ČSÚ včera zaskočil všechny včetně ČNB - Inflace spotřebitelských cen za září
Meziroční inflace spotřebitelských cen za září činila 15,1 %. To bylo hluboko pod tržním očekáváním (18,0 %) i pod očekáváním České národní banky (17,4 %).
Hlavním důvodem takových rozdílů bylo všeobecně nečekané rozhodnutí ČSÚ pojímat „úsporný tarif“ (fakticky částka 3 500 Kč resp. 2 000 Kč věnovaná vládou těm lidem, na které jsou napsány elektroměry) jako snížení ceny elektřiny.
Objevila se dokonce domněnka, že si MF postup ČSÚ samo objednalo. Právě podle inflace v říjnu se totiž počítá výnos poslední, objemově největší emise protiinflačních státních dluhopisů; takže čím nižší říjnová inflace, tím nižší náklady státu na úročení těchto dluhopisů. Jistě jde ale jen o sprostou pomluvu (MF už se oficiálně ohradilo).
ČSÚ ve své doprovodné poznámce zdůrazňuje, že jeho postup je v souladu s celoevropsky harmonizovanou metodikou schválenou na půdě Eurostatu: posílá-li vláda domácnostem nějaké peníze v souvislosti s útratou domácností na konkrétní položku spotřebního koše, podle této metodiky je třeba to chápat jako de facto snížení ceny této položky.
Je trochu škoda, že ČSÚ tuto svou interpretaci nezveřejnil už ve chvíli (tedy na konci srpna), kdy bylo o podobě úsporného tarifu rozhodnuto. Prognostici v ČNB i leckde jinde by mu za takovou dopřednou informaci byli jistě vděčni (i když odhadnout předem konkrétní rozsah, v jakém podle ČSÚ dopadá tarif na cenu elektřiny, by i tak bylo obtížné).
Kdyby ČSÚ cenu elektřiny o efekt vládních kroků (vedle úsporného tarifu ještě odpuštění poplatku na POZE) neupravil, inflace by činila 18,6 % (v září to bylo pouze 18 %).
Celkově se naplňuje obava, že vládní zásahy do cen a nepřímých daní vytvářejí ve vývoji inflace slušný maglajs. Přehled rozložení vlivů těchto opatření na inflaci v čase (aspoň jak já jsem pochopil vyjádření ČSÚ) přináší připojená tabulka.
Včerejšek přinesl údaje o říjnové inflaci také v USA. Meziroční hodnota 7,7 % byla 3 desetiny pod očekáváním i pod zářijovou skutečností. Nižší inflace může snížit odhodlání Fedu zvyšovat úrokové sazby, a tak dolar po této zprávě proti euru oslabil o cca 1,5 %.
Michal Skořepa
Česká spořitelna je bankou s nejdelší tradicí na českém trhu.
Téměř 200 let tvoří jeden ze základních pilířů českého bankovního systému. V
současnosti poskytuje služby pro přibližně 4,7 milionu klientů. Od roku 2000 je
součástí nadnárodní finanční skupiny Erste Group Bank.
Více informací na: www.csas.cz
Okomentovat na facebooku
Více zpráv k tématu Inflace
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
31.05.2024 Galaxy Fit 3: Nejlevnější Samsung hodinky, které&h
27.05.2024 V létě startuje sdílení elektřiny. Využijte&hellip
27.05.2024 Co zazní na Analytickém fóru XTB 2024?
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Ceny zlata, mědi a niklu prudce vzrostly v důsledku ekonomických a geopolitických změn
Miroslav Novák, AKCENTA
Domácí ekonomika v 1. čtvrtletí vzrostla, ale čekala se trochu lepší čísla
Ali Daylami, BITmarkets
Petr Lajsek, Purple Trading
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Nový zlatý rekord a stříbro na nejvyšší hodnotě od roku 2012
Mgr. Timur Barotov, BHS
Michal Brothánek, AVANT IS