Maroko – světová jednička v produkci fosfátů

08.02.2023 / 10:32 | Aktualizováno: 08.02.2023 / 10:45

Pokud bychom porovnali závislost Maroka na energetických a nerostných zdrojích, došli bychom k překvapivému výsledku. Ač je Maroko z 91 % závislé na dovozu energetických zdrojů (především ropa, plyn a uhlí), z hlediska těžby ostatních nerostných surovin drží Maroko ve svém hospodářství trumfovou kartu – fosfáty. V Maroku naleznete největší světové rezervy fosfátů, jejichž zásoba by při těžbě 37,4 mil. tun (rok 2020) stačila na dalších 1334 let. Maroko je druhým největším světovým producentem fostátů, hned po Číně a následované USA. Čína a USA těžbu v posledních letech spíše zpomalují a dle studií své zásoby vyčerpají v řádu desítek let.

Marocký těžební průmysl se stává motorem marockého exportu. V roce 2021 připadlo 20 % celkového marockého vývozu na export fosfátů a dalších nerostných surovin. Vláda marockého královsství si své bohatství dobře uvědomuje a připravila na léta 2025 – 2030 strategii “Plan Maroc Mines”, která počítá až s destinásobným objemem investic do těžebního a důlního průmyslu a vytvoření až 30 000 nových pracovních míst.

Nad odvětvím drží ochranářskou ruku samotná vláda Maroka a královská monarchie. Společnost OCP (Office Chérifien des Phospahtes) je z 95 % vlastněna marockou vládou a bdí nad kompletním zpracováním fosfátů. ONHYM (Office National des Hydrocarbures et des Mines) je státní organizací odpovědnou za správu ostatních nalezišt jako je zlato, stříbro, kobalt, uhlí, zinek, mangan, měď, fluorit, železo, sádrovec, sůl a další. Maroko disponuje rovněž plynovými a ropnými nalezišti, kterých má montálně 6 z toho 3 off-shore. Nejvýznamnějším marockým důlním operátorem je společnost MANAGEM se sídlem v Casabalance.

Fosfáty se v Maroku těží již od roku 1921. V roce 1965 byla v zemi otevřena první chemická továrna, díky které Maroko začalo postupně budovat kapacity na výrobu zemědělských hnojiv. V 80. letech minulého století Maroko vybudovalo další chemičky předně na výrobu kyseliny sírové a kyseliny fosforečné, které umožnily v roce 1987 otevřít první továrnu na výrobu hnojiv. V roce 2014 společnost OCP zprovoznila světový unikát – potrubí “Slurry Pipeline”, které fosfáty vytěžené v dole Khouribga (775 m n. m.) promíchá s vodou a samospádem je dopraví do 235 km vzdáleného chemického komplexu Jorf Lasfar (66 m n. m.). Jorf Lasfar je zároveň největším marockým obchodním přístavem ležícím cca 110 km jižně od Casablanky.

Dle nezávislých think-thanků by mohlo v budoucnu Maroko v oblasti výroby hnojiv hrát podobnou roli jako Saudská Arábie v oblasti těžby ropy. Maroko se může stát světovou bankou zemědělských hnojiv a v důsledku i garantem potravinového zabezpečení nejen afrického kontinentu, ale i Jižní Ameriky a části Asie. Již dnes je společnost OCP v Maroku schopna vyrobit zemědělská hnojiva přizpůsobená jakémukoliv typu půdy a dopravit je kamkkoliv přímo zákazníkovi. V roce 2016 společnost OCP expandovala do dalších 14 afrických zemí.

Komponenty těžební techniky vyráběné v České republice a expertíza českých geologů má v Maroku od 80. let minulého století stále silný zvuk. Pro české firmy se tak rýsují obchodní příležitosti, které by bylo škoda v Maroku a africkém regionu nevyužít. Maročtí partneři mají mimo jiné zájem o české zkušenosti z oblasti průzkumu a získávání ropy a plynu, obnovitelné energie, vodíkové energie, energetické efektivnosti, skladování energie a výroby průmyslového skla.

Nové obchodní příležitosti může pomoci českým firmám identifikovat projekt ekonomické diplomacie v oblasti těžby a důlnictví připravovaný Velvyslanectvím ČR v Rabatu, Ministerstvem zahraničních věcí ČR a Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR v termínu 12. – 16. 3. 2023.