Francie, počet obyvatel, HDP, inflace, nezaměstnanost, export, import a obchodní bilance, dluh - souhrnná teritoriální informace

Investiční plán France 2030 počítá s investicemi ve výši 8 mld. EUR do energetiky, z nichž 1 mld. EUR je určených na nové nukleární projekty, zejména rozvoj průmyslové nabídky malých a středně velkých reaktorů. Země rozhodla o prodloužení životnosti osmi nejstarších francouzských reaktorů vybudovaných v 80. letech minulého století. Jejich provozovatel se zavázal k provedení modernizačních prací v hodnotě 50 mld. EUR. Prioritou země je také rozvoj obnovitelných zdrojů energie, jejichž podíl na výrobě elektřiny by měl představovat 40 % do roku 2028. Investice mohou představovat příležitosti pro české dodavatele zařízení a dílů pro větrné a solární elektrárny, solárních panelů, kabeláží nebo úložišť energie.

Podíl obnovitelných zdrojů energie na energetickém mixu Francie je 19,1 % (2020). Francie má v plánu svůj energetický mix diverzifikovat a zvýšit podíl obnovitelných zdrojů na 40 % v horizontu roku 2028 a zároveň snížit podíl jaderné energetiky na výrobě elektrické energie na 50 % do roku 2035. Přestože se výroba z obnovitelných zdrojů energie ve Francii za posledních třicet let zvýšila o 84 %, dosažení ambiciózního cíle, který si francouzská vláda stanovila, vyžaduje masivní investice do rozvoje nových obnovitelných zdrojů energie.

Fotovoltaika představuje aktuálně přes 2 % celkové výroby elektřiny ve Francii. Ministerstvo pro ekologickou transformaci představilo plán směřující k urychlení rozvoje solární energie s cílem zvýšení současné instalované kapacity nejméně třikrát v příštích sedmi letech. Plán obsahuje řadu opatření od uložení povinnosti umísťovat solární panely na střechy nových kancelářských budov, skladů, hangárů, parkovacích domů až po snižování byrokratické zátěže v případě malých fotovoltaických projektů.

Větrná energie je třetím největším zdrojem výroby elektřiny ve Francii po jádru a vodní energii. Kumulativní výkon větrných turbín by se měl do roku 2030 zdvojnásobit. V současné době se francouzské větrné parky nacházejí výhradně na pevnině, ve výstavbě je sedm offshore větrných farem.

Přechod na energetický mix, ve kterém zaujímají významnější místo obnovitelné zdroje energie, bude vyžadovat také posílení a modernizaci rozvodných sítí pro zaručení lepší kvality dodávek a zlepšení odolnosti vůči klimatickým rizikům či incidentům. Existuje tedy potenciál pro české firmy pro dodávky dílů a zařízení pro větrné, solární či vodní elektrárny – turbíny, solární panely a technologie na ukládání energie. Investice do programů obnovy zastaralých podzemních elektrických kabelů, zabezpečení zásobování velkých městských oblastí či preventivní údržby mohou znamenat příležitosti pro dodavatele kabeláží a mechanických dílů.

Firmě Airbus, největšímu evropskému výrobci letadel se sídlem v Toulouse, se podařilo dosáhnout cíle, který si vytyčil pro rok 2021 – dodat 611 strojů. Společnost registruje rostoucí počet nových objednávek v souvislosti s plány řady aerolinek na obnovu svých leteckých flotil, což může představovat příležitosti pro dodavatelé dílů a komponentů pro letectví, kam patří přesně obráběné komponenty, povrchové materiály, kompozitní díly, kabeláže, části interiérového vybavení letadel, elektronika či software. Plán France 2030 stanovuje cíl vyrobit do roku 2030 první francouzské nízkoemisní letadlo. Ve Francii již existuje projekt regionálního letadla na hybridní elektrický nebo vodíkový pohon, který by měl být v provozu okolo roku 2030.

Aktuální výzvy v leteckém sektoru jsou spjaté s novými environmentálními normami, které vyžadují velké investice do výzkumu nových technologií a digitalizace. Francie také usiluje o zachování konkurenceschopnosti francouzského leteckého průmyslu v kontextu rostoucí zahraniční konkurence. Prioritou je i rozvoj elektrického letectví, konektivity a autonomního řízení. Letecký průmysl teď proto vyžaduje masivní investice do výzkumu a vývoje regulování energie na palubě, účinnosti pohonu a odlehčení konstrukce.

Co se týče kosmického průmyslu, plán France 2030 chce z Francie udělat inovátora v novém objevování vesmíru a používání nových technologií. Ty zahrnují například vývoj znovupoužitelné mini nosné rakety, která by měla být vyrobena do roku 2026 a měla by být schopna vypustit až sedmdesátikilový nanosatelit ve výšce 600 km.

Začínající start-upy působící v oblasti kosmického průmyslu budou nově podporovány fondem CosmiCapital, který je z větší části financován francouzským Národním centrem kosmického výzkumu (CNES) a investiční bankou Bpifrance. 75 % investic je zaměřeno na aktéry v navazující části kosmického sektoru, tj. společnosti, které získávají a využívají počítačová data ze satelitů k vytváření služeb nebo aplikací pro další odvětví (např. přesné zemědělství, doprava, finance, bezpečnost, energetika). Zbývajících 25 % bude věnováno navazujícímu sektoru, tedy podnikům, které se věnují koncepci a výrobě vesmírné infrastruktury v oblasti družic a nosných raket.

Francouzský ICT sektor poroste letos odhadem až o 7,1 %. Umožňuje to znovuobnovení nebo zahájení velkých investičních projektů v soukromých společnostech, které chtějí pokračovat v digitální transformaci, automatizovat obchodní procesy a posilovat bezpečnost svých informačních systémů. Významné místo zaujímají cloudové technologie, které jsou zaváděny v mnoha firmách. Příležitosti také existují v řešení pro e-commerce, zpracování velkého množství dat, zabezpečení informačních systémů či rozvoji digitální infrastruktury.

Francie se v roce 2021 umístila na 15. místě z 27 členských států Evropské unie v Indexu digitální ekonomiky a společnosti DESI, který měří pokrok jednotlivých zemí Evropské unie, pokud jde o jejich digitální konkurenceschopnost. Francie investuje významné finanční zdroje do zlepšení odolnosti vzdělávacího systému, vybavuje školy a univerzity potřebnými digitálními nástroji, zlepšuje konektivitu a podporuje inovativní metody výuky s využitím digitálních technologií. Pokračuje implementace národního plánu Tres Haut Débit, ve kterém si francouzská vláda stanovila nový cíl univerzálního rozšíření optické sítě na celém území do roku 2023. Francie rovněž investuje nemalé prostředky do rozvoje kapacit v oblasti klíčových digitálních technologií a podporuje rozvoj digitalizace francouzských soukromých firem a implementaci digitálních řešení. Komplexní strategie je implementována v oblasti digitalizace služeb veřejné administrativy s využitím technologií jako cloud, kvantové technologie, umělá inteligence a kybernetická bezpečnost. Podporují se také služby v oblasti digitalizace zdravotnictví s masivními investicemi do rozvoje sdílených lékařských záznamů a národního datového rozhraní ve zdravotnictví. Francie je zapojená do Významných projektů společného evropského zájmu (IPCEI) v oblasti cloudu, edge computingu, mikroelektroniky a komunikačních technologií.

V roce 2020 se Francie v rámci NATO přidala k zemím, které vydávají minimálně 2 % HDP na obranu, výdaje jsou každoročně navyšovány. Ozbrojeným silám to zaručuje prostředky na investice do strategických sektorů, jako je kybernetická bezpečnost a vesmír, modernizačních projektů na obnovu vybavení ozbrojených složek, posílení obranných kapacit, dodávky základního vybavení, ale také na renovaci či výstavbu nových budov pro personál ministerstva obrany a operativní infrastruktury přizpůsobené pro využívání pokročilého a technologicky náročného vybavení.

Obranný sektor je třetím největším průmyslovým sektorem ve Francii s ročním obratem 450 miliard Kč. Francouzská vysoce konkurenceschopná obranně-průmyslová a technologická základna je strukturována kolem přibližně desítky velkých skupin a téměř 4000 malých a středních podniků, z nichž 350 je považovaných za strategické. Je to jedno z mála odvětví spolu s leteckým průmyslem, které přispívá pozitivně k obchodní bilanci Francie.

V rámci zákona o vojenském plánování na období 2019–2025, který stanoví priority v oblasti investic do modernizačních projektů, počítá Francie s nárůstem prostředků na výdaje ozbrojených sil s investicemi ve výši 7,3 bilionů Kč na obnovu vybavení – obrněná vozidla, vrtulníky, dopravní a bojová letadla, rozšíření obranných kapacit, pozorovací satelity a komunikační družice, výkonné lasery, dodávky základního každodenního vybavení pro armádu (neprůstřelné vesty, výstroj). V plánu jsou také renovace a výstavba budov, ubytování pro personál ministerstva obrany a jejich rodin, renovace budov kasáren a operativní infrastruktury přizpůsobené pro využívání pokročilého a technologicky náročného vybavení.

Příležitost pro české firmy se nabízí zejména v zapojení do dodavatelských řetězců nadnárodních firem s francouzskou účastí, případně francouzských firem obranného a bezpečnostního průmyslu a jejich prostřednictvím pak spolupráce na třetích trzích.

Francouzská vláda oznámila investice v rekordní výši 19 mld. EUR v horizontu deseti let. Chce financovat velké stavební projekty a investovat do běžného vybavení zdravotnických zařízeních (nosítka, lůžka), modernizovat sociální zařízení a rozvíjet digitální technologie ve zdravotnictví. Počítá se také s renovací budov zdravotnických zařízení s cílem snížit jejich dopad na životní prostředí. Francie chce investovat i do nových technologií ve zdravotnictví, kam patří robotika, virtuální realita a umělá inteligence.

Kvůli pandemii covidu-19 se zdravotnický sektor dostal do popředí potřebných inovací a francouzský stát se rozhodl investovat masivní prostředky do vývoje biologických léků, digitalizace zdravotnictví, lékařské péče a rekonstrukce nemocnic. Investiční plán France 2030 zdravotnictví vyhradil 75 miliard Kč s cílem vyrábět ve Francii dvacet biologických léků proti rakovině a chronickým nemocím (včetně nemocí spjatých se stárnutím populace) a vytvořit zdravotnická zařízení budoucnosti. V červnu 2021 byl také představen plán Inovace ve zdravotní péči 2030, který zdravotnictví poskytne dalších 175 miliard Kč na posílení výzkumu biologických léků, rozvoj bioterapií a preventivní, personalizované, prognostické a participativní medicíny založené na datech a další investice do výroben zdravotnického průmyslu.

Další plán na rozvoj zdravotnické péče počítá s otevřením 4000 nemocničních lůžek dle potřeby nemocnic, což může představovat příležitost pro české firmy, které se specializují na zdravotnický materiál a nábytek.

Současné výzvy, kterým čelí zdravotnický a farmaceutický průmysl ve Francii, jsou především spjaty s využíváním rozmanitých zdravotnických technologií, inovačních diagnostik a postupů, stejně jako používání lépe dostupných dat díky umělé inteligenci a konektivitě nemocničních zařízení. Prioritou je rozvoj bio-produkce (zvýšení technologické produktivity výroby biologických molekul a posílení farmaceutického průmyslu komercializací těchto technologií), umělé inteligence atd.

Francie podporuje cirkulární ekonomiku, jejímž cílem je snížit tvorbu odpadů, zajistit jejich lepší zpracování, recyklaci a další využití. Země se chce do roku 2040 zcela zbavit jednorázových plastových obalů. Výrobce a obchodníky to vede k hledání alternativních obalových materiálů, jako jsou například skleněné potravinové dózy nebo rozložitelné obaly. Příležitost skýtají technologie na opětovné využití výrobků, získávání cenných materiálů a energie z odpadů, smart technologie využívající senzory a komunikační technologie pro optimalizaci třídění odpadu.

Zákon o omezení odpadu a cirkulární ekonomice vstoupil v platnost v roce 2020. Smyslem zákona je postupně omezovat tvorbu odpadu, snížit znečištění plasty a chránit životní prostředí, zamezit plýtvání a podpořit opětovné využití již vyrobeného zboží.

Od roku 2022 je ve Francii zakázáno využití plastových obalů u čerstvého ovoce a zeleniny o hmotnosti méně než 1,5 kg. Všechna veřejná místa musejí být nově vybavena fontánkou na pitnou vodu pro veřejnost. Byl rovněž zakázán prodej porcovaného čaje v plastových sáčcích. Zákon zakazuje likvidaci neprodaného nepotravinářského zboží a zároveň podporuje boj proti plýtvání potravinami. Firmy již nebudou moci volně nakládat se svými neprodanými výrobky, nýbrž budou nově povinny zajistit jejich využití, například jejich darováním charitativním asociacím či sdružením.

Ekologická transformace vyžaduje také změnu spotřebitelského chování, které je založeno na lepší informovanosti konečných spotřebitelů, a která tak přináší výrobcům další povinnosti. Tato „informační transparentnost“ zahrnuje například zefektivnění třídění odpadů díky unikátnímu logu, sladění barvy popelnic, dostupnost informací o škodlivých látkách a emisích skleníkových plynů obsažených ve výrobcích.

Investiční programy vlády podporují průmyslové využívání opakovaně použitelných a recyklovatelných obalů, pořízení náhradního materiálu k jednorázovým plastům, modernizace třídicích a recyklačních center, která jsou nezbytná pro efektivnější třídění recyklovatelného odpadu. Dalším aspektem je využívání recyklovaného odpadu a biologického odpadu a výroba energie z pevných recyklovaných paliv. Tento trend představuje možné příležitosti pro firmy specializující se na technologie a řešení pro zlepšení odpadového hospodářství, třídění, dodavatele zařízení na zpracování odpadu apod.

S ohledem na ekologizaci dopravy a klimatické závazky Francie podporuje rozvoj železnice, kam mají proudit investice ve výši 5 mld. EUR. Peníze jsou určeny na renovace železniční sítě a vlakových nádraží, zlepšení služeb a nabídky poskytované na nádražích, zachování méně vytížených vlakových linek, rozvoj železniční nákladní infrastruktury pro zlepšení zásobování průmyslových podniků, vytvoření nebo modernizaci logistických platforem a obnovení provozu nočních vlakových linek. Další finance směřují do obnovy vozového parku, vlaků, souprav metra a tramvají.

Hlavní výzvou pro francouzský železniční průmysl je digitální inovace. Jedná se především o zavedení autonomních vlaků, vlaků na vodíkový pohon a uvedení nové technologie konektivity vlaků (soupravy, které komunikují nejen mezi sebou, ale i s dalšími systémy a aktéry na dálku). Tato technologie má zlepšit prognostickou údržbu vlaků (díky snímačům, které detekují závadu materiálu před jejím vznikem). Dalším bodem této digitální inovace železničního sektoru ve Francii jsou aplikace pro chytré telefony, díky nimž mají železniční dopravci lépe porozumět potřebám cestujících a přizpůsobit jim nabízené služby.