Inflační čísla překvapovala směrem nahoru po celé Evropě (Komentář)

Předběžný odhad inflace v eurozóně výrazně překonal očekávání. Růst spotřebitelských cen o 10,0 % y/y (oček. 9,7 % y/y) již předznamenala ve čtvrtek zveřejněná německá inflace, když vystoupala na 10,9 % (oček. 10,2 % y/y), z části vlivem odeznění opatření tlumící cenové tlaky v předchozích měsících. Podrobnější rozklad ukazuje, že vysoká dynamika cen je rozprostřena napříč spotřebním košem. Jádrová inflace v září vzrostla na 4,8 % y/y a čekáme, že poblíž 5,0 % se bude pohybovat až do poloviny příštího roku. Podobně jako u nás, hlavním rizikem je případný vyšší mzdový růst. Lze předpokládat, že inflační tlaky donutí ECB k agresivnějšímu kroku na říjnovém zasedání v podobně dalšího „jumbo-hiku“, tj. 75bodového zvýšení úrokových sazeb, což víceméně také signalizuje tržní ocenění a plyne z vyjádření některých členů ECB.

Pozornost korunových investorů se upínala na čtvrteční zasedání ČNB, které nepřekvapivě skončilo ponecháním klíčové repo sazby na 7 %. Debata o stabilitě či zvýšení sazeb bude podle slov guvernéra A. Michla pokračovat i na příštím zasedání, přičemž snižování sazeb pro zatím nepřipadá v úvahu. Více jsme se tématu věnovali zde: https://bit.ly/3ClL2xy. Tisková konference se neobešla ani bez již tradiční zmínky, že ČNB bude i nadále bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny. Potom co před zasedáním se česká koruna úspěšně bránila oslabení nad hranici 24,70 CZK/EUR, pak skokově posílila až o 0,7 %. Jedním z důvodů mohla být kombinace zavírání spekulativních pozic na české měně očekávající konec intervencí a aktivity ČNB na trhu. Na konci týdne koruna nepatrnou část zisků odevzdala a končí těsně nad 24,55 CZK/EUR.

V regionu také zasedala maďarská centrální banka, jejíž zvýšení úrokové sazby o 125 bb překonalo konsensus analytiků (100 bb). Překvapivější bylo nicméně vyjádření, že tímto dovršili cyklus utahování měnové politiky skrze úrokové sazby a na obranu tamní měny hodlají čerpat přebytečnou likviditu z trhu. Maďarský forint to příliš dobře nepřijal a od zasedání oslabil o téměř 4 % k hranici 422 HUF/EUR. Polský zlotý také nezažil příliš úspěšný týden, když ztratil více než 2 %, přílišnou oporu mu nepřinesla ani polská inflace, která v září zrychlila ještě více, než bylo očekáváno.

Středem pozornosti globálních investorů se tento týden stalo dění na britských dluhopisech a tamní měně v reakci na připravovaný fiskální balíček. Poté co britská měna výrazně oslabila, téměř k dolarové paritě, a sazby britských dluhopisů vyletěly o více než 100 bb, přispěchala na pomoc skupováním dluhopisů britská centrální banka. Nárůst sazeb byl tak lehce ztlumen, zatímco libra dokázala značné ztráty z velké části umazat. Evropské a dolarové sazby měly zase během týdne tendenci klesat na kratším konci. Ovšem evropské sazby delších splatností naopak zaznamenaly celkem významný nárůst. Podobný trend byl k pozorování i na českých sazbách, kde však ke významnější změně krátkodobého výhledu nedošlo.