Polská inflace zaostala za odhady (Komentář)

Další překvapení směrem dolů dnes přinesla prosincová polská inflace. Zatímco trh očekával nepatrné zpomalení tamního meziročního růstu spotřebitelských cen ze 17,5 % v listopadu na 17,4 %, ve skutečnosti vzrostly ceny o 16,6 % y/y. Spolu s překvapivě nízkou inflací z tohoto týdne z velkých evropských ekonomik (Německo, Francie) tak trhy zaceňují v Evropě i středoevropském regionu riziko rychlejší než dosud očekávané dezinflace.

Viditelně dnes klesaly tržní úrokové sazby napříč celým středoevropským regionem a spolu s tím mírně oslabily i regionální měny. To se týkalo také české koruny, která tak nepokračovala ve své překvapivé spanilé jízdě a vrátila se lehce nad 24 CZK/EUR. Nadále očekáváme, že vzhledem k nástupu recese domácí ekonomiky a výrazného poklesu úrokového diferenciálu by koruna mohla nedávné zisky k euru v dalších měsících korigovat. Zároveň se zdá nepravděpodobné, že by na těchto hladinách proti případným tlakům na její oslabení intervenovala centrální banka. Její aktivita na devizovém trhu je podle našeho odhadu od loňského října minimální.

Americký trh práce zůstal výrazně napjatý i v závěru loňského roku. Prosincový ADP report ukázal na 235 tis. nových pracovních míst, zatímco se čekalo pouze 150 tis. Lépe dopadl i počet nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti ze závěru loňského roku, který se snížil na 204 tis. Oba indikátory tak před zítřejšími ostře sledovanými payrolls naznačují, že americký trh práce zůstal výrazně napjatý a jeho proinflační působení bude pro Fed argumentem pro pokračující zpřísňování měnové politiky. Zámořské tržní úrokové sazby dnes s přispěním těchto dat vzrostly na kratších splatnostech o zhruba 10 bb. Dolar si k euru připsal přes půl procenta, když posílil na 1,054 USD/EUR.