Itálie, počet obyvatel, HDP, inflace, nezaměstnanost, export, import a obchodní bilance, dluh - souhrnná teritoriální informace

V rámci Plánu obnovy půjde na infrastrukturu 96 mld. EUR na více než 100 projektů. V řadě měst dojde k rozšíření tramvajových tratí. Italské železnice se kromě průběžné obměny vozového parku soustředí na posílení spojení mezi Apeninským poloostrovem a ostatními částmi Evropy, na projekt vysokorychlostní nákladní přepravy a budování koridorů východ - západ. Příležitosti lze nalézt jak v budované infrastruktuře tratí, tak při dodávkách vozů či jejich součástí.

Investice do infrastruktury patří mezi priority italského Plánu obnovy. Cílem je rozšíření moderní a udržitelné dopravní infrastruktury do celé země. Součástí jsou investice do vysokorychlostní železniční dopravy, zejména ve středních a jižních regionech, modernizace železničních tratí a digitalizace logistických řetězců.

Je připraveno 102 projektů v hodnotě 96 mld. eur. V rámci realizace byly regionům alokovány prostředky ve výši 3,6 miliardy eur na rozvoj a posílení rychlé hromadné dopravy (metro, trolejbusy a tramvaje) a 836 milionů eur pro rozvoj regionálních drah. Městům a obcím nad 100 000 obyvatel bylo přiděleno 1,3 miliardy na nákup nových „zelených“ silničních dopravních prostředků poháněných elektřinou, vodíkem nebo metanem a modernizaci související infrastruktury, 185 milionů pak na mimořádnou údržbu systémů hromadné dopravy. Bylo také schváleno přidělení 450 milionů na dodatečné služby místní veřejné dopravy, aby byly uspokojeny nové potřeby během pandemické krize a 700 milionů jako kompenzace za nižší tarifní příjmy zaznamenané v letech 2020–2021 v důsledku pandemie.

Je kladen důraz na oživení jižních regionů. Na severu tak má dojít k realizaci 28 projektů za 28,7 mld. eur (30 % z celkového počtu), ve střední Itálii 29 projektů za 27,1 mld. eur (28 % z celkového počtu), na jihu 45 projektů za 40,3 mld. eur (42 % z celkového počtu). Součástí realizace je úsilí o reformu vedoucí ke snížení byrokratické zátěže. Zároveň má dojít ke jmenování dvaceti mimořádných komisařů, kteří budou pověřeni sledováním harmonogramu.

Připravuje se posílení kompetence Národní agentury pro bezpečnost železnic, silniční a dálniční dopravy. Pod agenturu budou převedeny kompetence dohledu nad bezpečností lanovek, výtahů, pojízdných schodů, metra, tunelů a tramvajové dopravy. Počítá se s posílením evropského systému řízení železničního provozu (ERTMS). Na instalaci palubních systémů v lokomotivách byly vyčleněny fondy ve výši 300 mil. eur.

Itálie je jedním z významných hráčů evropského obranného průmyslu a silným podporovatelem konsolidace evropské politiky vyzbrojování. Podporuje mezinárodní obranně – průmyslovou spolupráci, zejména v high-tech sektorech, ale také v letectví, systémech řízení a velení, komunikačních a elektronických systémech, softwaru či avioniky. Mezinárodních kosmických projektů se mohou účastnit technologické firmy, jejichž výrobní operace jsou certifikovány podle norem Evropské kosmické agentury (ESA). Příležitosti lze nalézt při subdodávkách pro jednotlivé firmy či v oblasti softwaru.

Itálie patří mezi devět zemí s rozpočtem do kosmického průmyslu přes 1 miliardu dolarů ročně. V poměru k HDP (0,06 % v roce 2019) je země šestá ve světě za Ruskem, USA, Francií, Indií a Německem a třetí v Evropě. Itálie je s 589,9 miliony eur třetím největším přispěvatelem do Evropské kosmické agentury v roce 2021 po Francii (1065,8 mil. eur) a Německu (968,6 mil. eur).

Vesmír

Plán obnovy počítá s přímým financováním vesmírného průmyslu ve výši 1,49 mld. eur. Zdroje pokryjí část investic do některých programů: SatCom, pozorování Země, vesmírná továrna, přístup do vesmíru, ekonomika na oběžné dráze.

Nové infrastruktury SatCom budou klíčové pro rozvoj telekomunikací, kvantové kryptografie a telemedicíny. Ekologická transformace vyžaduje pokročilé pozorovací aplikace z vesmíru. Inteligentní mobilita a autonomní řízení se neobejde bez podpory satelitních systémů, určování polohy a geolokalizace. Integrace digitálních technologií do vesmírných infrastruktur tak představuje novou dimenzi vesmírné ekonomiky.

Drony

Na evropském projektu výroby komunitárního dronu za 1,7 mld. eur se bude podílet rovněž italská společnost Leonardo. Na tomto společném projektu pracují společnosti ze Španělska, Německa, Francie a Itálie. Jedním ze základních předpokladů tohoto vojenského dronu, tedy dálkově ovládaného letounu, je schopnost samostatně létat v hustém evropském leteckém provozu. Díky této schopnosti se bude jednat o vůbec první podobný stroj, který nebude omezen vzdušným prostorem. Jeho hlavním cílem v době míru bude hlídkování na hranicích Evropské unie.

Vláda vyčlenila v rámci Plánu obnovy 40 mld. EUR na digitální transformaci a rozvoj sítí 5G. Klade důraz na digitalizaci průmyslu se zvláštním důrazem na malé a střední podniky a na rozvíjející se technologie, jako je umělá inteligence a blockchain, zvýšení volného oběhu dat, zlepšení propojení a sociálního začlenění, podporu rozvoje inteligentních měst. Příležitosti lze nalézt v oblastech softwaru, modelování provozu, aplikací či v logistice.

Digitalizace a rozšíření širokopásmového připojení patří k prioritám italského Plánu obnovy. Počítá se s posílením digitálních infrastruktur veřejné správy, usnadněním migrace do cloudu, rozšířením služeb občanům v digitálním režimu. Cílem je vybudovat připojení s rychlostí 1 gigabit za sekundu v pevné síti pro přibližně 8,5 milionu domácností a zároveň tak zajistit připojení k Národnímu zdravotnímu systému.

Stejně tak se na využití IT řešení ve výrobních a obchodních procesech zaměřuje italský plán Průmysl 4.0. ICT tak hraje stále větší roli v široké řadě průmyslových oborů a má nezastupitelné místo v automobilovém průmyslu, energetice, dopravě, strojírenství a zabezpečovacích systémech. Itálie rovněž masivně investuje do transformace měst na „smart cities“, do rozšíření městských mobilních aplikací, otevřených dat, transparentnosti a veřejné wi-fi.

Italská agentura pro digitalizaci na základě dohody s italským Ministerstvem hospodářského rozvoje, Ministerstvem školství a Ministerstvem pro inovace bude vypisovat výběrová řízení pro malé a střední firmy, startupové firmy a výzkumná centra na vyhledání inovativních řešení pro chytrá města zaměřená na sektory zdravotnictví, životního prostředí, kultury, školství a energetický. Výzvy budou zveřejněny prostřednictvím platformy pro inovační zadávání zakázek vytvořené Italskou agenturou pro digitalizaci: appaltinnovativi.gov.it.

Následkem zastaralé infrastruktury dochází ke ztrátě 47,6 % pitné vody. Sektor trpí nedostatkem investic, s ročními výdaji 40 EUR na osobu je na jednom z posledních míst v Evropě (průměr EU je 100 EUR). Na 60 % italských vodovodních sítí je v provozu déle než třicet let a 25 % dokonce padesát let. V rámci plánu obnovy je na ochranu životního prostředí a vodních zdrojů vyčleněno 15 mld. EUR, z toho do vodohospodářství směřují investice ve výši 4 mld. EUR. Příležitosti pro české firmy vyrábějící a dodávající výrobky, služby a technologie v oboru vodohospodářství na italském trhu (úprava pitné vody, zpracování odpadních vod, výstavba související infrastruktury, zpracování ekologických zátěží a škod). Lze zvážit zapojení do průběžně vypisovaných tendrů vypisovaných italskými regiony. Velké italské vodohospodářské společnosti rovněž vypisují vlastní tendry.

Vodohospodářský sektor v Itálii generuje obrat 21,4 mld. eur, ale 60 % italských vodovodních sítí je v provozu déle než 30 let a 25 % 50 let. V roce 2015 se ke koncovým uživatelům nedostalo 41,3 % vody, tedy 3,4 kubických metrů. Situace se později zlepšila na 38 %. Ztráty jsou větší na jihu a v Palermu dosahují 54,6 %. Ve 342 obcích, ve kterých žije přibližně 1,4 milionu obyvatel (což odpovídá 2,4 % celkového počtu obyvatel), chybí čištění odpadních vod. Při zachování dosavadního tempa obnovy vodovodního potrubí by potřebná doba zabrala více než dvě stě let.

Vodohospodářský průmysl patří mezi prioritní oblasti „Zelená revoluce a ekologická tranzice“. Součástí jsou investice a reformy pro oběhové hospodářství a nakládání s odpady, včetně investic do vodní infrastruktury s cílem snížit ztráty v sítích pitné vody o 15 % a snížit hydrogeologickou nestabilitu. Investice budou řízeny prostřednictvím investičního plánu pro účinnost a provádění integrovaného vodního systému, který zahrnuje modernizaci distribuční sítě pitné vody, snížení antropogenního tlaku na vodní ekosystémy s cílem zmírnění klimatických dopadů, výstavbu nových a moderních čističek, radikální a důkladný zásah do kanalizačních sítí. Vláda vyčlenila 15 mld. eur na modernizaci vodohospodářského sektoru. Z toho půjde v období 2021–29 až 15 mld. eur na rozvody vody, sítě odpadních vod a hydrogeologickou podporu.

V rámci Plánu obnovy poplyne do zdravotnického sektoru 15,6 mld. EUR. Do rozvoje telekomunikačních a informačních technologií pro telemedicínu pro územní zdravotní péči má jít 7 mld. EUR, do inovací, výzkumu a digitalizace státního zdravotnictví 8,63 mld. EUR. Jedná se strategické sektory, jako jsou výroba léků včetně vakcín a moderních terapií, aktivní složky a meziprodukty, lékařské přístroje a diagnostika, biotechnologie, nanotechnologie, digitální terapie, bioinformatika a další zdravotnické zboží a technologie. Cílem je posílit národní a evropskou strategickou autonomii. Příležitosti lze nalézt v oblasti výroby a spolupráce či subdodávkách účinných látek.

Italský zdravotnický a farmaceutický průmysl patří k evropské špičce a objem výroby představuje 31 mld. eur, z čehož export činí 25 mld. eur. V návaznosti na pandemie zvažuje vláda pobídky k návratu výroby strategických léků do Itálie či EU.

Prioritou jsou následující oblasti

• Prevence zdravotnických krizí a šíření vysoce rozšířených a/nebo mimořádných onemocnění, která vyžadují novou léčbu (kardiovaskulární, onkologická, degenerativní, infekční a genetická) pokročilou bionanotechnologií, vývojem inovativních vakcín, zdravotnickým prostředkům, účinným látkám a léčivům chemické, biologické a biotechnologické povahy;
• Inovace produktů a personalizovaná medicína prostřednictvím projektů zaměřených na vývoj a výrobu lékařských přístrojů a diagnostických testů, léků na bázi biologických makromolekul a chemických sloučenin a souvisejících aplikačních systémů, buněčných terapií pro imunoterapii a regenerativní medicínu, zaměřené na umožnění nových přístupů k výzkumu, diagnostice a léčbě s cílem posílit systém zdravotní péče v Itálii a v Evropě;
• Inovace ve výrobních procesech prostřednictvím projektů udržitelnosti a digitalizace (např. inteligentní výroba, Průmysl 4.0, robotika, screening léků), které napomáhají ke zvýšení výrobní kapacity, přidané hodnoty a konkurenceschopnosti, snížení nákladů a doby výzkumu, vývoje a výroby;
• Boj proti antimikrobiální rezistenci a vývoji rezistentních bakteriálních kmenů pomocí výzkumných a výrobních projektů zaměřených na zvýšení terapeutické účinnosti, zlepšení přístupu k léčbě, posílení zdravotního systému v Itálii a Evropě;
• Digitální zdravotnictví s rozvojem platforem a umělé inteligence pro výzkum a vývoj, digitální terapie, analýza reálných dat za účelem prevence a zlepšení přístupu a léčebných cest v Itálii a Evropě.

Stát i firmy investují do elektromobility a elektrifikace aut. Automobilka Stellantis vyčlenila 30 mld. EUR, kterými chce do roku 2026 srovnat cenu elektromobilů na úroveň vozů se spalovacím motorem. Stát vyčlenil 23,78 mld. EUR (z toho 3,6 mld. EUR z Plánu obnovy) na přebudování současné distribuční sítě pohonných hmot v rámci přechodu na elektromobilitu. Prioritou je rozšíření sítě dobíjecích stanic. Příležitosti lze nalézt ve výrobě, budování infrastruktury či softwaru pro nabíječky. Zároveň se zvyšuje poptávka po zavedených a funkčních modelech provozu.

V Itálii připadá 2,7 nabíjecích stanic na 100 km silnic pro elektromobily, což je pod evropským průměrem, který činí 4,9 stanic na každých 100 km (pro porovnání v Nizozemsku připadne na každých 100 km 48 stanic, v Německu 7 stanic). Podle plánu by mělo být v Itálii vystavěno do r. 2030 kolem 31 500 rychlodobíjecích stanic a to i v důsledku akcelerace imatrikulací elektrických, plug-in a hybridních vozů, která viditelně pokročila během roku 2021. Dle předpovědí trhu bude v roce 2030 v Itálii v provozu přes 6 milionů plně elektrických vozidel (aktuálně je v Itálii v provozu celkem kolem 52 milionů aut, z nichž více než 60 % je starších deset a více let). Dle vládního dokumentu má být instalováno rovněž 100 experimentálních nabíjecích stanic s novými technologiemi pro skladování energie.

Do rychlodobíjecích stanic investují aktuálně také italské dálnice. Prostřednictvím své dceřiné společnosti FreeToX otevírají první ze 100 plánovaných rychlodobíjecích stanic s výkonem 300 kW a průměrnou dobou nabíjení 15–20 minut. Celkově budou italské dálnice investovat přes 45 milionů eur nejenom do stanic pro rychlodobíjení, ale také na zkapalňování zemního plynu a vodíku pro těžká vozidla, do rozvoje intermodálních služeb a městské mobility, a platforem pro sdílení automobilů mezi jednotlivci a výměnu volné kapacity mezi dopravci.