Český průmysl v říjnu výrazně zklamal (Komentář) (8.12.2022)

Průmyslová produkce v ČR v říjnu meziměsíčně klesla o výrazných 3,7 % po zářijové stagnaci. Meziročně byla díky nízké srovnávací základně vyšší o 2,9 %, čekal se však růst o 7,2 %. Říjnový výsledek tak značně zklamal, když zaostal za veškerými očekáváními. Ve zpracovatelském průmyslu byla produkce meziměsíčně nižší o 2,2 % po předchozím růstu o 0,2 %. Důvodem byl zejména nečekaný silný pokles výroby automobilů, která meziměsíčně propadla o 10 %. Podle komentáře ČSÚ za tím stály obnovené problémy s dodávkami výrobních vstupů, nikoliv nedostatek poptávky. Ve zbytku zpracovatelského průmyslu výroba také převážně klesala, avšak pozvolnějším tempem. Vezmeme-li v potaz rovněž nízká čísla maloobchodních prodejů, tak říjen podle tento týden zveřejněných měsíčních indikátorů představoval až neobvykle ostrý předěl ve vývoji ekonomiky pesimistickým směrem. Je však těžké určit důvod, který by za takto razantním zlomem ve vývoji ekonomiky z měsíce na měsíc stál. Data z předchozích měsíců vypadala totiž poměrně optimisticky. To, že tuzemské HDP v posledním letošním čtvrtletí opět klesne a ekonomika tedy vstoupí do recese je teď již téměř jasné. Jak hluboká tato recese bude, ukáže však až vývoj v dalších měsících, který poodhalí, zda říjnová data jsou jen dočasným výkyvem či zda předznamenávají silný negativní trend. O vývoji statistik zahraničního obchodu a stavební produkce za říjen, které dnes byly rovněž zveřejněny, jsme psali zde http://bit.ly/3UyQhjn.

V přímém kontrastu s vývojem tuzemské průmyslové produkce jsou poměrně optimistická data z Německa. Zde průmyslová produkce pozitivně překvapila, když v říjnu meziměsíčně klesla pouze o 0,1 %, zatímco se čekal pokles o 0,6 %. Výrazně směrem k lepšímu byl navíc revidován údaj za září, z meziměsíčních +0,6 % na +1,1 %. Z hlediska struktury byly německé statistiky vylepšeny výrazným růstem stavebnictví (meziměsíčně o 4,2 %), které je v Německu zahrnováno do souhrnného ukazatele průmyslové produkce. V samotném zpracovatelském průmyslu klesla produkce meziměsíčně o 0,5 %, což je stále o poznání mělčí pokles než v ČR. Produkce automobilů byla v Německu meziměsíčně nižší o 2,1 %, avšak po předchozím růstu o 9,5 %.

Ekonomika eurozóny podle konečného odhadu HDP rostla ve třetím letošním čtvrtletí mezičtvrtletním tempem o 0,3 %, což je o desetinu více, než ukazoval předběžný odhad. K dobrému výsledku přispěl hlavně pokračující růst spotřeby domácností (mezičtvrtletně o 0,9 %) podpořený vyšším růstem mezd, expanzivní fiskální politikou jednotlivých evropských států a také stále vysokým stavem úspor domácností nahromaděných během pandemie. Finanční situace firem byla nadále příznivá, a to i díky schopnosti dále přenášet zvýšené náklady na spotřebitele. To přispělo k výrazné akceleraci růstu fixních investic z 0,9 % na 3,6 % mezičtvrtletně.

Objem intervencí ČNB proti oslabení koruny se v říjnu snížil na minimum a podobné to pravděpodobně bylo i v listopadu. Centrální banka během října na devizovém trhu uzavřela spotové operace na podporu koruny ve výši pouze 79 mil. EUR. Více k tomuto tématu zde https://bit.ly/3P4X0R7.

Euro k americkému dolaru dnes mírně posílilo o zhruba 0,6 % k 1,053 USD/EUR. Vliv mohla mít výše zmíněná a oproti očekávání lepší data německé průmyslové produkce a HDP za eurozónu. Ve středoevropském regionu s blížícím se koncem roku nadále převládala nižší obchodní aktivita. Polský zlotý s očekáváním na rozhodnutí tamní centrální banky vůči euru mírně oslabil. Maďarský forint a česká koruna zůstaly zhruba beze změny. Tuzemská měna se tak obchodovala kolem 24,32 CZK/EUR.