Tuzemská ekonomika ve Q4 22 opět klesla a nacházela se v mírné recesi (Ranní zpráva z finančního trhu)

Český HDP se podle našeho odhadu ve Q4 22 snížil o 0,3 % q/q. Druhý pokles v řadě by indikoval mírnou recesi ekonomiky ve H2 22. Poklesu by se měla naopak vyhnout ekonomika eurozóny, když očekáváme její mírný mezičtvrtletní růst. Data z německého trhu práce za leden budou pravděpodobně nadále reflektovat jeho napětí. Lednové statistiky inflace by měly ukázat na zrychlení meziročního růstu cen jak v Německu, tak i ve Francii. Od americké spotřebitelské důvěry pak očekáváme další nárůst.

Inflace za leden v centru pozornosti evropských investorů

Ve druhé polovině loňského roku se česká ekonomika podle našeho odhadu nacházela v mírné recesi. Pro Q4 22 očekáváme pokles HDP o 0,3 % q/q po poklesu o 0,2 % ve Q3. Pokračující snižování ekonomické výkonnosti podle nás nadále souviselo především s negativním vývojem spotřeby domácností. Po jejím poklesu o 3,2 % q/q ve Q3 22 čekáme pro Q4 snížení o 1,4 % q/q. Rychlý růst cen a zvýšená nejistota, tedy stejné faktory jako v případě domácností, pak pravděpodobně negativně ovlivnily i vývoj fixních investic. Pozitivně by měl naopak působit další nárůst průmyslové produkce. Poptávka po průmyslovém zboží sice klesá, podniky však stále disponují větším počtem nevyřízených objednávek z předchozích měsíců. Ty nemohly být realizovány kvůli chybějícím součástkám. Situace v dodavatelských řetězcích se ale vylepšila natolik, že omezení ve formě nedostatku materiálu je pro podniky stále méně limitující. Struktura hospodářského vývoje, kterou se však dozvíme až zhruba za měsíc, tak byla na konci loňského roku pravděpodobně obdobná té o čtvrtletí dříve. Vyšší čistý vývoz z velké části kompenzoval pokles tuzemské poptávky. Recesi podle nás letos vystřídá pozvolné oživení hospodářského růstu. V letošním roce čekáme růst ekonomiky o 0,3 % a příští rok o 2,4 %.

V celoevropském kontextu budou sledovány především statistiky inflace z dalších států, stejně tak i HDP eurozóny či německé počty nezaměstnaných. Německá i francouzská inflace za leden by měla v meziročním vyjádření zrychlit. V případě Německa čekáme nárůst z 9,6 % na 10,4 %, pro Francii pak z 6,7 % na 7,1 %. Lednová data jsou běžně spjata s vyšší mírou nejistoty, když ceníky mění větší počet prodejců. Tento rok je tato nejistota ještě zesílena v důsledku nejasného vývoje cen energií, do kterého navíc zasáhnou i vládní opatření. HDP eurozóny podle nás ve Q4 22 vzrostlo mezičtvrtletně o 0,2 % po předchozích +0,3 %. Očekáváme, že k růstu evropské ekonomiky přispěl hlavně čistý vývoz, jehož kladný příspěvek by měl plynout z obnovených dodávek výrobních vstupů. Data z německého trhu práce by pak podle nás měla zůstat silná, když čekáme další pokles počtu nezaměstnaných a stagnaci míry nezaměstnanosti na nízkých 5,5 %.

Německá ekonomika ve Q4 22 mírně klesla

Podle předběžného odhadu německá ekonomika v posledním loňském čtvrtletí klesla mezičtvrtletně o 0,2 %, což byl ve srovnání s tržním konsensem mírně horší výsledek. Analytici v průměru odhadovali mezičtvrtletní stagnaci po předchozím růstu o 0,5 % q/q. Údaj za třetí čtvrtletí byl přitom nepatrně vylepšen z původních +0,4 % q/q. Struktura hospodářského vývoje ve Q4 22 bude známa až přibližně za měsíc, lze však předpokládat, že na nižším výkonu ekonomiky se podepsala slabší spotřeba domácností. Domácnosti byly ve svých výdajích více opatrné v důsledku zvýšené nejistoty a klesající kupní síly vlivem vysoké inflace. Na poklesu ekonomiky se však mohlo podepsat i rychlejší snižování zásob rozpracovaného zboží v souladu s odezníváním problémů v dodavatelských řetězcích. Za celý loňský rok podle předběžného odhadu německý HDP vzrostl o 1,9 %. Letos očekáváme růst o 0,5 %.

Důvěra v evropskou ekonomiku se nadále zlepšuje. V lednu zaznamenal souhrnný ukazatel ekonomického sentimentu od Evropské komise nárůst z 97,1 b. na 99,9 b., což bylo více než se čekalo. Zároveň došlo k vzestupné revizi údaje za prosinec. Z historického hlediska však důvěra v evropskou ekonomiku zůstává podprůměrná. Sentiment se zlepšil hlavně u spotřebitelů a podnikatelů v oblasti služeb, zatímco v průmyslu zůstal zhruba beze změny. Pozitivně působí uklidnění situace kolem fyzické a cenové dostupnosti energií, stejně tak i postupně zvolňující inflace. Tyto faktory by měly v letošním roce podpořit spotřebitelský apetit.

Španělská inflace za leden skončila celý procentní bod nad odhady. V meziročním harmonizovaném vyjádření růst spotřebitelských cen zrychlil z 5,5 % na 5,8 %, zatímco finanční trh počítal se snížením na 4,8 %. Výrazná byla i jádrová inflace, která dosáhla nového rekordu ve výši 7,5 % y/y.

Euro během včerejšího evropského obchodování mírně posílilo, když na trhy působila vyšší španělská inflace. Proti americkému dolaru zpevnilo o 0,2 %. Zhruba ve stejném rozsahu pak proti euru oslabila česká koruna, která se obchodovala kolem 23,86 CZK/EUR.