Ázerbajdžán, počet obyvatel, HDP, inflace, nezaměstnanost, export, import a obchodní bilance, dluh - souhrnná teritoriální informace
Ázerbájdžán je největší ekonomika na Jižním Kavkaze a jediná země Východního partnerství s exportním rizikem OECD na stupni 4. V zemi žije zhruba 10,2 mil. obyvatel, přičemž v roce 2021 HDP na obyvatele dosáhl zhruba 15,6 tis. USD. S následky pandemie covid-19 a ropné krize z roku 2020 se ázerbájdžánská ekonomika vyrovnala propadem o 4 procentní body. Slibně se rozvíjející hospodářský růst z roku 2021 ve výši 5,6 % byl doprovázen zvyšující se inflací, která dosáhla 6,7 %, a meziročním zvýšením cen základních potravin o 10-15 %. Národní měna ázerbájdžánský manat si drží od roku 2016 fixovanou hodnotu vůči USD. Stabilita ekonomiky je závislá na cenách energetických surovin na světových trzích, které se po počátku ozbrojeného konfliktu na Ukrajině drží na vysoké úrovni a udržuje tak kladnou bilanci běžného účtu. Vláda se dlouhodobě věnuje diverzifikaci hospodářství mimo ropný sektor, jehož podíl na ekonomice dosáhl v roce 2021 přibližně 40 % a na vývozu 88 % a podniká kroky k přilákání zahraničních investic do neropných oblastí ekonomiky.
Ázerbajdžán - Hospodářské ukazatele
EIU, OECD, IMDÁzerbájdžán | 2020 | 2021 | 2022 | 2023 | 2024 |
Růst HDP (%) | -4,3 | 5,6 | 4,2 | 3,4 | 2,9 |
Průmyslová produkce (% změna) | -4,0 | 5,2 | 3,4 | 3,7 | 4,0 |
Veřejný dluh (% HDP) | 58,4 | 50,3 | 53,2 | 55,4 | 55,9 |
Míra inflace (%) | 2,8 | 6,7 | 7,3 | 3,7 | 3,9 |
Populace (mil.) | 10,1 | 10,2 | 10,3 | 10,4 | 10,4 |
Nezaměstnanost (%) | 7,0 | 6,4 | 6,1 | 6,0 | 5,9 |
HDP/obyv. (USD, PPP) | 14 410,0 | 15 570,0 | 16 790,0 | 17 680,0 | 18 550,0 |
Bilance běžného účtu (mld. USD) | -0,2 | 5,8 | 6,6 | 5,4 | 6,0 |
Saldo obchodní bilance (mld. USD) | 2,5 | 9,2 | 10,2 | 9,0 | 9,6 |
Exportní riziko OECD | 5/7 | 5/7 | 4/7 | ||
Konkurenceschopnost | - | - |
Vývoj HDP
Podíl sektorů
zemědělství | 6,9 |
průmysl | 55,8 |
služby | 37,3 |
Ázerbajdžán - Import dle zemí
Rusko | 19,6 |
Turecko | 14,4 |
Čína | 13,1 |
Spojené státy americké | 5,9 |
Německo | 5,4 |
Ázerbajdžán - Import dle zboží
Celkem | 10,7 |
Automobily osobní aj. vozidla pro dopravu osob | 0,5 |
Předměty obchodu zvláštní | 0,5 |
Léčiva (vč. léčiv veterinárních) | 0,3 |
Pšenice (vč. špaldy) a sourež nemleté | 0,3 |
Zařízení telekomunikační, příslušenství přístojů pro záznam, reprodukci zvuku, obrazu | 0,3 |
Ázerbajdžán - Příležitosti pro český export
Energetický průmysl
Ázerbájdžán je klíčovým dodavatelem ropy a zemního plynu do řady zemí Evropské unie a Středomoří. V roce 2021 Ázerbájdžánská ropa pokrývala 17 % české spotřeby. Petrochemický průmysl sdružuje státní společnost SOCAR, jejíž aktivity zasahují také do chemického průmyslu soustředěného ve městě Sumgajt. V případě zájmu o přímé dodávky pro společnost SOCAR je nutno brát v úvahu silnou celosvětovou konkurenci petrochemických gigantů. Příležitostí pro české společnosti však může být probíhající modernizace největší ázerbájdžánské rafinerie Hejdara Alijeva či oblast repasů stávajícího vybavení petrochemické infrastruktury.
V návaznosti na Národní priority socio-ekonomického rozvoje do roku 2030 země plánuje zvýšení podílu využívání alternativních a obnovitelných zdrojů energie pro primární spotřebu ve všech odvětvích. Ambiciózní závazek z listopadu 2021 proklamující snížení emisí skleníkových plynů o 35 % do roku 2030 odklon tradičních paliv při primární výrobě energie potvrzuje. V oblasti obnovitelných zdrojů energie se v poslední době prosadili především investoři ze Saúdské Arábie (větrný park ACWA) a Spojených arabských emirátů (solární elektrárna Masdar). Ministerstvo energetiky pro rok 2022 plánuje otevřít tendery na alternativní zdroje energie o celkové kapacitě 700 MW. Podle odhadů nezávislých expertů Ázerbájdžán disponuje možnostmi pro výstavbu alternativních zdrojů energie o celkovém instalovaném výkonu až 27 000 MW (23 000 solární energie, 3000 MW větrná energie, 520 MW vodní energie a geotermální energie a bioplyn v desítkách MW). Země v rámci postkonfliktní obnovy plánuje díky vhodným přírodním podmínkám výstavbu větrných parků i vodních elektráren. Vláda zároveň začíná věnovat pozornost technologiím pro uchovávání z obnovitelných zdrojů vyrobené elektrické energie.
Ázerbájdžán je významným exportérem elektrické energie do sousedních států, intenzivně tak rozšiřuje a modernizuje svoji přenosovou soustavu včetně transformátorových stanic na svém území. V důsledku zvýšené poptávky po elektřině v oblasti odlehlých horských oblastí bude země v blízké době nucena řešit její spolehlivé zabezpečení.
České společnosti se rovněž mohou uplatnit při zvyšování efektivity využívání energie ve městech či v průmyslových provozech. Na úrovni municipalit existuje zájem o technologie zajišťující úsporu energie a optimalizaci nákladů, české subjekty tak mohou navázat na úspěšný projekt energeticky efektivní školy v obci Karavalli. Evropská banka pro obnovu a rozvoj poskytne městu Gandža půjčku ve výši 14,5 mil. eur na modernizaci sítí pouličního osvětlení ve vybraných ulicích města a zakoupení svítidel a systémů automatického řízení osvětlení včetně jeho monitoringu. Cílem projektu je úspora energie, optimalizace nákladů na provoz a údržbu pouličního osvětlení a snížení emisí CO 2 .
Stavební průmysl
Vláda Ázerbájdžánu spoléhá na stavebnictví jako záchranu po ropných krizích, také v rámci obnovy ekonomiky po hospodářské krizi v roce 2020 bylo stavebnictví jmenováno jako jeden z hlavních sektorů pro obnovu ekonomiky země. V Baku byla odstartována působivá výstavba moderních bytových, kancelářských i nákupních komplexů. Výstavba v ostatních částech země je s výjimkou postkonfliktní rekonstrukce střízlivější.
Hlavní město Baku v rámci své generální rozvojové strategie pro období 2020–2040 počítá s rozvojem ve všech ohledech. Aby byl podpořen organický růst města a reagovalo se na rostoucí poptávku trhu, je potřeba celkem přibližně 2800 hektarů buď nově vybudovat, nebo transformovat, aby uspokojily prostorovou poptávku. V první fázi strategie končící v roce 2027 je, kromě zaměření na vhodnější územní plánování, plánováno vytvoření příznivého městského prostředí a přiblížení bydlení pro všechny vrstvy, rekultivace zelených ploch, a především výstavba kapacitních inženýrských sítí. Značný zájem je o výstavbu v oblastech, které byly postiženy ekologicky nešetrnou těžbou ropy. Společnosti tak mohou využít příležitost také při sanaci půdy, krajinotvorbě a stavebních úpravách souvisejících se stabilitou podloží.
Výstavba moderních bytových domů a kancelářských komplexů přináší příležitosti pro inovativní řešení v oblasti regulace vzduchu a vytápění, bezpečnostní protipožární prvky či energeticky úsporné osvětlení.
V rámci postkonfliktní rekonstrukce je na území Karabašského a Východozangezurského hospodářského regionu plánována masivní výstavba. Její stavební i infrastrukturní návrhy jsou postaveny na konceptu Smart Cities a připravovaná Zóna zelené energie by následně měla být reprodukovatelná i do dalších regionů země. Při výstavbě sídel bude kladen důraz jak na vysokou energetickou efektivitu a ekologická řešení, tak na dostatečné pokrytí pitnou vodou, elektřinou a ekologické nakládání s odpady.
Zdravotnický a farmaceutický průmysl
Hlavními výzvami pro zdravotnický systém země jsou špatná infrastruktura, absence lékařského vybavení a nedostatek zdravotnických pracovníků. Nejmarkantněji je situace viditelná ve venkovských oblastech, kde pouze 8 % všech zařízení primární zdravotní péče disponuje centrálním zásobováním vodou. V důsledku toho zařízení a služby primární zdravotní péče buď nefungují, nebo je komunita využívá jen zřídka. V rámci snah o zvyšování standardů zdravotní péče se v zemi otevírají možnosti pro dodavatele moderního lékařského vybavení a příslušenství do nemocnic poliklinik a rehabilitačních zařízení (lůžka, monitorovací zařízení, atp.). Příležitostí pro české dodavatele mohou být také v rámci postkonfliktní obnovy nově budované nemocnice, které budou vybavované na základě tenderů od roku 2022.
S povinným zdravotním pojištěním je očekáván pozvolný přechod na centrálně dodávanou nutričně vyváženou speciální stravu pro pacienty. Je proto poptáváno sdílení praxe a spolupráce v oblasti vzdělávání nutričních expertů včetně dovozu speciálních produktů.
Farmaceutické výrobky jsou převážně importovány, jejich výrobci jsou tak zváni, aby investovali do výroby léčiv v Ázerbájdžánu. Společnosti mohou lokalizovat svoji výrobu do Sumgajtského chemického průmyslového parku či do Alatské volné ekonomické zóny, v nichž jsou pro rezidenty připraveny výhodné podmínky podnikání, jako jsou daňové úlevy, nulové clo či speciální zákon upravující fungování zón.
Ázerbájdžánská vláda podniká kroky k opětovnému získání statusu oblíbené lékařské destinace v regionu a destinace zdravotní turistiky. V zemi probíhá masivní budování hotelů zaměřených na lázeňské a wellness služby. Je plánovaná rekonstrukce dříve využívaných lázní zaměřených na minerální vody a sopečné bahno. Při rekonstrukčních pracích mohou české subjekty využít zkušenosti získané na světové balneologické scéně a při zpracování mineralizovaných vod.
Dopravní průmysl a infrastruktura
Ázerbájdžán profitující ze své strategické polohy na spojnici Evropy s Čínou může díky významným investicím do dopravní infrastruktury hrát klíčovou roli při zlepšení regionálního propojení a pohybu zboží i služeb.
Mezinárodní obchodní přístav Baku v Alatu je důležitým multimodálním tranzitním uzlem na transkaspické mezinárodní dopravní trase, která spojuje Evropu s Čínou a v budoucnu potenciálně také Rusko s Perským zálivem. Díky svému přímému napojení na mezinárodní dálniční síť a železniční trať Baku–Tbilisi–Kars nyní zvládne odbavit až 5 mil. tun nákladu ročně s potenciálem pro další expanzi. Do modernizace, jejímž cílem je ekologická přeprava zboží a energetická soběstačnost, jsou očekávány počáteční investice ve výši 5,3 mil. eur s výhledem na zvýšení až na 10 mil. eur. České společnosti se budou moci zapojit také do modernizace dopravní infrastruktury navazující na přístav a digitalizace dopravních koridorů, kde kromě specializovaných strojů a nákladních automobilů mohou nabídnout také technologická řešení řízení dopravy.
Ázerbájdžán i nadále pokračuje v investicích do silniční a železniční logistické infrastruktury. Kromě přístrojů na řízení dopravy a stavebních prostředků jsou poptávány také součásti vlakových souprav včetně lokomotiv. Mezinárodní dopravní společnosti jsou zvány, aby využily příležitosti v dopravním sektoru, který skýtá spojení přes Kaspické moře i do Turecka. Jen v okolí hlavního města Baku plánované práce na železniční síti zahrnují do konce roku 2027 výstavbu 90 km nových tras včetně plánované železnice vedené na mezinárodní letiště Hejdara Alijeva a rekonstrukci stávajících železničních sítí pro osobní i nákladní přepravu. V rámci postkonfliktní obnovy jsou rozpracovány plány pro stavbu a rekonstrukci silnic o délce 700 km a železničních tras o přibližné délce 250 km.
V lednu 2022 byl vládou schválen Plán mobility směřující k zajištění bezpečného pohybu všech účastníků silničního provozu, ke zlepšení kvality, udržitelnosti a lepší dostupnosti veřejné dopravy. Ázerbájdžán kontinuálně modernizuje prostředky městské a meziměstské dopravy, což sebou nese příležitost pro dodávky autobusů. V tomto segmentu mohou české společnosti těžit z realizace dodávky autobusů před Evropskými hrami v roce 2015. Nákup vozů MHD společně s projektem pro řízení dopravy je připraven ve městě Gandža, které v budoucnu bude sloužit jako příklad pro replikaci systémů a technologií také v dalších ázerbájdžánských městech. Ani Baku v rozvoji městské hromadné dopravy nezůstává pozadu a do roku 2040 plánuje zdvojnásobit aktuální délku metra, zvýšit počet jeho stanic ze současných 26 na 51 a napojit metro na plánovanou infrastrukturu příměstské dopravy.
Zemědělský a potravinářský průmysl
Vláda označila zemědělství jako jedno ze čtyř prioritních sektorů pro diverzifikaci své ekonomiky. Zemědělství je nejvýznamnější zaměstnavatelem Ázerbájdžánu – zaměstnává 37 % populace, generuje však pouze 7 % HDP. Lokální produkty jsou v postsovětském prostoru velmi známé a často jsou prodávány jako prémiové. Hlavními plodinami jsou bavlna, tabák a čaj, velmi rozvinuté je také pěstování zeleniny (zejména rajčat) a ovoce. Zemědělství je podporováno pomocí grantů, daňových úlev i dotací na modernizaci strojů a nákup hnojiv a pesticidů.
Na trhu je poptávka po zařízeních na zpracování a balení potravin, konkrétně pro zpracování masa, mléčných produktů a ovoce a zeleniny. Důležitou zájmovou oblastí spolupráce jsou poradenské služby a přenos zkušeností k zajištění vyšší efektivity i diverzifikace exportu. Zástupci sektoru rovněž projevují zájem o poradenství v oblasti mezinárodní certifikace a distribuce produktů. Potenciál skýtá i spolupráce v oblasti vysokého školství pro přenos know-how a při přípravě expertů.
Během prvního postcovidového veletrhu v Baku v červnu 2021 byla představena strategická východiska sektoru pro následující roky. Jsou jimi tzv. smart-zemědělství a využívání inovativních technologií pro zvýšení efektivity zemědělství, vybavení pro živočišnou výrobu, laboratorní zařízení či nové, efektivnější, semenářské směry. Plány rozvoje a modernizace komplexu Baku Agropark , nejvýznamnějšího zemědělského podniku v regionu, zahrnují rozšíření skleníkových ploch, na nichž by měly být využívány nejmodernější technologie ke zvýšení efektivity. Vláda rovněž věnuje významnou pozornost automatizaci sektoru a využití nanotechnologií v zemědělském sektoru.
Dlouhotrvajícím problémem je neefektivní využívání vodních zdrojů, Ázerbájdžán tak v roce 2020 vytvořil Komisi pro ochranu vodních zdrojů, jejímž hlavním úkolem je zlepšit využívání vody v neustále rostoucím zemědělském sektoru. Významná pozornost je v tomto segmentu věnována také podpoře lokálních zemědělců, jejichž efektivnější využívání vody a technologie pro vyšší efektivitu produkce plánuje Evropská banka pro obnovu a rozvoj v letech 2022 a 2023 podpořit skrze granty ve výši 8,5 mil. eur. Programy vlády pro zlepšení efektivity zavlažovacích procesů a granty EBRD přinesou příležitosti pro české exportéry a investory specializující se na vodohospodářské zavlažovací systémy či řešení hospodaření s vodou v zemědělství.
České firmy se mohou uplatnit také v předávání zkušeností v oblasti chovu skotu a jeho technologickém zabezpečení a výstavbě nových farem pro chov skotu a živočišnou výrobu. V rámci nedostatečné výživy zvířat existuje poptávka po nutričně vyvážených krmivech. Komparativní výhodu na trhu budou mít společnosti nabízející kompletní řešení či alespoň částečnou lokalizaci na AZ území.
Přečtěte si také
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
27.03.2024 I elektrická koloběžka musí mít povinné ručení
25.03.2024 Šachista tradingovým mistrem světa: Jak Ján...
21.03.2024 Největší výzvy pro současné obchodníky? Názory...
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Revoluce v umělé inteligenci: Nový superčip společnosti Nvidia může změnit svět
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Kdy a komu se vyplatí využít DIP (dlouhodobý investiční produkt)
Mgr. Timur Barotov, BHS
Michal Brothánek, AVANT IS
SPILBERK investiční fond SICAV, a.s. se mění k lepšímu aneb Co přinesla Valná hromada
Miroslav Novák, AKCENTA CZ
ČNB pokračuje ve snižování sazeb, proinflačním rizikem slabší koruna
Ali Daylami, BITmarkets
Bitcoin stanovil nové historické maximum – Je už na nákup pozdě?
Petr Lajsek, Purple Trading
Slabá koruna prodraží dovolenou. Kolik si kde letos připlatíme?
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz