Korejská republika, počet obyvatel, HDP, inflace, nezaměstnanost, export, import a obchodní bilance, dluh - souhrnná teritoriální informace

Digitální, především pak herní průmysl, je ekonomicky i společensky významný. Zisky z herního průmyslu dosáhly v letech 2020/2021 hodnoty 16,6 mld. USD. Odvětví spojuje technologické inovace nejen v AI, virtuální a rozšířené realitě, strojovém učení, 5G, streamingu a datových přenosech, ale i v průmyslovém designu, vizualizaci a v architektuře. Boom je hlavně v oblasti mobilních her (celosvětově 4. největší trh v tomto subsektoru), kde má ČR velmi silnou pozici a úspěšné vývojáře schopné proniknout na korejský trh.

Nastupujícím trendům v kreativních průmyslech v Jižní Koreji jednoznačně dominuje herní průmysl, který tvoří již neodlučitelnou součást moderní Korejské kultury. Herní průmysl je stěžejní pro nové inovativní technologie, jako například virtuální a rozšířená realita, metaverze a blockchain, a díky tomu roste jeho průmyslová i společenská významnost. Během posledních deseti let rostl korejský herní průmysl v průměru o 9,8 % ročně. Stal se také průmyslem s vysokou přidanou hodnotou s objemem exportu dosahujícím přibližně 6,4 mld. USD ročně, což představuje 8,8 % obchodního přebytku země. Korejské ministerstvo kultury očekává, že s jeho podporou vznikne během příštích čtyř let v tomto sektoru 102.000 nových pracovních míst. Korejská vláda také podpoří růst odvětví tak, aby do roku 2024 přesáhlo tržby 16 mld. USD a objemu vývozu 9,35 mld. USD.

Mobilní hry mají zásluhu na růstu domácího herního průmyslu. V loňském roce se trh s mobilními hrami oproti předchozímu roku zvětšil o 21,4 %, což představuje 55,2 % z celkového trhu s hrami. Jižní Korea, jakožto dlouholetý globální exportní lídr, chce také vytvořit silnější hráčský ekosystém, který bude nadále podporovat profesionální hráče a zároveň rozvíjet amatérskou hráčskou základnu a talent.

Ministerstva mají v plánu určit některé místní počítačové místnosti jako zařízení pro tento „sport“ a přemění je na centrum pro pořádání různých amatérských herních akcí na podporu amatérských týmů. Pro ochranu profesionálních hráčů ministerstvo také vytvoří a bude distribuovat standardizované smluvní formuláře. Vláda také letos plánuje prosadit oficiální systém registrace hráčů, pro zajištění objektivní správy informací o hráčích, včetně jejich záznamů o zápasech a výsledcích.

Pět korejských společností v oblasti technologií, her a zábavy (YG Entertainment, Naver, Nexon Wysiwyg Studios a Wysiwyg NP) zahájí letos v létě výstavbu velkého produkčního studia v Uijeongbu, Gyeonggi pod názvem Immersive Digital Media Center (I-DMC). Areál o rozloze 49 600 m ² podlahové plochy by měl být dokončen v r. 2025.

I-DMC bude mít pět produkčních studií, která budou vhodná pro tvorbu videí pro online služby.

YG Entertainment streamuje online koncerty, zatímco herní společnosti Nexon a Wysiwyg Studios se snaží rozšířit dosah svých her produkcí videí na jejich základě.

I-DMC bude také zahrnovat výzkumná a vývojová zařízení pro společnosti, které chtějí využít své duševní vlastnictví pro jiné účely.

Korejská vládní strategie New Deal vyzdvihuje projekty, které by měly sloužit jako stavební kameny chystaných změn. Tyto změny a průmyslové postupy se neobejdou bez procesů pokročilé automatizace a digitalizace (Smart and Green Industrial Complexes s náklady 1,2 mld. USD, Smart Grid Smart – 0,8 mld. USD, Cities – 1,2 mld. USD, Digital Twin – 0,4 mld. USD). Nabízí se spolupráce s českými firmami v zavádění aplikací pro autonomní systémy v těchto oblastech. V automobilovém průmyslu se pak pro české dodavatele otevírají příležitosti v segmentu komponent a řešení pro elektromobilitu.

Automobilový průmysl

Budoucí korejský automobilový průmysl zostřuje svou konkurenční výhodu v neustále se měnícím obchodním prostředí s příchodem nepředvídatelných trendů, jako je pomalý růst na globálním trhu s hotovými vozidly, změna paradigmatu, ke kterému dochází ve všech průmyslových odvětvích, a směřování k udržitelnosti životního prostředí.

Korejští výrobci automobilů zaznamenali rekordní prodeje ekologických vozů doma i v zahraničí, a to i při propadu exportu spalovacích vozů v roce 2020. S nárůstem domácího prodeje všech typů ekologických vozidel představuje podíl prodeje těchto vozů více než 10 % z celkového prodeje vozů.

Od roku 2019 byla Korea, jakožto pátá nejkonkurenceschopnější země na globálním trhu plug-in hybridních nebo hybridních vozidel, uváděna jako čtvrtý největší exportér EV.

Automobilový průmysl a korejský New Deal

Kromě toho Korea pokračovala ve zvyšování investic do výzkumu a vývoje v technologiích samořídících automobilů a utvářela síťovou infrastrukturu jako základ pro autonomní řízení. Podle současných plánů korejská vláda počítá s uvedením do provozu 430 000 nových elektrických vozidel (EVs) do roku 2022, ze současných 91 000, s postupným navýšením na 1 130 000 v roce 2025.

K tomu je nutno přičíst zvýšení produkce vozidel s vodíkovým pohonem ze současných 5000 na 67 000 v r. 2022, s navýšením až na 200 000 v r. 2025.

Tento smělý plán se samozřejmě neobejde bez výstavby cca 15 000 rychlých a cca 30 000 běžných elektrických nabíjecích stanic. Pro vozidla s vodíkovým pohonem se počítá s výstavbou na 450 plnících stanic.

Vláda dále počítá s likvidací starých dieselových automobilů o celkovém počtu 2 220 000 ks v r. 2025. K dnešnímu dni bylo zlikvidováno cca 1 060 000 ks a v r. 2022 to má být až 1 720 000 ks.

Přestavení dieselových nákladních automobilů na LPG by mělo ze současných 15 000 automobilů postihnout 60 000 v r. 2022 a dosáhnout čísla 150 000 v r. 2025.

Kolejová doprava

V současné době probíhají testovací jízdy tramvaje na vodíkový pohon ve městě Ulsan. Tato tramvaj je schopna s pohonem 400 kW baterie vyvinout rychlost 70km/h s dojezdem téměř 200 km. Finanční úspora H2 tramvaje, kdy není potřeba elektrického vedení a nabíjecích stanic, se odhaduje až na 1,95 mil. USD na 1 km městské infrastruktury.

Infrastruktura

Mezi klíčové projekty, které korejský New Deal vyzdvihuje v oblasti infrastruktury taktéž patří:

• Smart Grid Cities – obnova pevninského, přímořského a městského ekosystému. Podpora obnovitelných zdrojů a jejich napojení na inteligentní rozvodné sítě o celkovém rozpočtu 3,252 mld. USD do r.2025.
• Digital Twin – vypracování digitálních replik stávajících či zamýšlených infrastrukturních komunikací (silnic, železnic, metra), přehrad a přístavů, sloužících k modelování hypotetických situací, které mohou v budoucnu nastat. Tím se položí základ nových technologicky vyspělých odvětví, jako jsou autonomně řízená vozidla či rozvoj dronů (1,463 mld. USD do r. 2025)

Korea má ambice stát se nejvýznamnějším světovým hráčem Průmyslu 4.0, která propojí ICT s průmyslem, zabezpečí ekonomický kyberprostor, rozvine finančních technologie, blockchain a IoT. Korejský ICT sektor je exportně orientovaný, nicméně firmy projevují zájem též o dovoz. České firmy by se mohly prosadit například v oblasti spolupráce při vývoji / exportu bezpečnostních řešení, inovativních počítačových programů, inteligentních sítí (smart grid) či moderních aplikací. Na inovační strategii „Data, Network, AI“ se počítá s výdaji 29 mld. USD do roku 2025, včetně vytvoření více jak 567 tisíc pracovních míst.

Digitální služby

Digitální služby mění v Koreji každý kout společnosti a obchodního prostředí. Za takových okolností Korejská vláda usiluje o otevření přístupu k datům a maximálně využít obrovské množství vysoce kvalitních datových sad, aby bylo možné dobře rozvíjet nasazení umělé inteligence, kterou vidí jako základ pro společenskou a průmyslovou transformaci řízenou technologiemi. Díky obrovskému množství shromážděných dat pokračují vlajkové společnosti, které stojí v čele přechodu do digitálního světa, v rozšiřování své přítomnosti na trhu, což podle předpovědí časem povede k rostoucí disparitě mezi datově bohatými a datově chudými společnostmi.

Za účelem rozvoje datového průmyslu představila korejská vláda rozvojové strategie a akční plány a vybrala datový průmysl jako součást tří hlavních obchodních sektorů, kde jsou strategické investice nezbytné pro podporu růstu a inovativnosti digitálních platforem nezbytných pro další rozvoj ekonomiky. Podle výzkumu zveřejněného Korea International Data Corporation (IDC) se odhaduje, že tržní hodnota korejské umělé inteligence v příštích pěti letech poroste o 17,8 % ročně a do roku 2023 dosáhne tržeb 520 mil. USD.

Umělá inteligence (AI) dokáže vyřešit novodobé výzvy globální ekonomiky a pomoci při oživení průmyslů s nedostatkem lidských či technologických zdrojů. Korejská vláda si je plně vědoma toho, že chytré technologie založené na strojovém učení se stanou dalším motorem růstu, a proto přijímá proaktivní opatření, aby se zařadila mezi světové lídry v oblasti umělé inteligence.

Dalším nezanedbatelným odvětvím ICT průmyslu jsou 5G sítě, ve kterých v globálním měřítku Jižní Korea nadále exceluje. Korejská vláda vidí 5G sít jako bezdrátovou technologii s potenciálem dalšího rozvoje v nových průmyslových odvětví.

V soukromém sektoru všichni tři největší operátoři v Koreji vyvíjejí své vlastní technologie, aby přinesli pohlcující zážitky a interakce, které umožňuje 5G, a vytvářejí netradiční partnerství pro poskytování cílených služeb.

Koncem roku 2021 společnost LG Electronics zveřejnila úspěšnou ukázku přenosu a příjmu bezdrátových dat 6G terahertz (THz) na vzdálenost více než 100 metrů ve venkovním prostředí

ICT a Digital New Deal

Cílem je posilování digitální kapacity Korejské republiky na základě její konkurenční výhody v oblasti informačních a komunikačních technologií (IKT), a tím podpora inovací a dynamiky v celé ekonomice.

Vláda plánuje vybudování rozsáhlé infrastruktury IKT zahrnující tzv. DAM (,,Data Asset Management“) sloužící jako základ digitální ekonomiky. To by mělo vést k podpoře ekonomiky založené na údajích včetně jejich sběru, standardizace, zpracování a kombinování. V konečném důsledku dojde k zajištění konkurenční výhody pro zemi vytvořením nových průmyslových odvětví a urychlení digitálního přechodu klíčových odvětví. Dojde k vytvoření Smart Goverment a Smart Cities plně využívajících 5G sítě a AI.

Zajímavými projekty v oblasti Digital New Deal je jednak záměr na vybudování cca 18 tzv. „Smart Hospitals“, kde bude plně využita kapacita přenosové 5G sítě pro vyšetření hospitalizovaných pacientů, a záměr na uvedení do provozu 20 diagnostických center v oblasti chorob s plným využitím AI.

Co se pak samotné přenosové 5G sítě týká, tak jenom ve vládních institucích je počítáno s jejich plným pokrytím do roku 2025. Všechna veřejná místa by měla být v té době pokryta více než 80 %.

Digital Deal bude stát státní pokladnu cca 43,317 mld. USD do roku 2025 a povede k vytvoření 903 000 pracovních míst.

Digital Deal také vyzdvihuje klíčové projekty, které by měly sloužit jako stavební kameny chystaných změn. Jedná se o tyto projekty:

• Database – vybudování kolem třiceti datových platforem ve sféře životního prostředí a průmyslové výroby, které však také budou sloužit i k archivaci, vzdělávací činnosti a k zapojení AI do sféry „její výuky“ s náklady 14,715 mld. USD do r. 2025.
• Green Smart School – zavedení do 2890 škol „environmentally friendly classrooms“ (12,439 mld. USD do r. 2025).
• Digital Safety (12,032 mld. USD do r. 2025).
• AI (Smart) Goverment – s náklady 7,886 mld. USD do r. 2025.

Jedním ze stěžejních pilířů strategie Korean New Deal jsou zelené technologie, které zvyšují poptávku po inovativních řešeních v ekologické udržitelnosti. Pandemie koronaviru způsobila nárůst objemu odpadu, pro české firmy se tak naskytují příležitosti v oblasti využití odpadu (např. plastových přepážek, obličejových masek, obalového materiálu pro přepravu jídla). V roce 2021 připadlo na Green New Deal v oblasti investic do výzkumu a vývoje 0,6 mld. USD. Pro rok 2022 jsou pak stanoveny výdaje ve výši až 10,7 mld. USD.

Dosud byl domácí energetický trh silně závislý na fosilních palivech, což se projevovalo i na investicích finančního sektoru. Podle údajů uvedených v Bílé knize o investicích do uhelného průmyslu, kterou vydaly neziskové organizace ve spolupráci s vládnoucí Demokratickou stranou, v letech 2009–2020 domácí finanční instituce proinvestovaly v tomto sektoru přes 54,1 mld. USD.

Plán snížení emisí CO2

KR se již zavázala ke snížení emisí původně o 26,3 % proti roku 2018, kdy uhlíkové emise dosáhly rekordních 727,6 mil.t. Následně administrativa oznámila plánované snížení emisí až o 40 %, které má srazit emisní hodnotu až na 436,6 mil. t. v roce 2030.

Cíl snížení skleníkových plynů z 26,3 % na 40 % se setkal se smíšenou reakcí průmyslových odvětví a občanských skupin.

Prezidentský výbor pro uhlíkovou neutralitu odhalil i další scénáře uhlíkové neutrality do roku 2050 zahrnující plány na zrušení výroby elektřiny spalováním uhlí.

Jeden z cílů má eliminovat výrobu tepelné energie pomocí fosilních paliv a zkapalněného zemního plynu (LNG). Další cíl ponechává LNG jako zdroj energie. Scénáře obsahují i plány zachycování, využívání a ukládání uhlíku (CCUS) pro dosažení nulové emisní hodnoty.

Podíl výroby energie z uhelných zdrojů se má v roce 2030 snížit ze současných 41,9 % na 21,8 %. Podíl z obnovitelných zdrojů dosáhne 30,2 % z nynějších 6,2 %. Hlavním cílem je snížit emise v odvětví výroby energie o 44,4 %.

Naplnění plánu

Potřeba transformace nynější výroby energie na čistou energii, aby KR dosáhla cílů NDC do roku 2030, povede k přijetí nových technologií souvisejících s uhlíkovou neutralitou, jako je např. CCUS, podpora výstavby energeticky pasivních budov a bezemisní dopravy.

Dále bude nutno zrychlit proces vytváření vodíkové ekonomiky, která vyrábí, skladuje, přepravuje a využívá vodík, klíčový zdroj energie v éře uhlíkové neutrality.

K tomu bude nutno zavést vládní finanční programy s cílem stimulace úsilí o uhlíkovou neutralitu a zvýšit investice do technologických inovací.

Teprve díky tomu bude možné nasměrování korejského trhu do oblasti vodíkové dopravy (auta, vlaky, lodě na vodíkový pohon).

Zástupci velkých producentů uhlíku z ocelářského, petrochemického a cementářského průmyslu kritizovali vládní cíle jako nerealistické. Korejská federace podniků vyjádřila politování nad jednostranným rozhodnutím učiněným bez dostatečného sociálního konsenzu a analýzy ekonomického a sociálního dopadu.

Přechod společností na čistou ekologickou výrobu je nákladná. Podle údajů Korejské asociace petrochemického průmyslu, které získal zástupce z organizace People Power Party, je odhadováno, že k dosažení nulových čistých emisí do roku 2050 bude třeba 229 mld. USD.

Výdaje vedoucí k nahrazení ropy jako zdroje energie biopalivem a vodíkem dosáhnou 47,6 40,3 mld. USD. Pro zvýšení účinnosti alternativních zdrojů energie bude třeba dalších 30,73 mld. USD.

Korejská asociace železa a oceli (KOSA) oznámila, že k aplikaci technologií výroby oceli na bázi vodíku bude třeba 92,7 mld. USD.

Jako další alternativu na podporu zelených technologií vidí korejská vláda ve snížení dovozních cel:

Snížení dovozních cel

Vstříc zahraničním výrobcům ekologických výrobků/produktů přichází korejská vláda s prohlášením, že nebude účtovat žádná cla na dovoz materiálů na výrobu vodíkových vozidel, sekundárních baterií a obnovitelných zdrojů energie, aby posílila konkurenceschopnost korejských zelených produktů.

Ministerstvo obchodu, průmyslu a energetiky oznámilo, že počet bezcelních položek bude o 11 % vyšší než v r. 2021. Mezi položky patří např. stroje na potahování vodíkových palivových článků, prvky/materiály nikl, kobalt, mangan a hliník pro výrobu katod sekundárních baterií, platinový katalyzátor – základní surovinu pro výrobu elektřiny z vodíkových palivových článků.

Celní sazba na čtyři prvky/materiály včetně rhodia a palladia, které pomáhají snižovat emise z vozidel, byla snížena z 3 % na 1 %.

Na nulovou celní sazbu se vztahují také čtyři položky v odvětví obnovitelné energie, včetně silikonového kovu používaného při výrobě solárních panelů.

Ministerstvo průmyslu odhadlo aktualizovaný systém celních kvót tak, aby přinesl roční výhodu 370,2 mil. USD.

Plastový odpad

Korejský plastový odpad každým rokem stoupá, z 6,93 mil. tun v roce 2015 na 10,36 mil. tun v roce 2019. Euromap, sdružení 1000 společností vyrábějících zařízení pro plastikářský a gumárenský průmysl, v roce 2016 odhadlo, že Korea bude do roku 2020 třetí zemí na světě, pokud jde o spotřebu plastů na hlavu, po Belgii a Tchaj-wanu.

Plýtvání s potravinami

Korea produkuje přes 20 000 t potravinového odpadu denně, ale neexistuje žádný orgán, který by sledoval, z čeho se odpad skládá nebo kolik se kompostuje. Některé potraviny putují přímo ze skladu do koše.

Zatímco mnoho ekologických aktivistů se zaměřuje na jiná témata, jako jsou nulové emise uhlíku nebo minimalizace používání plastů, omezování plýtvání potravinami se zmiňuje jen zřídka, a to i poté, co pro něj ústřední vláda v roce 2010 zavedla řadu opatření. Likvidace potravinového odpadu a řízení byly přiděleny každé krajské vládě a okresu, ale mnozí tuto záležitost nesledovali.

Množství plýtvání potravinami stále roste. Podle zprávy Národního shromáždění Research Service bylo množství potravinového odpadu v roce 2019 21 065 t., což je o 31 % více než v roce 2013. To na průměrného člověka v Koreji denně odpovídá 407 gramům vyhozeného jídla.

Ministerstvo životního prostředí ani pro rok 2022 neoznámilo žádnou novou politiku, ale stanovilo si cíl produkovat více bioplynu z potravinového odpadu.

V zemi pochází 40 % energie z uhelných elektráren, a Korea tak čelí velké výzvě při přechodu z fosilních paliv na obnovitelné zdroje energie. Díky svému závazku ke snížení CO2 na nulu do roku 2050 začíná Korea budovat elektrárny s vodíkovými palivovými články. Potenciál spolupráce s českými firmami je ve vodíkovém pohonu a skladování energie. Dále pak v zavádění malých modulárních reaktorů typu SMART do energetických sítí a vědecko-výzkumné spolupráci.

Green New Deal nastiňuje soubor strategií, které se z velké části zaměřují na rozšíření investic do schémat čisté energie s cílem zvýšit kapacitu větrné, solární a vodíkové energie. Rozsah iniciativy se však neomezuje pouze na expanzi obnovitelných zdrojů energie, ale spíše se zaměřuje na přeměnu podnikání v oblasti zelené energie na nový hnací motor růstu, a tím k vytváření kvalitních pracovních míst v oblasti energetiky.

Jižní Korea znovu potvrdila svůj závazek ke globálnímu přechodu k udržitelné a čisté energii a zároveň ve svém Akčním plánu uhlíkové neutrality do roku 2050, který je oficiálním prohlášením k dosažení cíle nulových čistých emisí uhlíku do roku 2050, apelovala na občanskou angažovanost pro udržitelnost životního prostředí.

Je pravděpodobné, že průmysl větrné energie v Koreji, i když je méně rozvinutý než sektor fotovoltaiky, zvýší růst dodavatelského řetězce souvisejícího s výrobou a distribucí ve spolupráci s řadou nadnárodních korporací v rámci státem vedené politiky. Na pozadí těchto snah se očekává, že zahraniční investice do odvětví větrné energie v Koreji porostou.

Mezitím se předpokládá, že vodíkový průmysl, který je celosvětově stále v počáteční fázi, bude v budoucnu měnit hru na cestě ke globální energetické transformaci, která, jak se zdá, tlačí korejskou vládu k agresivnějšímu přístupu k rozvoji technologií a investicím. Na jedné straně v sektoru vodíkové energetiky a na straně druhé k rozšíření technologických partnerství s předními světovými společnostmi.

Odvětví obnovitelné energie je součástí nově vznikajících obchodních sektorů, které mají obrovský potenciál vytvářet nové obchodní modely konvergencí s ICT nebo průkopnickými technologiemi Průmyslu 4.0. Korea jako taková podniká další kroky ke zefektivnění průmyslových mandátů a plnému využití digitálních technologií, aby identifikovala dynamické podnikatelské příležitosti a tyto inovativní modely.

Energetický mix země

Podíl uhelných elektráren na výrobě el. energie země je 35,6 %, podíl plynu 26,4 %, podíl jaderných elektráren 29 % a podíl topných olejů 0,4 %.

Energetika a Green Deal

V oblasti zelené energie, pro ČR zajímavého tématu, by mělo dojít k navýšení plánované kapacity solárních a větrných elektráren ze současných 12,7 GW na 26,3 GW v r. 2022 až na 42,7 GW v r. 2025. V roce 2050 by pak podíl obnovitelných zdrojů měl dosáhnout až 70,8 %.

Testování a zkušební provoz hydrotermální elektrárny nového typu je směrován na rok 2022.

Jaderný výzkum

Korejští vědci zaznamenali významný úspěch, když se jim ve fúzním reaktoru Korea Superconducting Tokamak Advanced Research (Kstar) podařilo udržet plazmu na teplotě přes 100 mil. ^o C po dobu 30 sekund.

Reaktor Kstar, zprovozněný už v roce 2007, je prvním fúzním reaktorem, který byl postaven s použitím intermetalické sloučeniny vyrobené z niobu a cínu (NB3Sn) a supervodiče, což dává korejským vývojářům konkurenční výhodu nad ostatními zeměmi. Cílem projektu je letos dosáhnout provozní doby 50 sekund a do roku 2026 až 300 sekund, což by podle výzkumníků mělo být milníkem pro dosažení 24hodinového provozu potřebného pro výrobu energie. Jen za minulý rok bylo projektu přiznáno státní financování ve výši 36,3 mil. USD. Podobná částka je přislíbena i pro letošek (35,6 mil. USD). Na stavbu reaktoru bylo použito celkem již 350,7 mil. USD.

Vodíkové technologie

V loňském roce společnost Hyundai Motor (HMC) spolu s Korea East-West Power (EWP) a Deokyang zahájily v korejském Ulsanu zkušební provoz elektrárny s vodíkovými palivovými články. Toto zařízení je schopné každoročně generovat 8 000 MWh el. energie, což je dostatek elektřiny k napájení téměř 2200 domácností s měsíční spotřebou 300 kWh.

Elektrárna o výkonu 1 MW se skládá ze dvou modulů palivových článků s kapacitou 500 kW pro každý z nich. Moduly jsou sestaveny z mnoha dílčích článků vyrábějících el. energii z vodíku. Stejné moduly jsou používány ve vlajkovém elektromobilu Nexo společnosti HMC. Provoz pilotního projektu elektrárny je předpokládán po dobu dvou let.

Vodík povinně

Pod strategii New Deal korejské úřady již koncem roku 2021 vydaly vládní prohlášení, že energetické společnosti budou muset získávat určité množství své elektřiny pomocí vodíkové technologie.

Oznámení nespecifikovalo, jaké minimální procento elektřiny z vodíku bude požadováno pro energetická portfolia společností. Vláda také dosud nerozhodla, zda bude uplatňovat nové standardy pouze na společnost Korea Electric Power Corporation (KEPCO) – jediného distributora energie v zemi –, nebo zda zahrnout i společnosti vyrábějící elektřinu.

Nová iniciativa oddělí vodík od stávajících standardů portfolia obnovitelných zdrojů energie v zemi, které stanoví, že výrobci elektřiny i distributoři získávají minimální procento své energie z obnovitelných zdrojů.

Vláda také oznámila plány na modernizaci systému dodávajícího zkapalněný zemní plyn používaný k výrobě vodíku, což podle předpovědi nakonec sníží náklady o 43 %.

Energetické společnosti, včetně předních veřejných dodavatelů energie, společnosti Korea Hydro a Nuclear Power a Korea District Heating, spolu se soukromými energetickými společnostmi, jako jsou SK E&S, GS EPS a Posco Energy, musí od letošního roku vyrábět 7 % své energie z obnovitelných zdrojů, což je nárůst ze 2 % v roce 2012. Vláda usiluje o zvýšení poměru na 10 % do roku 2023.

Korejská vláda plánuje vytvořit samostatný fakturační systém pro zkapalněný zemní plyn používaný pro vodíková paliva a v loňském roce vybrala čtyři města jako testovací místa pro vodíkovou obnovitelnou energii – Ulsan, Ansan, Gyeonggi a Jeonju a Wanju v severní Jeolle.

V Koreji je pětina populace starší 65 let a problematika lékařské péče a také péče o vzhled rychle získávají na váze. Lékařská diagnostika zažívá rychlý růst díky technologiím AI, strojovému učení či vývoji specializovaných diagnostických zařízení. Pro české firmy se tak nabízí příležitost v dovozu jak lékařských přístrojů, tak i nástrojů pro rehabilitaci a estetickou medicínu. Naskýtá se také spolupráce při vývoji a testování vakcín a využití nanomateriálů v lékařství.

Korejský biofarmaceutický průmysl, který byl dříve pouhým generickým výrobcem a distributorem, se zdokonalil prostřednictvím otevřených inovačních aktivit a výzkumu a vývoje. Tento průmysl dnes přináší vyspělé technologie a další nehmotná aktiva prostřednictvím licencování, fúzí a akvizic. Korejská vláda vidí další potenciál v pokroku technologické úrovně a marketingové síle korejského biofarmaceutického průmyslu.

K další transformaci průmyslu je dle vlády nezbytné modernizovat vnitřní právní a patentový systém a rozšířit společenské povědomí o telemedicíně a telefarmacii.

Korejská vláda v lednu 2021 představila programový rámec inovativních opatření, který stanovil klíčové úkoly v pěti strategických oblastech, které obsahují důraz na výzkum a vývoj, podporu a výchovu talentů, regulace a systémový pokrok pro vytvoření vzkvétajícího obchodního ekosystému a strategii podpory exportu komercializaci výzkumu.

V červnu 2021 korejská vláda novelizovala „zákon o rozvoji průmyslových klastrů a zakládání továren“, čímž položila právní základ pro stimulaci investic do hi-tech investičních zón prostřednictvím opatření, jako jsou dotace a daňové úlevy, poplatky a dotace na nájem, povolení k využívání půdy a další regulační zlepšení.

Korejská vláda také v každém cyklu nominuje „inovativní farmaceutické společnosti“ a „inovativní společnosti vyrábějící zdravotnické prostředky“, které jsou hodnoceny a kvalifikovány na základě jejich výdajů do výzkumu a vývoje.

Vláda zároveň vydala „Investiční strategii pro výzkum a vývoj v oblasti Bio-health“, jejímž cílem je zlepšit propojení mezi jednotlivými podpůrnými politikami a klást větší důraz na podporu střednědobého a dlouhodobého výzkumu a vývoje. Strategie dále stanovuje směr pro krátkodobé i dlouhodobé investice a vytváří podpůrný rámec pro industrializaci a komercializaci, které jsou nezbytné pro celý životní cyklus výzkumu a vývoje.

Kvůli pandemii covidu-19 vzrostl celokorejský zájem jak o vakcíny, tak i o důležitost zdravotní péče a prevence nemocí, tím se zvýšila i poptávka po souvisejícím zboží.

Korejský trh s očkovacími látkami

Jihokorejský trh s preventivními očkovacími látkami loni rostl pozoruhodně rychlým tempem přes 30 procent, což bylo způsobeno zvýšeným prodejem očkovacích látek proti chřipce místními společnostmi, jako jsou SK Bioscience, GC Pharma a Boryung Biopharma, uprostřed pandemické krize covidu-19.

Podle údajů ze zprávy o trendu očkovacího průmyslu v odvětví vakcín byl v loňském roce trh s očkovacími látkami v zemi oceněn na 451 mil. USD, což je nárůst o 30,3 % oproti r. 2020, což mimo jiné představuje asi 2 % celosvětového trhu s očkovacími látkami.

Nárůst byl zaznamenán také v produkci, vývozu a dovozu očkovacích látek v loňském roce oproti předchozím rokům pravděpodobně proto, že v době pandemické krize byl zdůrazněn význam očkování pro prevenci chřipky a dalších chorob.

Korejská produkce vakcín loni dosáhla 623,8 mil. USD, což je 54,7% nárůst oproti r. 2020.

Vývoz očkovacích látek dosáhl v roce 2021 výše 151 mil. USD, což je o 35,5 % více než před rokem, přičemž dovoz vzrostl o 28,5 % na 296,5 milionu USD.

V první polovině letošního roku bylo v Koreji provedeno celkem šest klinických studií s očkováním, z nichž tři souvisely s prevencí covidu-19.

Ačkoli bylo dříve řečeno, že jihokorejský trh s preventivními očkovacími látkami loni rostl pozoruhodně rychlým tempem, přece jen korejská konkurenceschopnost v biotechnologickém průmyslu stále ještě nedosahuje požadované světové úrovně. Podle National Biotech Policy Research Center se Korea pohybuje na 26. místě z 54 předních zemí. Proto Korea potřebuje konkrétnější strategii potřebnou k podpoře a rozvoje biotechnologického průmyslu v době pocovidové a efektivnější investice do výzkumu a vývoje.

Biotechnologický průmysl je vysoce rizikový sektor s vysokou návratností, ale také s velmi vysokými výdaji na výzkum a vývoj. Například za předpokladu, že bude v Koreji do r. 2030 vyvinuto 32 nových léků, budou tyto léky představovat očekávanou investici do výzkumu a vývoje asi 14,6 mil. USD.

Na druhou stranu míra úspěšnosti vývoje nových léků od fáze I. klinických studií k pravděpodobnosti schválení (LOA) je pouze 9,6 %. Proto je nutné investovat důsledně a tolerovat i selhání ve vývojových procesech, která ale nakonec povedou ke zvýšení počtu úspěšných případů v biotechnologickém průmyslu.

Letectví představuje pro české podniky příležitosti spojené s drony a jejich využitím. Rozvoj korejské vesmírné technologie nabízí zajímavé příležitosti pro české firmy v oblasti vývoje softwarových aplikací, analýz satelitních dat či ve vývoji přístrojů a technologií pro materiálový výzkum v mikrogravitaci a v kosmu.

Cíl Měsíc

KR vláda zrychluje tempo rozšíření korejské technologické a průmyslové „hranice“ až k Měsíci, přičemž první lunární modul v zemi, Korea Pathfinder Lunar Orbiter (KPLO), má být vypuštěn v srpnu tohoto roku. Ve snaze udržet krok v mezinárodním vesmírném závodě bylo letos na vesmírný rozpočet přiděleno celkem 520 mil. USD, což je o 39,1 % více než v roce 2021. Primárním cílem projektu je poslat lidi na Měsíc do roku 2025 a zřídit lunární základnu do roku 2028. Samotné Koreji by trvalo nesmírné množství času a zdrojů, aby si sama vybudovala lunární základnu, tudíž připojení k mezinárodnímu projektu, jako je program Artemis v květnu 2021, je realističtější možností jak tohoto cíle dosáhnout.

Na samotný program Artemis Accord, tedy na spolupráci při průzkumu Měsíce mezi členskými státy programu Artemis, bylo pro rok 2022 vyčleněno 4,715 mil. USD.

Prubířským kamenem korejského kosmického programu bylo vypuštění první korejské nosné rakety Korea Space Launch Vehicle-II (KSLV-2), známé také pod označením Nuri-ho v říjnu loňského roku.

Navigační systémy

Ve spolupráci se Spojenými státy Korea započala budovat nový navigační systém „Korea Positioning System“ (KPS) s rozpočtem 3,3 mld. USD. Projekt počítá s celkovým vypuštěním osmi satelitů do roku 2035, kdy první z nich by měl být zapuštěn v r. 2027. Cílem projektu je odstranění nepřesností dosud používaného navigačního systému z až 20 m na pouhých 2,5 cm.

Bezpečnost korejského poloostrova

Koncem loňského roku KR oznámila zahájení vývoje průzkumného mikro-satelitního systému vedoucího ke zlepšení detekce bezpečnostních hrozeb (např. raketového útoku) ze sousední Severní Koreje. Náklady na tento vývoj, jenž má započít v tomto roce, byly KR vládou schváleny ve výši 9,6 mil. USD.

Dosavadní spolupráce s ČR

V rámci spolupráce s ČR se zatím v loňském roce uskutečnila dodávka turbohřídelového motoru PBS TS 1000 jakožto součást hybridního vývoje pohonu nové generace pro Korea Aerospace Research Institute (KARI). Výrobcem je První brněnska strojírna Velká Bíteš, a. s.

Rovněž byla podepsána smlouva na modernizaci nového přistávacího systému pro čtveřici českých vojenských letišť – Čáslav, Náměšť nad Oslavou, Praha-Kbely a Pardubice. Tento moderní systém přesného přístrojového přiblížení letadel (Instrument Landing System – ILS) bude díky české firmě LPP, s. r. o. dodán od jihokorejského výrobce MOPIENS.