Čím dál více zaměstnanců si hledá přivýdělek. Jak na to?
Čím dál více zaměstnanců si hledá přivýdělek. Jak na to?
Současná situace s růstem inflace, vysokými cenami energií a nárůstem ceny pohonných hmot nutí mnohé zaměstnance ke zvažování přivýdělku. Jaké jsou jejich možnosti a na co si dát pozor?
Řada zaměstnanců řeší současný růst cen tím, že začíná hledat možnosti přivýdělku. „Čím dál častěji se setkáváme s tím, že si lidé hledají další zaměstnání na částečné úvazky jinde a snaží se tak zajistit si vyšší příjem. Nejedná se zdaleka jen o dělnické profese, kde to i v minulých letech byl už vzrůstající trend. Dnes se do situace, kdy hledají možnosti přivýdělku, dostávají i administrativní pracovníci a řada dalších,“ popisuje Radka Šušková, jednatelka společnosti New Dimension, která pomáhá s rozvojem firem.
Přivýdělky při zaměstnání jsou většinou uzavírány jako dohody o provedení práce (DPP) nebo dohody o pracovní činnosti (DPČ). Nejčastěji zaměstnavatel nabídne přivýdělek na dohodu o provedení práce, která je z pohledu pojistného na zdravotní a sociální pojištění výhodnější. „U dohody o provedení práce je základní podmínkou, že rozsah, na který se dohoda uzavírá, nesmí být větší než 300 hodin v kalendářním roce. Do tohoto limitu se počítá i doba práce konaná zaměstnancem pro stejného zaměstnavatele v témže kalendářním roce na základě jiné DPP. V dohodě pak musí být uvedeno, na jakou dobu se uzavírá,“ říká Vít Havrda z advokátní kanceláře KODAP legal.
Pozor na souběh činností
Počet DPP (ani DPČ) u různých zaměstnavatelů není omezen. Zaměstnanec tak může mít dohodu o provedení práce například u třech zaměstnavatelů. Pokud by ale zaměstnanec vykonával vedle dohody o provedení práce výdělečnou činnost (například na základě další DPP), která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele, může tak učinit pouze s jeho předchozím souhlasem. Jinak se vystavuje riziku porušení svých povinností a ukončení DPP ze strany zaměstnavatele. V případě, kdy bude mít zaměstnanec vícero dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele, musí se u každé z nich jednat o jinou pracovní náplň.
V situaci, kdy si zaměstnanec najde přivýdělek u svého hlavního zaměstnavatele, platí se na základě dohody o provedení práce daň z příjmu, a to bez ohledu na výši sjednané měsíční odměny. V rámci svého hlavního pracovního poměru má totiž již podepsané prohlášení k dani z příjmu ze závislé činnosti (nejčastěji takzvaný růžový formulář), v rámci kterého jsou uplatňovány měsíční slevy na dani nebo daňová zvýhodnění.
Pokud hrubá odměna činní 10 000 korun a méně, odvádí se z ní patnáctiprocentní srážková daň, kterou za „dohodáře“ odvede zaměstnavatel. Při překročení této částky hradí zaměstnavatel za zaměstnance zálohovou daň z příjmů.
Odvody pojistného se dohody o provedení práce netýkají v případě, že výdělek zaměstnance u jednoho zaměstnavatele nedosáhne 10 000 korun za měsíc s tím, že se za tímto účelem sčítá výdělek všech DPP u jednoho zaměstnavatele. Tato podmínka se ale zpravidla neuplatní v případě, kdy zaměstnanec koná na základě dohody o provedení práce svou jedinou výdělečnou činnost. V případě dohody o pracovní činnosti je limitem neodvádění pojistného sjednaná částka menší než 3 500 korun za měsíc .
Pozor na povinnost podat daňové přiznání
Je třeba dát pozor také na možnou povinnost podání daňového přiznání. „To nastane zejména v situaci, kdy má jako zaměstnanec příjmy ze závislé činnosti zdaněné zálohovou daní současně od více plátců daně (zaměstnavatelů),“ vysvětluje Jan Kašpar. Jde například o situaci, kdy má příjmy z dohody o provedení práce od jednoho zaměstnavatele nad 10 000 korun a současně v témže měsíci má příjem z hlavního pracovního poměru u dalšího zaměstnavatele, který je zdaněn také zálohovou daní. „Povinnost podat přiznání má také tehdy, pokud má i jiné příjmy než ze zaměstnání, které musejí být v přiznání uvedeny. Jde například o příjmy ze samostatné činnosti nebo z nájmu,“ doplňuje Kašpar.
V případě dohody o provedení práce či činnosti se neuplatňuje úprava dovolené, překážek v práci na straně zaměstnance nebo i cestovních náhrad. „To nicméně nebrání zaměstnavateli, aby například cestovní náhrady dle své vůle, respektive na základě dohody zaměstnanci poskytoval,“ dodává Vít Havrda z KODAP legal.
Není-li pak sjednán způsob zrušení právního vztahu v DPP nebo DPČ, je možné ho ukončit dohodou nebo výpovědí danou z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu s patnáctidenní výpovědní dobou.
Okomentovat na facebooku
Poslední zprávy z rubriky Práce:
Přečtěte si také:
Prezentace
25.04.2024 Pobřeží Egejského moře - ideální tip na všechny...
24.04.2024 Výsledková sezóna: Jak se daří výrobcům čipů a...
23.04.2024 Podle čeho vybírat plechový zahradní domek?
Okénko investora
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Evropský průmysl zelené energie má problém: Společnosti se stěhují do USA
Mgr. Timur Barotov, BHS
Trhy střízliví a vedou ruku amerického Fedu ke zpřísnění politiky
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Okénko finanční rady
Zuzana Dubová, RekvalifikacniKurzy.cz
Financování vašeho vzdělávání: Přehled možností financování rekvalifikačních kurzů
Iva Grácová, Bezvafinance
Petr Holub, Zoxo Financial s.r.o.
Petr Holub, MojeNebankovka
Marek Pokorný, Portu
Tomáš Vrňák, Ušetřeno.cz
Tomáš Kadeřábek, Swiss Life Select
Lukáš Kaňok, Kalkulátor.cz