Spojené státy americké, počet obyvatel, HDP, inflace, nezaměstnanost, export, import a obchodní bilance, dluh - souhrnná teritoriální informace

Americká vláda vyhlásila ambiciózní plán přechodu k čisté energetice, s čímž souvisí očekávané masivní investice do větrných turbín a solárních panelů, do technologií založených na vodíku, do elektromobilů a vybudování sítě 500 tisíc dobíjecích stanic, do odolnosti sítě, i zvýšení energetické účinnosti (mimo jiné pomocí zateplování budov). Důležitou roli nízkouhlíkového zdroje si udrželo jádro. Příležitostí je ochota spolupracovat s EU na nových řešeních pro snížení emisí skleníkových plynů, včetně jaderných projektů. Rizikem je preference americké vlády v podpoře domácích výrobců, což se projevuje i v návrhu na daňové odpisy pro elektroauta.

Ambiciózní vládní plán přechodu k čisté energetice byl vyhlášen v kontextu znovupřistoupení Spojených států k Pařížské klimatické dohodě a zvýšené globální angažovanosti USA v boji proti změnám klimatu od změny vlády v roce 2021. Tento politický obrat má velmi hmatatelné projevy v energetickém sektoru: dochází k postupnému utlumení expanze nových zdrojů fosilních paliv, zejména ropy a uhlí, k investicím do zmírnění následků těžby těchto paliv, ale zároveň se objevují i příležitosti související s útlumem této těžby, např. aktuálně přislíbených 1,5 miliardy dolarů na „ucpání“ opuštěných dolů, z kterých uniká metan. Dále probíhají či se očekávají masivní investice do větrných turbín, solárních panelů, a dalších nízkouhlíkových zdrojů. Tyto investice mohou být doprovázeny i vládní podporou či úlevami.

V září 2021 vláda Joea Bidena oznámila plány na další rozvoj solární energetiky ve Spojených státech s tím, že potenciálem tohoto sektoru je do roku 2035 podíl 40 % a v roce 2050 až 45 % na celkové výrobě energie v USA. Plány představilo ve své studii Ministerstvo energetiky. V současnosti se pouze necelá 3 % americké energie vyrábí ze slunečních zdrojů, a celkem cca 1/5 z obnovitelných zdrojů energie. Podle plánu by tedy muselo dojít k nárůstu podílu solární energie z 3 % na 45 % za třicet let. Má k tomu napomoci série opatření. Již teď je zřejmé, že tato „solární revoluce“ si vyžádá velké množství materiálů a pracovních sil, jakož i potenciální příležitosti pro dodavatele těchto zařízení (či zaměstnavatele pracovních sil). Podle studie mají slunce a vítr v roce 2050 potenciál poskytnout až 90 % elektrické energie v USA. Přechod na solární energii by mj. znamenal nutnost masivních investic do elektrické sítě. Nápomocným faktorem pro solární expanzi je ale i situace na trhu v podobě klesající ceny a tím větší dostupnosti solárních panelů. Zásadní bude role vědy a výzkumu pro nalezení dostatečně úsporných technologií.

V roce 2035 by tedy 40 % energie mělo dodat slunce, 36 % energie vítr, cca 11–13 % jádro, 5–6 % voda, a 1 % biomasa či geotermální energie. V roce 2050 by měl být podíl sluneční energie až 45 %, 44 % z větru, 4–5 % z jádra a 3–5 % z vody. Transformace na čistou energetiku vytvoří až tři miliony pracovních míst. Rozšíření podílu obnovitelné energie předpovídaným směrem by mělo přinést úspory v nákladech ve výši až 1,7 bilionu dolarů. Pro naplnění cílů bude mj. důležitý postoj Kongresu. Kromě nástrojů podpory je alternativou i regulace (např. povinnost instalace solárních panelů na nové budovy ve státě California)

Jedním z nástrojů podpory instalace nových panelů a baterií by měly být podle vlády daňové úlevy pro domácnosti, podniky či energetické společnosti. Měl by se též zrychlit povolovací proces pro tyto instalace na místní úrovni. Energetické společnosti by měly obdržet různé druhy pobídek, např. v rámci Clean Electricity Payment Program . Cílem je vytvořit pobídky nejen pro solární farmy, které typicky energetické společnosti vlastní a proto je i preferují, ale i pro panely na střechách domů, které dosud energetické společnosti někdy vnímají jako nevítanou konkurenci. Stavba nových zařízení si dále vyžádá značný přísun materiálu, jako je hliník, ocel či sklo a také nasazení pracovních sil. Na rozšíření solární energetiky navazuje též potřeba kvalitních baterií na uchování energie. Podle studie zůstane, navzdory očekávané roli sluneční energie, prostor i pro další části energetického mixu USA. Dalším pilířem plánu má být mj. instalace stovek větrných turbín v pobřežních vodách USA.

V rámci podpory čisté energetiky vyhlásila vláda i podporu nákupu elektromobilů a vybudování sítě 500 000 dobíjecích stanic. Prezident USA Joe Biden stanovil ambiciózní cíl 50 % podílu elektrických vozidel (EV) na prodeji aut v USA do roku 2030. K tomu má přispět mj. zákon o infrastruktuře, na který navazuje tzv. akční plán na urychlení investic do nabíjecích stanic podle tohoto zákona, vyhlášený vládou 13. prosince 2021. Nový úřad pro energetiku a dopravu zaměřený na zavádění infrastruktury pro elektrická vozidla bude shromažďovat informace a pokyny od odborníků v oboru, výrobců, pracovníků a dalších zúčastněných stran. Cílem bude zaměřit se nejdříve na pokrytí venkovských, znevýhodněných a těžko dostupných lokalit po celých Spojených státech. V zákoně o infrastruktuře je zakotveno mj. poskytnutí pět miliard dolarů pro státy pro vybudování národní sítě, a dále 2,5 miliard dolarů prostřednictvím soutěžního grantového programu, který podpoří inovativní přístupy a zajistí, že nasazení dobíjecích stanic splňuje vládní priority, jako jsou podpora výstavby dobíjecích stanic na venkově, zlepšení místní kvality ovzduší a zvýšení přístupu k nabíjení elektromobilů ve znevýhodněných oblastech.

Výrazný boom mají zažít technologie založené na využití vodíku, včetně využití v dopravě. Důležitá je nejen výroba energie, ale i její úspory. Rostoucí význam mají proto i zateplování budov a obecně řešení zvyšující energetickou účinnost. V energetickém sektoru budou důležité též investice do posílení sítě (které souvisejí s přechodem na obnovitelné zdroje energie).

Příležitostí pro Česko je obecně ochota americké vlády spolupracovat s EU na nových řešeních pro snížení emisí skleníkových plynů. Tyto příležitosti se týkají nejen možnost získání podpory vlády, ale i možností využití zvýšené poptávky po těchto řešeních, a to v rovině jejich vývoje, ale i realizace a konkrétních dodávek, samostatně či jako součást subdodavatelského řetězce. Rizikem je preference americké vlády pro podporu domácích výrobců a posílení domácích dodavatelských řetězců, což se projevuje nejen v pojetí a postupném zpřísňování pravidel týkajících se upřednostňování výrobků vyrobených v USA, i např. v návrhu na daňové odpisy pro elektromobily, kde dokonce může dojít i k znevýhodnění těch evropských výrobců, kteří vyrábějí na území USA (zda toto kontroverzní ustanovení bude součástí legislativy, bude záležet na konečném výsledku projednání Zákona o Build Back Better v Kongresu). Spojené státy daly již několikrát najevo, že posílení vlastních dodavatelských řetězců je pro ně jednou z priorit, z důvodu nižší závislosti na zemích, jako je Čína.

Co se týče konkrétních možností např. získávání grantů, např. americký „Office of Energy Efficiency and Renewable Energy“ (EERE) nabízí v rámci ministerstva energetiky možnosti financování řešení, která znamenají přechod k čistým technologiím. EERE primárně nabízí podporu energetické účinnosti a obnovitelným zdrojům energie. Granty se konkrétně týkají energetické tranzice, solární energie, vodní energie, energie z větru, i celkových řešení v této oblasti. V rámci ministerstva energetiky jsou k dispozici i další kategorie podpor či přehled příležitostí pro podnikatele. Specifické pobídky existují pro malé a středí podnikatele. Zapojení do těchto programů může mít více podob.

Důležitou roli nízkouhlíkového zdroje si za nové administrativy udrželo jádro (v této oblasti probíhá výzkumná činnost, částečné podporovaná americkou vládou, která směřuje na reaktory chlazené vodou, i jiné druhy reaktorů, včetně pokročilých malých modulárních reaktorů). Zájem o spolupráci s českým jaderným sektorem ze strany USA může souviset mj. s těmito faktory: 1. renomé české vědy, výzkumu a průmyslu v oblasti jádra, které může být přínosné pro spolupráci na vývoji či výstavbě pokročilých reaktorů; 2. členství CZ v projaderné like-minded skupině členských států v EU, která pomáhá formovat i přístup Evropské komise a dalších unijních institucí k tomuto sektoru; 3. výběrové řízení na dodavatele nového jaderného zdroje v CZ, kde mají vybrané americké společnosti zájem na získání této zakázky. Tyto faktory jsou zároveň i příležitostí pro český průmysl, vědecké instituce a univerzity na navázání, případně prohloubení již existující americko-české spolupráce. Lze navázat na existující dohodu mezi českým ministerstvem průmyslu a americkým ministerstvem energetiky o spolupráci na civilním výzkumu a vývoji v oblasti energetiky.

I ministerstvo energetiky USA nabízí různé druhy podpor pro jaderný průmysl, čímž zároveň přispívá k dosažení klimatických cílů, a to např. prostřednictvím „Office for Nuclear Energy“. Dotace se mají zaměřovat zejména na vývoj pokročilých reaktorů, ale i na infrastrukturu pro zabezpečení dodavatelské řetězce a dodávku paliva. Objem prostředků poskytnutých na tyto projekty ještě bude záležet od postoje Kongresu k příslušným legislativním iniciativám.

Sektor zažívá silný růst. Výdaje zdravotnického sektoru mají dosáhnout v budoucnu až 20 procent amerického HDP. Příležitosti existují nejenom v produkci léků, ale i zdravotnických pomůcek či přípravků podporujících zdravý a aktivní životní styl. Stále rostoucí význam má téma kvality života seniorů a péče o ně. Výrazně narostl význam vakcín a ochranných prostředků, rezonuje téma posílení dodavatelských řetězců a soběstačnosti. Sektor patří i mezi priority stimulačních a investičních balíčků, je zde patrná snaha zlepšit přístup chudších vrstev ke zdravotní péči. Je ovšem třeba zohlednit, že zde panuje mimořádně tvrdá globální konkurence.

Zdravotnický a farmaceutický sektor v USA zažívá pokračující růst, což se promítá jak do nárůstu nákladů na zdravotní péči v absolutních hodnotách, tak i v relativním nárůstu podílu zdravotnického sektoru na HDP, který má v budoucích letech dosáhnout až 20 procent. Výdaje na zdravotní péči v USA činily v roce 2020 4,1 bilionu dolarů, což činí 12,530 USD na osobu. V roce 2028 by se částka měla zvýšit až na 6,2 bilionu a v roce 2040 přesáhnout 8 bilionů. Značnou část nárůstu mají spolknout vyšší výdaje na technologie. Sektor by též měl podle oficiálních vládních odhadů přidat v příští dekádě do ekonomiky 2,6 milionu pracovních míst (tedy nejvíce ze všech sektorů) a zvýšit tím zaměstnanost v tomto sektoru o 16 %. Růst bude tažen především stárnoucí populací a tím i větší poptávkou po zdravotních službách. Lidí nad 65 let má přibýt v příští dekádě až o 18 milionů. Vznikne velká poptávka po službách, které udrží seniory v dobrém zdravotním stavu a pohodě.

Zdravotnictví je jedním ze sektorů, jehož se týkal exekutivní příkaz Joe Bidena z února 2021, který cílil na posílení dodavatelských řetězců pro kritické produkty ve Spojených státech. V roce 2021 se již nicméně neopakoval nedostatek ochranných zdravotnických pomůcek v rozsahu z počátku epidemie v roce 2020, a na trhu panuje silná konkurence – např. v roce 2020 v USA otevřela místní společnosti novou továrnu na výrobu nosohltanových stěrek s výrobní kapacitou 100 milionů kusů měsíčně – ovšem zároveň i pokračující vysoká poptávka).

Granty ministerstva zdravotnictví (HHS.com) představují největší grantovou agenturu v USA. Většina grantů nicméně putuje přímo státům či teritoriím, případně vzdělávacím organizacím.

Konkurence v tomto sektoru je mimořádně tvrdá, operuje v něm řada globálních hráčů. Přesto existují příklady, kdy se české společnosti s kvalitním produktem v tomto sektoru v USA prosadily.

Kromě obecných inflačních tlaků, které v čase epidemie covidu-19 zasáhly řadu sektorů, se pochopitelně zdravotnictví úzce dotkla epidemie jako taková, mj. prostřednictvím vyššího zájmu o ochranné a zdravotnické pomůcky, vývoj a výrobu vakcíny a léků či dalšího zvýšení důrazu na služby poskytované nemocnicemi, což zahrnuje jak zdravotnický personál, tak i vybavení nemocnic. Zvýšená poptávka vznikla po zdravotnickém personálu v tzv. první linii, zejména hůře placeného personálu, jako jsou zdravotní sestry či asistenti. Podle odhadů nejvíce porostou v příští dekádě počty tzv. nurse practitioners (tedy osob, které nemají všechna oprávnění jako lékaři, ale též poskytují zdravotní péči: jejich počet se má zvýšit než 50 procent), dále tzv. occupational therapy assistants (kteří pomáhají nejen při léčbě pracovních úrazů, ale i ve zvyšování schopností pro každodenní život a povolání) či physical therapy assistants, jejichž počet má narůst cca o 35 %. Hned v závěsu za nimi jsou v odhadovaném tempu růstu jejich počtu asistenti poskytující domácí zdravotní péči a osobní péči, dále maséři apod. Tyto pozice jsou příležitostí nejen pro zaměstnance, ale pochopitelně i pro podniky, které je zaměstnávají. Patrně i z důvodu pandemie má narůst počet respiračních specialistů. Na straně nabídky je třeba počítat s administrativními komplikacemi, neboť poskytování řady těchto služeb vyžaduje licence, resp. příslušné vzdělání poskytovatelů služeb, jakkoli část výše zmíněného personálu vyžaduje relativně nižší kvalifikaci. Výzvou jsou také různé pravidla a standardy v různých státech USA.

Pandemie dále posílila digitalizaci celého sektoru, která dosud probíhala oproti jiným sektorům relativně pomaleji. Dochází k rozvoji různých zdravotnických aplikací, čímž se mj. zvyšuje i nutnost ochrany osobních údajů. Během pandemie došlo k zvýšení významu poskytování zdravotnické péče na dálku. Kromě toho se v širším kontextu pandemie projevila větším zaměřením na zdravější životní styl, duševní zdraví i lidskou výživu, což má návaznost i pro sektor sportovních pomůcek či oděvů. Samozřejmě zcela zásadním tématem zůstává i léčba a prevence jiných nemocí nesouvisejících přímo s covidem-19, včetně onkologických (v tomto sektoru existují velmi úspěšné příklady českého zapojení) či obecně civilizačních chorob, boj s obezitou apod.

Plán rozvoje infrastruktury předpokládá objem investic ve výši 1,2 bil. USD. Zaměřen je především na konkrétní projekty výstavby, rekonstrukcí a oprav silnic, výstavbu letišť a přístavní infrastruktury pro vodní a zámořskou dopravu. Počítá též s podporou přechodu na elektroauta či autobusy s nízkými emisemi. Podporuje digitalizaci a technickou vybavenost pro všechny druhy dopravy, a také nové technologie, což může být šance i pro české firmy.

Podle vládních zdrojů lze očekávat investice do dopravy a dopravní infrastruktury skutečně impozantní. Uvedený objem investic, 1, 2 bilionů dolarů v průběhu osmi let, počítá s výdaji 550 miliard, které mají směřovat například do rekonstrukcí a oprav silnic, mostů, rekonstrukce letišť (25 mld. USD), železnic (66 mld. USD). Investice se zaměří též na veřejnou dopravu, přístavní infrastrukturu, ale i na nové technologie, síť nabíjecích stanic pro elektromobily apod.

Značná část investic je podmíněna akcentem na oblast životního prostředí a čistých technologií. Počítá se například s podporou přechodu na elektrická vozidla či autobusy s nízkými emisemi. Schválené finance mimo jiné pomohou urychlit projekty, jejichž realizace trvá roky. Jako například železniční projekt Gateway – rozsáhlý plán na rozšíření kapacity pro vlakovou dopravu mezi New Yorkem a New Jersey a dlouho odkládaná snaha nahradit zastaralý most Brent Spence Bridge spojující Kentucky a Ohio, který je dlouhodobě ve špatném stavu.

Realizace programů směřuje do základních systémů dopravy – počínaje navrženou rekodifikaci příslušné legislativy přes konkrétní aktivity v oblasti silniční, železniční či námořní dopravy nebo železnic, projektů rekonstrukce dálniční sítě, mostů nebo vysokorychlostních železnic. Obsahuje při podrobném pohledu ohromné množství zcela konkrétních projektů prakticky ve všech lokalitách federace. Ty jsou vyhlašovány průběžně.

Protože jde o multisektorový systém investic je pozornost věnována též finančním nástrojům, například programům TIFIA (Transportation Infrastructure Finance and Innovation Act) – což je systém investičních úvěrů, které mají investorům i komunitám ušetřit značné částky i problémy způsobené pandemií na všech stupních – státu, měst a obcí. Jejich prostřednictvím lze financovat až 33 % nákladů s platností 35 let a umožňují až pětiletý odklad splácení. V oblasti železnic pak projekty RRIF (Railroad Rehabilitation & Improwement Financing) mohou dosahovat až 80 % nákladů projektů. Obdobných programů pro konkrétní oblasti je vypsáno více. Například program RAISE (The Rebuilding American Infrastructure with Sustainability and Equity), který již financoval 90 projektů ve 47 státech. Americká vláda se zaměřuje také na tzv. venkovské dopravní sítě, které jsou důležité například pro export zemědělských, ale též těžařských a energetických komodit. Úvěry TIFIA nebo RRIF lze využít též pro projekty související s leteckou dopravou včetně rekonstrukcí či výstavby letišť. Řada oblastí, například výstavba a rekonstrukce letišť, přístavů, modernizace infrastruktury pro silniční a železniční dopravu ve spojení s moderním řízením procesů, je ohromnou příležitosti i pro české firmy.

Příkladem lze uvést Las Vegas, které má za cíl stát se modelovým chytrým městem již do roku 2025. Inovační čtvrť v Las Vegas představuje centrální bod pro zlepšení interoperability mezi sektory veřejných služeb, dopravou, energetikou, veřejnými pracemi a veřejnou bezpečností. Své místo má v tomto úsilí též start-upový podnikatelský inkubátor nabízející příležitosti pro začínající firmy.

Mezi významné oblasti patří také projekty dopravní infrastruktury zaměřeny na Olympijské hry v roce 2028. Vzhledem k odhadovanému počtu účastníků a tlakům na efektivitu dopravy hledá město Los Angeles možnosti, jak se připravit. Firma LA Metro zaměřená na veřejnou dopravu již schválila svůj plán „Twenty-Eight by ’28“, který určil 28 kapitálových projektů, které mají být dokončeny včas do her.

Aktuální informace Federální dopravní správy (Federal Transit Administration), která počátkem ledna letošního roku předložila rozpočet sektoru na rok 2022, uvádí v souladu s programem vyhlášeným prezidentem Bidenem řadu priorit.

Masivní investice do dopravy a dopravní infrastruktury v celkovém objemu 13,5 miliardy USD mají oživit ekonomiku a pomoci k překonání krize, kterou přinesla pandemie covidu-19. Investice mají předně transformovat dopravní systém jako celek s využitím moderních technologií, zlepšit dopravní dostupnost a mít pozitivní dopad na životní prostředí.

V nejbližší době mají být vypsány granty v částce 10,15 miliardy dolarů, které podpoří naplnění uvedených cílů. Součástí jsou také kapitálové investiční granty v objemu 2,473 miliardy dolarů, které doplní státní, místní a soukromé investice do výstavby velkých investičních projektů, kam patří všechny druhy dopravy včetně modernizace letišť či námořních přístavů.

Některé projekty a jejich zaměření jsou známé již dnes. Například Los Angeles získá grantové financování na vybudování a rekonstrukci dálnic ve výši 30 mil USD, 85,9 mil USD na rekonstrukci v oblasti Sacramento-Yolo, přístav v Georgii 48,6 mil USD na vybudování nového kontejnerového přístavu, Minesota investuje 60 mil USD na rekonstrukci silnic, další projekty jsou prakticky ve všech oblastech a státech. Jen v rámci programu INFRA (Infrastructure for Rebuilding America) jde celkem o 24 projektů v 18 státech.

V řadě odvětví, zejména v oblasti výzkumu, inovací, projektování a využití nových technologií, v oblasti digitalizace, vybavenosti technikou pro silniční, leteckou a lodní dopravu je potenciální spolupráce českých firem možná. Nejde jen o projekty jednoho roku, nýbrž program na desítky let. Přesné zacílení, nutné k případnému zapojení českých firem, je proto důležité.

Koronavirová pandemie zasáhla zábavní průmysl v USA v nebývalé míře a omezila klíčové kategorie jako kulturní události, pohostinství či cestování. Výjimkou je herní branže, která se stává ekonomickým gigantem a jedním z nejrychleji se rozvíjejících oborů v zemi. Je pravděpodobné, že herní průmysl bude i nadále dominantní částí tohoto průmyslu.

Pandemie v nebývalé míře zasáhla zábavní průmysl v USA a omezila jeho klíčová odvětví jako kulturní akce, pohostinství či cestování. Výjimkou je herní odvětví, které se stává ekonomickým gigantem a jedním z nejrychleji se rozvíjejících průmyslů v zemi. Během obou let pandemie zaznamenal rekordní zisky, ale i výdaje.

Popularita herního průmyslu rok od roku roste a stala se běžnou formou zábavy napříč všemi věkovými kategoriemi. Tento obor zaznamenal výrazný rozmach a videohry byly jednou z nejstabilnějších kategorií růstu co do oblíbenosti a investic. Videoherní průmysl zažívá v posledních letech boom i díky rozmanitosti způsobů hraní her. Hlavním motorem příjmů je online prodej digitálních her, který již dávno překonal fyzický prodej, a tento trend se v důsledku pandemie výrazně urychlil. Velkým tahounem se v poslední době stávají mobilní hry. V roce 2021 přesáhl trh s videohrami v USA 85 miliard USD, což je nárůst o 9 miliard USD oproti dosud historickému maximu ve výši 76 miliard z roku 2020 (zdroj: www.statista.com).

Pozici lídrů videoherního průmyslu zaujímají dlouhodobě tři společnosti – Sony, Nintendo a Microsoft. Tyto tři herní značky jsou v USA nejznámější, přičemž Nintendo je nejoblíbenější a nejhranější. Rostoucí trend herního průmyslu je odrazem dlouhodobého vývoje, který pandemie jen akcelerovala. Lze proto usuzovat, že herní trh zažije pokračující růst i po jejím odeznění.

Investice do herního průmyslu sice stoupají, ale ostatní segmenty zábavního průmyslu nadále vykazují výrazný pokles. Dopadá na ně přetrvávající pandemie, která omezila klíčové kategorie jako umělecký a kulturní průmysl, pohostinství či cestování. Dle výroční zprávy agentury USTravel jen v roce 2020 klesly přímé výdaje na cestování o více než 500 miliard USD a mezi lety 2020 a 2019 ubylo pracovních míst v tomto oboru o 34 %. Dále pak v pohostinství došlo k propadu počtu pracovních míst o více než 30 %. Předpokládá se, že domácí cestovní ruch se v roce 2022 rychle vrátí na před-pandemickou úroveň. Mezinárodní cestování ale bude v tomto trendu ještě zaostávat a nejspíš se plně zotaví až v letech 2024–2025 .

Administrativa Joea Bidena usiluje o vytvoření příznivého prostředí pro návrat a další expanzi amerických výrobních společností, což předpokládá zvýšenou poptávku po strojních zařízení a technologiích, a to napříč odvětvími. Pozornost se zaměřuje na vytvoření nových kapacit na výrobu polovodičů (čipů), jejichž nedostatek paralyzuje automobilový průmysl. Výhledově tak vznikají příležitosti pro české firmy v oblasti dodávek strojních zařízení. V popředí zájmu i nadále stojí digitalizace, robotizace a automatizace.

Výhled strojírenského průmyslu Spojených států a příležitosti pro české firmy z něho vyplývající jsou do značné míry vymezeny dramatickým zvýšením zájmu o automobily a elektroniku z loňského roku, který vzrostl až o 12 % (jde o nejvyšší nárůst od roku 1946). Americké společnosti reagují na zvýšenou poptávku, reflektují zkušenosti spojené s narušením globálních hodnotových řetězců z posledních let, a proto významně investují do budování nových výrobních linek a továren. Poptávka po strojních zařízení roste a tento vývoj se očekává i v roce 2022.

V souvislosti s vyšší poptávkou po strojních zařízení je důležité zmínit, že na jejich výrobce jsou čím dál tím více kladeny vysoké nároky v oblasti digitalizace a automatizace, což je výzvou i příležitostí pro české společnosti. Možnosti pro uplatnění českých produktů lze pozorovat v oblasti pokročilé výroby, a to zejména v souvislosti s rostoucí poptávkou po inovativních řešeních a moderních technologiích. Jednou z vyhledávaných technologií je 3D tisk. Zájem o rozvoj této technologie dlouhodobě roste, boom zažila v průběhu koranavirové krize a předpokládá se, že tento trh poroste až do roku 2026. Její nespornou výhodou je její široké uplatnění napříč sektory.

Mezi další trendy patří robotizace a automatizace. Jedna z konkrétních příležitostí se otevírá v oblasti automatizace silniční techniky a bezpečnostních zařízení, jejichž využívání stávající administrativa podporuje. Tlak na automatizaci silniční techniky je reakcí na rostoucí počet úmrtí na amerických silnicích, který v průběhu pandemie dosáhl historicky nejvyšších hodnot. V kontextu tohoto vývoje mohou nyní jednotlivé státy s cílem zvýšení bezpečnosti na svých silnicích čerpat finanční prostředky z federálních zdrojů na modernizaci stávajících či zavedení nových silničních kamerových systémů. V případě zájmu ze strany českých firem je však nutné si vždy ověřit konkrétní legislativu v příslušném státě USA, kam by chtěly svá řešení vyvážet, některé státy použití kamerových systémů na silnicích neumožňují (jde však jen o osm států).

Jedna z dalších klíčových priorit prezidenta Joea Bidena s vidinou rozvoje amerického průmyslu je vytvoření nových kapacit na výrobu strategických komponent. Těmi se v průběhu pandemie ukázaly být polovodiče (čipy), jejichž nedostatek negativně dopadl na nejeden průmyslový sektor, zejména pak na ten automobilový. V posledních desetiletích klesl podíl USA na celosvětové výrobě polovodičů z 37 % na pouhých 12 %, tento nepříznivý trend se stávající administrativa snaží zvrátit prostřednictvím investic do vědy, výzkumu i vytvoření nových výrobních kapacit. Reakce firem na sebe nenechala dlouho čekat a počátkem letošního roku přední americký výrobce polovodičových obvodů oznámil investici ve výši 20 mld. USD za účelem výstavby nového závodu v Ohiu, který by měl být otevřen v roce 2025. Výhledově tak vznikají příležitosti pro české firmy, které je možné spatřovat v dodávkách strojních zařízení nezbytných v rámci výrobního procesu polovodičů. Stávající administrativa si od výstavby nových výrobních závodů slibuje i rozvoj všech navázaných průmyslových sektorů.

xxx

V kontextu významu českého automobilového průmyslu je třeba také zmínit, že import automobilových součástek z České republiky zůstává pro rok 2022 perspektivní. Skutečnost, že vozidla vyráběná v USA jsou přibližně z 40 % až 50 % montována z dovážených dílů se ani přes záměr stávající administrativy vrátit výrobní společnosti na území USA v letošním roce nijak výrazně nezmění. Dále v oblasti autoprůmyslu nelze neupozornit na rostoucí význam elektromobility, což dokládá i sílící konkurence tří klíčových amerických hráčů na trhu s elektrickými pickupy. Odhaduje se, že celosvětový prodej elektromobilů v roce 2022 vzroste o 51 %, na což americké automobilky reagují a významně do rozvoje elektromobility investují. Dvě největší americké automobilky již nedávno ohlásily výstavbu nových výrobních linek, a to ve státech Michigan, Kentucky a Tennessee. Plánované linky budou určeny pro výrobu elektrických pickupů a bateriových článků. Pokud popularita elektromobilů poroste, je pravděpodobné, že se počet nových továren výhledově ještě zvýší. Plánované investice jsou v souladu nejen s ekonomickou strategií stávající administrativy usilující o expanzi výrobních společností, ale i s její klimatickou politikou a nezávazným cílem, aby elektromobily do roku 2030 tvořily 50 % všech nově prodaných automobilů. Pokud bude schválena potřebná legislativa, předpokládá se, že stát podpoří rozvoj elektromobility v roce 2022 investicemi až ve výši 174 mld. USD. S ohledem na tyto mimořádné plánované investice je elektromobilita a s ní související potřebná infrastruktura oblastí, která skýtá pro české firmy řadu možností, jak se na americkém trhu uplatnit.

Sektor nepřetržitě roste a vše nasvědčuje tomu, že vzhledem k poptávce založené na spotřebě a službách, bude tento trend pokračovat. Za posledních pět let se trh ICT každým rokem zvětšil asi o 8 %. USA jsou největším technologickým trhem na světě, jeho podíl na globálním trhu dosahuje zhruba třetiny. Příležitosti na trhu je možné hledat v oblasti umělé inteligence, kybernetické bezpečnosti, cloudových službách, internetu věcí, včetně konektivity autonomních automobilů, vývoji moderních aplikací, integraci informačních systémů, ale také marketingu, výukových programech a pomůckách nebo v logistice.

ICT sektor se v posledních letech stal především v oblasti východního i západního pobřeží a Texasu výkladní skříní podnikatelského prostředí USA. Nadále přetrvává vysoký zájem venture kapitálových investorů o inovativní ICT produkty. Umělá inteligence a internet věcí, včetně konektivity autonomních automobilů, vyžadují ultrarychlé datové přenosy 5G sítí a multi-cloud computing, a jsou proto tahounem masivní expanze hardwarové i softwarové infrastruktury. Přesun aplikací z desktopů na mobilní platformy zvyšuje poptávku po vývoji mobilních aplikací na zakázku. Relativně novým trendem je technologie rozpoznávání hlasu, která postupně dobývá domácí spotřebiče a chytré domácnosti, ale též automobily, zejména ty autonomní. Pandemie covidu-19 přinesla pro sektor informačních technologií v USA řadu výzev, ale též dlouhodobých příležitostí. Některé trendy, od práce z domova přes boom online nákupů po distanční vzdělávání nebo internet věcí, zakotvily v americké společnosti pravděpodobně natrvalo. Prominentní místo v oblasti ICT si přitom postupně získává kybernetická bezpečnost. Masivní rozšíření mobilních zařízení s přístupem k platebním kartám a osobním údajům zvyšuje poptávku po zajištění autenticity uživatelů a plátců. Kvůli nedostatku vlastních odborníků musí firmy i instituce tyto služby outsourcovat.

Americký trh ICT je po mnoho let atraktivní také pro české firmy. Aktivní je zde však celá řada dalších českých firem, přičemž mnohé z nich vstupovaly na americký trh jako startupy, získávaly zde kapitál a v některých případech také nové majitele. Celá řada dalších českých společností má ve Spojených státech své zastoupení a trvalé obchodní partnery. České ICT společnosti jsou ve Spojených státech aktivní v mnoha oborech – zejména v oblasti kybernetické bezpečnosti, marketingu, vývoje mobilních aplikací, integrace informačních systémů, výukových pomůcek a programů nebo logistiky.

Američané považují informační technologie za jeden z hlavních předpokladů prosperity země. Jde o oblast s nejvyššími výzkumnými a vývojovými investicemi soukromého sektoru, přičemž americké společnosti dominují i světovému žebříčku největších privátních výzkumných donorů v této oblasti. Podle Národní strategie pro kritické a nastupující technologie zveřejněné v roce 2020 je nutné i do budoucna věnovat zvláštní pozornost pokročilým výpočetním technologiím, umělé inteligenci, telekomunikacím, mikroelektronice nebo kvantovým oborům. Uvedená strategie propojuje řadu trendů, které lze v americkém inovačním systému sledovat několik posledních let. Na jedné straně se strategie zaměřuje na klíčové investice do uvedených technologií, přičemž největší pozornost si vysloužily Národní iniciativy pro kvantové vědy a pro umělou inteligenci. Na druhé straně jsou to aplikace těchto technologií a jejich uplatnění ve společnosti – zvláště v bezpečnostní a obranné oblasti. Kam tedy směřují investice pro budoucnost? V oblasti umělé inteligence (AI), kde se deklarované národní priority kryjí s těmi českými, je hlavní iniciativou program Národních ústavů pro AI výzkum, administrovaný Národní vědeckou nadací. Celková investice díky zapojení privátních partnerů, kteří vkládají především infrastrukturu a služby ve prospěch vybraných projektů, přesáhne miliardu dolarů. Druhým největším donorem v oboru je již tradičně ministerstvo obrany. Historicky dlouho dominovalo díky programům známé agentury DARPA. Tuto pozici však ztratilo na počátku tohoto století. DARPA se ale v oblasti umělé inteligence rychle vrací na scénu. V roce 2018 ohlásila víceletý program prohloubení investic do aplikovaného výzkumu v AI a souvisejících oborech v hodnotě až dvou miliard dolarů. Ministerstvo obrany zároveň s partnery velmi aktivně pracuje nejen na využití nejnovějších AI technologií, ale také na etické a regulatorní dimenzi tohoto oboru.

Země je významnou světovou zemědělskou a potravinářskou mocností a zároveň jedním z největších exportérů i importérů agrárního zboží. Nejen pro ČR, ale i celou EU, jsou tak USA dlouhodobě strategickou vývozní destinací. Vysoká koupěschopnost obyvatelstva, ochota zkoušet nové produkty i vstup s relativně nízkými tarifními i netarifními překážkami činí z USA perspektivní exportní trh například pro alkoholické a nealkoholické nápoje, zdravou výživu a doplňky stravy, suroviny a technologie pro pivovarnictví nebo produkty z plodin.

Zemědělská prvovýroba i navazující potravinářský průmysl obecně zajišťují dostatek potravin a USA jsou tak dlouhodobě v základních komoditách a potravinách soběstačné (na úrovni cca 120 %). Nedávná pandemie covidu-19 však odhalila strukturální problémy v potravinovém řetězci, ať už v oblasti zpracování surovin (masný průmysl) nebo logistice, na jejichž řešení se federální vláda snaží pracovat.

USA obecně nekladou přístupu svůj trh ve většině potravinářského zboží (s výjimkou citlivých komodit, např. maso, ovoce) žádné zásadní překážky. Jde tedy o vysoce konkurenční trh, kde vybudování vlastní značky stojí enormní časové úsilí a nemalé finanční prostředky. Přesto zde lze s produktem s příznivou cenou, příběhem či specifickou přidanou hodnotou uspět.

Američané (primárně asi ve větších městských aglomeracích) rádi zkouší nové produkty a inklinují k novým trendům. U řady spotřebitelů pandemie covidu-19 ještě více vybudila zájem o zdravé produkty a obecně zdravý životní styl. Na této vlně se tak mohou svézt potraviny nebo suroviny pro zdravou výživu, rostlinné alternativy a produkty čistě na rostlinné bázi (plant-based), minerální voda nebo i chutné nealkoholické pivo.

Vysoce perspektivním segmentem pro český vývoz je pivovarnictví, zejména řemeslné (tzv. craft) pivovary. Plošná opatření kvůli covidu-19 přinesla krušné chvíle, ale kreativita a přizpůsobivost menších pivovarů nakonec neznamenala krach 40 % z nich (jak se na počátku předpovídalo), ale prodeje craftového piva v roce 2020 klesly „jen“ o cca 10 % a od té doby opět rostou. Malé pivovary mají velmi blízko ke spotřebitelům. Přes 80 % Američanů to má do nejbližšího pivovaru blíže než 10 mil. Proto jsou tyto pivovary cílem proexportních nástrojů zaměřených na české suroviny, technologie a know-how. Jejich prostřednictvím je tak vedena snaha o edukaci spotřebitelů o českém způsobu vaření piva.

Ve Spojených státech panují ideální podmínky pro formulaci a použití moderních přístupů v oblasti zemědělství a potravinářství. Propojení vědy a výzkumu s praxí je na velmi vysoké úrovni a USA jsou na světové špičce ve vývoji řešení pro přesné zemědělství a další využití chytrých moderních řešení pro produkci zemědělských komodit a potravin. Celá řada start-upů z celého světa hledá příležitost pro svůj růst právě v USA.