Maďarsko, počet obyvatel, HDP, inflace, nezaměstnanost, export, import a obchodní bilance, dluh - souhrnná teritoriální informace

V rámci projektu výstavby dvou nových bloků jaderné elektrárny Paks existují jak příležitosti přímé spolupráce v oblasti dodávek inženýrských služeb, tak i šance zapojení se do projektu skrze subdodávky pro vybrané dodavatele. Příležitostí pro české inženýrské firmy je i přestavba velké hnědouhelné elektrárny v Mátře. Pro české dodavatele solárních řešení je nadějný velký rozvoj maďarské solární energetiky.

Maďarsko rozhodlo o výstavbě dvou nových bloků s výkonem 1 200 MW na jaderné elektrárně Paks (tzv. projekt Paks II). Jedná se v současné době o největší maďarský investiční projekt, kdy výše oznámené investice činí 12,5 mld. EUR. Investorem je maďarská státní společnost, která projekt realizuje ve spolupráci s ruskou stranou formou EPC kontraktu, a to na základě mezistátní dohody z roku 2014.

Pro české firmy existují příležitosti přímé spolupráce s maďarskou stranou zj. v oblasti poskytování jaderných inženýrských služeb, kde české firmy mohou nabídnout i zkušenosti z jiných projektů. Co se týče dodávek jednotlivých jaderných komponent, existuje mj. pro české firmy příležitost zapojení se do subdodavatelského řetězce pro již vybrané velké dodavatele.

Příležitosti pro české inženýrské firmy existují i na druhé největší maďarské elektrárně, a to hnědouhelné elektrárně v Mátře. Maďarská strana plánuje odchod od uhelné energetiky a součástí tohoto plánu je transformace této velké elektrárny na zdroj s plynovou turbínou s kombinovaným cyklem o výkonu 500 megawatt. Součástí transformačního projektu má být i výstavba bloku na spalování RDF paliva a biomasy.

Co se týče obnovitelných zdrojů, Maďarsko přijalo v roce 2020 zákon se závazkem dosáhnout do roku 2050 uhlíkové neutrality, přičemž cílem jak tohoto kroku dosáhnout, je mj. doplnit nové jaderné zdroje silnými solárními kapacitami. V poslední době se i ve spojitosti s Evropským zeleným údělem mluví o rozvoji vodíkových technologií.

V Maďarsku probíhá ambiciózní program modernizace armády. Země má zájem o širokou řadu výrobků. Spolu s tím dochází i k výstavbě nových zbrojovek, což přináší příležitost pro strojírenské firmy z oblasti obranného průmyslu.

V rámci programu Zrínyi 2026 by mělo dojít ke kompletní modernizaci maďarské armády. Maďarsko tak v posledních letech podepisuje významné akvizice, které se dotýkají téměř všech složek maďarských ozbrojených sil.

V posledních letech došlo např. k oznámení akvizice nových tanků, samohybných houfnic, bojových vozidel pěchoty, obrněných vozů, armádních vrtulníků, armádních letadel, radarů, protivzdušného raketového systému apod., přičemž lze očekávat, že další akvizice budou následovat.

Klíčovou součástí programu Zrínyi 2026 je však i výstavba nových zbrojovek, kdy maďarská strana zbraně pouze nekupuje, ale zároveň bude tyto zbraně vyrábět přímo na svém území. Prvním krokem v této oblasti byla výstavba závodu pro licenční výrobu ručních palných zbraní v maďarské obci Kiskunfélegyháza, do jejíž realizace je zapojen i český obranný průmysl. Hlavním pilířem nově budovaného maďarského obranného průmyslu však mají být zj. závody, které maďarský stát staví společně s německým obranným průmyslem. Jde zj. o nově budovanou zbrojovku ve městě Zalaegerszeg, ve které by měla být vyráběna bojová vozidla pěchoty Lynx.

Nad rámec ručních palných zbraní a bojových vozidel pěchoty, by měla být v Maďarsku zahájena i výroba obrněných vozidel, či výroba vrtulníkových komponent. Počítá se rovněž se zahájením výroby odstřelovacích pušek či protitankových střel. Všechny tyto projekty tak rovněž nabízí příležitosti pro české strojírenské firmy, z oblasti obranného průmyslu.

Vláda plánuje výstavbu velké nemocnice na jižním okraji Budapešti s kapacitou až 1 200 lůžek, která by měla být schopna poskytovat služby pro asi 1,2 milionu obyvatel. Dochází také k rozvoji soukromých zdravotnických zařízení včetně privátních nemocnic s operačními sály. Realizuje se i projekt národního závodu na výrobu vakcín.

V Budapešti se plánuje výstavba zcela nové veliké nemocnice v hodnotě 300 mld. HUF (cca 20-25 mld. CZK). Nová nemocnice by měla mít kapacitu 1 200 lůžek (900 lůžek pro dospělé a 300 lůžek pro děti) a měla by být schopna poskytovat služby pro cca 1,2 milionu obyvatel, a to nejen z hlavního města Budapešti, ale i z pěti krajů západního a středního Maďarska. Kromě diagnostických a léčebných jednotek (včetně 24 hodinové pohotovosti) zde mají fungovat i vzdělávací jednotky lékařů a ošetřovatelů, mateřská škola a jesle atd. V rámci nemocnice by mělo být 35 operačních sálů, sedm CT a tři magnetické rezonance. Celková plocha komplexu budov by měla činit 223 tisíc m ² .

Stavba má být vybavena nejmodernějšími technologiemi. Jde zj. o energetické zajištění - kdy by vytápění a chlazení mělo být zajištěno primárně geotermálním teplem (skrze stropní systémy), počítá se i s maximálním využitím přirozeného světla, rovněž jako s obnovitelnými zdroji. Dále by měla být nemocnice vybavena komplexním monitorovacím a informačním IT systémem, kdy by při léčbě měla pomáhat i umělá inteligence. Při dodávkách jídla, distribuci léků a logistice v prádelnách by měly pomáhat inteligentní roboti. Zároveň se počítá s nákupem nejmodernějších přístrojů.

Maďarské zdravotnictví zároveň prochází trendem rozvoje soukromých zdravotnických kapacit. Páteřní sítí zdravotnického systému zůstávají státní nemocnice, nicméně soukromá zdravotnická zařízení začínají být pro české firmy zajímavou příležitostí. Jen v samotné Budapešti bylo v poslední době otevřeno několik soukromých klinik. Nicméně výstavba soukromých klinik se přitom neomezuje pouze na Budapešť, nýbrž podobná zdravotnická zařízení existují i v dalších maďarských městech. V soukromých klinikách probíhají i operace, takže kromě nemocničních lůžek a diagnostických přístrojů jsou příležitosti pro české firmy např. i v oblasti vybavení operačních sálů.

V reakci na koronavirovou pandemii byla v městě Debrecín zahájena výstavba národního závodu na výrobu vakcín, včetně vakcín proti nemoci covid-19.

Dochází k modernizaci vozového parku, nově jsou poptávány například nové ekologické autobusy, modernizace se ale týká i flotily trolejbusů a tramvají. Plánuje se modernizace letišť. Na východě Maďarska rovněž probíhá modernizace překládkové infrastruktury ze širokorozchodné tratě u hranic s Ukrajinou.

V rámci Maďarska se počítá s obnovou vozového parku veřejné dopravy. Maďarská vláda v souvislosti se závazkem dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050 vyhlásila tzv. program zelený autobus, v rámci kterého mohou maďarská města s počtem obyvatel nad 25 000 kupovat pouze autobusy na elektrický resp. nízkoemisní pohon, přičemž bude možné získat na tyto nákupy státní podporu. Do budoucna je ve hře i možnost využití vodíkových autobusů, prozatím se však jedná pouze o testovací provoz v okolí Budapešti.

Modernizace se však týká dalších segmentů maďarské veřejné dopravy, jako např. v oblasti tramvajové a trolejbusové dopravy ve velkých maďarských městech či výhledově u historické linky budapešťského metra.

V oblasti dopravní infrastruktury jde zj. o projekty nákladní železniční dopravy, kdy se Maďarsko chce stát branou do Evropské unie pro nákladní železniční kontejnerovou dopravu. V tomto ohledu se počítá jak s modernizací železniční infrastruktury směřující z Maďarska směrem na jih (přes Srbsko dále na řecký přístav Pireus) a směrem na východ k ukrajinským hranicím, kde rovněž dochází k modernizaci infrastruktury spojené s překládáním zboží ze širokorozchodné tratě na trať evropského rozchodu.

Plánována je rovněž modernizace několika maďarských letišť, jako např. balatonského letiště u lázeňského města Hévíz, což je příležitost pro české firmy, jež mají s projekty modernizace letištních objektů praktické zkušenosti.

V zemi roste zájem o technologie „chytrých měst“ (smart cities). Města postupně vypracovávají své strategie či již realizují konkrétní investice. Příležitosti pro využití chytrých technologií jsou však například i v energetice (řízení sítí). Vývoj spojený s pandemií koronaviru ukázal i velké možnosti v sektoru online prodeje.

Spolu s rozvojem informačních technologií a postupující digitalizací roste i zájem o tzv. technologie chytrých měst (smart cities). Města např. postupně začínají provozovat systémy chytrého parkování, dopravní podniky rozvíjí systémy chytrých plateb, rovněž dochází k rozvoji technologií energetického managementu budov. Příležitostí je využití nových ICT technologií i pro městské komunální služby.

Využití těchto technologií se však netýká pouze obecních municipalit, nýbrž i soukromého sektoru, kdy např. k rozvoji systémů v oblasti chytrého parkování dochází i u soukromých subjektů jako jsou např. obchodní domy či kancelářské budovy.

Snaha maďarského státu o dosažení uhlíkové neutrality v roce 2050 a s ním spojené navyšování intermitentních zdrojů elektrické energie s sebou přináší i vyšší požadavky na zajištění stability elektrické sítě, což otevírá příležitosti pro české firmy využívající algoritmy umělé inteligence pro vyhodnocení komplexních datových toků.

Probíhající pandemie rovněž vedla k výraznému rozvoji online prodeje zboží, což s sebou přináší příležitosti i pro české firmy z oblasti e-commerce.

Země staví nové budovy, rekonstruuje také staré památky, a to jak v Budapešti, tak po celém Maďarsku. Vznikají i velké stavební projekty, mezi nimiž je i výstavba národního atletického stadionu. Velké příležitosti jsou i v oblasti modernizace bytových interiérů – například dodávky koupelnového vybavení.

V Maďarsku existuje velké množství historických budov, z nichž mnoho prochází procesem rekonstrukce. Jen v samotné Budapešti probíhá rekonstrukce budovy opery, historických budov v areálu Budínského hradu, velkého množství historických rezidenčních budov v centru města. Zároveň s tím probíhá i projekt výstavby nových kulturně oddechových zařízení v rámci budapešťského městského parku.

Příležitosti pro české firmy jsou však i mimo hlavní město Budapešť. Příkladem může být město Veszprém, jež bude v roce 2023 tzv. hlavním evropským městem kultury, a kde se plánuje nejen rekonstrukce městského divadla, ale i celé řady církevně historických budov, včetně např. katedrální baziliky sv. Michala.

Zároveň dochází i k rozvoji velkých sportovišť, jako je např. projekt národního atletického stadionu, na kterém by se mělo uskutečnit světové mistrovství světa v atletice, což s sebou přináší i příležitosti v oblasti dodávek sportovního vybavení.

Příležitostí pro české firmy je pak i sektor rezidenčního bydlení, kde je poptávka tažena mj. různými programy státní podpory, která se týká mj. i renovace bytových interiérů, což zahrnuje např. i dodávky koupelnového vybavení apod.

Vzhledem k nové legislativě zaměřené na podporu elektromobility v rámci maďarské dopravy, bude rozvoj stavebnictví znamenat i příležitosti pro české firmy nabízející řešení v oblasti nabíjecích stanic pro elektrická auta.

Příležitosti leží zejména v segmentu zpracovaných potravin. Kromě tradičních českých vývozních komodit, jako je české pivo, jde například také o potraviny zaměřené na vyšší přidanou hodnotu. Nové příležitosti se otevírají i v oblasti online prodeje a v oblasti potravinářských technologií pro nově budované zpracovatelské závody.

Maďarsko je sice tradiční zemědělský stát se silným potravinářským sektorem, nicméně existují i možnosti pro český export. Nad rámec tradičního vývozu, jako je např. české pivo, jde zj. o zpracované potraviny a speciální produkty s vyšší přidanou hodnotou, jako jsou např. potraviny zaměřené na zdravou výživu, biopotraviny apod.

Vzhledem k široké konkurenci v oblasti potravinářství platí, že při sestavování exportního portfolia je dobré si předem zmapovat lokální konkurenci a rovněž vzít v potaz maďarské daňové zatížení pro jednotlivé druhy potravin.

Vývoj spojený s pandemií ukázal i velké příležitosti v sektoru online prodeje, kdy prodej potravin přes internet neustále roste a vše nasvědčuje tomu, že bude růst i nadále. Pro české vývozce potravinářských produktů se tak otevírají nové distribuční kanály nad rámec tradičních kamenných prodejen.

V Maďarsku v současné době dochází (a to i díky státní investiční podpoře) k rozvoji domácího zpracovatelského a balícího průmyslu, což s sebou přináší i příležitosti pro české firmy nabízející moderní potravinářské technologie.