Reakce ministerstva spravedlnosti ČR

Ad „Evropská unie, právo a justice České republiky“ od Jiřího Pospíšila, stínového ministra spravedlnosti  (http://www.ods.cz/akce/ideovky/4.ik/materialy/pozdoc.php?kap=10 )

Názory ODS týkající se politiky EU v oblasti justice (justiční spolupráce) sice reflektují aktuální a diskutabilní témata integračních snah, avšak často prokazují zásadní neznalosti právních předpisů, jejichž charakteristiku zkratkovitě interpretují.

Je pravdou, že za nejzásadnější úpravu v oblasti trestního práva lze považovat rámcové rozhodnutí Rady EU o evropském zatýkacím rozkazu, jehož cílem je výrazně zjednodušit a urychlit proces předávání pachatelů trestných činů mezi členskými státy EU. Nelze však souhlasit s tvrzením, že právě tímto unijním předpisem dochází k omezení suverenity státu, neboť již sama Smlouva o Evropské unii předpokládá vytvoření jednotného prostoru svobody, spravedlnosti a práva (hlava VI) a tím i omezení této suverenity. Musíme si uvědomit, že v prostoru mnoha států, mezi nimiž neexistují téměř žádné hranice, je samotné uplatňování státní suverenity, zejména v oblasti trestní spolupráce, neefektivní. Navíc ODS již nesděluje, že ani předávání vlastních občanů není bez výjimky – tyto vyplývají z ustanovení zmíněného rámcového rozhodnutí a stručně řečeno umožňují státu odmítnout předání, pokud by následným trestným stíháním měly být porušeny základní zásady trestního stíhání (např. nepřípustnost dvojího trestu). Samotné předání navíc podléhá národní proceduře, kdy soud (v našem případě český) s předáním musí souhlasit. Na rozdíl od ODS hovoříme o předávání (přesně dle textu zmíněného předpisu), nikoli o vydávání. V praxi to znamená, že stát se nevzdává ochrany svých občanů, neboť předání může podmínit vrácením předávané osoby po skončení trestního řízení zpět do vlasti. Návrh vnitrostátní právní úpravy, který vláda předloží, bude počítat s tím, že ČR požádá o navrácení vlastního občana k výkonu trestu do vlasti vždy, když si tak tato předávaná osoba vysloví.

Celkově bylo kolem evropského zatýkacího rozkazu již mnoho rozruchu, je však třeba zdůraznit, že katalog trestných jednání, u nichž se pro předání nepožaduje, aby byly trestné i v zemi předání, neuvádí žádné jednání, které by již nebylo trestné podle českého trestního zákona. ODS kritizuje vládu za to, že nepožádala o přechodné období pro provedení zmíněného rámcového rozhodnutí, jak učinilo Rakousko. Uvědomme si, že Rakousko bylo v době přijímání tohoto unijního předpisu, na rozdíl od ČR, v pozici členského státu, jehož hlas byl při hlasování v Radě EU potřebný pro jednomyslné přijetí tohoto předpisu. Navíc Rakousko svou výjimku zdůvodnilo potřebou změnit národní předpisy a zde je opět stanovisko ODS zavádějící – výjimka se nevztahuje ani na rakouské občany, pokud spáchali čin, který je trestný jak v Rakousku, tak v členském státě, který vydal zatýkací rozkaz (jinak řečeno, oblast aplikace výjimky je velice úzká). Žádáním stejné výjimky pro ČR by též s ohledem na výše uvedenou poznámku o dvojí trestnosti nebylo dosaženo téměř vůbec ničeho. Navíc rámcové rozhodnutí o evropském zatýkacím rozkazu bylo v EU přijato v polovině loňského roku, tedy více než půl roku po té, co ČR předběžně uzavřela kapitolu 24 Spravedlnost a vnitro. Žádost o přechodné období pro zavedení evropského zatýkacího rozkazu by znamenala nutnost požádat o znovuotevření jinak velmi citlivé kapitoly, což by bylo pro ČR krajně nevýhodné. Taková žádost by byla kromě toho předem odsouzena k neúspěchu, neboť EU se jasně vyjádřila, že jakákoli přechodná období jsou pro ni v této kapitole zcela nepřípustná, o to víc u evropského zatýkacího rozkazu, který byl a je považován v EU za klíčový dokument, kterým EU reagovala na potřebu účinného boje proti terorismu po 11. září 2001.

Všímá-li si ODS „chaotické“ novelizace obchodního zákoníku s ohledem na provádění požadavků evropského práva, je třeba říci, že je připravována nová kodifikace občanského i obchodního práva, která zpřehlední právní úpravu, přičemž však bude respektovat dosaženou úroveň vývoje této právní oblasti.

ODS dále označuje za chybu, že dosud nebyl zveřejněn výčet a obsah nejdůležitějších rozhodnutí Soudního dvora. Oficiální internetové stránky Soudního dvora jsou prozatím přístupny pouze v úředních jazycích EU. Mnohé resorty však již iniciativně zveřejňují překlady důležitých rozhodnutí Soudního dvora, nepočítaje v to již dávno publikovaná zásadní rozhodnutí jak v odborné právní literatuře, tak popularizujících publikacích o Evropské unii.

Uznáním pravomoci Soudního dvora v oblasti VI. hlavy Smlouvy o EU Česká republika v žádném případě neomezila pravomoci českých soudů. Soudům byla pouze dána možnost obrátit se na Soudní dvůr v případě, že při své rozhodovací činnosti narazí na výkladový problém (nebo dokonce otázku platnosti) týkající se předpisů přijatých na základě hlavy VI Smlouvy o ES, tj. včetně rámcového rozhodnutí o evropském zatýkacím rozkazu. Tuto možnost je tedy nutné bezpochyby vnímat jako vyšší ochranu jedinců, o jejichž právech soudy rozhodují. Zmiňuje-li ODS skutečnost, že ne všechny členské státy přijaly pravomoc v této oblasti, pak jmenujme, že pouze Francie, Velká Británie, Irsko a Dánsko tuto pravomoc nepřijaly, ostatní členské státy ano. Proč tak neučinili další přistupující státy, je z našeho pohledu irelevantní, jejich motivy nám nepřísluší hodnotit. Omezovat pravomoci Soudního dvora maximální měrou a tím podrývat důvěru v něj by nemělo být cílem nikoho, kdo uznává princip právního státu, který by bez existence Soudního dvora nemohl být zcela naplněn.

Následují jednotlivé reakce na body priorit ODS po vstupu do EU:

·         „Prosazujeme, aby problematika justice byla i nadále v co možná nejširší míře v gesci národních států.“

Problematika justice byla, je a bude v dosti široké míře v gesci národních států. Pokud však hovoříme o soudní spolupráci na území bez vnitřních hranic, nelze toto řešit jinak než na úrovni EU.

·         „Máme za to, že justiční spolupráce musí být založena na principu respektování státní suverenity jednotlivých členských států, nesouhlasíme proto se zaváděním právních institutů, které státní suverenitu oslabují - příkladem tohoto je evropský zatýkací rozkaz.“

Již výše bylo objasněno, jak je to se státní suverenitou a evropským zatýkacím rozkazem. Moderními principy 21. století jsou jasně vymezené kompetence (unie x členské státy), proporcionalita a subsidiarita znamenající, že Unie přijímá opatření až tehdy, není-li možné jej uspokojivě dosáhnout samotnými členskými státy, a navíc pouze v nejvyšší nezbytné míře.

·         „Prosazujeme, aby právo ES/EU bylo přijímáno zvláště v oblastech, jež souvisí se zajištěním čtyř základních svobod ES, v ostatních oblastech máme ke komunitárnímu právu rezervovaný přístup.“

Se základními čtyřmi svobodami ES bezvýjimečně souvisí právě oblast justice a vnitřních věcí, bez níž se všechny čtyři svobody mohou stát jen proklamovanými, nikoli skutečnými a vynutitelnými cíly. Jinými slovy, těžko lze dosáhnout skutečně jednotného vnitřního trhu bez společného právního a justičního rámce.

·         „Odmítáme úvahy o vytvoření jednotného evropského trestního zákona či jednotného občanského zákoníku.“

Tyto úvahy sice na poli Evropské unie padly, nicméně jsou vesměs považovány za  vzdálené ideály a v současné době není reálné očekávat příliš rychlý vývoj v této oblasti.

·         „Budeme prosazovat inventuru harmonizovaného práva, jeho zjednodušení a zpřehlednění – v rámci harmonizace směrnic ES/EU vláda ČSSD výrazně znepřehlednila náš právní řád a zatížila jej různými ustanoveními, jež jsou často protichůdná či je po nás EU vůbec nepožadovala. Došlo tak k výraznému posílení role státu na úkor práv fyzických a právnických osob. Příkladem tohoto jsou povinnosti na úseku pracovního práva a práva životního prostředí.“

ODS uvádí jako příklad znepřehlednění právního řádu ČR úsek pracovního práva a práva životního prostředí, což však nijak nesouvisí s resortem ministerstva spravedlnosti. V oblasti předpisů v gesci ministerstva spravedlnosti k žádnému posílení role státu na úkor fyzických či právnických osob nedošlo, naopak byly provedeny mnohé legislativní úpravy za účelem posílení práv např. menšinových vlastníků obchodních společností, posílení práv spotřebitele apod.  Stěžejní předpisy Ministerstva spravedlnosti neobsahují žádná protichůdná ustanovení, tato výtka je zcela nepodložená.

·         „Zasadíme se o lepší připravenost českých soudců na aplikaci práva ES/EU – vláda ČSSD zcela rezignovala na přípravu českých soudců na práci s právními předpisy EU. Vstupem do EU budou muset naše soudy aplikovat nařízení ES/EU, ty se totiž stanou okamžikem vstupu přímo závazné. V případě, že naše soudy nebudou schopny tyto právní předpisy náležitě aplikovat, hrozí nebezpečí četných soudných sporů proti ČR u Evropského soudního dvora. Čeští soudci by proto měli být intenzivně připravováni na aplikaci nařízení ES/EU a dále na práci s judikaturou Evropského soudního dvora.“

V žádném případě není pravda, že vláda ČSSD zcela rezignovala na přípravu českých soudců na aplikaci práva ES/EU. Vzdělávání soudců včetně seminářů o evropském právu zajišťoval Institut pro další vzdělávání soudců a státních zástupců. Jeho roli převzala od podzimu roku 2002 Justiční akademie. Řada seminářů pro soudce i státní zástupce v právu ES/EU se uskutečnila také v rámci projektů PHARE.

·         „Zasadíme se o urychlené přijetí nové legislativy v oblasti obchodního soudnictví, konkurzního práva a vedení obchodního rejstříku. Nedostatečná právní úprava v těchto oblastech vede k zdlouhavým procedurám při zápisu obchodních společností či při řešení obchodněprávních sporů. To mohou podnikatelé a investoři přicházející z EU považovat za porušení práva volného pohybu osob nebo práva volného pohybu kapitálu a služeb. ČR by tak mohla být žalována u Evropského soudního dvora v Lucemburku.“

Ministerstvo spravedlnosti samozřejmě vnímá zdlouhavá soudní řízení jako negativní jev, kterému se pokouší čelit soudní reformou. Úprava konkurzního práva je v současnosti předmětem připravovaného návrhu nového zákona o úpadku. V agendě vedení obchodního rejstříku je v poslední době zaznamenáván pozitivní trend a za účelem dalšího zrychlení a zjednodušení tohoto řízení je připravován návrh zákona o rejstříkovém úřadu Ministerstva spravedlnosti.

tiskový mluvčí min.spravedlnosti JUDr. Vladimír Voráček

Tematické zprávy: Přichází zlatý čas dividend na valných hromadách..