Rozhodnutí bankovní rady ČNB - Prohlášení bankovní rady na tiskové konferenci po skončení měnového zasedání

 

Bankovní rada ČNB ponechala úrokové sazby na stávající úrovni. Dvoutýdenní repo sazba (2T repo sazba) tak zůstává na 7 %, diskontní sazba na 6 % a lombardní sazba na 8 %.

 

Bankovní rada České národní banky na svém dnešním jednání ponechala úrokové sazby na stávající úrovni. Dvoutýdenní repo sazba zůstává na 7 %, diskontní sazba na 6 % a lombardní sazba na 8 %. Pro toto rozhodnutí hlasovalo pět členů bankovní rady, dva členové hlasovali pro zvýšení sazeb o 0,75 procentního bodu.

Úrokové sazby ČNB se nachází na úrovni, která tlumí domácí poptávkové tlaky. Brzdí růst bankovních úvěrů pro domácnosti i firmy, brzdí tedy růst množství peněz v ekonomice. Bankovní rada konstatuje, že podmínkou dlouhodobé cenové stability jsou rovněž umírněné požadavky ve mzdových vyjednáváních a zodpovědná rozpočtová politika. Bankovní rada vyčká na další data, která vyhodnotí. Na příštím zasedání rozhodne, zda sazby zůstanou stabilní, nebo se zvýší.

Přijaté rozhodnutí bankovní rady se opírá o letní (srpnovou) makroekonomickou prognózu a o vyhodnocení informací získaných od jejího zpracování.

Česká národní banka bude i nadále bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny.

Bankovní rada současně potvrdila své odhodlání pokračovat v boji proti inflaci, dokud nebude plně pod kontrolou, tedy stabilizována na cíli 2 %. To znamená, že úrokové sazby zůstanou po určitou dobu na relativně vysoké úrovni.

Česká ekonomika čelí silným nákladovým inflačním tlakům, které mají původ v externím prostředí, i poptávkovým tlakům plynoucím z domácí ekonomiky.

Ekonomika ve druhém čtvrtletí letošního roku vzrostla meziročně o 3,7 %. To zhruba odpovídalo prognóze (3,6 %). Spotřeba domácností, která je klíčová pro další vývoj poptávkové inflace, je již tlumena vysokými cenami energií a potravin, negativním sentimentem a vyššími úrokovými sazbami. Firmy zase čelí růstu nákladů na energie a suroviny, což zbrzdí růst investic.

Na druhou stranu nezaměstnanost zůstává nízká. Průmyslová produkce zatím odolává zvýšeným nákladům a problémům v dodavatelských řetězcích. Zahraniční obchod již má ale negativní vliv na HDP. Předstihové ukazatele indikují další zpomalení zahraniční poptávky. 

Působení fiskální politiky na hospodářskou aktivitu bylo zatím zhruba neutrální, ale s proinflačním rizikem do budoucna.

Podle naší stávající prognózy inflace v nejbližších měsících vzroste. Nárůst bude způsoben zejména cenami plynu a elektřiny. Stále je možné, že inflace na podzim dosáhne hodnot kolem 20 %. V celoročním průměru bude činit 16,5 procent (v jarní prognóze jsme čekali růst 13,1 %). Podle prognózy by měla inflace klesnout do roka a půl k úrovním kolem 2 %.

Pokud jde o zahraničí, naše stávající projekce předpokládá, že inflační tlaky zůstanou letos výrazné. Na rostoucí inflaci reagují hlavní centrální banky zpřísněním měnové politiky, a to razantněji, než jsme očekávali. Zhoršení ekonomického sentimentu, růst životních nákladů domácností a nákladů firem spolu se zpřísňováním měnové politiky velkých centrálních bank povedou postupně v dalších letech k útlumu globální ekonomické aktivity a ke snížení inflačních tlaků ze zahraničí.

Bankovní rada vyhodnotila rizika a nejistoty základního scénáře prognózy jako výrazné a jdoucí oběma směry. Proinflačními riziky jsou rychlejší mzdový růst proti naší prognóze (letos očekáváme růst mezd o 4,5 %), expanzivnější fiskální politika a vyšší výhled zahraničních produkčních cen. Významným rizikem ve stejném směru zůstává hrozba ztráty ukotvenosti inflačních očekávání a související riziko mzdově-inflační spirály. Naopak protiinflačním rizikem je vzrůstající pravděpodobnost recese v zahraničí, stejně jako výraznější než prognózovaný útlum domácí spotřebitelské a investiční poptávky. Dalším rizikem ve směru nižší inflace je zavedení opatření na omezení růstu cen energií na domácí či evropské úrovni a rychlejší než očekávaný pokles jádrové inflace. Obecnými nejistotami výhledu jsou další vývoj válečného konfliktu na Ukrajině, dostupnost a ceny energií a budoucí nastavení zahraniční měnové politiky.

Bankovní rada ujišťuje veřejnost, že kroky ČNB budou dostatečné k obnovení cenové stability v souladu se zákonným mandátem. Bankovní rada je zároveň připravena adekvátně reagovat na případné naplnění rizik prognózy.