Řecko, počet obyvatel, HDP, inflace, nezaměstnanost, export, import a obchodní bilance, dluh - souhrnná teritoriální informace

Plán úplné dekarbonizace energetiky, tedy ústup od lignitových elektráren, s horizontem nejpozději v roce 2028 přinese kromě změny energetického mixu také investice do rekultivace lignitových oblastí zejména v regionu Západní Makedonie.

Záměr snížit závislost země na lignitu vrací na scénu podporu výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů (vítr, slunce, vodík) s cílem zvýšit podíl OZE na energetickém mixu země do roku 2030 na 35 %. Kromě využití tradiční sluneční a pevninské větrné energie se Řecko zaměří na rozvoj pobřežních větrných elektráren, jejichž instalovaný výkon by se měl do roku 2030 zvýšit na 1,5 až 2 GW. Soustředit se chce také na moderní způsoby využití vodní energie. Oživení prožívají malé solární a vodní elektrárny, hybridní energetická zařízení a technologie akumulace vyrobené energie.

Perspektivy skýtá rozvoj elektromobility a nezbytné dobíjecí infrastruktury. Deklarovaným cílem vlády je, aby v roce 2030 byl každý třetí nový automobil, který vyjíždí na řecké silnice, na elektrický pohon.

Dotováno je zvyšování energetické účinnosti staveb, a to jak domácností, tak veřejných i soukromých budov, hotelů a podniků. To otevírá prostor pro nové izolační materiály a úsporná elektroinstalační řešení. Vzhledem k rostoucím cenám energií avizovala vláda program dotované výměny energeticky náročných elektrospotřebičů za moderní energeticky efektivní.

Novým projektem vlády je program „GR-eco Islands“. Ostrovy budou postupně transformovány v „zelené“, energeticky udržitelné a autonomní destinace. Solární a větrnou elektřinu budou mít k dispozici obyvatelé, návštěvníci, podniky a veřejné instituce včetně veřejného osvětlení. Dopravu zajistí elektromobily. V první fázi se bude jednat o malé a hůře přístupné ostrovy bez možnosti napojení na pevninskou energetickou síť. Realizace programu proběhla pilotně na ostrůvcích Agios Stratis, Astypalea, Tilos a Chalki. Na ostrově Astypalea sponzoruje elektromobilitu Volkswagen.

V klasické výrobě elektřiny probíhá výstavba nových, zejména plynových elektráren. Po modernizaci volá rozvodná síť a perspektivy má její podzemní vedení, které je s ohledem na klimatické výkyvy a časté požáry prioritou. Pokračuje výstavba podmořského propojení pevninské rozvodné sítě s ostrovy. Dlouhodobě perspektivní se jeví sektor LNG infrastruktury. Průzkum nalezišť ropy a zemního plynu naopak zřejmě ustoupí dočasně do pozadí. K záměrům vlády patří rozšíření energetického využití odpadu.

Řecký energeticko-klimatický plán předpokládá do r. 2030 investice v řádu 39 mld. EUR do rozvoje OZE (9 mld.), elektrické rozvodné sítě (9 mld.), plynových elektráren a úložišť energie (1,3 mld.) a do zvýšení energetické efektivnosti soukromých i veřejných budov (11 mld.). Energetika patří k prioritním oblastem plánu na podporu oživení a odolnosti „Hellas 2.0“ financovaného z unijního fondu obnovy. Na projekty revitalizace vytěžených lignitových dolů v Západní Makedonii a na Peloponésu je z rozpočtu plánu vyčleněno 242 mil. EUR, na modernizaci elektrické rozvodné sítě 600 mil. EUR, na napojení Kykladských ostrovů na pevninský rozvodný systém 195 mil. EUR, na rozvod elektřiny pod zemí v lesních oblastech 40 mil. EUR, na zvýšení kapacity rozvodné sítě pro nové OZE 12 mil. EUR a na velkokapacitní úložiště energie z OZE 450 mil. EUR, na podporu elektromobility 220 mil. EUR a na zvýšení energetické účinnosti budov, a to jak domácností tak institucí, hotelů, podniků, 1,73 mld. EUR.

Řecká vláda chce v příštích pěti letech vybudovat moderní širokopásmovou infrastrukturu a dohnat deficit v digitalizaci. V obtížném pandemickém období, kdy bylo nutné zrušit osobní kontakty úředníků s veřejností a zahájit distanční výuku, zaznamenala digitalizace řecké veřejné správy velký pokrok. Byla rozvinuta centrální vládní platforma gov.gr, k níž byla připojena řada dalších úřadů a státních institucí. Vznikly nové aplikace. Připravuje se digitalizace registru nemovitostí, archivů sociálních pojišťoven, justice a dalších. Cílem řecké vlády je zapojit do procesu digitální transformace také soukromý sektor a změnit tak způsob jeho fungování.

Rozvoj digitalizace je jedním ze čtyř prioritních pilířů řeckého plánu na podporu oživení a odolnosti „Hellas 2.0“. Záměry konkretizuje Národní plán rozvoje širokopásmových sítí na roky 2021 – 2027, který zahrnuje infrastrukturální projekty v celkové hodnotě 2,5 mld. EUR. Většina projektů bude realizována formou PPP. Z veřejných je na ně vyčleněno 1,14 mld. EUR.

K největším projektům patří:

Síť malých satelitů na bázi infrastruktury „Fiber in sky“ na podporu bezpečné telekomunikace, námořní plavby, záchranných operací, národní bezpečnosti a ostrahy hranic a rozvoje špičkových technologií. Přípravná fáze projektu má být ukončena ve 2. čtvrtletí 2022, první malé satelity by měly být uvedeny do zkušebního provozu koncem 3. čtvrtletí téhož roku a celý projekt má být dokončen na konci roku 2025. Rozpočet činí 200,3 mil. EUR.

5G síť vedená podél hlavních silnic o délce téměř 2 400 km. Přípravná fáze projektu má být ukončena ve 3. čtvrtletí 2022, následně bude vyhlášena veřejná soutěž. Zadání zakázky je plánováno na začátek roku 2023 a dokončení na konec roku 2025. Rozpočet činí 162 mil. EUR.

Podmořská síť optických vláken mezi pevninou a řeckými ostrovy. Projekt bude realizován a financován soukromým investorem, stát doplní chybějící prostředky. Veřejná soutěž má být vyhlášena ve 3. čtvrtletí roku 2022. Geologický průzkum mořského dna a licenční proces proběhnou v roce 2024. Rozpočet veřejného podílu činí 88,7 mil. EUR.

Optická vlákna instalovaná na 120 000 budovách umožní připojit zhruba 3,6 milionům konečných uživatelů na moderní internetovou síť s velmi vysokou kapacitou (VHCN). Jedná se o modernizaci téměř 76 % aktivních internetových spojení. Přípravná fáze má být uzavřena do konce roku 2022 a realizace začít začátkem roku 2023. Rozpočet činí 131 mil. EUR.

Projekt WiFi4GR pro rozvoj veřejných míst s bezdrátovým širokopásmovým přístupem k internetu. Rozpočet projektu činí 15 mil. EUR bez DPH.

Ultrarychlé širokopásmové připojení (Ultra Fast Broadband) bude rozšiřováno ve dvou etapách. V 1. fázi bude na náklady státu vybudována síť pro ultrarychlé širokopásmové připojení s rychlostí nad 100 Mbps v oblastech, které nejsou komerčně lákavé pro soukromé investory. Veřejná soutěž probíhá od června 2021, kontraktace by měla proběhnout do konce roku 2022 (rozpočet 700 mil. EUR). V další fázi bude následovat projekt ultrarychlého širokopásmového připojení (UFBB II) pro koncesionáře, kteří do konce r. 2025 nezískají přístup k vysokokapacitním sítím VHCN. Veřejná soutěž by mohla být připravena ve 3. čtvrtletí 2023, uzavřena v průběhu následujícího roku a projekt realizován do konce r. 2027 (rozpočet 1,2 mld. EUR, podíl státu 400 mil. EUR).

Řecko leží na křižovatce tří kontinentů, v oblasti, která nepatří k nejklidnějším. Jeho výdaje na zbrojení patří proto v NATO ve vztahu k HDP k nejvyšším. Národní investice do modernizace vybavení a výzbroje ozbrojených sil vystoupí v příštích pěti letech na 11,5 mld. EUR. Rozpočet na rok 2022 vyčleňuje na potřeby ministerstva obrany 6,47 mld. EUR.

Ministerstvo pro klimatickou krizi a civilní ochranu, které vzniklo v roce 2021 v reakci na rozsáhlé požáry, připravuje rozsáhlou transformaci koncepce a modernizaci vybavení složek civilní ochrany. Cílem je zvýšit připravenost a efektivnost krizového managementu na celém území Řecka a minimalizovat ztráty na životech a majetku způsobené přírodními katastrofami jako zemětřesení, povodně a lesní požáry.

Začátkem loňského roku byla s Evropskou investiční bankou podepsána dohoda o spolupráci na pětiletém programu modernizace řecké civilní ochrany. EIB poskytne úvěry v celkové výši až 595 mil. EUR a technické zkušenosti z oblasti prevence a řešení přírodních katastrof. Na přípravě programu spolupracovali techničtí a finanční experti Řecka i EIB, kteří zpracovali plány transformace civilní ochrany pro celé území Řecka i pro každý ze 13 krajů (regionů) samostatně. Z dlouhodobých úvěrů EIB, navýšených o veřejné a soukromé investice, bude v průběhu příštích pěti let financováno vybavení zahrnující polní nemocnice, požární a transportní letouny pro evakuaci osob, helikoptéry, bezpilotní technologie, speciální vozidla a další záchranné a zdravotnické prostředky pro řešení krizových situací, které umožní rychleji reagovat na nebezpečí a zlepší prevenci a připravenost na národní i krajské úrovni. Na tyto zakázky bude vypsán tendr.

Turistický sektor je tahounem řecké ekonomiky. Na tvorbě HDP se podílí zhruba ze čtvrtiny. V roce 2019 navštívilo Řecko rekordních 32 mil. zahraničních turistů, kteří do státního rozpočtu přímo či nepřímo přinesli 57,1 mld. EUR. Pandemie covid-19 v roce 2020 cestovní ruch těžce zasáhla. Přes státní podpory a turisticky poměrně úspěšné letní čtvrtletí se nepodařilo vyrovnat obrovské ztráty. V roce 2021 byl sice výkon turistického sektoru meziročně o 140 % lepší, tržby ubytovacích i stravovacích služeb však zůstaly za rekordním rokem 2019 zhruba o polovinu. Podnikatelé v cestovním ruchu doufají, že zlepšení epidemické situace brzy umožní plný návrat turistů do Řecka.

Oživení cestovního ruchu umožní realizovat odložené investice do rozšíření a modernizace hotelů a dalších ubytovacích kapacit, restaurací, kaváren a dalších provozoven turistických služeb. To skrývá potenciál pro všechny komodity sektoru vybavení pro hotely, restaurace a kavárny jako je sklo, skleněné výrobky a porcelán. České firmy mají na řeckém trhu tradici a při vhodné cenové politice a moderní designové nabídce může jejich vývoz posílit.

Rostoucí zájem o nové formy turistiky spolu s prodlužováním turistické sezóny otevírají prostor pro poptávku po dalším vybavení nejen pro vodní sporty, ale i pro horskou turistiku, kempování apod.

Pro zamýšlený rozvoj řeckých lázeňských lokalit může být inspirací český model využití léčebných pramenů a technologické vybavení sloužící v léčebném lázeňství. Záměr řecké vlády a místních samospráv privatizovat či dlouhodobě pronajmout některé lázeňské lokality a léčebné prameny trvá. Překážkou pro investory zůstává nedořešená legislativa a vlastnické vztahy.

Potenciál pro mezinárodní spolupráci a investice je také v dopravních službách, zejména v kombinované dopravě. Přístav Pireus spravuje čínská firma COSCO International a navyšuje jeho kapacity. Modernizován je i nákladní přístav v Soluni, který má v dlouhodobém pronájmu mezinárodní konsorcium SEGT s majoritním podílem rusko-řeckého investora. Počítá se s výstavbou překladišť a center kombinované dopravy. Realizuje se program modernizace a rozšiřování železniční sítě a začíná výstavba další trasy athénského metra.

Vyčerpaná kapacita skládek a finanční sankce Evropské komise za neuspokojivé nakládání s odpady již řadu let vyzývají ke změně modelu odpadového hospodářství. Vláda podporuje moderní ekologická řešení, vývoj však brzdí lokální spory o mix technologií a umístění závodů, proti kterým řada komunit ostře protestuje. Národní plán hospodaření s odpady 2020-2030 má za cíl dohnat zpoždění. V roce 2022 by se mělo skoncovat s nekontrolovaným ukládáním odpadu a začít rekultivovat nepovolené skládky. Do r. 2030 by mělo na území Řecka fungovat 43 závodů na zpracování komunálního odpadu, až 46 závodů na zpracování jeho organických složek a 4 spalovny na energetické využití zbytkového odpadu. Plán předpokládá rozšíření třídění komunálního odpadu u zdroje na více složek (papír, sklo, plast, hliník, organický odpad, textilie/oděvy, nebezpečný a zbytkový odpad), modernizaci třídících center a recyklačních závodů, využití organického odpadu v energetice (biomasa) a jeho kompostování. Zbytky komunálního odpadu mají být využity pro výrobu energie spalováním. Potenciál mají technologie na zpracování recyklovaného materiálu, rekultivace starých a výstavba nových moderních skládek. Hovoří se o podpoře projektů cirkulární ekonomiky.

Očekává se také posílení projektů orientovaných na zlepšení hospodaření s vodami (biologické čističky, hospodaření s podzemními vodami, odsolování, malé vodní elektrárny atd.), které však rovněž často brzdí lokální zájmy.

Technické parametry nových provozů budou specifikovány v rámci veřejných soutěží. Většina projektů bude realizována na regionální úrovni z prostředků alokovaných Řecku z unijních fondů a spolufinancována soukromým kapitálem (tj. formou PPP).

Plán na podporu oživení a odolnosti „Hellas 2.0“ financovaný z unijního fondu obnovy vyčleňuje na zlepšení odpadového hospodářství 660 mil. EUR z veřejných a 500 mil. EUR ze soukromých zdrojů. Na výstavbu čističek odpadních vod v osadách nad 2 000 obyvatel alokuje plán 230 mil. EUR, na obnovu infrastruktury pro rozvod pitné vody 200 mil. EUR a na rozvoj vodárenské a kanalizační sítě v konkrétních oblastech 700 mil. EUR.

Kromě bezprostředních potřeb zdravotnického systému v souvislosti s pandemií je nevyhnutelná rozsáhlá obměna a rozšíření zdravotnických zařízení, vybavení a techniky, které zastaraly v průběhu desetileté hospodářské krize. Řecko nemá dostatečnou vlastní produkci, a je proto z velké části odkázáno na dovozy. Potenciál pro vývoz zdravotnické techniky, vybavení, materiálu a rehabilitačních pomůcek je značný. Zájem bude o dodavatele, kteří se kvalitou umí přiblížit špičce, ale zároveň si udržují rozumné ceny.

Řecký farmaceutický průmysl je po rafinaci ropy, výrobě potravin, zpracování kovů a chemickém průmyslu 5. nejvýznamnějším oborem domácího zpracovatelského průmyslu s vysokou přidanou hodnotou a značným růstovým potenciálem. Léčiva a farmaceutické výrobky jsou také největším vývozním artiklem Řecka do ČR s ročním objemem okolo 2 mld. CZK. Na druhé straně ČR, která tradičně vyváží do Řecka chemické výrobky, v posledních letech zvyšuje vývoz léčiv a farmaceutických výrobků, jejichž objem se v r. 2021 zvýšil o 60 % a posunuly se do exportní desítky. Pandemie covid-19 potvrdila význam moderních léčiv a potenciál pro spolupráci na jejich vývoji a výrobě. Řecké farmaceutické podniky plánují v příštích letech investice do výrobních provozů a center aplikovaného výzkumu ve výši téměř 1,5 mld. EUR a farmaceutický průmysl byl zařazen mezi státem financované programy na podporu inovací. Pro české výrobce by to mohlo být příležitostí pro dodávky surovin, obalů a případně i výrobních technologií. České farmaceutické podniky a výzkumné ústavy by se mohly pokusit o spolupráci na vývoji a výrobě moderních léčiv. Značný potenciál pro zahraniční investice má farmaceutické využití konopí, pro které platí zvláštní motivační legislativa.