Vláda schválila nový strategický plán společné zemědělské politiky, projednala i plán pomoci při poválečné obnově Ukrajiny

Čeští zemědělci, potravináři a lesníci si v letech 2023 až 2027 rozdělí z evropského a národního rozpočtu na podporu svého hospodaření zhruba 200 miliard korun. Strategický plán společné zemědělské politiky, podle nějž se budou dotace rozdělovat, schválila vláda Petra Fialy na jednání ve středu 12. října 2022. Zabývala se také scénářem pomoci s poválečnou obnovou Ukrajiny, získáním půjčky z Nástroje pro oživení a odolnost na financování energetické transformace či úpravami v udělování povolení k pobytu pro občany Běloruska a Ukrajiny.

S nezbytnou energetickou transformací České republiky by mohly pomoci peníze získané prostřednictvím půjčky z Nástroje pro oživení a odolnost (Recovery and Resilience Facility – RFF), který je hlavním pilířem evropského plánu obnovy Next Generation EU. O možnosti využít této možnosti diskutovala vláda Petra Fialy a uložila vládnímu zmocněnci pro odolnost a modernizaci ekonomiky zpracovat podrobnou analýzu, na jejímž základě vláda rozhodne, na které projekty půjčené finanční prostředky případně využije, a předložit ji vládě k projednání do 30. listopadu 2022.

„Jedná se o výhodnou půjčku, ve které by Česká republika mohla dosáhnout až více než 14 miliard eur, což je zhruba 350 miliard korun, a to by mohlo České republice významně pomoci zajistit energetickou bezpečnost a také provést potřebné investice do infrastruktury. Připomenu, že možnosti požádat o tuto půjčku už využilo sedm evropských zemí včetně Polska nebo Slovinska,“ uvedl předseda vlády Petr Fiala. „V současné situaci, kdy čelíme nárůstu cen energií a kdy jsme převzali státní rozpočet v takovém stavu, v jakém ho nechala minulá vláda, by tato půjčka mohla být možností, jak pomoci české ekonomice a energetické transformaci do budoucna,“ podotkl Petr Fiala.

Více k zahájení příprav a posouzení možností využití finančních prostředků z fondu RRF na https://www.vlada.cz/cz/media-centrum/aktualne/vlada-dala-zelenou-priprave-podkladu-pro-ziskani-pujcky-z-fondu-unijniho-planu-obnovy--cr-by-si-od-evropske-komise-mohla-pujcit-az-350-mld-kc-199885/.

Kabinet se zabýval také plány na zapojení České republiky a českých firem do poválečné obnovy ruskou agresí zničené Ukrajiny. Ukrajina předložila rekonstrukční plán, který byl potvrzen začátkem července na konferenci v Luganu spolu se základními principy obnovy, a vyzvala své spojence k přípravě národních rekonstrukčních plánů a k jejich vzájemné koordinaci. Program navržený ministerstvy zahraničních věcí a průmyslu a obchodu má dvě části. První část, humanitární, stabilizační a rekonstrukční asistence Ukrajině 2023–2025, navazuje na pomoc, kterou ČR Ukrajině letos poskytuje. K dispozici bude 415 milionů korun ročně prostřednictvím humanitárních programů Pomoc na místě a MEDEVAC. Druhá část počítá se zapojením českých podnikatelských subjektů do rekonstrukce Ukrajiny a stát chce tyto aktivity podpořit částkou 85 milionů korun ročně.

Vláda projednala a schválila také nový strategický plán společné zemědělské politiky na období 2023-2027. Jeho prostřednictvím se mezi zemědělce, potravináře a lesníky rozdělí z evropského a českého rozpočtu přibližně 200 miliard korun. Plán je zaměřen na udržitelné zemědělství a ekologické hospodaření. Dotace se použijí například na zachování druhové pestrosti, boj proti erozi, na zadržování vody v krajině a na přípravu na změnu klimatu. Oproti minulosti se také zvyšuje podíl podpory malým a středním zemědělským podnikům, a to platbou ve výši 23 procent na prvních 150 hektarů. Podrobnosti v tiskové zprávě Ministerstva zemědělství.

Vláda také dvěma nařízeními upravila pravidla pro udělování oprávnění k pobytu pro občany Běloruska a Ukrajiny. V obou případech bude nově umožněno podání žádosti o oprávnění k pobytu na zastupitelských úřadech za účelem studia. V případě občanů Běloruska budou z nyní platícího zákazu nově vyňati zájemci o studium na českých vysokých školách, kteří získali stipendium poskytované Českou republikou, Evropskou unií nebo mezinárodními organizacemi. Stipendia jsou udělována zájemcům o studium, kteří jsou z politických důvodů pronásledováni anebo mohou pozitivně ovlivnit vývoj Běloruska ve střednědobém horizontu. V případě nové výjimky pro občany Ukrajiny se bude jednat o studenty, kteří chtějí studovat v České republice a byla jim udělena dočasná ochrana v jiném členském státě Evropské unie nebo kteří o dočasnou ochranu v jiném členském státě Evropské unie požádali. V obou případech dosud nebylo vydání pobytového povolení možné. Více v tiskové zprávě Ministerstva zahraničních věcí.