zveřejnil shrnutí z online diskuze zejména vybraných šéf ekonomů německých pojišťoven a zajišťoven k aktuálnímu ekonomickému vývoji. Diskutovalo se například o tom, jak tato současná velká krize ovlivňuje hospodářskou situaci nebo co nejvíce dopadá či zatěžuje pojišťovnictví.

Šéf ekonomové se shodli na tom, že bez ohledu na nedávný mírný pokles inflace se musí Německo připravit či nastavit na vysokou míru zdražování až do konce roku 2023. I když v příštím roce dojde k poklesu inflace, tak i na jeho konci se dá podle Michaela Menharta, šéf ekonoma zajišťovací skupiny Munich Re, očekávat, že inflace ještě bude na úrovni 3–4 %.

V USA byl prý již dosažen vrchol zdražování, ale v Evropě nikoli. Obrat se předpokládá na jaře 2023. Ale někteří ekonomové nejsou příliš optimističtí. Prostě s inflací je třeba ještě počítat. Například Ludovic Subran z Allianz vychází z toho, že míra inflace zůstane přes zimu dvojciferná. Vzhledem k tomu počítá tento šéf ekonom s dalším zvyšováním sazeb Evropské centrální banky. Kromě prosince 2022 by mohla Evropská centrální banka provést do května 2023 ještě tři úpravy, a to navýšení vždy o 0,25 %. S tímto hodnocením vyjádřil souhlas Jörg Asmussen, výkonný ředitel GDV, který online diskuzi moderoval. Tržní očekávání jsou zaměřena spíše na pomalé a nikoli moc dlouhé zpřísňování měnové politiky.

Obrat v úrokové politice, tj. první snížení úrokových sazeb, by měl podle Subrana nastat až v roce 2024. V této souvislosti zdůraznil, že aktuální krize, válka na Ukrajině, vysoká inflace a rostoucí ceny energií jsou prý velkým zátěžovým testem pro Evropu.

Jérôme Haegeli, šéf ekonom švýcarské zajišťovací skupiny Swiss Re, hovořil dokonce o velkém zátěžovém testu pro globální hospodářství. Očekávanou mírnou recesi považuje za „menší zlo“. Jako mnohem nebezpečnější se mu jeví strukturální stagflace, tedy vysoká inflace při současně stagnující konjunktuře. Haegeli nyní žádá restriktivní politiku Evropské centrální banky, jejíž politiku v oblasti úrokových sazeb uplatňovanou v posledních letech označil za „truchlohru“ (tragédii“). Podle jeho názoru neučiní nyní v úrokové politice žádnou přestávku. Nacházíme se prý v poločase.

Pokud jde o vývoj v roce 2023, tak se zúčastnění ekonomové shodli na tom, že největší nebezpečí představují geopolitická rizika. Kromě války na Ukrajině zmínili ještě vztah mezi USA a Čínou.