mzv.cz (MZv ČR)
Makroekonomika  |  21.09.2022 08:55:47

Bangladéš, počet obyvatel, HDP, inflace, nezaměstnanost, export, import a obchodní bilance, dluh - souhrnná teritoriální informace

Bangladéš je dle MMF 42. největší ekonomikou na světě a 18. největší v Asii. Před pandemií země rostla úctyhodným tempem ve výši 8,3 % a patřila mezi jednu z nejrychleji rozvíjejících se ekonomik jižní Asie. Bangladéš vyšel z pandemie pozitivně, hospodářství meziročně vzrostlo o 3,5 %. Oživení ekonomiky podpořil silný růst exportu doplněný o znovuobnovenou poptávku po konfekčních oděvech ze zahraničí. V důsledku zvyšujících se pracovních příjmů a přílivu remitencí roste v zemi domácí poptávka. Dvě třetiny 160 milionového Bangladéše tvoří ekonomicky aktivní populace. HDP na obyvatele (PPP) dosahuje 5,2 tis. USD. Bangladéš pokračuje v procesu vytváření pracovních příležitostí prostřednictvím konkurenčního podnikatelského prostředí, zvyšování lidského kapitálu a kvalifikované pracovní síly, rozšiřování klíčové infrastruktury a zlepšování politického prostředí s vizí vyšších přímých zahraničních investic. Bilance běžného účtu je od roku 2017 v deficitu a predikce MMF předpovídá jeho prohlubování i v nadcházejících letech.

Bangladéš - Hospodářské ukazatele

EIU, OECD, IMD, IMF

Bangladéš 2020 2021 2022 2023 2024
Růst HDP (%) 3,5 4,6 6,5 7,2 7,2
Průmyslová produkce (% změna) 1,1 15,0 6,0 9,0 9,8
Veřejný dluh (% HDP) 38,9 39,9 41,0 41,0 41,0
Míra inflace (%) 5,6 5,6 5,7 5,8 5,6
Populace (mil.) 164,7 166,3 167,9 169,4 170,9
Nezaměstnanost (%) 5,4 5,2 5,0 4,7 4,3
HDP/obyv. (USD, PPP) 5 290,0 5 730,0 6 380,0 6 930,0 7 530,0
Bilance běžného účtu (mld. USD) -4,7 -3,8 -5,8 -8,2 -8,9
Saldo obchodní bilance (mld. USD) -16,4 -20,0 -19,6 -20,5 -21,4
Exportní riziko OECD 5/7 5/7 5/7
Konkurenceschopnost - -

Vývoj HDP

Bangladéš 7,9 3,4 6,9 6,5 7,0
Svět 2,3 -3,7 5,6 3,5 3,1
Rozvojové ekonomiky 2,6 -2,8 6,2 2,7 3,4

Podíl sektorů

zemědělství 14,7
průmysl 35,9
služby 49,4

Bangladéš - Import dle zemí

Čína 29,8
Indie 15,6
Singapur 4,6
Spojené státy americké 3,6
Indonésie 3,3

Bangladéš - Import dle zboží

Celkem 45,9
Tkaniny bavlněné tkané (ne úzké a speciální) 2,3
Oleje ropné, oleje z nerostů živičných (ne surové), přípravky z nich j. n.; odpadní oleje 2,4
Bavlna 2,2
Příze textilní 1,7
Předměty obchodu zvláštní 1,1

Bangladéš - Příležitosti pro český export

Civilní letecký průmysl

Poptávka po letecké dopravě je daná rozlohou země a limitovaným rozsahem železniční a silniční sítě. Bangladéš potřebuje stavět nová letiště, případně rozšiřovat či modernizovat ta stávající. Očekává se, že se letecký průmysl za 15 let ztrojnásobí. České firmy se mohou uplatnit zejména v segmentech letecké infrastruktury a zvýšení bezpečnosti letového provozu (radary). Totéž platí také o letounech menších rozměrů, které se vyrábějí i v ČR. K úspěchům leteckého průmyslu v regionu by mohly dále přispět dodávky takzvaných mobilních letišť.

V roce 2018 se síť domácích letišť v Bangladéši skládala z celkem 16 letišť, z nichž osm bylo konvenčních (v plné velikosti), osm se zkrácenou přistávací dráhou a se dvěma letišti ve výstavbě. Největším letištěm v Bangladéše je Zia International Airport v hlavním městě Dháce, které se díky rostoucímu počtu přepravených pasažérů aktuálně rozšiřuje o nový terminál. České firmy mohou sledovat aktuální příležitosti v oblasti vybavení infrastruktury letiště, komunikačního systému a školení bezpečnosti zaměstnanců mezinárodního letiště.

V Bangladéši operuje řada místních dopravních společností, jako je Biman Bangladesh Airlines, Regent Airways, Novo Air a US Bangla, které provozují domácí a mezinárodní lety. V kontextu zvyšování poptávky díky rostoucí střední třídě se budou aerolinky ucházet o nové letadla a letecké komponenty. Podle údajů z Úřadu pro civilní letectví Bangladéše dosahovala tržní hodnota 440 milionům dolarů s počtem 5,8 milionů přepravených pasažérů.

Většina hlavních letišť v Bangladéši nemá dlouhodobé plány ani strategie pro budoucí rozvoj. Obecně se dá také říci, že aerolinkám často chybí vstupní kapitál. Jednou z priorit místních leteckých společností bude otevření druhého letiště pro mezinárodní přepravu vedle letiště v hlavním městě Dháce.

Energetický průmysl

Zájem o restrukturalizaci a modernizaci energetického sektoru souvisí s potřebami zvyšující se průmyslové produkce a zároveň s tlakem na snížení devastace životního prostředí. Do sektoru bude potřeba podle vládních odhadů do roku 2041 investovat 82,5 mld. USD. Primární spotřebě energie dominuje zemní plyn, následuje topný olej, ropa, uhlí, vodní energie a solární energie. Vláda má v plánu vystavět další jaderné elektrárny a zejména instalovat solární fotovoltaické systémy. Perspektivními obory jsou i dodávky zařízení pro energetiku (náhradní díly) a zapojení do přípravných prací a následné vlastní těžby zemního plynu.

V Bangladéši se kapacita výroby elektrické energie za posledních patnáct let zvýšila téměř pětinásobně, a to z 5 GW v roce 2009 na 25 GW v roce 2021. Elektřina je nyní dostupná téměř 95 % populace. Zajistit kvalitu a stabilitu sítě zůstává jedním z největších překážek pro další rozvoj energetického odvětví v Bangladéši. Uplatnění zde najdou české firmy s technologickými řešeními na stabilizaci elektrické přenosové soustavy.

V roce 2021 bangladéšská vláda shodila ze stolu plán na výstavbu deseti uhelných elektráren. Na jejich místo plánuje zvýšit dovoz zkapalněný zemní plyn (LNG). K odklonu od uhlí vládu přiměl i tlak environmentálních organizacím, který vláda zpečetila v Hlavním plánu energetické soustavy (PSMP). Vláda oznámila výstavbu dvou terminálů zpětného zplynování LNG na jižním pobřežním pobřeží kolem oblastí Payra a Matarbari, z nichž alespoň jeden bude na pobřeží.

Přestože je Bangladéš sedmým největším producentem zemního plynu v Asii, produkce plynu neustále klesá a země se naopak potýká s vážnými nedostatky v oblasti jeho dodávek, které způsobují opakující se výpadky elektřiny. Elektrárny nejsou provozovány na maximální výkon kvůli nedostatku paliva, přičemž poptávka po elektřině roste každým dnem vzhledem k růstu průmyslu a populace.

V Bangladéši jsou také příležitosti pro průzkum offshorových nalezišt zemního plynu. Aktuálně v Bengálském zálivu funguje dvacet šest offshorových bloků, z nichž je jedenáct na mělčině a patnáct dále od pobřeží. V březnu 2020 bangladéšská vláda plánovala otevřít mezinárodní soutěž na výstavbu dvaceti jedna offshorových bloků během dalších dvou let, ale nabídka byla kvůli covidu-19 odložena.

Obnovitelné zdroje energie se aktuálně podílí na energetickém mixu Bangladéše pouze jedním procentem. Ministryně vlády Šajch Hasína Vadžídová veřejně deklarovala podporu obnovitelným zdrojům. Bangladéš úspěšně implementoval rozsáhlý projekt solárních domácích systémů (SHS) v téměř 5,8 milionech domácnostech o výkonu 327 MW energie v roce 2020. V hledáčku jsou tak společnosti s technologickým řešením solárních panelů a integrátorů pro domácnosti.

Perspektivními obory podnikání jsou zejména dodávky zařízení pro energetiku (náhradní díly). Nabízí se možnosti zapojení českého průmyslu do činností spojených s přípravnými pracemi a následnou vlastní těžbou zemního plynu. S rozvojem těžby zemního plynu souvisí možnost dodávek zařízení pro jeho těžbu, zpracování a distribuci. Vzhledem k plánu na zvýšení podílu fotovoltaické energie se slušné vyhlídky nabízejí v dodávkách solárních systémů.

Vodohospodářský a odpadní průmysl

Bangladéš trpí každoročními rozsáhlými záplavami, způsobující znečištění zdrojů pitné vody. Vláda proto připravila ambiciózní plán, který má primárně zajistit zdroje pitné vody a zvýšit odolnost krajiny proti změnám klimatu. Na letošní fiskální rok je vyčleněno 1,13 % HDP (404 mil. USD). Celkové investice se budou pohybovat ve výši 43 mld. USD. Uplatnění najdou firmy se zaměřením na budování hydromelioračních zařízení, protipovodňových děl, vodohospodářských integračních systémů nebo na projektování a simulační modelování.

Plán Delta 2100 je aktuálně největším projektem na vybudování nové infrastruktury ve vodohospodářském sektoru v Bangladéši a slučuje všechny významné vládní strategie za poslední dvě dekády pod jeden dokument.

Vláda má vcelku jasnou představu o nadcházejících etapách projektu, které mají významný přesah i do oblasti energetiky, stavebnictví, dopravy a životního prostředí. Bangladéšská vláda oznámila, že až 80 % celkových investic bude hrazeno z veřejných zdrojů (kolem 2,5 % HDP za rok) a zbylých 20 % budou investice soukromého sektoru.

Do financování tohoto megaprojektu se zapojila i Světová banka, která do realizace prvních projektů a projektové dokumentace investovala 1,8 miliardy USD s příslibem pokračování dalšího financování. V první fázi s nejvyšší prioritou se řadí projekty s investicemi do protipovodňových opatření, říční eroze, řízení řek včetně bagrování, školení a splavnosti.

Obranný průmysl

Rozpočet bangladéšské armády je každoročně navyšován a poskytuje proto prostor pro dodávky vybavení zejména pro bezpečnostní složky státu. Vláda připravila desetiletý plán modernizace armády. Pro české firmy může být výhodou, že bangladéšské orgány usilují o diverzifikaci svých partnerů pro vojenskou spolupráci a zároveň rozšíření portfolia dodavatelů v oblasti obranného průmyslu. České firmy mohou být úspěšné nejenom v klasických zbrojních výrobcích, ale zejména v oblasti elektronické ochrany, protiminových rušiček, osobních ochranných prostředků, radarových simulátorů, protichemické obrany. Možnosti jsou i v rámci projektu „Safe City“ zahrnujícího monitorování a kontrolu pouliční kriminality.

Vláda Bangladéše aktivně usiluje o modernizaci svých vojenských a bezpečnostních schopností a vyčleňuje stále větší částky do svého rozpočtu na obranu a bezpečnost. Teroristické útoky, včetně útoků na bangladéšské bezpečnostní síly, rovněž zvýšily poptávku po bezpečnostních a obranných službách a vybavení.

Bangladéšský státní rozpočet ve výši 71,0 miliardy dolarů ve fiskálním roce 2021–22 zahrnuje 6,2 % (4,4 miliardy dolarů) na obranu a 3,6 % (2,5 miliardy dolarů) na veřejnou bezpečnost. Podle analýzy výzkumné poradenské společnosti Strategic Defense Intelligence (SDI) je bangladéšský obranný průmysl z velké části nerozvinutý a má pouze omezené domácí dodavatele. V důsledku toho je většina potřeb bangladéšského obranného a bezpečnostního vybavení a služeb pokryta prostřednictvím výběrových řízení na vládní zakázky se zahraničními dodavateli.

Generální ředitelství pro zadávání zakázek obrany (DGDP) řídí zadávání zakázek pro ministerstvo obrany a různé ozbrojené síly, včetně armády, námořnictva a letectva. Úřad pro zadávání zakázek ministerstva vnitra řídí zakázky ministerstva, které se řídí zákonem o veřejných zakázkách z roku 2009. Výběrová řízení na bezpečnostní a obrannou techniku a služby jsou často otevřena pouze mezinárodním uchazečům.

Zemědělský a potravinářský průmysl

Zemědělství se podílí na tvorbě HDP asi 15 % a Bangladéš má ideální podmínky pro zvýšení zemědělské produkce. Poptávka je po technologiích v potravinářském průmyslu, zejména na zpracování ovoce, zeleniny, v mlékárenském (výrobky z mléka a syrovátky) a konzervárenském průmyslu, země poptává také technologie na zpracování nápojů. Solidní perspektivy existují i v dovozu drůbežího masa. Bangladéš se potýká také s nedostatkem techniky pro kvalitní a rychlé zpracování zemědělské produkce. Pro investory představuje vysoký potenciál zejména mrazírenský průmysl.

Nedostatek orné půdy a omezené přírodní zdroje zvyšují důležitost vývoje nových zemědělských technologií, jako jsou odrůdy osiva odolné vůči teplu, soli a ponoření a krátkodobá životnost, které pomohou zvýšit produktivitu a uspokojit budoucí poptávku. Pro zajištění bezpečné přepravy potravin s krátkou životností najdou v Bangladéši uplatnění technologie pro chlazení.

Ačkoli Bangladéš dováží základní potravinové komodity, jako jsou pšenice, sójové boby a luštěniny, existují zde příležitosti pro specializovaný segment vysoce hodnotných zemědělských produktů, a to zejména v bohatších městských centrech jako Dháka a Chittagong. Silná spotřebitelská poptávka existuje po dováženém čerstvém ovoci, ořechách a mléčných výrobcích, stejně jako po zpracovaných potravinářských výrobcích.

Průmysl zpracovaných potravin představuje přibližně osm procent veškeré výrobní produkce a zaměstnává dvě procenta celkové pracovní síly. V průmyslu dominují malé a střední podniky silně napojené na místní produkci. Mezi podniky zpracovávající potraviny vhodné pro export patří podniky zpracovávající pečivo, cukrovinky, ovoce a zeleninu, cereálie, mléčné výrobky, ovocné šťávy a různé další potraviny a nápoje.

České firmy najdou uplatnění primárně se zaměřením na zemědělskou techniku, zemědělské vstupy, včetně krmiv, semen a hnojiv; zařízení na zpracování mléka; zařízení na zpracování ryb; konzervárenská zařízení a technologie; poradenské služby a řešení pro zemědělskou infrastrukturu, včetně sil a chladírenských řetězců/chladíren.

Železniční a kolejová doprava

Země se potýká s kontinuálním nárůstem populace, dopravní infrastruktura je přitom málo rozvinutá. Poptávána jsou zařízení na stavbu mostů, silnic, železnic a dodávky zařízení pro železniční dopravu a železničních komponentů. Velkým problémem je přetížená a chaotická doprava zejména v hlavním městě Dháce. Perspektivní je proto koncept Smart city.

Ve snaze podpořit regionální obchod bangladéšská vláda klade důraz na rozvoj železniční komunikační infrastruktury, a proto zahájila dlouhodobý projekt modernizace všech železničních tratí na železnice s tzv. dvojitým rozchodem. V rámci plánu bude nejprve provedena generální oprava stávající metrové trati v jihovýchodních regionech země. Za tímto účelem bude železniční trať z Dháky do Dohazari v Cox’s Bazar přeměněna na železnici s dvojitým rozchodem, aby byla schopna pojmout jak širokorozchodné, tak metrové vlaky.

Aktuálně se také zpracovává studie proveditelnosti pro realizaci železničního projektu Dháka–Chattogram–Cox’s Bazar za cenu 24 milionů USD s finanční pomocí Asijské rozvojové banky.

K článku zatím nejsou žádné komentáře.
Přidat komentář





Zobrazit sloupec 
Kurzy.cz logo
EUR   BTC   Zlato   ČEZ
USD   DJI   Ropa   Erste

Kalkulačka - Výpočet

Výpočet čisté mzdy

Důchodová kalkulačka

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Povinné ručení

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby, Hypotéky

Směnárny - Euro, Dolar

Práce - Volná místa

Úřad práce, Mzda, Platy

Dávky a příspěvky

Nemocenská, Porodné

Podpora v nezaměstnanosti

Důchody

Investice

Burza - ČEZ

Dluhopisy, Podílové fondy

Ekonomika - HDP, Mzdy

Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

Drahé kovy

Zlato, Investiční zlato, Stříbro

Ropa - PHM, Benzín, Nafta, Nafta v Evropě

Podnikání

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Ochranné známky

Finanční katalog

Občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto - Cena, Spolehlivost

Registr vozidel - Technický průkaz, eTechničák

Monitoring ekonomiky

Volby, Mapa webu

English version

Czech currency

Prague stock exchange


Ochrana dat, Cookies

 

Copyright © 2000 - 2024

Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o.

ISSN 1801-8688