Velká Británie, počet obyvatel, HDP, inflace, nezaměstnanost, export, import a obchodní bilance, dluh - souhrnná teritoriální informace

Nabízí se prostor pro české firmy, jejichž produkty mohou přispět k rozvoji elektromobility v zemi (vybudování nezbytné infrastruktury dobíjecích stanic, technologický vývoj vozidel, baterií atd.). Na výstavbu dobíjecích stanic bude vyčleněno přes 1 mld. GBP. Zároveň bude vláda pokračovat v investicích do obnovy a rozvoje dopravní sítě. Jedním ze zásadních projektů je vysokorychlostní železnice HS2, která představuje zajímavou příležitost pro české firmy v oblasti stavebnictví a výstavby železniční infrastruktury. Vláda také investuje do projektů zaměřených na podporu cyklistiky a chůze.

Současná vláda na podzim 2020 publikovala jak desetibodový Zelený plán, který se soustředí na dosažení uhlíkové neutrality Británie do roku 2050, tak národní infrastrukturní strategii.

Zelený plán zahrnuje zákaz prodeje nových aut se spalovacími motory od roku 2030 (některé hybridy a dodávky bude možné prodávat až do roku 2035), velká města po Anglii plánují či již zavádějí nízkoemisní zóny, kam je povolen vjezd jen nejekologičtějším vozům. Národní infrastrukturní strategie se zaměřuje na projekty na vybudování moderní a udržitelné infrastruktury, která snoubí inovativní technologie s efektivní dopravní sítí. Konkrétně jsou pro investice do infrastruktury vyčleněny finance ve výši 810 mld. Kč (27 mld. GBP). Dále bude investováno přes 30 mld. Kč (1 mld. GBP) na výstavbu infrastruktury elektrických dobíjecích stanic s důrazem na rozšíření elektromobility. Pokračovat bude také obnova a výstavba silniční sítě i obnova železniční sítě. Té je v rozmezí 5 let určena investice 525 mld. Kč (17,5 mld. GBP). Prioritou také zůstává rozvoj jak stěžejních dopravních tepen, tak výstavba a opravy venkovských silničních sítí a jejich další konektivity napříč celou zemí.

Trendem nadále zůstává podpora cyklistiky, chůze a dalších alternativních způsobů dopravy, čemuž odpovídají i úpravy veřejného prostoru - městské rady rozšiřují chodníky, cyklistické pruhy či kapacity zahrádek restaurací. Nad rámec podpory cyklistiky však budou pokračovat také největší infrastrukturní projekty, od kterých si vláda slibuje pomoc při znovunastartování ekonomiky – vláda nadále pokračuje v přípravách dlouho chystané vysokorychlostní železnice na sever Anglie, tzv. projekt HS2. Více informací o projektu HS2 je k dispozici na stránkách velvyslanectví.

Velká Británie chce dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050. Příležitost představují alternativní a obnovitelné energetické zdroje (především větrná, v menší míře také solární a vodní energie), jaderná energetika a také vodík jako čistý zdroj energie. V oblasti jaderné energetiky stojí za zmínku podpora tzv. malých modulárních reaktorů (SMR), na jejichž vývoji pracuje konsorcium vedené firmou Rolls-Royce, a také projekt výstavby nového bloku jaderné elektrárny Sizewell C. Uplatnění by mohly v zemi najít také firmy zaměřující se na vývoj technologií na ukládání energie a především zachycování a následného zpracování CO ₂ .

Hlavním cílem Británie je do roku 2050 dosáhnout uhlíkové neutrality, k čemuž mají vést dvě hlavní cesty – přes obnovitelné zdroje a jádro a dekarbonizaci průmyslu. Ochrana klimatu a energetická efektivita prostupují napříč všemi sektory. Strategii nastiňuje Energy White Paper. Materiál navazuje na novou 1 mld. GBP (30 mld. Kč) průmyslovou dekarbonizační strategii vlády a na 360 mld. Kč (12 mld. GBP) vládní plán zelené průmyslové revoluce. Do roku 2025 musejí ukončit provoz všechny hnědouhelné elektrárny a ze stávajících jaderných bloků má do roku 2030 ukončit provoz 7 a zůstat funkční jen jedna jaderná elektrárna. Do roku 2030 tak bude potřeba nalézt nové zdroje pro čtvrtinu britské energie, přičemž hlavní roli budou hrát jádro a obnovitelné zdroje. Vláda očekává, že obnovitelné zdroje energie budou do roku 2030 produkovat 65 % elektrické energie . Příležitosti se pro české firmy nacházejí jak v budoucím decommissioningu odstavených elektráren, tak v budování nových zařízení a v programech na nakládání s jaderným odpadem. Úřad pro vyřazování jaderných zařízení z provozu (NDA) v současné době eviduje 17 závodů, které mají být vyřazeny do roku 2040.

Pokračuje výstavba jaderného zdroje?Hinkley?Point C a plánovány jsou další dva jaderné bloky (Sizewell?C,?Bradwell B). Vláda investuje 60 mld. Kč (2 mld. GBP) do vývoje nové generace 16 malých modulárních nukleárních reaktorů (SMRs), který vede konsorcium vedené firmou Rolls-Royce,?Laing?O’Rourke?a?Atkins.  

Kromě jaderné energetiky se Británie soustředí především na větrnou energii (z?off-shore?větrných farem). Británie se chce stát lídrem v oblasti zelené energie a větrných elektráren, které mají generovat až 40 GW do 2030. Vláda investuje 4,8 mld. Kč (160 mil. GBP) do výroby nové generace turbín, včetně plovoucích větrných mlýnů schopných dodávat 1 GW energie do roku 2030.

V souvislosti s přechodem na čistou energii britská vláda investuje do technologií na ukládání energie (bateriová úložiště, přečerpávací elektrárny) a na zachytávání a ukládání oxidu uhličitého. Do roku 2030 si tak klade za cíl zachytit až 10 megatun CO2.

Zároveň bude také poptávka po centralizovaných systémech propojujících elektrárny s továrnami a dalších technologiích k udržení stability elektrické sítě. Jelikož až 30 % všech emisí uhlíku v Británii má na svědomí vytápění budov, vláda také plánuje zakázat od roku 2025 využívání fosilních zdrojů pro vytápění nových obytných domů (tj. včetně kotlů na zemní plyn), což skýtá příležitosti pro dodavatele alternativních řešení. Vláda zvažuje k vytápění domácností například i vodík (vláda má ambici vyvinout 5 GW nízkouhlíkové výrobní kapacity vodíku do roku 2030). Britský trh je také otevřen inovativním a experimentálním technologiím výroby energie z odpadu (například technologie typu ORC na nízkotepelnou transformaci odpadu na palivo). Vláda také vyčlenila 30 mld. Kč (1 mld. GBP) na zateplování domácností.

Akcent bude kladen rovněž na úsporná energetická/tepelná/chladicí řešení, například kogenerační jednotky, tepelná čerpadla, výměníky tepla či úspornou chladicí techniku. Příležitosti pro dodávky českých systémů i komponentů tedy představují například jak specializované strojírenské dodávky, tak ucelená řešení, baterie, články, měniče, střídače a kabely; dále zejména komponenty pro energetickou dimenzi tzv. smart energy, včetně smart homes a smart cities. Příležitost by také mohla být pro přečerpávací vodní elektrárny sloužící k vykrývání energetických špiček.

Sektor zaznamenal velký boom v období pandemie koronaviru. Panuje velká poptávka po inovativních a interaktivních IT řešeních v e-commerce, vzdělávání či zdravotnictví. Řada firem poptává IT služby v souvislosti s částečným nebo dokonce úplným přechodem na model home office. Příležitost by mohly mít také firmy, které jsou schopné přispět k vybudování fyzické infrastruktury pro připojení, do níž chce vláda v nejbližších letech zainvestovat až 5 mld. GBP. Roste také poptávka po řešeních v souvislosti s rozvojem automatizace.

Pandemie umocnila poptávku po digitálních a on-line řešeních prakticky všeho druhu, tento trend do velké míry zůstává i nadále, týká se to i například distanční fungování pracovních týmů (home offices) či distanční výuky. Mnohé firmy již oznámily hybridní model práce z domova a kanceláře. Poptávka bude i nadále vzrůstat po platformách a řešeních pro e-commerce, herní průmysl, rozšířenou a virtuální realitu, digitální marketing, vzdělávací technologie, ale i technologie v oblasti zdravotnictví, kdy digitální platformy přímo spojují lékaře a pacienty. Příležitosti budou tedy mj. v inovativních, interaktivních, personalizovaných, na umělé inteligenci založených řešeních. Rovněž se očekává růst využití blockchainových technologií či téměř plné automatizace některých odvětví. Rozvoj inovací a technologií tak povede k rozvoji ostatních sektorů a dalších inovací v nich samotných. Velká Británie má ambici se stát inovačním centrem Evropy.

Pokud jde o fyzickou infrastrukturu pro připojení, vláda hodlá zajistit rozvoj infrastruktury, aby každá domácnost měla možnost gigabitového širokopásmového připojení kabelem do roku 2025. Aktuálně takovou možnost mají 4 mil. domácností a dalších 26 mil. stále potřebuje modernizaci připojení. Důraz se klade i na výstavbu 5G sítí, které poslouží jako základ pro konektivitu autonomních vozidel či internetu věcí (IoT). Vláda přislíbila 150 mld. Kč (5 mld. GBP), aby umožnila venkovským oblastem rychlé připojení optickým vláknem.

Rovněž ve finančním sektoru budou hrát inovace zásadní roli, zejména v oblastech finanční inkluze, financování malých a středních podniků a digitální transformace sektoru finančních služeb. Inovace v tomto sektoru také budou moci těžit ze státní podpory, vytvořen již například byl fond ve výši 37,5 mld. Kč (1,25 mld. GBP).

Britské zdravotnictví je dlouhodobě podfinancovanou oblastí. Rozsáhlé investice do zdravotnictví tak představují jednu z hlavních priorit současné vlády. Finance poputují na obnovu britských nemocnic, a to jak stavební, tak především přístrojovou: řada nemocnic hlásí nedostatek či zastaralost nezbytného lékařského vybavení a diagnostických přístrojů. Zvláštním tématem je pak podpora modernizace diagnostiky rakovinových onemocnění. Navíc vláda slíbila výstavbu až čtyřiceti nových zdravotnických zařízení; zde se nabízí propojení s oblastí stavebního průmyslu.

Zdravotní sektor (Národní zdravotní služba, NHS) patří dlouhodobě k deklarovaným prioritám vlády. NHS nutně potřebuje v první řadě realizovat projekty obnovy řady nemocnic (jak stavební, tak především přístrojové), deficit údržbových prací na nemocnicích čítá zhruba 195 mld. Kč (6,5 mld. GBP). Strategie však také zahrnuje výstavbu až 40 nových nemocnic (111 mld. Kč, 3,7 mld. GBP), nemocničních oddělení, jednotek intenzivní péče a operačních sálů, má dojít zlepšení nedostačujícího vybavení psychiatrických klinik. V rámci modernizace by mělo dojít na obnovu zastaralé počítačové infrastruktury, modernizaci a doplnění vybavení. Britské nemocnice mají v přepočtu na jednoho obyvatele méně vybavení ve srovnání se zeměmi OECD, například 3x menší podíl přístrojů na magnetickou rezonanci či výpočetní tomografii, než má Německo. Již v roce 2019 britská vláda oznámila vymezení 54 mld. Kč (1,8 mld. GBP) k výstavbě, údržbě a nákupu nového vybavení pro NHS v Anglii, zejména magnetických rezonancí, počítačových tomografů a mamografů. Připraven je také plán na modernizaci diagnostiky rakovinových onemocnění v podobě financování 300 nových diagnostických zařízení v 78 nemocnicích napříč Anglií. Trendem je i digitalizace zdravotní péče, je poptávka po platformách, které propojí lékaře s pacienty. Zdravotnický sektor, stejně jako v ČR, v Británii trpí dlouhodobě nedostatkem zdravotního personálu. Řada plánů byla oznámena v průběhu pandemie, vzhledem k rozsahu investic jsou však stále aktuální. (Poznámka: Skotsko, Wales a Severní Irsko mají vlastní zdravotní systémy, které mají vlastní rozpočty, trend je však podobný).

Po útlumu způsobeném globální pandemií se opět otevírá prostor také pro české firmy ve stavebnictví, ať už jako poskytovatele služeb či dodavatele materiálů. Ve Velké Británii roste poptávka především po moderním řešení staveb: modulární výstavbě, výstavbě z inovativních a ekologicky udržitelných materiálů či takzvaných zelených budovách. Velkým tématem je v rámci nové vládní strategie otázka izolace a zateplení domů a veřejných budov, včetně významné podpory tepelných čerpadel a možného budoucího zákazu plynových kotlů.

Příležitosti se nabízí českým stavebním firmám a dodavatelům stavebních materiálů. Roste poptávka po moderním řešení staveb, například modulární výstavbě. Současně roste poptávka takových firem, které se zaměřují na inovativní a ekologicky udržitelné materiály a konstrukce z nich.

Většina firem přechází i po pandemii na hybridní způsob práce, částečně zůstala zachována práce z domova, práce z kanceláří je v rozmezí pár dnů v týdnu. Příležitosti se tak nacházejí v rekonstrukcích kancelářských budov, které jednak řeší, jak redefinovat prostor, ale také jak nalákat zaměstnance zpátky do kanceláří. Londýnské City, do pandemie založeno silně na dojíždějících zaměstnancích, se nyní přiklání k revitalizaci čtvrti na kombinaci bydlení a kanceláří tak, aby City fungovalo i bez každodenního přílivu zaměstnanců. Podobné trendy se týkají i jiných velkých měst.

Trendem nadále zůstává podpora cyklistiky, chůze a dalších alternativních způsobů dopravy, čemuž odpovídají i úpravy veřejného prostoru - městské rady rozšiřují chodníky, cyklistické pruhy či kapacity zahrádek restaurací. Nad rámec podpory cyklistiky však budou pokračovat také největší infrastrukturní projekty, od kterých si vláda slibuje pomoc při znovunastartování ekonomiky – vláda nadále pokračuje v přípravách dlouho chystané vysokorychlostní železnice na sever Anglie, tzv. projekt HS2. Více informací o projektu HS2 je k dispozici na stránkách velvyslanectví.

Projevuje se dlouhodobě rostoucí poptávka po kvalitních a zdravých potravinách: britský zákazník stále častěji vyhledává potraviny v biokvalitě, rostlinné alternativy živočišných produktů (např. rostlinná mléka) a veganské potraviny, případně také nejrůznějších doplňky stravy a fitness produkty. Významným trendem je přesun zákazníků z kamenných obchodů do online prostředí (otevírá se prostor pro potravinové e-shopy). Zelená strategie by mohla představovat zajímavou příležitost pro české firmy nabízející nová a inovativní řešení a technologie v oblasti zemědělství.

Trendem je stále rostoucí poptávka po zdravých potravinách, potravinách v bio kvalitě, rostlinných/veganských výrobcích a alternativách živočišných produktech či po fitness produktech jako jsou proteinové doplňky stravy. Sektor již zaznamenal výrazný růst (40 %) za posledních pět let a trend pokračuje. Očekává se, že prodej vegetariánských a veganských produktů vzroste o 35 % do roku 2024 na 33 mld. Kč (1,1 mld. GBP). Výrazně roste online prodej, který je rozdělen mezi řadu e-shopů bez jasných leaderů.

Británie je zároveň zemí piva, poptávka po zajímavých, craftových pivech je stále vysoká, příležitosti jsou i v dodávkách technologií pro malé pivovary.

Roste také zájem o řemeslně vyráběné potraviny a potraviny, které jsou vyráběny ekologicky šetrným způsobem. V té souvislosti se také zvyšuje poptávka po strojích na výrobu malých šarží řemeslných potravinářských výrobků, jakož i po systémech ekologického balení potravin.