Severní Makedonie, počet obyvatel, HDP, inflace, nezaměstnanost, export, import a obchodní bilance, dluh - souhrnná teritoriální informace

V rámci snah o posílení ekologie se plánuje výstavba čistíren odpadních vod. Největší zakázka se očekává v hlavním městě Skopji, která má již zajištěné financování z evropských peněz. Začátek projektu je plánován na rok 2023. Podobně již v zemi byly postaveny čistírny v Prilepu, Radoviši, Strumici a Kičevu. Dalších 87 čistíren čeká na svou výstavbu v příštích letech.

Pouze 15 % měst v Severní Makedonii má čističku odpadních vod. Větší města jako Skopje stále vypouštějí neupravené odpadní vody přímo do řek, v tomto případě do Vardaru, nejdelšího přeshraničního vodního toku v zemi. V rámci snah o posílení ekologie se plánuje výstavba čistíren odpadních vod. Největší zakázka se očekává v hlavním městě Skopji, která má již zajištěné financování z evropských peněz. Podobně již v zemi byly postaveny čistírny v Prilepu, Radoviši, Strumici a Kičevu.

Cílem připravovaného projektu je dosáhnout významného a měřitelného zlepšení městského prostředí ve městě Skopje. Kolem Vardaru se táhne centrum města i městský park a vypouštění čistější odpadní vody by mohlo výrazně zlepšit aktuální stav města i přilehlého okolí. Stejně tak i případná recyklace odpadní vody na vodu užitkovou by mohla vést k lepšímu plnění cílů pro zlepšení životního prostředí v Severní Makedonii, které vytyčila Evropská unie.

Projekt by měl být uzavřen 2023 a nejdéle do roku 2025 by Skopje mělo získat novou čističku odpadních vod. Čistírna, která bude stát u Skopje, by měla mít instalovanou kapacitu pro více než 500 000 obyvatel. Realizace projektu zahrnuje vybudování kolektoru a příjezdové komunikace. Celková investice dosahuje hodnoty 136,7 mil. EUR a je zajištěna z grantu EU (0,5 mil. EUR), půjčky EIB (68 mil. EUR), půjčky EBRD (58 milionů EUR) a ze samotného rozpočtu Severní Makedonie (10,2 mil. EUR).

Poslední dokončený projekt „Výstavba čistíren odpadních vod v obcích Radoviš, Kičevo a Strumica, Europe Aid / 137137 / IH / WKS / MK“ byl spolufinancován Evropskou unií prostřednictvím operačního programu IPA pro regionální rozvoj (2012-2018), a byl realizován prostřednictvím Sektoru centrálního financování a uzavírání smluv na Ministerstvu financí Republiky Severní Makedonie ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí a územního plánování Republiky Severní Makedonie, jakož i zainteresovanými obcemi. Stejný postup pak bude použit pro projekt Skopje.

Aby byla Severní Makedonie kompletně pokryta čističkami odpadních vod, bude nutné jich postavit ještě 87, tento segment tedy skýtá velmi zajímavý potenciál do budoucna.

Rozvoj zemědělství je jednou z priorit současné vlády, od Světové banky dokonce získala financování na modernizaci zemědělství ve výši 46 mil. eur. Příležitosti pro české firmy lze nalézt v mnoha oblastech. Jde především o export malotraktorů a příslušenství pro potřeby vinohradů, import levného ovoce do ČR k dalšímu zpracování, plemenářství a export sušeného mléka.

Program EU pro rozvoje venkova IPARD III 2021-2027 byl schválen v loňském roce. Zemědělsko-potravinářský sektor je stále jedním z největších přispěvatelů makedonské ekonomiky a tvoří až 11 % HDP. Z celkového území Severní Makedonie je 49 % (1,264 tis. ha) zemědělské půdy (orná půda, zahrady, sady, vinice, louky a pastviny), 42 % jsou lesy a asi 2 % tvoří řeky a jezera.

Zemědělství je v zemi tvořeno většinou jednotlivě hospodařícími domácnostmi se smíšenou produkcí, extenzivními způsoby výroby (zejména v obilném sektoru), s nízkými peněžními toky a nízkou konkurenceschopnost z hlediska produktivity. To vše brání vyšší úrovni investic do pokročilých technologií a určuje relativně nízké výnosy plodin.

Proto je zajímavé sledovat, jakým způsobem jsou alokovány finance z programu EU pro rozvoj venkova, protože celý program IPARD III je zaměřen na modernizaci malé zemědělské techniky, zavlažovacích systémů a modernizaci farem. V roce 2021 bylo do zemědělství z tohoto programu investováno celkem 203,5 mil. EUR a uzavřeno 507 smluv. Jedná se o peníze investované do nových závodů na výrobu mléka, masa a pekáren.

Pro české firmy může být díky množství vinic zajímavý export vinařských technologií. Dále díky výše zmíněným malým farmám je zajímavý prodej malotraktorů a menší zemědělské techniky, plemenné chovy, export sušeného mléka do místních čokoládoven a výrobců cukrovin a konečně také import levného ovoce k dalšímu zpracování a reexportu finálních produktů.

Železniční infrastruktura je ve zbídačeném stavu, a proto je zajímavý rozsáhlý projekt financovaný EU s názvem Koridor 8. Směrem k albánské hranici jde o úsek z Kičeva, směrem k bulharské hranici jde o úseky Kumanovo – Beljakovce, Beljakovce – Kriva Palanka a Kriva Palanka – hranice s Bulharskem. Zajímavé pro české firmy jsou především tendry na signalizační osvětlení tratě.

Vůli vybudovat transbalkánský železniční úsek s názvem koridor 8 potvrdila jak Severní Makedonie, tak i Bulharsko a Albánie. Oficiálně to stvrdily podpisem trilaterálního memoranda o spolupráci. Dokument stanoví že koridor 8 by měl být hotový do roku 2030 a bude na Balkánu spojovat Drač a Varnu, respektive Jaderské a Černé moře. Koncept koridoru 8 je už z roku 1996, k největším prodlevám dochází na albánské a makedonské straně.

V Severní Makedonii se aktuálně paralelně připravují a místy i staví části k bulharským a albánským hranicím. V rámci části k albánským hranicím je již připraven projekt na výstavbu železnice z města Kičeva po hranice s Albánií v délce 70 km. Na tento projekt se aktuálně snaží vláda získat finanční prostředky.

V rámci části k bulharským hranicím jsou v přípravné fázi postupy pro zahájení výběrového řízení na stavbu úseku, který je rozdělen do tří etap: Kumanovo – Beljakovce, Beljakovce - Kriva Palanka a Kriva Palanka - hranice s Bulharskem.

Na prvním úseku Kumanovo – Beljakovce dlouhém 31 km bylo dokončeno 54 % stavebních prací, které ale byly pozastaveny poté, co německá firma jednostranně vypověděla stavební smlouvu. Druhý úsek Beljakovce-Kriva Palanka dlouhý 34 km již má získané financování a na třetí úsek, z Krive Palanky k hranicím s Bulharskem, který je dlouhý 24 km, bylo zatím poskytnuto 60 mil. EUR. První a druhá fáze by měly být hotové přibližně do poloviny roku 2023.

V rámci těchto projektů může být pro české firmy zajímavá především výstavba nových signalizačních systémů.

Země se v roce 2020 stala členem NATO, musí proto podstatně modernizovat svou armádu. Nejedná se přitom jen o zakázky na zbraně, ale také o modernizaci vrtulníků a výbavu pro pěchotu, jako jsou batohy či uniformy. Zaujmout mohou také protichemické vojenské obleky a ochranné rukavice.

Makedonské ministerstvo obrany investuje do modernizace ozbrojených sil téměř 4,6 mil. EUR. Kromě pořízení nového dojde také k modernizaci části toho vybavení, které lze ještě dále používat. Účelem celého procesu je nejen ochrana územní celistvosti země, ale také naplnění cílů partnerství, ke kterým se země členstvím v NATO zavázala.

Každý rok přibližně začátkem února makedonské ministerstvo obrany zveřejňuje seznam zakázek, jejichž splnění očekává do konce roku. Roční rozpočet ministerstva obrany se od vstupu do NATO pohybuje kolem 18 mil. EUR, z toho asi 25 % jde na modernizaci armády. Tím ministerstvo obrany také plní závazek vůči Severoatlantické alianci investovat alespoň 20 % z rozpočtu ministerstva obrany na modernizaci armády.

Pro české firmy by mělo být do budoucna několik zajímavých zakázek: nákup bot, batohů, uniforem a ochranných rukavic převážně pro lehkou pěchotu, dále nákup ochranných obleků pro protichemické účely. Z větších zakázek se jedná o modernizaci sovětských vrtulníků Mi, nákup zbraní (jak lehkých palných, tak poloautomatických a automatických) a také nákup munice.

Severní Makedonii sužuje krize vyvolaná vysokými cenami energií na evropském trhu, zastaralou vlastní energetickou infrastrukturou a nedostatkem funkčních zdrojů. Vláda proto začala více podporovat investice do obnovitelných zdrojů, především pak vznik solárních parků.

V Severní Makedonii je dlouhodobý výrazný nepoměr mezi finální cenou elektrické energie pro občany a cenou, za kterou vláda elektrickou energii kupuje na trhu. Rozdíl je přitom sanován ze státního rozpočtu, respektive na dluh. Vláda chce proto podpořit vznik vlastních makedonských zdrojů energie se zvláštním důrazem na obnovitelné zdroje v souladu s dlouhodobými požadavky EU.

Pro získání oprávnění učinit v Severní Makedonii strategickou investici (nejen) v energetice je třeba učinit řadu kroků.

Mnohé projekty mohou jsou také podporovány vládou. Vláda Republiky Severní Makedonie má aktuálně zájem především o solární parky od 150 MW výše. V rámci těchto projektů jde zhruba z 90 % o soukromé investice, a nikoliv o PPP projekty. Firmy a investiční skupiny přitom nemohou počítat ani s darováním prostoru na výstavbu, vláda ani neručí za odkup elektřiny. Celý schvalovací proces se řídí zákonem o strategických investicích , jehož neoficiální překlad do češtiny pořídilo velvyslanectví ve Skopji. V ideálním případě je postup následující: investor podá žádost v souladu s požadavky a komise určená dle zákona investici schválí. Příslušné ministerstvo následně doladí podmínky s investorem. Vláda pak připraví a schválí specifický zákon (lex specialis) pro danou investici. Tu vláda předloží parlamentu a ten ji následně schválí.

Co se týče projektů menšího rozsahu, tak se jedná typicky o městskou investici, kdy municipalita zdarma investorovi přidělí prostory, investor na své náklady vybuduje solární park a následně má na základě dohody podíl na podeji elektřiny. Není zde žádný specifický zákon, podle kterého by se proces řídil, vždy je nutné se konkrétně dohodnout se starostou daného města.

V rámci větších investic spadajících pod zákon o strategických investicích vřele doporučujeme místního distributora. Ten se jeví jako nezbytný nejen díky komplikovanosti celého procesu ale i proto, že zákon o strategických investicích vykazuje řadu protiřečících si ustanovení a nejasností a lze s úspěchem pochybovat o transparentnosti při výběru projektů.

MHD ve městech je v žalostném stavu nejen kvůli stáří vozového parku, ale i kvůli nákupu nekvalitních produktů v minulosti, například autobusů z Číny a Ukrajiny. V tomto ohledu bude zajímavá zakázka na nákup autobusů pro hlavní město. Mimo to propaguje Skopje také oblast smart cities, což se promítne v poptávce po inteligentním dopravní řízení.

Městská hromadná doprava v makedonských městech bude v příštích letech vyžadovat významné investice do její obnovy. Hlavní město Skopje v tomto ohledu bude první vlaštovkou v procesu modernizace nejen dopravních prostředků, ale také fungování dopravy jako celku.

Do hlavního města se každý rok stěhují tisíce lidí, aby zde našli lepší živobytí. Přitom je hromadná doprava ve Skopji tak špatně nastavená, že většina jeho obyvatel i lidí z okolí vyráží do práce auty. To spolu se zastaralými signalizačními systémy způsobuje nekončící dopravní zácpy. Nově zvolená starostka si to uvědomuje, a proto na příští 4 roky plánuje tento stav postupně měnit vhodnými investicemi.

V hlavním městě se očekává tendr na 250 autobusů na CNG a je poměrně dobrá šance, že v něm uspěje česká firma (mimo jiné i proto, že nová starostka Skopje má české kořeny). V dalších letech pak lze očekávat také investice do dopravní infrastruktury respektive tzv. smart cities projektů. I zde může být příležitost pro české firmy. Projekty většinou získávají spolufinancování z Evropské unie.

V případě úspěchu v hlavním městě se pak českým firmám otevírá další pole působnosti v menších makedonských městech, kde je infrastruktura v ještě žalostnějším stavu než ve Skopji.