Rostoucí náklady mění to, jak Češi spoří. Chudší spoří méně či vůbec, bohatší směřují víc peníze do fondů, akcií či nemovitostí

Zhruba pětina lidí změnila způsob, jak nakládá s úsporami. Zhruba 11 % začalo preferovat spořicí účty a termínované vklady, 9 % naopak přesunulo těžiště zájmu k fondům, akciím či nemovitostem. Alarmující je, že zhruba třetina domácností nespoří vůbec, protože nyní nemá z čeho. Vyplývá to z dat Banky CREDITAS o reálných finančních tocích a z výzkumu Instant Research IPSOS.

Varující je tvorba rodinných úspor. Plných 35 % dotazovaných domácností uvádí, že nespoří, protože nemá z čeho. Dalších 13 % uvádí, že nejen nespoří, ale naopak musí kvůli pokrytí výdajů sahat do rezerv. Téměř 25 % lidí spoří či investuje o něco méně než dřív, 23 % stejně jako dřív a jen 4 % spoří víc.

Struktura lidí, kteří nespoří vůbec, silně koreluje s velikostí bydliště (v obcích do 1000 obyvatel je to 44 %, naopak ve velkých městech nad 100 000 obyvatel je to 29 %) a s výší příjmu domácnosti. Ve skupinách s měsíčním příjmem do 30 000 korun nemá z čeho spořit každý druhý. Naopak u domácností s příjmem nad 60 000 korun je to jen jeden ze sedmi.

Co se týče struktury spoření či investic, 44 % lidí ji ponechalo stejnou jako vloni. Kolem 11 % lidí dává nyní větší podíl na spořicí účty a termínované vklady, 5 % začalo upřednostňovat fondy či akcie a u 4 % lidí nastal posun směrem k fyzickým aktivům, jako jsou nemovitosti či umění. Plných 36 % lidí uvádí, že úspory nemá. Nepřekvapivě přesun k fondům, akciím či nemovitostem deklarují významně častěji domácnosti s vysokými příjmy (nad 70 tisíc měsíčně).

V praxi se v CREDITAS ukazuje, že největší zájem a objem peněz je i nadále ve spořicích účtech, výrazně ale stoupl zájem o termínované vklady – meziročně dvojnásobně, zejména o ty s kratší dobou uložení.

„Průzkum odkrývá to, co za velkými agregovanými či průměrnými čísly vidět není, a sice rozdílnou finanční situaci domácností podle příjmů nebo bydliště. Vzhledem k tomu, že za vysokou českou inflací stojí především stále vyšší náklady na bydlení a potraviny – tedy základní životní potřeby – není její tvrdý dopad na hospodaření nízkopříjmových domácností až takovým překvapením. V situaci, kdy příjmy obyvatel výrazně zaostávají za inflací, je pokles sklonu k úsporám nevyhnutelný. Na druhé straně příjmového spektra pak s inflací roste snaha ochránit našetřené peníze před inflací, a tedy investovat do finančních či reálných aktiv,“ komentuje data Petr Dufek, hlavní ekonom Banky CREDITAS.

CREDITAS působí na finančním trhu už více než 25 let, od počátku za ní stojí český kapitál. Banka CREDITAS se zaměřuje především na nadstandardní zhodnocení úspor pro retail, pro firmy pak nabízí na míru šité úvěry. V současné době má banka 170 tisíc klientů a bilanční sumu téměř 100 miliard korun. Banka je součástí investiční skupiny CREDITAS.