Evropský zatykač jako součást českého právního řádu
Integrace - časopis o dění v EU a vstupu ČR do Unie | ||
Příprava na život ve spojené Evropě založené na demokratických principech s sebou nese také určitou daň. Volný pohyb osob v Evropské unii přinese českým občanům možnost pohybovat se bez omezení ve všech členských státech EU. Zároveň ale pachatelům trestné činnosti umožní vyhýbat se - takřka nekontrolovatelně - trestnímu postihu na území kteréhokoli státu EU. Stávající úprava mezinárodní právní pomoci je natolik složitá a komplikovaná, že nahrává spíš pachatelům trestné činnosti než zájmu společnosti na jejich spravedlivém potrestání. Evropská rada byla při vědomí těchto skutečností nucena řešit problém, jak zjednodušit a urychlit trestní stíhání a výkon trestu - v závislosti na spletitém systému extradičního řízení. Hlavní snahou bylo vytvoření společného evropského prostoru svobody, bezpečnosti a spravedlnosti, jejím hnacím motorem byly zajisté také teroristické útoky na USA z 11. září 2001. Výsledkem je přijetí Evropského zatýkacího rozkazu rámcovým rozhodnutím Rady ze 13. června 2002 (2002/584/JVV) o evropském zatýkacím rozkazu a postupech předávání mezi jednotlivými členskými státy.
Připravenost na vstup do EU se nutně promítá i do příslušných legislativních změn českého právního řádu tak, aby byly splněny všechny závazky, plynoucí z členství v Evropské unii. Reakcí na mezinárodní smlouvy přijaté v rámci tzv. "třetího pilíře", zejména na Úmluvu Evropské unie o právní pomoci ve věcech trestních z roku 2000, ale také na Druhý dodatkový protokol k Evropské úmluvě o právní pomoci ve věcech trestních z 8. listopadu 2001, je v současné době předložení návrhu novely zákona č. 141/1961 Sb. o trestním řízení soudním (trestní řád). Novela má implementovat Evropský zatýkací rozkaz do právního řádu České republiky. Předložený návrh si klade za cíl odstranit stávající nedostatky právního styku s cizinou a zajistit realizaci závazků plynoucích z rozhodnutí EU v oblasti trestního řízení. Těmito rozhodnutími jsou:
· Rámcové rozhodnutí Rady 2002/475/JVV o boji proti terorismu · Rámcové rozhodnutí Rady 2002/584/JVV o evropském zatýkacím rozkazu a postupech předávání mezi jednotlivými členskými státy · Rámcové rozhodnutí Rady 2001/413/JVV o boji proti podvodům a padělání bezhotovostních platebních prostředků · Rámcové rozhodnutí Rady 2000/383/JVV o zvýšené ochraně trestními a jinými sankcemi proti padělání v souvislosti se zavedením eura · Společná akce 98/742/JVV přijatá Radou na základě článku K.3 Smlouvy o evropské unii o korupci v soukromém sektoru · Rámcové rozhodnutí Rady 2002/629/JVV o potírání obchodování s lidmi · Rámcové rozhodnutí Rady 2001/500/JVV o praní špinavých peněz, o zjišťování, sledování, zmrazování a zabavení nástrojů a výnosů z trestné činnosti · Rámcové rozhodnutí Rady 2002/946/JVV o posílení trestního rámce prevence umožnění nezákonného vstupu, průvozu a pobytu · Rámcové rozhodnutí Rady 2001/220/JVV o postavení obětí v trestním řízení · Úmluva podepsaná 19. června 1990 v Schengenu mezi Belgickým královstvím, Spolkovou republikou Německo, Francouzskou republikou, Lucemburským velkovévodstvím a Nizozemským královstvím k provedení dohody podepsané 14. června 1985 o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích (Kapitola 3) · Druhý dodatkový protokol k Úmluvě Rady Evropy o právní pomoci ve věcech trestních z 8. listopadu 2001 · Úmluvu Evropské unie o vzájemné právní pomoci ve věcech trestních z 29. května 2000 · Evropskou úmluvu o dohledu nad podmíněně odsouzenými nebo podmíněně propuštěnými pachateli z roku 1964 (Českou republikou ratifikováno 10. dubna 2002 - č. 75/2002 Sb.m.s.) Samotný výčet závazků je značně obsáhlý a jejich aplikace nebude ani zdaleka jednoduchá. Vyžádá si zásah do dosud uznávaných hodnot trestního řízení, ale i do základních lidských práv a svobod garantovaných ústavním řádem České republiky. Evropský zatýkací rozkaz vychází principiálně z vysoké míry důvěry mezi členskými státy Evropské unie a spojuje ji s významnými změnami dosavadního pohledu na zásady vydávaní pachatelů trestné činnosti k trestnímu stíhání nebo potrestání. S tím je spojeno i uplatnění zásady "ne bis in idem" vyjádřené v čl. 40 odst. 5 Listiny základních práv a svobod, ve vztahu k rozhodnutím vydaným orgány činnými v trestním řízení v členských státech Evropské unie. Předpokladem aplikace je: · vzájemné uznávání soudních rozhodnutí členských států EU · opuštění zásady oboustranné trestnosti · vzdání se zásady nevydávání vlastních občanů · vzdání se zásady speciality (možnost stíhaní jen pro trestný čin, pro který byla osoba vydána) · vzdání se výhrady politického cíle trestného činu Variant řešení implementace Rámcového rozhodnutí Rady 2002/584/JVV je samozřejmě několik. Navrhovaná novela trestního řádu tuto problematiku řeší razantní změnou dvacáté páté hlavy trestního řádu, kde v oddíle třetím v §§ 404 až 424 jsou uvedena "Zvláštní ustanovení pro předávání osob mezi členskými státy Evropské unie na základě evropského zatýkacího rozkazu." Složitý mechanismus vydávání pachatele je nahrazován procesem předání vyžadujícímu státu v rámci EU na základě přímé žádosti jednoho justičního orgánu justičnímu orgánu dožádaného státu. V tomto procesu předávání hrají ústřední orgány jen roli administrativní a technické pomoci. Vydání evropského zatýkacího rozkazu je omezeno na celkem 32 případů trestního jednání, za které je možné v požadujícím členském státě uložit trest odnětí svobody na dobu nejméně tří let, což je prolomením zásady oboustranné trestnosti, jde o: 1. účast na zločinecké organizaci 2. terorismus 3. obchod s lidmi 4. pohlavní zneužívání dětí a dětská pornografie 5. nedovolený obchod s drogami a psychotropními látkami 6. nedovolený obchod se zbraněmi, municí a výbušninami 7. korupce 8. podvody včetně podvodů postihujících zájmy Evropských společenství ve smyslu Úmluvy ze 26. července 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství 9. praní výnosů ze zločinu 10. padělání měny včetně eura 11. počítačová trestná činnost 12. trestné činy proti životnímu prostředí, včetně nedovoleného obchodu s ohroženými zvířecími a rostlinnými druhy a jejich odrůdami 13. napomáhání při nedovoleném překročení státní hranice a pobytu 14. vražda, těžká újma na zdraví 15. nedovolený obchod s lidskými orgány a tkáněmi 16. únos, omezování osobní svobody a braní rukojmí 17. rasismus a xenofobie 18. organizovaná nebo ozbrojená loupež 19. nedovolený obchod s kulturními statky, včetně starožitností a uměleckých děl 20. podvádění 21. vydírání a vymáhání peněz za ochranu 22. padělání výrobků a pirátství 23. padělání veřejných listin a obchod s veřejnými listinami 24. padělání platebních prostředků 25. nedovolený obchod s hormony a jinými růstovými stimulátory 26. nedovolený obchod s jadernými nebo radioaktivními materiály 27. obchod s kradenými automobily 28. znásilnění 29. žhářství 30. trestné činy v rámci jurisdikce Mezinárodního trestního soudu 31. únos letadla/plavidla 32. sabotáž V případě trestního jednání nezahrnutého do tohoto výčtu může být předání podmíněno oboustrannou trestností. Podmínkou pro vydání evropského zatýkacího rozkazu je existence pravomocného rozsudku nebo rozsudku v nepřítomnosti, kterým byl uložen trest odnětí svobody, nebo nápravné opatření omezující svobodu na dobu minimálně čtyř měsíců, nebo bylo vydáno jiné vykonatelné rozhodnutí v trestním řízení o trestném činu, kde hrozí omezení osobní svobody minimálně na dvanáct měsíců (v ČR například příkaz k zatčení podle § 69 TrŘ.). Formální náležitosti evropského zatýkacího rozkazu jsou uvedeny ve vzoru, který je přílohou Rámcového rozhodnutí Rady 2002/584/JVV. Za samostatnou zmínku stojí povinnost předávat své vlastní občany na vyžádání jiného členského státu, s možností požadovat vrácení vydané osoby zpět k výkonu trestu. Pro aplikaci takového průlomu bude patrně nutné změnit také čl. 14 odst. 4 Listiny základních práv a svobod, aby nemohlo docházet ke zpochybňování výkladu připravované novely trestního řádu ve vztahu k evropskému zatýkacímu rozkazu. Rámcové rozhodnutí Rady 2002/584/JVV ve svém čl. 4 bodu 6 umožňuje vykonávajícímu státu nepředat svého státního příslušníka nebo osobu, která zde má trvalé bydliště, ale vykonávací stát se tím zavazuje k provedení výkonu trestu odnětí svobody nebo ochranného opatření v souladu se svými vnitrostátními předpisy. V závěru mohu vyslovit jen své osobní přání, aby se Parlamentu České republiky podařilo přijetí tzv. euronovely trestního řádu s dostatečným předstihem před vstupem České republiky do Evropské unie.
JUDr. Jiří Křepelka vysokoškolský učitel, katedra trestního práva Policejní akademie ČR Praha Převzato z časopisu Integrace (www.integrace.cz). |
Poslední zprávy z rubriky Vstup ČR do EU:
Přečtěte si také:
Prezentace
18.04.2024 Daňové přiznání lidem provětralo peněženky....
15.04.2024 Kam půjdou úrokové sazby? Aktuální přehled...
15.04.2024 Zabouchnuté dveře vyřeší zámečník od pojišťovny...
Okénko investora
Mgr. Timur Barotov, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Michal Brothánek, AVANT IS
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Ali Daylami, BITmarkets
Bitcoin stanovil nové historické maximum – Je už na nákup pozdě?
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz